1. Úvod

S velkým potěšením vám předkládám výroční zprávu úřadu evropského veřejného ochránce práv za rok 2023.

Ve stále složitějším rozhodovacím prostředí EU (které se často velmi rychle mění a zahrnuje širokou škálu zúčastněných stran) jsou nezávislé orgány dohledu, jako je úřad evropského veřejného ochránce práv, čím dál více zapotřebí a důležité při zajišťování toho, aby evropská správa byla nadále odpovědná a transparentní.

Úkolem mého úřadu je mimo jiné připomínat orgánům EU, že přestože si některé situace žádají rychlou politickou reakci, správa orientovaná na občany by měla umožňovat veřejnou diskusi a kontrolu.

Požádala jsem proto Evropský parlament, aby podpořil mé doporučení prioritně řešit značné prodlevy Evropské komise při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům, zejména při přezkumu jejích původních rozhodnutí o přístupu k dokumentům. Je to teprve podruhé, kdy jsem jako evropská veřejná ochránkyně práv vydala zvláštní zprávu adresovanou Parlamentu, což svědčí o důležitosti této otázky pro demokratický dohled. Ráda bych poděkovala Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, že se touto otázkou začal tak rychle zabývat.

Etické otázky zůstaly v centru pozornosti úřadu po celý rok. Bedlivě jsem sledovala reformní proces v Evropském parlamentu po korupčním skandálu na konci roku 2022. Přestože v etickém rámci Parlamentu došlo k jasným zlepšením, do budoucna bude velmi důležité, aby tyto reformy byly řádně prováděny a prosazovány.

V roce 2023 hrála důležitou roli šetření týkající se migrace. Zahájila jsem šetření z vlastního podnětu, jehož cílem bylo vyjasnit úlohu agentury Frontex při pátracích a záchranných operacích ve Středozemním moři, a v rámci jiného samostatného šetření jsem agenturu Frontex požádala, aby činila více pro zajištění dodržování základních práv migrantů během tzv. informativních pohovorů. Rovněž jsem požádala o další informace o memorandu o porozumění mezi EU a Tuniskem, včetně toho, zda Komise provedla posouzení jeho dopadu na lidská práva.

Migrace byla jedním z hlavních témat konference Evropské sítě veřejných ochránců práv, která se konala v listopadu v Evropském parlamentu. Na tomto setkání národních a regionálních veřejných ochránců práv se také rozsáhle diskutovalo o využívání umělé inteligence v orgánech veřejné správy a o významu vysokých etických norem ve veřejném životě.

Bylo mi potěšením, že v červnu úřad evropského veřejného ochránce práv uspořádal čtvrtý ročník soutěže „Ceny za řádnou správu“. Jako každý rok byla při příležitosti slavnostního předávání cen vyzdvižena celá řada vynikajících iniciativ a projektů zaměstnanců z různých orgánů správy EU. Cenu za řádnou správu získaly Eurojust a Úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu za svou pomoc občanské společnosti při dokumentování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Nadcházející rok je důležitým rokem pro demokracii v Evropě i na celém světě. To, jak se lidé rozhodnou ve volební místnosti, bude mít dopad nejen na veřejnou politiku, ale i na fungování samotné demokracie, včetně systému brzd a protivah, který zajišťuje základní práva a odpovědnost vlád. Orgány veřejné správy na celém světě budou muset najít kompromis mezi svou nezávislostí a požadavky vlád, přičemž by se měly řídit především veřejným zájmem. Orgány EU nejsou žádnou výjimkou a součástí úlohy úřadu evropského veřejného ochránce práv je poskytovat jim v tomto ohledu vodítko. Jak prokázal loňský ročník soutěže „Ceny za řádnou správu“, EU má to štěstí, že v její správě působí pracovití, veřejně angažovaní a nezávisle smýšlející úředníci. Těším se, že s nimi budu moci i nadále spolupracovat a prokázat, jak může řádná veřejná správa pomoci chránit demokracii a základní práva.

Emily O’Reilly

2. Rok 2023 v souhrnu

3. Klíčová témata

Úřad veřejného ochránce práv pomáhá lidem, podnikům a organizacím potýkajícím se s problémy se správou EU. Mezi problémy, jimiž se zabývá, patří například nedostatečná transparentnost při rozhodování, prodlevy při poskytnutí přístupu k dokumentům nebo jeho odepření, porušování základních práv a smluvní záležitosti. Následující oddíly přinášejí přehled nejdůležitějších případů v jednotlivých oblastech.

3.1. Přístup k dokumentům

Občané EU mají velmi široká práva na přístup k dokumentům v držení správy EU. Pokud mají potíže se získáním přístupu k těmto dokumentům, mohou požádat o pomoc úřad veřejného ochránce práv.

V návaznosti na šetření z vlastního podnětu veřejná ochránkyně práv naléhavě vyzvala Evropskou komisi, aby se zabývala systémovými prodlevami při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům. Konstatovala, že je třeba, aby Komise své postupy v této oblasti zásadně přehodnotila, aby zajistila, že bude dodržovat lhůty stanovené v právním předpisu EU o přístupu veřejnosti k dokumentům (nařízení č. 1049/2001). Z šetření veřejné ochránkyně práv vyplynulo, že v případech, kdy fyzické osoby požádaly o přezkum rozhodnutí o přístupu k dokumentům, tj. když předložily tzv. potvrzující žádost, Komise v 85 % nedodržela zákonné lhůty. V září zaslala veřejná ochránkyně práv Evropskému parlamentu zvláštní zprávu, v níž jej požádala o formální podporu při zajištění toho, aby Komise jednala v souladu s jejím doporučením. V listopadu jednala o této zprávě s poslanci Evropského parlamentu ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Veřejná ochránkyně práv rovněž zahájila šetření z vlastního podnětu, které se zaměřilo na to, jakým způsobem Komise, Parlament a Rada Evropské unie vyřizují žádosti o přístup veřejnosti k legislativním dokumentům. Z předchozích šetření veřejné ochránkyně práv totiž vyplynulo, že v souvislosti s žádostmi o přístup k legislativním dokumentům, všechny tři uvedené orgány plně nedodržují právo EU, konkrétně judikaturu.

V návaznosti na své šetření veřejná ochránkyně práv požádala Radu, aby poskytla veřejnosti plný přístup ke stanovisku její právní služby k navrhovanému právnímu předpisu o minimální mzdě, přičemž uvedla, že větší transparentnost při probíhajících jednáních o návrhu tohoto právního předpisu by významně usnadnila účast veřejnosti na legislativním procesu EU. Rada na základě doporučení veřejné ochránkyně práv poskytla přístup k požadovanému dokumentu. Veřejná ochránkyně práv rovněž kritizovala Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) za to, že zamítl celou řadu žádostí o přístup veřejnosti k přípravným dokumentům týkajícím se mezinárodního předávání údajů. V reakci na doporučení veřejné ochránkyně práv EDPB nakonec poskytl širší přístup k požadovaným dokumentům.

V roce 2023 se nadále řešila otázka, co lze považovat za dokument EU. Veřejná ochránkyně práv kritizovala skutečnost, že Komise do rozsahu žádosti o přístup k dokumentům v souvislosti s návrhy strategií EU týkajících se půdy, lesů a přizpůsobení se změně klimatu původně nezahrnula určité e-maily. Během šetření veřejné ochránkyně práv Komise souhlasila s tím, že dotčené e-maily zaeviduje a přezkoumá, zda je lze zveřejnit.

V šetření týkajícím se Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že praxe agentury stanovovat pořadí pro vyřízení určitých žádostí o přístup k dokumentům podle data podání bez ohledu na to, zda jejich vyřízení znamená nadměrnou administrativní zátěž, nelze považovat za správný úřední postup. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že agentura EMA již podniká kroky k postupnému skoncování s touto praxí a požádala ji, aby ji informovala, jak v tomto ohledu pokročila.

Veřejná ochránkyně práv rovněž předložila návrhy Evropské investiční bance (EIB) ohledně způsobu, jakým vyřizuje žádosti o přístup k dokumentům. Veřejná ochránkyně práv zejména požádala EIB, aby žádosti o přístup k dokumentům posuzovala podle jejich podstaty, a nikoli s ohledem na to, zda již plánuje dotčené dokumenty později zveřejnit, a aby v případě odepření přístupu lépe vysvětlila, jak přesně by zveřejnění dotčených dokumentů mohlo ohrozit zájmy chráněné pravidly transparentnosti. Návrhy veřejné ochránkyně práv navazovaly na šetření zaměřené na způsob, jakým EIB vyřídila žádost o přístup ke shrnutí projektu, který financuje, týkajícího se modernizace elektrické distribuční sítě v Polsku. EIB odpověděla, že zajistí, aby žádosti o přístup k dokumentům byly vyřizovány v souladu s návrhy veřejné ochránkyně práv.

V šetření zaměřeném na rozhodování v oblasti životního prostředí veřejná ochránkyně práv kritizovala Komisi za odepření přístupu k dokumentům týkajícím se emisí skleníkových plynů v keramickém průmyslu hlášených v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Veřejná ochránkyně práv nesouhlasila s odůvodněním Komise, že požadované dokumenty neobsahovaly více informací o emisích do životního prostředí než ty, které již byly veřejně dostupné, ani s jejím názorem, že neexistuje převažující veřejný zájem na zveřejnění dotčených dokumentů. Veřejná ochránkyně práv informovala Komisi, že zvažuje provedení širšího šetření zaměřeného na způsob, jakým Komise interpretuje rozsah informací o životním prostředí a informací týkajících se emisí do životního prostředí.

3.2. Základní práva

V reakci na utonutí stovek lidí u řeckého pobřeží dne 14. června zahájila veřejná ochránkyně práv šetření z vlastního podnětu týkající se úlohy Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) při pátracích a záchranných misích. Veřejná ochránkyně práv požádala o nahlédnutí do celé řady dokumentů týkajících se povinností agentury Frontex v této oblasti, včetně formální zprávy o dotčeném incidentu (zprávy o závažném incidentu), jakož i do zpráv o dalších nedávných incidentech, při nichž došlo ke značným ztrátám na životech ve Středozemním moři. Tým veřejné ochránkyně práv pověřený šetřením se následně sešel se zástupci agentury Frontex ve Varšavě za účelem objasnění některých poskytnutých informací. Veřejná ochránkyně práv rovněž požádala agenturu Frontex, aby předložila k nahlédnutí další dokumenty.

V rámci další iniciativy týkající se úlohy orgánů EU, pokud jde o dodržování základních práv při správě hranic, požádala veřejná ochránkyně práv o další informace o memorandu o porozumění podepsaném v červenci mezi EU a Tuniskem. Veřejná ochránkyně práv se konkrétně zeptala Evropské komise, jak hodlá zajistit dodržování lidských práv v rámci opatření souvisejících s migrací, která vyplývají z uvedené dohody, na základě které byly Tunisku na správu hranic poskytnuty finanční prostředky EU ve výši 105 milionů EUR. Veřejná ochránkyně práv se zeptala Komise, zda před podpisem memoranda o porozumění provedla posouzení jeho dopadu na lidská práva a zda má v úmyslu toto posouzení během provádění dotčené dohody pravidelně přezkoumávat. Zeptala se jí také, zda stanovila kritéria pro pozastavení financování, pokud lidská práva nebudou dodržována. V samostatném šetření se veřejná ochránkyně práv zeptala Komise, jak zajišťuje, aby finanční prostředky EU poskytnuté Řecku na správu hranic nepřispívaly k porušování základních práv.

V návaznosti na šetření týkající se společné operace agentury Frontex ve Španělsku veřejná ochránkyně práv požádala agenturu, aby činila více pro zajištění dodržování základních práv nelegálních migrantů během informativních pohovorů (pohovorů, v rámci kterých se shromažďují informace pro analýzu rizik a identifikaci osob podezřelých z přeshraniční trestné činnosti). Navrhla, aby agentura Frontex zaznamenávala souhlas osob podrobovaných těmto pohovorům a zajistila, že jim budou poskytnuty informace o jejich právech a budou moci využít nezávislý mechanismus pro podávání stížností. Veřejná ochránkyně práv rovněž navrhla, aby agentura Frontex trvala na tom, aby operační plány pro společné operace správy hranic v členských státech zahrnovaly přístup migrantů k právní pomoci. Agentura Frontex většinu návrhů veřejné ochránkyně práv přijala.

Veřejná ochránkyně práv uvítala rozhodnutí Komise spolupracovat s místními orgány na vypracování posouzení dopadu na základní práva v zařízeních pro řízení migrace financovaných EU v Řecku (víceúčelových přijímacích a identifikačních střediscích) a toto posouzení zveřejnit a pravidelně jej přezkoumávat. Komise se k tomu zavázala v návaznosti na návrhy, které veřejná ochránkyně práv předložila v rámci šetření týkajícího se způsobu, jakým Komise zajišťuje dodržování základních práv v uvedených zařízeních.

V návaznosti na šetření týkající se způsobu, jakým Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) posuzuje rizika v oblasti lidských práv před poskytnutím podpory zemím mimo EU na rozvoj kapacit v oblasti dohledu, předložila veřejná ochránkyně práv řadu návrhů na zlepšení zásad ESVČ v oblasti lidských práv. Navrhla, aby ESVČ poskytovala více informací o procesu identifikace rizik, přičemž upozornila, že posouzení dopadu určité činnosti na lidská práva by mělo být provedeno během každé fáze této činnosti. Navrhla rovněž, aby se ESVČ zmínila o ustanoveních o ochraně osobních údajů při informačních schůzkách s místními organizacemi pro lidská práva. V dalším šetření, které se týkalo pomoci poskytované zemím mimo EU v rámci rozvoje jejich kapacit v oblasti dohledu, veřejná ochránkyně práv navrhla agentuře Frontex, aby aktualizovala postup, který uplatňuje při posuzování dopadu na lidská práva, a zlepšila způsob jeho uplatňování.

3.3. Etické otázky

V návaznosti na obvinění vznesená koncem roku 2022, že země mimo EU si zaplatily vliv v Evropském parlamentu, veřejná ochránkyně práv několikrát jednala s Parlamentem o jeho plánech na reformu etických pravidel. V prosinci veřejná ochránkyně práv uvítala zlepšení, která Parlament učinil ve svém etickém rámci, jako je podrobnější vymezení střetů zájmů a stanovení povinnosti poslanců Evropského parlamentu zveřejňovat schůzky s registrovanými lobbisty a s diplomatickými zástupci zemí mimo EU, podotkla však, že stále přetrvávají obavy ohledně toho, jak budou tato pravidla prováděna a prosazována. Veřejná ochránkyně práv naléhavě vyzvala Parlament, aby zajistil, že bude mít k dispozici nezbytné zdroje a přijme nezbytná opatření, aby mohl nová pravidla řádně monitorovat a prosazovat.

V reakci na zprávy, že Katar a organizace, které jsou mu blízké, hradily služební cesty generálního ředitele Evropské komise, veřejná ochránkyně práv požádala Komisi o informace o cestovních výdajích hrazených třetími stranami od roku 2021. Po přezkoumání poskytnutých statistik veřejná ochránkyně práv oznámila, že má v úmyslu zahájit šetření, jehož cílem bude posoudit dotčené služební cesty a zjistit, zda Komise přijala vhodná opatření ke zmírnění možných střetů zájmů v těchto případech. Veřejná ochránkyně práv rovněž naléhavě vyzvala Komisi, aby zveřejnila přinejmenším shrnutí informací, které jí již v této věci poskytla.

V roce 2023 veřejná ochránkyně práv zkoumala rizika střetu zájmů v oblastech, jako je například Evropský obranný fond. Zahájila šetření způsobu, jakým Komise zajišťuje, aby nedocházelo ke střetu zájmů u externích odborníků, kteří hodnotí návrhy projektů týkajících se Evropského obranného fondu, neboť na rozdíl od obecné praxe hodnocení návrhů, které mají být financovány z prostředků EU, není Komise povinna zveřejňovat jména odborníků, s nimiž tyto projekty konzultuje.

Veřejná ochránkyně práv požádala také Evropskou investiční banku (EIB), aby zlepšila svá pravidla týkající se střetů zájmů poté, co se její viceprezident stal generálním ředitelem národní podpůrné banky v Itálii. Viceprezident EIB se v týdnech před svým jmenováním generálním ředitelem národní podpůrné banky podílel na schvalování dohod o financování mezi EIB a dotčenou bankou. Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby EIB posílila úlohu dohledu svého Výboru pro etiku a compliance nad zamýšlenými novými pracovními místy členů řídícího výboru. V reakci na to EIB uvedla, že o návrzích veřejné ochránkyně práv informovala svůj Výbor pro etiku a compliance. Upřesnila také, že nyní upozorňuje odcházející členy řídícího výboru, že jim jejich nové pracovní smlouvy nesmí bránit v informování EIB o střetech zájmů, které vzniknou během „přechodného období“ po skončení jejich funkce.

V rámci své analýzy v případě, který se týkal možného střetu zájmů v souvislosti s tím, že Komise zadala studii zaměřenou na politiku EU v oblasti fúzí podniků poradenské firmě specializující se na právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, veřejná ochránkyně práv ocenila změny, které Komise nedávno provedla ve svých interních pokynech k zadávání veřejných zakázek. Uvedla, že nové pokyny by mohly posílit způsob, jakým Komise řeší potenciální profesní střety zájmů v rámci zadávacích řízení, ale že je třeba je důsledně uplatňovat. Komise v průběhu šetření veřejné ochránkyně práv dotčenou smlouvu vypověděla.

3.4. Odpovědnost v rámci rozhodování

Veřejná ochránkyně práv předložila Evropské komisi řadu návrhů s cílem pomoci jí zajistit větší transparentnost a odpovědnost v souvislosti s Nástrojem pro obnovu a odolnost (RRF), který má prostřednictvím finančních prostředků ve výši více než 700 miliard EUR pomoci ekonomice EU zotavit se z pandemie covidu-19 a socioekonomických dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Veřejná ochránkyně práv mimo jiné požádala Komisi, aby nadále zveřejňovala předběžná posouzení žádostí o platby předložených členskými státy, zlepšila vyřizování žádostí o přístup k dokumentům souvisejícím s nástrojem RRF a zajistila, aby členské státy, které dosud nezřídily veřejný portál s údaji o hlavních příjemcích finančních prostředků, tento portál zřídily. Rovněž navrhla, aby Komise vyzvala členské státy, aby na těchto veřejných portálech zveřejňovaly všechny příjemce finančních prostředků z nástroje RRF.

Vzhledem k tomu, že EU v několika posledních letech schválila řadu právních předpisů týkajících se ochrany životního prostředí a boje proti změně klimatu, zaměřila se řada nedávných šetření veřejné ochránkyně práv na transparentnost rozhodování v této oblasti. V letošním roce veřejná ochránkyně práv zveřejnila přehled výsledků veřejné konzultace týkající se transparentnosti a účasti na rozhodování EU v oblasti životního prostředí. Respondenti poukázali na nedostatky, kvůli nimž je pro ně obtížné sledovat rozhodovací procesy nebo se na nich podílet. Upozornili například na pozdní zveřejňování informací, nedostatečnou transparentnost v souvislosti s lobbingem a obtížný přístup k informacím o diskusích o návrzích právních předpisů. Pokud jde o zapojení občanské společnosti do tvorby politik, respondenti navrhli, aby Komise sdílela předběžná stanoviska k politikám a právním předpisům, a požadovali větší transparentnost ohledně toho, kdo se účastní veřejných konzultací.

Na základě výsledků konzultace zahájila veřejná ochránkyně práv šetření z vlastního podnětu týkající se způsobu, jakým Komise řídí rizika související s nebezpečnými chemickými látkami. Cílem šetření je prozkoumat prodlevy při zavádění omezení ke zmírnění rizik určitých chemických látek, prodlevy při zařazování chemických látek na seznam látek, jejichž použití podléhá předchozímu povolení, a prodlevy při rozhodování o jednotlivých povoleních a jejich podmínkách. V rámci tohoto šetření veřejná ochránkyně práv zkoumá vybraný vzorek spisů, aby zjistila příčiny prodlev, jakož i nakolik je celý proces transparentní.

Pokud jde o rozhodování v oblasti veřejného zdraví, veřejná ochránkyně práv vyzvala Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), aby co nejdříve sdílela předběžné plány zveřejňování údajů z již dokončených klinických hodnocení léčivých přípravků, přestože její proaktivní politika transparentnosti byla v letech 2018 až 2023 pozastavena. Veřejná ochránkyně práv rovněž zjistila několik důvodů k obavám v souvislosti s transparentností interakci Komise s tabákovým průmyslem. V závěrech šetření kritizovala skutečnost, že Komise aktivně nezveřejňuje informace o všech svých schůzkách s lobbisty z tabákového průmyslu, jakož i to, že nevyhotovuje zápisy ze všech těchto schůzek. Veřejná ochránkyně práv však uvítala závazek Komise podrobněji posoudit, jak jsou její útvary vystaveny lobbingu tabákového průmyslu. Oznámí Komisi, co by měla sdělit svým vedoucím pracovníkům, aby se zajistilo, že toto posouzení bude důkladné, a požádala ji, aby ji informovala o výsledku posouzení.

V návaznosti na obavy ohledně odpovědnosti, které vznesla organizace občanské společnosti, zahájila veřejná ochránkyně práv šetření týkající se rozhodnutí Komise zveřejňovat v on-line adresáři zaměstnanců EU „Whoiswho“ pouze kontaktní údaje vedoucích pracovníků, zatímco dříve byly v tomto seznamu uváděny také kontaktní údaje referentů pro politiku.

3.5. Personální otázky

Veřejná ochránkyně práv provedla šetření týkající se způsobu, jakým Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) uskutečňoval „předvýběrové“ testy v rámci výběrového řízení na nové zaměstnance veřejné služby EU. Šetření bylo provedeno v reakci na několik stížností týkajících se těchto testů, konkrétně požadavku, aby se uskutečnily výhradně na dálku. Uchazeči poukazovali na technické problémy během testů a na problémy s obdržením pomoci ze strany úřadu EPSO a jeho dodavatele. Veřejná ochránkyně práv předložila úřadu EPSO řadu návrhů na zlepšení, například jej požádala, aby komplexně posoudil, jaký dopad by testování na dálku mohlo mít na rovnost příležitostí, a aby zajistil, aby technické požadavky neznevýhodňovaly některé uchazeče a aby uchazeči měli přístup k pokynům, jak během testů řešit problémy a jak podat stížnost.

Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) zlepšila výběrové řízení na externí odborníky v návaznosti na šetření veřejné ochránkyně práv týkající se způsobu, jakým agentura postupovala při vyřizování jedné konkrétní přihlášky. V průběhu šetření změnila agentura EUAA procesní a organizační aspekty, které se jevily jako problematické, dotčeného výběrového řízení. Veřejná ochránkyně práv tyto změny uvítala.

3.6. Granty a smlouvy

Na veřejnou ochránkyni práv se obrátila jedna nevládní organizace poté, co Evropská komise usilovala o vrácení nákladů v návaznosti na audit projektu financovaného EU, který se týkal rehabilitace obětí mučení. Komise zaslala této nevládní organizaci výzvu k úhradě, jelikož byla koordinátorem projektu. Za většinu nákladů považovaných za nezpůsobilé však odpovídal jeden z partnerů projektu. Po intervenci veřejné ochránkyně práv Komise zrušila inkasní příkaz v celkové výši téměř 28 000 EUR a přislíbila, že vydá nový inkasní příkaz určený odpovědnému partnerovi projektu. Veřejná ochránkyně práv rozhodnutí Komise uvítala.

Poté, co Evropský parlament odepřel vstup do svých prostor dítěti externí pracovnice, která ho chtěla nakojit, obrátil se otec dítěte na veřejnou ochránkyni práv. Stěžovatel uvedl, že Parlament umožňuje vstup dětem svých vlastních zaměstnanců. Veřejná ochránkyně práv shledala, že toto pravidlo se jeví jako nepřiměřené a je v rozporu se zásadou rovného zacházení. Parlament souhlasil s tím, že dotčené pracovnici umožní brát si dítě do jeho prostor, a přislíbil, že změní svá pravidla.

4. Cena za řádnou správu

Cenu veřejné ochránkyně práv za řádnou správu za rok 2023 získaly za své úsilí pomoci dokumentovat nejzávažnější mezinárodní zločiny a porušování lidských práv Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a Úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu. Oba orgány spolupracovaly na vypracování pokynů, které mají organizacím občanské společnosti pomoci shromažďovat a uchovávat informace tak, aby je bylo možné použít jako důkaz u soudu.

Celkoví vítězové soutěže byli vyhlášeni dne 28. června na slavnostním předávání cen v knihovně Solvay v Bruselu, které zahájila evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reilly a předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola. Vyhlášeno bylo také pět vítězů různých kategorií, vítěz hlasování veřejnosti a vítěz zvláštního ocenění.

Veřejná ochránkyně práv k práci vítězů uvedla: „Jsou-li pachatelé válečných zločinů a porušování lidských práv hnáni k odpovědnosti, přináší to spravedlnost pro oběti a může to mít odstrašující účinek v budoucích konfliktech. Historie ukázala, jak obtížné může být tyto trestné činy stíhat, a proto je hledání účinných způsobů, jak shromažďovat a uchovávat důkazy, tak důležité.“

Na cenu, která se uděluje jednou za dva roky a jejímž cílem je ocenit práci veřejných činitelů EU, jež má pozitivní dopad na život lidí v Evropě i mimo ni, bylo v roce 2023 nominováno 57 projektů.

Nominované projekty posoudil nezávislý poradní výbor a veřejná ochránkyně práv vybrala vítěze. Jednalo se o čtvrté vyhlášení této ceny, která byla z iniciativy veřejné ochránkyně práv poprvé udělena v roce 2017.

5. Stížnosti a šetření: jak pomáháme veřejnosti

Úřad evropského veřejného ochránce práv pomáhá lidem, podnikům a organizacím čelícím problémům se správou EU tím, že vyřizuje stížnosti, které předkládají, a snaží se podporovat řádnou správní praxi tím, že proaktivně identifikuje širší systémové problémy v rámci fungování orgánů EU.

Úřad veřejného ochránce práv průběžně usiluje o zlepšování vnitřních postupů s cílem zajistit, aby prováděl šetření co nejefektivněji a aby se stěžovatelům dostalo optimálního zacházení. V roce 2023 úřad veřejného ochránce práv zjednodušil a zefektivnil postupy pro vyřizování stížností, které nespadají do jeho působnosti, jakož i stížností na to, že správa EU neodpověděla na e-maily nebo dopisy. Nové postupy umožňují úřadu veřejného ochránce práv řešit tyto stížnosti efektivněji, v důsledku čehož se zlepšily i zkušenosti stěžovatelů.

Byl vylepšen on-line systém pro podávání stížností úřadu veřejného ochránce práv, díky čemuž je nyní uživatelsky vstřícnější. Pro stěžovatele je nyní podávání stížností a sledování jejich vyřizování snazší.

Rozmanitý tým pracovníků, kteří případy v úřadu veřejného ochránce práv vyřizují, a mnohojazyčné internetové stránky odráží závazek úřadu komunikovat s osobami, které se na něj obracejí s žádostí o pomoc, ve všech 24 úředních jazycích EU.

Ačkoliv úřad veřejného ochránce práv není vždy schopen zahájit šetření u všech obdržených stížností, snaží se pomoci všem, kteří jej požádají o pomoc – například poskytuje poradenství o dalších možnostech zjednání nápravy.

5.1. Druh a zdroj stížností

5.1.1. Přehled stížností a strategických šetření

Veřejná ochránkyně práv může zahájit šetření stížností, které spadají do její působnosti a splňují nezbytná „kritéria přípustnosti“, například to, že se stěžovatel nejprve pokusil o vyřešení záležitosti přímo s dotčeným orgánem.

Témata činnosti úřadu veřejného ochránce práv vyplývají z jeho mandátu a z obdržených stížností, které tvoří většinu případů. Kromě hlavní činnosti v oblasti vyřizování stížností provádí úřad veřejného ochránce práv rovněž širší strategická šetření a iniciativy týkající se systémových problémů v orgánech EU.

5.1.2. Stížnosti, které nespadají do působnosti úřadu veřejného ochránce práv

Úřad evropského veřejného ochránce práv v roce 2023 zpracoval přibližně 1 500 stížností týkajících se otázek, které nespadaly do jeho působnosti, a to většinou proto, že se netýkaly činnosti správy EU. Více než 40 % těchto stížností pocházelo ze Španělska, Polska a Německa. Jen ze Španělska přišlo 20 % stížností, přičemž z Polska i z Německa bylo obdrženo 10 % stížností.

Většinou se lidé na úřad veřejného ochránce práv obraceli s problémy týkajícími se rovného zacházení nebo diskriminace, soudních případů, ochrany spotřebitele, bankovnictví a transparentnosti správy. Stížnosti, které nespadaly do působnosti úřadu, souvisely především s problémy týkajícími se vnitrostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy, jakož i vnitrostátních nebo mezinárodních soudů (např. Evropského soudu pro lidská práva). Občané předložili velký počet stížností také na soukromé subjekty, včetně bank, on-line podniků a platforem a zdravotnických zařízení.

Úřad veřejného ochránce práv rovněž obdržel stížnosti nespadající do jeho působnosti, které se týkaly humanitárních krizí na Ukrajině a v Gaze.

I když celkový počet stížností souvisejících s pandemií covidu-19 klesl, opatření zavedená vnitrostátními orgány za účelem monitorování a zabránění šíření viru zůstala v roce 2023 významným předmětem stížností nespadajících do působnosti úřadu.

Další stížnosti nespadající do působnosti úřadu se sice týkaly orgánů EU, ale souvisely s jejich politickou nebo legislativní činností.

Veřejná ochránkyně práv odpověděla všem, kteří se na ni obrátili s žádostí o pomoc, v jazyce, kterým byla napsána stížnost, nebo v jazyce zvoleném stěžovatelem. V odpovědích objasnila mandát úřadu veřejného ochránce práv a, bylo-li to možné, poradila stěžovatelům, na které jiné subjekty, jež by jim mohly pomoci, se mají obrátit. Převážně se jednalo o vnitrostátní a regionální úřady veřejných ochránců práv. Veřejná ochránkyně práv však rovněž odkazovala stěžovatele na příslušné unijní orgány (většinou Evropskou komisi a Evropský parlament) a sítě, jako jsou síť SOLVIT a sít evropských spotřebitelských center.

Pokud stěžovatelé nebyli spokojeni s konkrétními právními předpisy EU, veřejná ochránkyně práv jim obvykle poradila, aby se obrátili na Petiční výbor Evropského parlamentu. Stěžovatele, kteří poukázali na problémy týkající se provádění práva EU, odkázala na vnitrostátní či regionální veřejné ochránce práv nebo na sítě EU, např. na síť Europe Direct.

Zavedení zjednodušených šablon pro vyřizování stížností, které nespadají do působnosti úřadu veřejného ochránce práv, které byly poprvé používány v roce 2022, umožnilo zaměstnancům úřadu veřejného ochránce práv odpovídat na tyto stížnosti v roce 2023 mnohem rychleji než v předchozích letech.

5.2. Na koho?

5.3. Z jakého důvodu?

5.4. Dosažené výsledky

5.5. Dopad a úspěchy

Jedním ze zastřešujících cílů činnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv je dosáhnout hmatatelných zlepšení správy EU pro stěžovatele a veřejnost. Úřad veřejného ochránce práv za tímto účelem předkládá návrhy ve formě řešení, doporučení a návrhů. K dosahování zlepšení může přispívat také prostřednictvím strategických iniciativ, které nepředstavují formální šetření. Může také vyzvat dotčený orgán, aby záležitost vyřešil ještě před předložením formálního návrhu řešení nebo doporučení.

5.5.1. Podíl přijatých návrhů

Podíl přijatých návrhů je procento kladných reakcí na celkový počet návrhů (řešení, doporučení a podnětů), které veřejná ochránkyně práv předložila. Vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv dává orgánům až šest měsíců na to, aby přijaly opatření v návaznosti na návrhy uvedené v jejích rozhodnutích o ukončení šetření, zahrnuje podíl přijatých návrhů za rok 2023 rovněž případy uzavřené v roce 2022.

V roce 2022 spolupracovaly orgány EU s veřejnou ochránkyní práv uspokojivě v 81 % případů. Z 83 návrhů, které veřejná ochránkyně práv předložila s cílem napravit nebo zlepšit jejich správní postupy, reagovaly orgány EU kladně na 67.

5.5.2. Širší dopad

Podíl přijatých návrhů se vztahuje k reakcím orgánů na návrhy v určitém časovém okamžiku a nevystihuje v plné míře dlouhodobý dopad činnosti veřejné ochránkyně práv.

I když orgány reagují na návrhy nebo doporučení veřejné ochránkyně práv příznivě, často potřebují čas na zavedení změn ve svých správních postupech. Veřejná ochránkyně práv například v roce 2022 zjistila nesprávný úřední postup v šetření týkajícím se způsobu, jakým Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) řešil žádost o přístup veřejnosti k dokumentům souvisejícím s návrhem na omezení používání olova ve střelivu. Úřad EFSA reagoval na doporučení veřejné ochránkyně práv kladně a přislíbil, že změní svá pravidla a postupy. Následně v roce 2023 zlepšil způsob, jakým řeší žádosti o přístup k dokumentům. Zveřejnil například pokyny na pomoc těm, kdo chtějí podat žádost o přístup k dokumentům, změnil interní pravidla v zájmu zkrácení doby potřebné k vyřízení žádostí a zahájil pilotní používání nového IT nástroje, který má přispět k efektivnějšímu vyřizování žádostí a dodržování lhůt.

V dalším šetření z roku 2022 veřejná ochránkyně práv shledala nesprávný úřední postup ve způsobu, jakým Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) informovala externího odborníka o ukončení smlouvy. Následující rok ESVČ informovala veřejnou ochránkyni práv, že uspořádá informační setkání s cílem zlepšit své pracovní vztahy s externími odborníky, které zaměstnává prostřednictvím dodavatele.

6. Komunikace a spolupráce

6.1. Komunikace

Komunikace hraje důležitou roli při propagování úlohy a činnosti veřejné ochránkyně práv mezi co nejširší veřejností, při sdílení důležitých aktuálních informací se zúčastněnými stranami a správou EU a při zvyšování povědomí o tématech, jako je transparentnost, etika a odpovědnost.

V průběhu roku 2023 byl zjednodušen přístup k dokumentům o nejdůležitějších šetřeních – na domovskou internetovou stránku byla doplněna dynamická sekce, na níž jsou zveřejňovány nejnovější informace. Několik zlepšení bylo učiněno i s ohledem na navigaci na internetových stránkách, což zjednodušilo hledání informací.

S cílem lépe informovat veřejnost o dlouhodobém dopadu své činnosti zveřejnil úřad veřejného ochránce práv na svých internetových stránkách rolovací článek, který popisuje jeho činnost v několika oblastech, jakož i dopad jeho práce na správu EU. O tomto článku informovala kampaň v sociálních médiích.

Kromě toho byla na internetových stránkách úřadu, včetně domovské stránky, zveřejněna řada videí, která přibližují jeho práci, jakož i nejdůležitější oblasti, na které se zaměřila jeho šetření. Tato videa byla propagována v sociálních médiích.

Veřejná ochránkyně práv představila práci úřadu na své výroční tiskové konferenci v dubnu. Na této konferenci rovněž shrnula odpovědi, které úřad obdržel v rámci veřejné konzultace týkající se transparentnosti rozhodování EU v oblasti životního prostředí a účasti na něm.

S cílem informovat o vítězích soutěže „Ceny za řádnou správu“, která se uděluje jednou za dva roky, a podpořit sdílení dobrých nápadů a správné praxe, proběhla v souvislosti se slavnostním předáváním cen kampaň v sociálních médiích a vítězné projekty a nejdůležitější informace z předávání cen byly následně představeny v rolovacím článku na internetu.

Veřejná ochránkyně práv se v červnu zúčastnila Evropského setkání mládeže (EYE2023) ve Štrasburku. V rámci diskuse s účastníky setkání odpověděla na otázky týkající se práce úřadu a vysvětlila důležitou roli řádné správy při prosazování demokracie v EU.

V návaznosti na obvinění z konce roku 2022, že se vlády ze zemí mimo EU snažily získat vliv v Evropském parlamentu, pozvala veřejná ochránkyně práv vysoce postavené zástupce hlavních orgánů dohledu a Evropské komise a Parlamentu, aby s nimi projednala nedostatky toho, jak je strukturován rámec pro zajištění integrity a jak je dodržován. Panelová diskuse, která se konala v červnu, se zaměřila také na návrh na vytvoření nového orgánu pro etiku a jeho potenciální úlohu při dalším zlepšování integrity správy EU.

Pokud jde o informování o činnosti úřadu veřejného ochránce práv v tisku v roce 2023, došlo v porovnání s předchozím rokem k nárůstu celkového počtu článků v tisku o 35 %, přičemž 56 % všech článků pocházelo ze zemí EU.

V roce 2023 nadále rostl počet osob, které úřad veřejného ochránce práv sledují v sociálních médiích, přičemž obzvláště vysoký nárůst byl zaznamenán na LinkedIn a Instagramu. K tomuto pozitivnímu vývoji přispěla zejména zvýšená pozornost věnovaná profilu úřadu na těchto dvou platformách a rostoucí počet jejich uživatelů, kteří hledají informace o EU. Na účtu úřadu na Instagramu došlo k 91 % nárůstu celkového počtu osob, které jej sledují (6 578 nových sledujících oproti 3 472 nových sledujících v roce 2022). Na síti LinkedIn se počet sledujících zvýšil o 65 % (5 825 nových sledujících oproti 2 990 nových sledujících v roce 2022). Na síti X, kde má úřad veřejného ochránce práv v rámci svých sociálních médií největší sledovanost, dosáhl v prosinci 2023 počet sledujících 36 188, což představuje 5 % nárůst (+1 757 sledujících). Výrazně se zvýšila i míra angažovanosti a došlo k významnému nárůstu počtu zmínek.

Veřejná ochránkyně práv a její zaměstnanci pokračovali také v další osvětové činnosti a poskytovali rozhovory tisku, účastnili se akademických konferencí a komunikovali se skupinami návštěvníků.

6.2. Vztahy s orgány EU

6.2.1. Evropský parlament

Evropský parlament volí evropského veřejného ochránce práv na začátku každého volebního období, což činí vztah mezi těmito dvěma orgány obzvláště důležitým.

V roce 2023 se veřejná ochránkyně práv setkala s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolou, aby jí předala výroční zprávu úřadu. Jednala s ní také o reformách týkajících se integrity a transparentnosti, které předsedkyně Parlamentu zahájila v reakci na obvinění z konce roku 2022, že země mimo EU si zaplatily vliv v Parlamentu. Tato setkání, jakož i pravidelná setkání veřejné ochránkyně práv a jejích zaměstnanců s poslanci Evropského parlamentu z celého politického spektra byla velmi důležitá pro zajištění trvalé důvěry a spolupráce obou orgánů. Veřejná ochránkyně práv a její zaměstnanci rovněž představili činnost úřadu veřejného ochránce práv v rámci několika slyšení a výměn názorů ve výborech Parlamentu, například ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), Výboru pro zahraniční vměšování a dezinformace (ING2), Výboru pro právní záležitosti (JURI) a Podvýboru pro lidská práva (DROI).

V září zaslala veřejná ochránkyně práv Parlamentu zvláštní zprávu o systémových prodlevách Evropské komise při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům. V souvislosti s touto zvláštní zprávou veřejné ochránkyně práv Parlament následně zahájil ve výboru LIBE příslušný postup. Očekává se, že hlasování v plénu o usnesení se uskuteční začátkem roku 2024.

6.2.2. Petiční výbor

Petiční výbor (PETI) je výborem Parlamentu, který odpovídá za vztahy s úřadem evropského veřejného ochránce práv, neboť oba subjekty usilují o to, aby byly obavy občanů zohledňovány na úrovni EU. V roce 2023 pokračovaly ve spolupráci v oblastech, jako jsou práva osob se zdravotním postižením, jakož i v rámci Evropské sítě veřejných ochránců práv, jejímž členem je i výbor PETI.

Veřejná ochránkyně práv a předsedkyně výboru PETI Dolors Montserrat se v roce 2023 pravidelně setkávaly. Paní Montserrat se zúčastnila také panelové diskuse v rámci výroční konference Evropské sítě veřejných ochránců práv na téma voleb do Evropského parlamentu a volby evropského veřejného ochránce práv.

6.2.3. Evropská komise

Evropská komise je největším orgánem EU, který má významný vliv na životy milionů lidí. Není proto překvapením, že vysoký podíl stížností podaných úřadu veřejného ochránce práv se týká činnosti Komise. Pracovní vztahy s Komisí zůstaly v roce 2023 velmi konstruktivní. Veřejná ochránkyně práv se setkala s několika komisaři, přičemž na úrovni zaměstnanců byl úřad veřejného ochránce práv v úzkém kontaktu s Komisí, aby zajistil, že obavy stěžovatelů budou řešeny co nejúčinněji.

6.2.4. Další orgány, agentury a organizace

Vztahy s různými subjekty správy EU jsou nedílnou součástí strategie úřadu veřejného ochránce práv s názvem „Směrem k roku 2024“. Dlouhodobého a pozitivního dopadu na správu EU lze dosáhnout pouze díky úzké spolupráci. V únoru se veřejná ochránkyně práv v rámci příprav na jí pořádanou konferenci „Budování silnějšího rámce integrity EU“ setkala s předsedou Evropského účetního dvora (EÚD), evropskou nejvyšší žalobkyní a generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). V průběhu roku se setkala také s prezidentkou Evropské centrální banky (ECB) a výkonným ředitelem Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).

6.2.5. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Evropská unie je signatářem Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, což je závazný mezinárodní nástroj v oblasti lidských práv, který má „podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením a podporovat úctu k jejich přirozené důstojnosti“.

Dodržování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením v EU monitoruje rámec EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterému v roce 2023 předsedala evropská veřejná ochránkyně práv. Jako členka tohoto rámce věnuje veřejná ochránkyně práv značnou pozornost provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ze strany správy EU.

Veřejná ochránkyně práv vedla v roce 2023 řadu šetření týkajících se práv osob se zdravotním postižením. V únoru uzavřela své šetření způsobu, jakým Evropská komise uplatňuje pravidlo služebního řádu EU týkající se přiznání dvojnásobného příspěvku na dítě, jenž je určen na pomoc při péči o děti se zdravotním postižením. V rámci šetření bylo zjištěno, že uplatňování prahových hodnot, pokud jde o stupeň zdravotního postižení, které vede k automatickému vyloučení některých případů, je v rozporu s povinnostmi vyplývajícími pro správu EU z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Veřejná ochránkyně práv proto požádala Komisi, aby svůj přístup přehodnotila. Komise od té doby zahájila proces revize platných pravidel, která se vztahují na celou správu EU, s cílem zajistit, že všechny žádosti o tento typ příspěvku budou jednotlivě důkladně posouzeny.

Úřad evropského veřejného ochránce práv představil svou práci v oblasti práv osob se zdravotním postižením na několika akcích konaných v průběhu celého roku, včetně pátého ročníku akce nazvané „Evropský parlament osob se zdravotním postižením“.

6.3. Evropská síť veřejných ochránců práv

Evropská síť veřejných ochránců práv je neformální síť, kterou koordinuje úřad evropského veřejného ochránce práv a kterou tvoří Petiční výbor Evropského parlamentu a více než 95 úřadů z celé Evropy.

Výroční konference Evropské sítě veřejných ochránců práv v roce 2023, která se konala v Evropském parlamentu v Bruselu, byla věnována tématu ochrany lidských práv. V první části, která se zaměřila na migraci, se účastníci zamysleli nad tím, jak a proč migranti přicházejí do Evropy, a nad důležitou rolí, kterou mají veřejní ochránci práv při odhalování škod, ochraně lidských práv a povolávání správních orgánů k odpovědnosti. Druhá část byla věnována využívání umělé inteligence v orgánech veřejné správy a diskuse se zaměřily na přínosy a případné nevýhody této technologie.

V rámci speciálního postupu pro vyřizování dotazů mohli členové Evropské sítě veřejných ochránců práv klást otázky týkající se práva EU, které vyvstaly během jejich šetření, přičemž úřad evropského veřejného ochránce práv zprostředkoval odpovědi odborníků z orgánů EU. Otázky se v roce 2023 týkaly evropského průkazu zdravotního pojištění, omezení volného pohybu osob mezi členskými státy EU a pravidel EU v oblasti pojišťovnictví.

Vzhledem k tomu, že členy Evropské sítě veřejných ochránců práv se mohou stát i kandidátské země EU, připojil se k ní v roce 2023 také Úřad veřejného ochránce lidských práv v Bosně a Hercegovině.

Evropská veřejná ochránkyně práv pokračovala ve svých pravidelných návštěvách úřadů národních veřejných ochránců práv. V září zavítala do Varšavy, kde se setkala s polským náměstkem komisaře pro lidská práva. Během svého pobytu v polském hlavním městě navštívila také ústředí Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a přednesla velmi důležitý projev na Varšavské univerzitě s názvem „Evropská veřejná ochránkyně práv v geopolitické éře: ochrana lidských práv a odpovědnost“.

7. Zdroje

7.1. Rozpočet

Rozpočet úřadu veřejného ochránce práv je samostatným oddílem rozpočtu EU. Dělí se na tři hlavy. Hlava 1 zahrnuje platy, příspěvky a další výdaje na zaměstnance. Hlava 2 obsahuje výdaje na budovy, nábytek a zařízení a různé provozní výdaje. Hlava 3 zahrnuje výdaje související s obecnými činnostmi úřadu. V roce 2023 činila výše rozpočtových prostředků 13 212 447 EUR.

S cílem zajistit účinné řízení zdrojů provádí interní auditor úřadu veřejného ochránce práv pravidelné kontroly systémů vnitřní kontroly a finančních operací úřadu. Stejně jako je tomu v případě jiných orgánů, i úřad veřejného ochránce práv podléhá přezkumu ze strany Evropského účetního dvora, který v rámci svého externího auditu nezjistil žádné konkrétní problémy.

7.2. Využití zdrojů

Úřad veřejného ochránce práv každoročně přijímá roční plán řízení, který uvádí konkrétní kroky, jež má úřad v plánu učinit v zájmu dosažení cílů a priorit pětileté strategie úřadu s názvem „Směrem k roku 2024“. Roční plán řízení na rok 2023 je třetím plánem založeným na této strategii.

Úřad veřejného ochránce práv má vysoce kvalifikované zaměstnance hovořící mnoha jazyky. Díky tomu může vyřizovat stížnosti ve 24 úředních jazycích EU a zvyšovat povědomí o činnosti veřejné ochránkyně práv v celé EU. Hybridní pracovní politika úřadu, která je zaměřena na výsledky a založena na důvěře, podporuje ambice úřadu veřejného ochránce práv prosazovat moderní, digitální a flexibilní pracovní prostředí.

V roce 2023 bylo v plánu pracovních míst úřadu veřejného ochránce práv 75 pracovních míst. Navíc v úřadu pracovalo v průměru 9 smluvních zaměstnanců. V průběhu roku absolvovalo praxi v úřadu veřejného ochránce práv také 18 stážistů.

Veřejná ochránkyně práv provedla v roce 2023 průzkum mezi zaměstnanci, z něhož vyplynula celkově vysoká míra spokojenosti a angažovanosti zaměstnanců.

Podrobné informace o struktuře úřadu veřejného ochránce práv a o úkolech různých oddělení jsou k dispozici na internetových stránkách úřadu.

8. Jak kontaktovat úřad evropského veřejného ochránce práv

Telefonicky

+33 (0)3 88 17 23 13

E-mailem

eo@ombudsman.europa.eu

Poštovní adresa

Médiateur européen
1 avenue du Président Robert Schuman
CS 30403
F-67001 Strasbourg Cedex

On-line

• Internetové stránky ombudsman.europa.eu
• Twitter twitter.com/EUombudsman
• Instagram instagram.com/euombudsman
• LinkedIn linkedin.com/company/272026
• YouTube youtube.com/user/eotubes

Naše sídlo

Štrasburk

Adresa pro návštěvy

Bâtiment Václav Havel (HAV)
Allée Spach
F-67000 Strasbourg

Brusel

Adresa pro návštěvy

Bâtiment Froissart (FRS)
Rue Froissart 87
B-1000 Bruxelles

---

© Evropská unie, 2024

Všechny fotografie a obrázky © Evropská unie.
Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely povolena pod podmínkou uvedení zdroje.
Vysázeno písmem: FrutigerNext.

HTML	ISBN: 978-92-9483-372-3	ISSN: 1830-687X	doi: 10.2869/676050	QK-AA-24-001-CS-Q