Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby se urychleně zabývala systémovými zpožděními při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům, a poznamenala, že je třeba zásadně přehodnotit, aby byly dodrženy lhůty stanovené v nařízení EU o transparentnosti.

Šetření veřejné ochránkyně práv z vlastního podnětu zjistilo, že pokud lidé žádají Komisi, aby přezkoumala své původní rozhodnutí o přístupu – protože odmítla nebo poskytla pouze částečný přístup k požadovaným dokumentům –, lhůty stanovené v nařízení o transparentnosti (1049/2001) nejsou v 85 % případů dodrženy.

Více než 60 % těchto rozhodnutí o přezkumu trvalo více než 60 pracovních dnů, a to navzdory maximální lhůtě 30 pracovních dnů.  

Veřejná ochránkyně práv uznala rostoucí počet a složitost žádostí – v roce 2021 jich bylo více než 8000 –, které Komise vyřizuje, přičemž žadatelé usilují o méně než 10 % zamítavých rozhodnutí.

Zkušenosti veřejné ochránkyně práv s vyřizováním stížností na přístup k dokumentům však ukazují, že v případech významného veřejného zájmu dochází často k dlouhým prodlevám.

Důsledkem těchto průtahů je v některých případech to, že získané informace již nejsou užitečné pro výzkumné nebo novinářské účely. Zpoždění mohou rovněž bránit občanům v tom, aby se v příslušných okamžicích vyjádřili k rozhodování.

Komisi trvalo téměř sedm měsíců, než přezkoumala svá původní zjištění ve věci přístupu týkající se dokumentů souvisejících s polským národním plánem v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.

Jeden novinář obdržel dokumenty týkající se nákupu podstandardních roušek Komisí téměř dva roky po původní žádosti, zatímco žádost o přístup týkající se pracovní cesty komisaře trvala Komisi celkem 14 měsíců.

Šetření veřejné ochránkyně práv zjistilo, že systémová a významná zpoždění při vyřizování žádostí o přístup představovala nesprávný úřední postup.

Vzhledem k tomu, že „zpožděný přístup je odepřen“, zjištění veřejné ochránkyně práv rovněž poukazují na možnost, že zdlouhavé prodlevy mohou lidi odradit od přístupu k žádostem o dokumenty.

Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise věnovala více zdrojů na vyřizování potvrzujících žádostí, konstruktivně a otevřeně spolupracovala s osobami žádajícími o dokumenty a předjímala témata veřejného zájmu, aby mohla být proaktivně transparentní.

Zjištění konstatovala, že tyto návrhy zajdou pouze tak daleko, že zkrátí zpoždění, neboť ze strany Komise je nutná zásadnější změna.

Podle nařízení č. 1049/2001 mají orgány EU přijmout rozhodnutí v počáteční fázi a ve fázi přezkumu, a to nejpozději do 30 pracovních dnů. Úplné znění doporučení naleznete zde.