Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření toho, do jaké míry Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise uplatňují právo EU a soudní rozhodnutí EU, pokud jde o žádosti veřejnosti o přístup k legislativním dokumentům.

Konstatovala, že minulá šetření týkající se nedostatečného a zpožděného přístupu veřejnosti naznačila, že tyto orgány v současné době neuplatňují právo EU a související judikaturu v plném rozsahu.

Rada například odmítla poskytnout veřejnosti plný přístup k právnímu stanovisku týkajícímu se obchodní dohody EU se Spojeným královstvím s odvoláním na výjimku pro přístup k právnímu poradenství. Učinil tak i přesto, že nedávný rozsudek soudu EU zjistil, že to, zda je právní stanovisko obzvláště citlivé, závisí na obsahu samotného stanoviska, a nikoli na jeho postavení jako právního stanoviska. Veřejná ochránkyně práv stanovisko zkontrolovala a neshledala, že by informace v něm obsažené měly být považovány za citlivé.

V jiném případě Komise odmítla v plném rozsahu zpřístupnit dokumenty týkající se plánovaných revizí pravidel EU pro chemické látky s odůvodněním, že zveřejnění by mohlo ohrozit obchodní zájmy a probíhající rozhodovací proces. Komise však předložila obecné argumenty, které toto riziko neprokázaly s mírou jistoty požadovanou nedávnými rozhodnutími soudů EU.  Použila rovněž argumenty, které soudy EU v podobných případech dříve zamítly, včetně toho, že občané EU mohou být v případě zpřístupnění předběžných dokumentů „zaměněni“.  

Aby získala přehled o přístupu orgánů k žádostem o legislativní dokumenty, požádala veřejná ochránkyně práv o statistické údaje týkající se původních žádostí o přístup a o seznam následných žádostí (potvrzujících žádostí) o tři nedávno přijaté legislativní akty. 

Včasný přístup veřejnosti k legislativním dokumentům má zásadní význam pro to, aby se občané EU mohli podílet na tvorbě právních předpisů EU. Legislativní transparentnost je zakotvena ve Smlouvách EU, což se odráží v nařízení EU o přístupu veřejnosti k dokumentům.

Podle judikatury EU mohou orgány EU odmítnout zpřístupnění legislativních dokumentů pouze za výjimečných okolností a jejich odůvodnění musí být založeno na konkrétních a hmatatelných skutečnostech.