Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová požádala Evropský parlament o formální podporu svého úsilí přimět Evropskou komisi, aby jednala podle jejích doporučení s cílem omezit systémová zpoždění při vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům.

Ve zvláštní zprávě pro Parlament veřejná ochránkyně práv uvedla, že ačkoli Komise uvedla, že většinu svých návrhů již realizuje, šetření veřejné ochránkyně práv týkající se přístupu veřejnosti nadále vykazují značná zpoždění.

Tato zpoždění se obvykle týkají žádostí o přístup souvisejících s oblastmi významného veřejného významu. Nedávné příklady ukazují, že Komisi trvalo více než rok, než se zabývala žádostmi týkajícími se dokumentů týkajících se migrace, fondů EU na podporu oživení a sankcí vůči Rusku. Veřejná ochránkyně práv zároveň zaznamenala prudký nárůst stížností na zpoždění v přístupu k dokumentům v Komisi, přičemž počet v roce 2023 byl již čtyřikrát vyšší než za celý rok 2020. 

„Občané oprávněně očekávají, že správa EU bude otevřená, moderní a zaměřená na služby – přístup Komise k přístupu k dokumentům tato očekávání zdaleka nenaplňuje.“  

„Tato zpoždění oslabují schopnost občanů přímo a včas kontrolovat rozhodnutí a politiky EU. Komise musí zásadně přehodnotit svůj přístup, aby tento systémový problém napravila.“

„Mým konečným cílem je pomoci veřejnosti smysluplně se podílet na demokratickém životě EU, který je právem zakotveným ve Smlouvě. Proto jsem požádal Parlament o podporu a opatření v této věci,“ uvedl veřejný ochránce práv.

Šetření veřejné ochránkyně práv, které bylo zahájeno v roce 2022, zjistilo, že když lidé žádají Komisi, aby přezkoumala své původní rozhodnutí o přístupu – protože odmítla nebo poskytla pouze částečný přístup k požadovaným dokumentům –, lhůty stanovené v nařízení o transparentnosti (1049/2001) nejsou v 85 % případů dodrženy.

Více než 60 % těchto rozhodnutí o přezkumu trvalo více než 60 pracovních dnů, a to navzdory maximální lhůtě 30 pracovních dnů.

Ve svém doporučení veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise věnovala více zdrojů na vyřizování potvrzujících žádostí, konstruktivně a otevřeně spolupracovala s osobami žádajícími o dokumenty a předjímala témata veřejného zájmu, aby mohla být proaktivně transparentní.

Od zřízení evropského veřejného ochránce práv v roce 1995 předložil veřejný ochránce práv Parlamentu 20 zvláštních zpráv a všechny byly podpořeny. Poslední zvláštní zpráva z roku 2018 se týkala nedostatečné legislativní transparentnosti v Radě Evropské unie.