Souvislosti šetření

1. V květnu 2011 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv program návštěv agentur EU s cílem určit a šířit osvědčené postupy v jejich vztazích s občany. Dopisem ze dne 12. září 2012 informoval veřejný ochránce práv agenturu Frontex [1], že má být zahrnuta do programu návštěv. Veřejný ochránce práv zaslal agentuře Frontex návrh pořadu jednání s konkrétními otázkami, které si přál projednat. Kromě toho veřejný ochránce práv informoval agenturu Frontex, že v reakci na závazek, který přijal na žádost shromáždění výborů zaměstnanců agentury, se během své návštěvy rovněž setká s výborem zaměstnanců agentury Frontex. Veřejná ochránkyně práv navštívila agenturu Frontex dne 4. října 2012.

2. Aby se předešlo možným nejasnostem, je třeba zdůraznit, že další šetření z vlastního podnětu týkající se agentury Frontex stále probíhá a není předmětem tohoto rozhodnutí: OI/5/2012/BEH-MHZ. Veřejná ochránkyně práv předpokládá, že další krok v tomto šetření bude učiněn později v roce 2013.

Předmět šetření

3. Setkání s vedením agentury Frontex se zaměřilo na tyto otázky: i) předpisy agentury Frontex týkající se osobního chování a řádné správní praxe; ii) zásady veřejné služby; iii) transparentnost, dialog a odpovědnost (přístup veřejnosti k dokumentům); iv) výběr a nábor; v) střety zájmů; vi) whistleblowing; a vii) nabídek a smluv.

4. Na konci zasedání byla veřejnému ochránci práv poskytnuta kopie prezentace a podpůrných dokumentů [2]. Agentura Frontex požádala o důvěrné zacházení se všemi interními dokumenty předloženými veřejnému ochránci práv [3], s výjimkou následujících rozhodnutí přijatých její správní radou:

• rozhodnutí č. 23/2012 ze dne 27. září 2012, kterým se přijímá disciplinární řízení agentury Frontex;
• rozhodnutí č. 017/2005 ze dne 16. prosince 2005 o podmínkách vnitřního vyšetřování v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakékoli nedovolené činnosti poškozující zájmy Společenství; a
• Rozhodnutí č. 3402 ze dne 22. září 2006, kterým se stanoví praktická opatření týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům agentury FRONTEX.

5. Po schůzce s vedením agentury Frontex se veřejná ochránkyně práv setkala se zástupci výboru zaměstnanců.

Šetření

6. Dne 7. února 2013 zaslala veřejná ochránkyně práv agentuře Frontex zprávu, která obsahovala řadu návrhů. Vyzval agenturu Frontex, aby na tyto návrhy odpověděla do 31. května 2013. Zpráva je k dispozici na internetových stránkách veřejného ochránce práv.

7. Agentura Frontex na zprávu odpověděla dne 24. února 2013. Jeho odpověď je rovněž k dispozici na internetových stránkách veřejného ochránce práv. Kromě toho byla tato odpověď zaslána společnosti Statewatch [4] s výzvou k předložení připomínek. Společnost Statewatch tak učinila dne 21. června 2013.

8. Ve dnech 7. května a 9. srpna 2013 požádala veřejná ochránkyně práv agenturu Frontex o doplňující informace týkající se tří otázek: i) dostupnost domovské stránky internetových stránek agentury Frontex ve všech úředních jazycích EU / vysvětlení jazykové politiky agentury Frontex; ii) informace pro uchazeče o možnosti podat stížnost veřejnému ochránci práv; a iii) zveřejnění pravidel platných pro žádosti o přístup k dokumentům a žádosti o informace. Agentura Frontex odpověděla dne 21. června a 10. září 2013. Dopisy veřejného ochránce práv a odpovědi agentury Frontex byly zveřejněny na internetových stránkách veřejného ochránce práv. Byli také posláni do Statewatch, která učinila připomínky.

Analýza a závěry veřejného ochránce práv

Úvodní poznámky

9. Zpráva veřejné ochránkyně práv o návštěvě agentury Frontex obsahovala řadu návrhů, na něž agentura Frontex odpověděla dne 24. února 2013. Agentura Frontex dokončila svou odpověď ve dnech 21. června a 10. září 2013 v návaznosti na další otázky veřejné ochránkyně práv. Odpovědi agentury Frontex jsou posouzeny níže.

A. Návrh veřejné ochránkyně práv, aby domovská stránka internetových stránek agentury Frontex byla k dispozici ve všech jazycích EU, jakož i informace o funkcích a jazykové politice agentury Frontex

Postoj agentury Frontex

10. Agentura Frontex ve své odpovědi na zprávu uvedla, že již zveřejňuje dokumenty, které jsou zásadní pro její plánování práce a výroční zprávy, ve všech úředních jazycích EU na svých internetových stránkách v oddíle „Správní dokumenty“. Agentura Frontex v současné době pracuje na nové brožuře, která vysvětluje, co to je a jak funguje. Pokud to rozpočet dovolí, bude tato publikace přeložena do více jazyků. Agentura Frontex bude rovněž pracovat na titulkování úvodního filmu o agentuře v řadě jazyků. Zpočátku budou tyto titulky v italštině, řečtině, španělštině, francouzštině, němčině a polštině. Jako další krok ve střednědobém horizontu, jakmile bude překlad proveden, budou na webových stránkách vytvořeny nové jazykové podstránky.

11. Ve své odpovědi ze dne 21. června 2013 na další otázku veřejné ochránkyně práv ze dne 7. května 2013 týkající se tohoto návrhu agentura Frontex uvedla, že plně uznává potřebu mít své internetové stránky k dispozici v jiných úředních jazycích EU než v angličtině. Bohužel za převládajících podmínek úsporných opatření v rámci EU postrádá agentura Frontex lidské a finanční zdroje, aby mohla nabízet a udržovat "celý obsah internetových stránek agentury Frontex"ve všech jazycích EU. Internetové stránky agentury Frontex v současné době obsahují více než 3888 stran materiálu. Náklady na překlad tohoto materiálu do 23 jazyků [5] by činily přibližně 8 milionů EUR. Taková částka by agentuře Frontex prakticky znemožnila přijmout plně mnohojazyčný přístup. Agentura Frontex však pracuje na poskytování obecných informací těm, kteří nerozumí angličtině. V prvních měsících roku 2014 agentura Frontex vypracuje jazykovou politiku pro své internetové stránky a zveřejní obecné informace o svém mandátu a činnostech ve francouzštině, němčině, španělštině, italštině a řečtině.

12. Ve své následné žádosti o další vysvětlení ze dne 9. srpna 2013 veřejný ochránce práv poukázal na to, že agentura Frontex ve svých odpovědích dosud odkazovala pouze na možné náklady na překlady pro celou internetovou stránku, a nikoli pro domovskou stránku. Podle názoru veřejného ochránce práv však vzhledem k tomu, že je na domovské stránce poskytováno mnohem méně informací než na jiných internetových stránkách, lze rozumně očekávat, že náklady na překlad informací na domovské stránce budou nižší než částka, kterou agentura Frontex uvedla ve své odpovědi veřejnému ochránci práv. Ve svém dopise agentuře Frontex připomněl, že domovská stránka je hlavní stránkou poskytující informace o organizaci a liší se od ostatních stránek o této organizaci. Úlohou domovské stránky je přivítat všechny občany EU v jejich vlastních jazycích a uvést jim, které oddíly nebo dokumenty jsou k dispozici ve všech jazycích EU a na které lze nahlížet pouze ve vybraných jazycích. Tento výběr jazyků by navíc mohl být vysvětlen z hlediska jazykové politiky agentury Frontex na domovské stránce, což by občanům umožnilo v případě potřeby pochopit důvody, proč jsou konkrétní dokumenty k dispozici pouze v některých jazycích. V neposlední řadě veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že mnoho agentur (ENISA, EMA, Cedefop, CEPOL a EBA) se již rozhodlo zpřístupnit své domovské stránky ve všech jazycích EU. S ohledem na výše uvedené požádala veřejná ochránkyně práv agenturu Frontex, aby přezkoumala svůj postoj a zvážila zpřístupnění informací uvedených na domovské stránce jejích internetových stránek ve všech úředních jazycích EU.

13. Ve své odpovědi ze dne 10. září 2013 agentura Frontex zopakovala, že v prvních měsících roku 2014 zpřístupní na svých internetových stránkách obecné informace o agentuře ve francouzštině, němčině, španělštině, italštině, řečtině a polštině. Dodala také, že vynaloží veškeré úsilí, aby do konce roku 2014 rozšířila seznam jazyků na všech 24 jazyků.

Posouzení veřejného ochránce práv

14. Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí ujištění agentury Frontex uvedené v jejím dopise ze dne 10. září 2013, že do konce roku 2014 vynaloží veškeré úsilí, aby byly k dispozici obecné informace o agentuře ve všech 24 jazycích. Podle názoru veřejného ochránce práv by tyto informace měly být obvykle uvedeny na domovské stránce. Domnívá se proto, že jeho další šetření nejsou nutná, pokud jde o návrh A.

B. Návrh veřejného ochránce práv, aby konkrétní informace o i) kodexech řádné správní praxe; ii) hodnoty a zásady veřejné služby; a iii) prohlášení o střetu zájmů by měla být zveřejněna na internetových stránkách agentury Frontex.

Postoj agentury Frontex

15. Ve zprávě veřejná ochránkyně práv navrhla, aby agentura Frontex mohla lépe zviditelnit svůj závazek k dodržování zásad stanovených v Evropském kodexu řádné správní praxe (dále jen „kodex“) pro občany Unie tím, že na své domovské stránce uvede odkaz na kodex. Zdůraznil, že Evropský parlament přijal kodex v roce 2001 v návaznosti na návrh veřejného ochránce práv v tomto ohledu. Kodex od té doby poskytuje správním orgánům EU pokyny. Kodex vypracovaný veřejným ochráncem práv představuje podrobný výklad práva na řádnou správu podle článku 41 Listiny základních práv Evropské unie.

16. Ve zprávě veřejná ochránkyně práv rovněž navrhla, aby agentura Frontex na svých internetových stránkách zpřístupnila dokument nazvaný Hodnoty agentury Frontex a zásady veřejné služby, který veřejná ochránkyně práv zveřejnila v červnu 2012. Kromě toho by měla být rovněž zveřejněna prohlášení o střetu zájmů pro výkonného ředitele a vrcholné vedení, jakmile budou vypracovány příslušné vzory. V neposlední řadě by agentura Frontex mohla vypracovat zvláštní vzory prohlášení o střetu zájmů pro své vyslané odborníky.

17. Agentura Frontex odpověděla, že „po dokončení smluvních jednání se chystá modernizovat informační architekturu svých internetových stránek.“To jí umožní zveřejnit na internetu i) nový kodex chování zaměstnanců agentury Frontex (rozhodnutí výkonného ředitele agentury Frontex 2012/120 ze dne 15. listopadu 2012); ii) hodnoty agentury Frontex a zásady veřejné služby zveřejněné veřejným ochráncem práv; a iii) prohlášení o střetu zájmů výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele. Agentura Frontex uvedla, že vzory prohlášení o střetu zájmů vypracovala již před několika lety a od té doby se používají.

18. Agentura Frontex rovněž uvedla, že bude používat stávající vzor prohlášení o střetu zájmů, který se nyní vztahuje na dočasné zaměstnance a smluvní zaměstnance, jakož i na národní odborníky vyslané do agentury Frontex.

Posouzení veřejného ochránce práv

19. Veřejná ochránkyně práv vítá kladnou odpověď agentury Frontex. Věří, že smluvní jednání o nové změně internetových stránek agentury Frontex budou neprodleně dokončena. Rovněž očekává, že informace uvedené v odpovědi agentury Frontex, shrnuté v bodě 17 výše, budou neprodleně zveřejněny na jejích internetových stránkách. V neposlední řadě věří, že agentura Frontex na své nové domovské stránce poskytne odkaz na kodex s cílem nasměrovat čtenáře, a usnadnit tak veřejnou kontrolu agentury Frontex. Veřejná ochránkyně práv učiní další poznámku vyzývající agenturu Frontex, aby tak učinila.

C. Návrhy veřejného ochránce práv týkající se přístupu k dokumentům agentury Frontex

Postoj agentury Frontex

20. Ve zprávě veřejná ochránkyně práv nejprve navrhla, aby agentura Frontex mohla přijmout opatření k zajištění toho, aby potvrzující žádosti o přístup k dokumentům nebyly vyřizovány stejnými osobami jako původní žádosti. Agentura Frontex s tím ve své odpovědi na zprávu souhlasila.

21. Během návštěvy agentura Frontex oznámila, že velmi brzy zahájí provoz veřejného rejstříku svých dokumentů. Ve zprávě proto veřejná ochránkyně práv navrhla, aby se tak stalo neprodleně. Ve své odpovědi na zprávu agentura Frontex uvedla, že má střednědobý plán na vytvoření komplexního systému správy dokumentů, který by zahrnoval rejstřík. Agentura Frontex dodala, že do konce roku 2013 nebo na začátku roku 2014 bude připravena s dočasným řešením.

22. Ve své zprávě veřejný ochránce práv rovněž navrhl, aby agentura Frontex na úvodní stránce svých nových internetových stránek uvedla informace o: i) jak podávat žádosti o přístup k dokumentům a žádosti o informace; ii) pravidla vztahující se na tyto žádosti a odpovědnou kontaktní osobu; a, jak bylo slíbeno, iii) právo občanů podat stížnost veřejnému ochránci práv. Agentura Frontex odpověděla, že po dokončení smluvních jednání se chystá „modernizovat informační architekturu svých internetových stránek“. Tím se otevře možnost zveřejňovat na internetu informace o: i) jak podat žádost o přístup k dokumentům podle nařízení č. 1049/2001; ii) pravidla vztahující se na tyto žádosti; iii) kontaktní údaje odpovědné osoby; a iv) skutečnost, že občané mají právo podat stížnost veřejnému ochránci práv v případě odepření přístupu k dokumentům.

23. Ve svém dalším dopise agentuře Frontex ze dne 9. srpna 2013 veřejný ochránce práv uvedl, že z odpovědi agentury Frontex na zprávu vyrozuměl, že agentura na svých internetových stránkách zveřejní svá pravidla pro přístup ke svým dokumentům, konkrétně rozhodnutí o přístupu veřejnosti [6]. Poté vyjádřil názor, že i vyhlídka na zveřejnění rozhodnutí o přístupu veřejnosti by mohla poskytnout příležitost změnit toto rozhodnutí tak, aby bylo zajištěno plné provedení ustanovení nařízení č. 1049/2001 [7] agenturou Frontex. V tomto ohledu učinil následující poznámky.

Zaprvé článek 4 rozhodnutí o přístupu veřejnosti, který stanoví: „Pokud členský stát EU vyřizuje žádost o přístup k dokumentům pocházejícím od agentury Frontex, je jakákoli konzultace členského státu adresována agentuře Frontex s cílem posoudit, zda by podle platných pravidel měly či neměly být dokumenty zpřístupněny, zejména s ohledem na nutnost neohrožovat dosažení cílů a úkolů agentury Frontex, mohla by být změněna tak, aby bylo jasnější, co agentura Frontex chápe odkazem na „nezbytnost neohrožovat dosažení cílů a úkolů agentury Frontex“na konci uvedeného článku [8].

Za druhé, rozhodnutí o přístupu veřejnosti neprovádí čl. 8 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 tím, že výslovně uvádí, že žadatel má právo podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo zahájit soudní řízení proti tomuto orgánu u Soudního dvora Evropské unie (viz také čl. 28 odst. 5 nařízení o agentuře Frontex [9]), pokud je potvrzující odvolání zamítnuto. V čl. 7 odst. 2 rozhodnutí o přístupu veřejnosti se pouze stanoví, že „Frontex informuje žadatele o opravných prostředcích, které má k dispozici“.

Zatřetí, článek 15 rozhodnutí o přístupu veřejnosti stanoví, že „výroční zpráva agentury Frontex obsahuje počet případů, kdy agentura odepřela přístup k dokumentům, a důvody těchto odepření.“ Článek 17 nařízení č. 1049/2001 však navíc stanoví, že výroční zpráva obsahuje rovněž počet citlivých dokumentů, které nejsou zaznamenány v rejstříku.

V neposlední řadě rozhodnutí o přístupu veřejnosti neobsahuje ustanovení, kterým se provádí článek 11 nařízení č. 1049/2001 a které se týká povinnosti vést veřejný rejstřík dokumentů, a dále, že odkazy na dokumenty se do rejstříku neprodleně zaznamenají. S ohledem na výše uvedené veřejná ochránkyně práv požádala agenturu Frontex, aby zvážila změnu rozhodnutí o přístupu veřejnosti před jeho zveřejněním na nových internetových stránkách agentury Frontex. To bylo provedeno s cílem zajistit, aby agentura Frontex plně prováděla ustanovení nařízení č. 1049/2001, jak je uvedeno výše.

24. Ve své odpovědi ze dne 10. září 2013 agentura Frontex uvedla, že rozhodnutí o přístupu veřejnosti je v současné době revidováno. Jakmile bude tato práce dokončena, agentura Frontex vynaloží veškeré úsilí na to, aby byla přijata co nejdříve na nadcházejícím zasedání správní rady nebo dříve, je-li to možné, písemným postupem. Veřejná ochránkyně práv předala odpověď agentury Frontex organizaci Statewatch. Společnost Statewatch poukázala na to, že agentura Frontex ve své odpovědi neuvedla, zda ji předpokládaná revize rozhodnutí o přístupu veřejnosti uvede do souladu s nařízením č. 1049/2001.

Posouzení veřejného ochránce práv

25. Veřejná ochránkyně práv vítá závazek agentury Frontex změnit svou praxi, kdy stejná osoba vyřizuje jak původní, tak potvrzující žádosti o přístup.

26. Pokud jde o jeho návrh týkající se veřejného rejstříku dokumentů, veřejný ochránce práv chápe, že vytvoření veřejného rejstříku, který je plně funkční a účinný, je složitý úkol. Vzhledem k tomu, že věří, že agentura Frontex splní svůj závazek a do konce roku 2013 nebo na začátku roku 2014 zahájí provoz dočasného řešení, které bude předcházet trvalému řešení, nebude se veřejná ochránkyně práv touto otázkou dále zabývat. Využívá této příležitosti a připomíná agentuře Frontex, že veřejný rejstřík by měl v souladu s nařízením č. 1049/2001 [10] obsahovat seznam citlivých dokumentů. V tomto ohledu učiní další poznámku níže.

27. Veřejná ochránkyně práv rovněž vítá skutečnost, že agentura Frontex v současné době reviduje rozhodnutí o přístupu veřejnosti. Věří, že jeho poznámky shrnuté v bodě 23 výše se promítnou do revize. V tomto ohledu učiní další poznámku níže.

D. Návrhy veřejného ochránce práv týkající se výběrových řízení

Postoj agentury Frontex

28. Veřejná ochránkyně práv ve zprávě navrhla, aby dopis informující uchazeče o výsledku výběrového řízení zahrnoval vlastní známky uchazeče při pohovorech / písemných testech a individuální hodnotící list. Uvedl rovněž, že tyto informace by měly být poskytnuty alespoň na požádání. Agentura Frontex odpověděla, že informace zveřejněné na internetových stránkách týkající se výběrových řízení, jakož i každé zveřejněné oznámení o volném pracovním místě obsahují pokyny, jak požádat o dodatečné informace o výsledku výběrového řízení.

29. Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby příslušná část internetových stránek agentury Frontex pro každé výběrové řízení a dopis adresovaný jednotlivě každému neúspěšnému uchazeči obsahovaly informace o i) postupu vnitřního přezkumu agentury Frontex; a ii) právo uchazečů podat stížnost veřejnému ochránci práv, podat správní stížnost podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu a obrátit se na Soud pro veřejnou službu EU. Agentura Frontex v odpovědi uvedla, že kromě informací o možnosti podat správní stížnost podle článku 90 služebního řádu a podat žalobu k Soudu pro veřejnou službu EU jsou již na internetových stránkách agentury Frontex k dispozici informace o jejím postupu vnitřního přezkumu. Rovněž uvedla, že informace o možnosti podat stížnost veřejnému ochránci práv budou doplněny do vzoru oznámení o volných pracovních místech a do části internetových stránek agentury Frontex týkající se náboru.

30. Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby agentura Frontex u každého výběrového řízení zvážila přijetí rozhodnutí, které by umožnilo zveřejnit jména členů výběrové komise na jejích internetových stránkách. Agentura Frontex ve své replice vyjádřila názor, že zpřístupnění jmen členů výběrové komise všem uchazečům by způsobilo problémy při vedení přijímacích řízení. V současné době probíhá komunikace prostřednictvím oddělení lidských zdrojů. Všechny informace týkající se obsahu výběrového řízení poskytují členové výběrové komise a jsou zefektivněny prostřednictvím tohoto oddělení. Zveřejněním jmen vzniká riziko, že otázky budou adresovány přímo konkrétnímu členovi. Zveřejňování jmen se nezdá být u většiny orgánů nebo institucí EU zavedenou praxí při náboru dočasných a smluvních zaměstnanců. Agentura Frontex shledala návrh veřejného ochránce práv "zajímavým", ale vyjádřila názor, že nevýhody zřejmě převažují nad výhodami.

Posouzení veřejného ochránce práv

31. Pokud jde o zápornou odpověď agentury Frontex na návrh veřejné ochránkyně práv, že jména členů výběrové komise mohou být pro každé výběrové řízení zveřejněna na jejích internetových stránkách, veřejná ochránkyně práv se domnívá, že jeho další šetření týkající se tohoto aspektu nejsou v rámci tohoto šetření z vlastního podnětu odůvodněná. Veřejná ochránkyně práv místo toho zahájila šetření z vlastního podnětu, do něhož byly zapojeny všechny agentury EU, úřad EPSO a Komise a které se týkalo zveřejnění jmen členů výběrových komisí (OI/4/2013/CK).

32. Veřejná ochránkyně práv vítá odpověď agentury Frontex, že informace o možnosti podat stížnost veřejné ochránkyni práv budou doplněny do vzoru oznámení o volných pracovních místech a do části internetových stránek agentury Frontex týkající se náboru.

E. Návrh veřejné ochránkyně práv, aby dopisy agentury Frontex odmítnutým uchazečům obsahovaly informace o úloze evropské veřejné ochránkyně práv při přijímání stížností

Postoj agentury Frontex

33. Agentura Frontex ve své odpovědi na zprávu v zásadě souhlasila s návrhem veřejné ochránkyně práv. Uvedla však, že jakýkoli dokument používaný pro účely zadávacích řízení vychází z příslušné šablony Komise. Jakmile Komise změní svůj vzor, agentura Frontex jej ráda použije.

34. Ve svém dalším dopise agentuře Frontex veřejný ochránce práv agenturu Frontex požádal, aby potvrdila svou připravenost řídit se jeho návrhem i v případě, že vzor Komise nebude změněn. V tomto ohledu poukázal na to, že jiné agentury, které rovněž používají stejné šablony (Cedefop a EEA), souhlasily s tím, že dotčené informace zahrnou do svých dopisů o zamítnutí nabídek, a to na návrh veřejného ochránce práv v tomto smyslu.

35. Agentura Frontex odpověděla, že vzorový dopis Komise neúspěšným uchazečům byl mezitím aktualizován v březnu 2013 a následně agentura Frontex aktualizovala svůj vlastní vzorový dopis neúspěšným uchazečům. Tento vzor nyní obsahuje informace o úloze veřejného ochránce práv při přijímání stížností od uchazečů a také příslušnou internetovou adresu.

Posouzení veřejného ochránce práv

36. Veřejná ochránkyně práv je spokojena s tím, že agentura Frontex jeho návrhu vyhověla.

F. Návrh veřejného ochránce práv, aby agentura Frontex doplnila své již komplexní pokyny v dokumentu nazvaném „Hlášení podezření na nevhodné chování“ zveřejněném dne 18. ledna 2010 o informace, že v případech, kdy se zaměstnanec rozhodne obrátit se na veřejného ochránce práv na základě článku 22b služebního řádu, bude veřejný ochránce práv řešit své obavy stejným procesním způsobem jako při vyřizování stížností

Postoj agentury Frontex a hodnocení veřejného ochránce práv

37. Agentura Frontex ve své odpovědi na zprávu uvedla, že návrh veřejné ochránkyně práv vyhoví. Veřejná ochránkyně práv tento postoj vítá.

G. Návrh veřejné ochránkyně práv, aby agentura Frontex neprodleně přijala Příručku postupů pro uplatňování prováděcích pravidel k politice agentury Frontex na ochranu lidské důstojnosti a předcházení psychickému a sexuálnímu obtěžování

Postoj agentury Frontex a hodnocení veřejného ochránce práv

38. Agentura Frontex ve své odpovědi na zprávu uvedla, že v průběhu roku 2013 přijme rozhodnutí správní rady týkající se předcházení psychickému a sexuálnímu obtěžování, včetně příručky postupů. Veřejná ochránkyně práv bere tuto odpověď pečlivě na vědomí.

Závěr

Na základě svého šetření veřejný ochránce práv uzavírá šetření těmito závěry:

Veřejný ochránce práv vítá konstruktivní přístup agentury Frontex a její ochotu provést většinu návrhů, které učinil po své návštěvě agentury. Ačkoli veřejná ochránkyně práv vyjadřuje politování nad tím, že agentura Frontex nesouhlasila s proaktivním zveřejňováním jmen členů výběrové komise, konstatuje, že tato otázka je nyní řešena v rámci šetření z vlastního podnětu určeného všem agenturám.

Agentura Frontex a organizace Statewatch budou o tomto rozhodnutí informovány.

Další poznámky

Veřejný ochránce práv vítá skutečnost, že agentura Frontex v současné době reviduje rozhodnutí své správní rady ze dne 21. září 2006, kterým se stanoví praktická opatření týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům. Připomíná agentuře Frontex, že je třeba plně provést ustanovení nařízení č. 1049/2001, a zejména že její rejstřík by měl obsahovat seznam citlivých dokumentů [11]. Žádá rovněž agenturu Frontex, aby revidované rozhodnutí zaslala veřejné ochránkyni práv do konce března 2014.

Veřejná ochránkyně práv vybízí agenturu Frontex, aby pomáhala občanům, kteří navštěvují její internetové stránky, tím, že jim poskytne odkaz na Evropský kodex řádné správní praxe.

 

Nikiforos Diamandouros

Ve Štrasburku dne 26. září 2013.

---

[1] Agentura Frontex byla zřízena nařízením Rady 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie („nařízení o agentuře Frontex“), Úř. věst. 2004, L 349, s. 1. Toto nařízení bylo následně v roce 2007 změněno nařízením 863/2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce (Úř. věst. 2007, L 199, s. 30). Dne 25. října 2011 byly přijaty další změny nařízení o agentuře Frontex, konkrétně nařízení č. 1168/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se mění nařízení Rady 2007/2004 (Úř. věst. 2011, L 304, s. 1). V souladu s nařízením o agentuře Frontex má agentura Frontex za cíl usnadnit uplatňování stávajících a budoucích opatření EU týkajících se správy vnějších hranic zajištěním koordinace činností členských států při provádění těchto opatření. Zejména by měla: i) pomáhá členským státům při provádění operativních aspektů správy vnějších hranic; ii) provádět analýzy rizik s cílem poskytnout EU a členským státům odpovídající informace, které umožní přijetí vhodných opatření nebo řešení zjištěných hrozeb a rizik s cílem zlepšit integrovanou správu vnějších hranic; iii) poskytovat odbornou přípravu na úrovni EU pro příslušníky příslušných vnitrostátních služeb a pro vnitrostátní instruktory pohraniční stráže a další odbornou přípravu a semináře týkající se kontroly a ostrahy na vnějších hranicích a vyhošťování státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v členských státech pro příslušníky příslušných vnitrostátních služeb; iv) sledovat vývoj vědeckého výzkumu relevantního pro danou oblast a předávat informace Komisi a členským státům; v) spravuje seznamy technického vybavení poskytnutého členskými státy; a vi) podporovat členské státy za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích. Kromě toho je jedním z nových úkolů vymezených v nařízení č. 1168/2011 „poskytovat nezbytnou pomoc při rozvoji a provozu evropského systému ostrahy hranic a případně při rozvoji společného prostředí pro sdílení informací, včetně interoperability systémů“.

[2] Agentura Frontex následně zaslala veřejnému ochránci práv e-mailem verze powerpointových prezentací ve formátu PDF a interní dokumenty.

[3] Jednalo se o:

a) šablony: i) zpráva o hodnocení pohovoru; ii) celková zpráva o prověření pracovního místa; iii) zpráva o prověření pracovního místa; iv) prohlášení o souladu s ustanoveními o ochraně osobních údajů a prohlášení o nezávislosti a zájmu (pro výběrovou komisi); v) prohlášení o důvěrnosti a mlčenlivosti; vi) prohlášení o zájmech; vii) prohlášení o neexistenci střetu zájmů a důvěrnosti (pro komisi pro otevírání obálek a hodnotící výbor v nabídkových řízeních); viii) dopisy informující uchazeče o výsledku výběrového řízení; a ix) potvrzení o přijetí prohlášení o kodexu chování agentury Frontex a kodexu řádné správní praxe agentury Frontex;

b) správní sdělení č. 36/2010 ze dne 2. června 2010 „Porozumění pojmu střetu zájmů v agentuře Frontex“;

c) správní sdělení č. 46/2010 ze dne 18. listopadu 2010 „Vnitřní politika týkající se postupů pro nábor a výběr dočasných a smluvních zaměstnanců agentury Frontex“ s přílohami;

d) rozhodnutí výkonného ředitele č. 58/2009 ze dne 19. listopadu 2009, kterým se stanoví postup pro přijímání a zaměstnávání dočasných zaměstnanců;

e) dokument „Hlášení podezření z nekalých praktik“ ze dne 18. ledna 2010 s přílohami;

f) rozhodnutí výkonného ředitele č. 36/2008 ze dne 8. září 2008, kterým se přijímají prováděcí pravidla týkající se ochrany údajů v agentuře Frontex; a

g) kopie tří odpovědí agentury Frontex na veřejné žádosti o přístup k dokumentům.

[4] Dne 22. října 2012 podala organizace Statewatch veřejnému ochránci práv stížnost na agenturu Frontex (stížnost 2167/2012/BEH) týkající se pravidel a postupů agentury Frontex v oblasti přístupu k dokumentům. Dne 10. prosince 2012 veřejný ochránce práv tuto věc uzavřel s odůvodněním, že otázky vznesené ve stížnosti Statewatch byly předmětem návštěvy a budou účinněji řešeny tímto šetřením z vlastního podnětu. V závěrečném dopise veřejný ochránce práv informoval společnost Statewatch, že jí umožní vyjádřit se k odpovědím agentury Frontex učiněným v rámci návštěvy. Agentura Frontex byla odpovídajícím způsobem informována dne 10. prosince 2012.

[5] Odpověď agentury Frontex byla zaslána před přistoupením Chorvatska k EU.

[6] Rozhodnutí správní rady ze dne 21. září 2006, kterým se stanoví praktická opatření týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex).

[7] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.

[8] Dne 22. října 2012 podala organizace Statewatch evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na agenturu Frontex (stížnost 2167/2012/BEH) týkající se pravidel a postupů agentury Frontex v oblasti přístupu k dokumentům. Dne 10. prosince 2012 jsem tuto věc uzavřel s odůvodněním, že otázky vznesené ve stížnosti Statewatch byly předmětem návštěvy a budou účinněji řešeny tímto šetřením z vlastního podnětu. V závěrečném dopise jsem společnost Statewatch informoval, že jí dám příležitost vyjádřit se k odpovědím agentury Frontex učiněným v rámci návštěvy. Agentura Frontex byla odpovídajícím způsobem informována dne 10. prosince 2012. Ve svých připomínkách k odpovědi agentury Frontex na zprávu dospěla organizace Statewatch k názoru, že v článku 4 rozhodnutí o přístupu veřejnosti (a v 6. bodě odůvodnění) se agentura Frontex „snaží získat status rovnocenný statusu členského státu, jako by měla zájmy nezávislé na EU a jejích členských státech, které ji zřídily.“Tyto připomínky jsou připojeny k tomuto dopisu.

[9] Nařízení Rady 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie.

[10] Článek 9 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 stanoví: „Citlivé dokumenty se zaznamenávají do rejstříku nebo zpřístupňují pouze se souhlasem původce.“

[11] Článek 9 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 stanoví: „Citlivé dokumenty se zaznamenávají do rejstříku nebo zpřístupňují pouze se souhlasem původce.“