Případ se týkal praxe Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO), kdy se uchazeči nemohli ucházet o více než jedno souběžné výběrové řízení pro úředníky EU, i když splňovali kritéria. Úřad EPSO odmítl stěžovateli povolit, aby se přihlásil do dvou souběžných výběrových řízení na nábor překladatelů pro orgány EU, a přesvědčivě nevysvětlil důvody pro uplatnění této praxe.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že tato praxe by mohla mít za následek bránění náboru nejkvalifikovanějších osob, a že by proto úřad EPSO měl být schopen poskytnout přesvědčivé odůvodnění, proč tuto praxi uplatňuje. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že neposkytnutí takového odůvodnění stěžovateli úřadem EPSO představuje nesprávný úřední postup. Rovněž konstatovala, že jakékoli pokračování v praxi by při neexistenci přesvědčivého odůvodnění nutně rovněž představovalo nesprávný úřední postup. Veřejná ochránkyně práv proto úřadu EPSO doporučila, aby svou politiku v souvislosti s touto praxí okamžitě přezkoumal.

Stěžovatel byl v roce 2013 vyloučen z výběrového řízení na nábor administrátorů v oblasti auditu pořádaného Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO). Byl vyloučen na základě toho, že jeho akademická kvalifikace nebyla dostatečně relevantní pro inzerované pracovní místo. Stěžovatel ve své stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv poukázal na to, že několik uchazečů, kteří byli přijati do stejného výběrového řízení v roce 2010, mělo diplomy, které byly stejné nebo méně relevantní než jeho diplom. Tvrdil, že pokud by kvalifikace ostatních uchazečů byla v roce 2010 dostatečná, měl by být jeho diplom dostatečný i v roce 2013.

Veřejná ochránkyně práv se touto otázkou zabývala a zjistila, že výběrové řízení z roku 2013 bylo stejné jako výběrové řízení původně konané v roce 2010 a že v roce 2013 by se měla uplatňovat stejná kritéria týkající se kvalifikací jako v roce 2010. Veřejná ochránkyně práv zjistila nesprávný úřední postup úřadu EPSO a doporučila, aby úřad EPSO požádal výběrovou komisi o revizi svého rozhodnutí o kvalifikaci stěžovatele.

Úřad EPSO odmítl přijmout doporučení veřejné ochránkyně práv, aniž by poskytl

přesvědčivé důvody pro svůj postoj. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavřela zjištěním nesprávného úředního postupu.

Věc se týkala toho, jak Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) vyřídil stížnost týkající se podmínek v testovacím centru pro výběrové řízení pro úředníky EU. Stěžovatelce byl přidělen počítač vedle vstupních dveří a tvrdila, že narušení způsobené vstupem a odchodem lidí z místnosti negativně ovlivnilo její výkon. Její pokusy o to, aby se jejími obavami zabývali zaměstnanci testovacího centra, byly neúspěšné a následně si stěžovala u úřadu EPSO. Jelikož nebyla spokojena s tím, jak úřad EPSO řešil její stížnost, obrátila se na veřejného ochránce práv.

Veřejná ochránkyně práv se touto záležitostí zabývala a požádala úřad EPSO, aby stížnost důkladněji prošetřil. Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se rovněž setkal se zástupci úřadu EPSO a dodavatelem odpovědným za řízení testů a navštívil testovací centrum v sídle úřadu EPSO. Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že celkově nejsou další šetření v tomto případě odůvodněná; předložila však úřadu EPSO řadu návrhů na zlepšení.

Případ se týkal výběrového řízení na místo v delegaci EU v Albánii. Stěžovatelka byla nešťastná z toho, že nebyla zařazena do užšího výběru, neboť se domnívala, že splňuje všechna požadovaná kritéria. Požádala o informace o své přihlášce a o důvodech, proč nebyla zařazena do užšího výběru. Delegace neodpověděla na její žádost včas.

Veřejná ochránkyně práv se touto záležitostí zabývala. V průběhu šetření delegace na stížnost odpověděla, čímž tento aspekt stížnosti vyřešila. Pokud jde o rozhodnutí nezařadit stěžovatele do užšího výběru, veřejná ochránkyně práv shledala vysvětlení delegace týkající se jejího rozhodnutí za přiměřené a šetření uzavřela zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Evropská služba pro vnější činnost poskytovala delegacím pokyny ohledně potřeby informovat uchazeče v případě zpoždění výběrových řízení. Veřejná ochránkyně práv rovněž navrhla, aby Evropská služba pro vnější činnost zahrnula do „Příručky delegací EU pro místní zaměstnance“ podrobnější požadavky týkající se druhu informací, které mají být zahrnuty do seznamu/excelové tabulky vypracované výběrovými komisemi.

Věc se týkala údajného neinformování uchazečů o zkušebním období pro počítačové testy výběrového řízení v dostatečném předstihu ze strany Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO). Veřejná ochránkyně práv záležitost prošetřila a zjistila, že ze strany úřadu EPSO nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. V konkrétním případě byl uchazeč o zkušební době informován 3 týdny před jejím zahájením. Úřad EPSO – na základě předchozího rozhodnutí veřejného ochránce práv – vždy kontaktuje uchazeče nejméně dva týdny před začátkem zkouškového období.

V průběhu tohoto šetření úřad EPSO informoval veřejnou ochránkyni práv, že zavedl novou praxi, kdy zveřejňuje předběžný orientační harmonogram výběrových řízení, která pořádá. Jedná se o vývoj, který veřejný ochránce práv vítá.

Věc se týkala výběrového řízení na místo vedoucího odboru IKT v Agentuře pro evropský globální navigační systém. Stěžovatel tvrdil, že agentura neposoudila jeho žádost spravedlivě, a tvrdil, že agentura by měla své rozhodnutí o zamítnutí jeho žádosti revidovat.

Veřejná ochránkyně práv záležitost prošetřila a požádala agenturu, aby objasnila řadu procesních záležitostí. Na základě odpovědi agentury a její vlastní analýzy nezjistila veřejná ochránkyně práv ve výběrovém řízení žádnou zjevnou chybu. Případ byl proto uzavřen zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Věc se týkala zamítnutí žádosti stěžovatele ve výběrovém řízení poradní misí Evropské unie na Ukrajině (EUAM). Veřejná ochránkyně práv záležitost prošetřila a zjistila, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, pokud jde o zamítnutí žádosti. Veřejná ochránkyně práv dále konstatovala, že postačuje jednoúrovňový mechanismus správního přezkumu. Veřejná ochránkyně práv byla potěšena, že byla informována o tom, že Evropská služba pro vnější činnost se nyní rozhodla změnit sdělení, které zasílá odmítnutým uchazečům, tak, aby zahrnovalo informace o dostupných opravných prostředcích.

Případ se týkal toho, že Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME) neodpověděla na žádost stěžovatele o přezkum v návaznosti na výběrové řízení na smluvního zaměstnance.

Veřejná ochránkyně práv se touto otázkou zabývala a požádala agenturu EASME, aby stěžovatelce odpověděla a vyjádřila své obavy ohledně jejího vyloučení z „rezervního seznamu“ úspěšných uchazečů. Ve své odpovědi se agentura EASME omluvila za to, co označila za „nešťastnou událost“, k níž nemělo dojít, a vysvětlila, proč stěžovatel nebyl zařazen na rezervní seznam.

Veřejná ochránkyně práv shledala vysvětlení agentury EASME týkající se vyloučení stěžovatele přesvědčivými. Vyjádřila však politování nad tím, že agentuře EASME trvalo jeden rok, než odpověděla na žádost stěžovatele o přezkum, a že tak učinila až po zásahu veřejného ochránce práv. Veřejná ochránkyně práv vyzvala agenturu EASME, aby podnikla kroky k zajištění toho, aby v budoucnu k podobným incidentům nedocházelo.

Věc se týkala přiměřenosti odpovědí úřadu EPSO na obavy stěžovatele, že mohl zmeškat náborové příležitosti kvůli technickému problému se svým účtem EPSO. Veřejná ochránkyně práv záležitost prošetřila a zjistila, že odpověď úřadu EPSO poskytnutá v průběhu šetření odpovídajícím způsobem reagovala na obavy stěžovatele. Úřad EPSO se technickým problémem zabýval a poskytl ujištění, že stěžovatel nepromeškal žádnou příležitost.

Věc se týkala rozhodnutí Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) neumožnit stěžovateli podat druhou přihlášku v rámci výzvy k vyjádření zájmu, která neobsahovala žádnou konkrétní lhůtu pro podání přihlášek. Stěžovatel se pokusil podat druhou přihlášku poté, co nesložil zkoušku spojenou s jeho původní přihláškou v rámci téhož výběrového řízení. Stěžovatel tvrdil, že úřad EPSO neposkytl odpovídající odpovědi na jeho dopisy týkající se i) právního základu pro neumožnění uchazečům znovu se přihlásit do výběrových řízení bez konkrétních konečných termínů; a ii) podmínky, včetně chování zaměstnanců, v testovacím středisku ve Španělsku.

Úřad EPSO ve své odpovědi odkázal na podmínky stanovené ve výzvě k vyjádření zájmu jako na právní základ pro své činnosti. Vysvětlila rovněž, že záležitost týkající se chování zaměstnanců testovacího centra prošetřila.

Veřejná ochránkyně práv shledala vysvětlení úřadu EPSO přiměřeným a přiměřeným, a proto byl případ uzavřen.

Věc se týkala údajného nedodržení pravidel výběrového řízení Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO).

Veřejná ochránkyně práv požádala úřad EPSO, aby se zabýval obavami stěžovatelky jako prvním krokem jejího šetření. Tyto obavy souvisely s údajným poskytnutím chybných informací o testech v rámci výběrového řízení a s podstatnou chybou v dopisech, v nichž byla stěžovatelka informována o výsledcích svých testů. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že následná odpověď úřadu EPSO poskytla komplexní a přiměřené vysvětlení, pokud jde o otázky vznesené stěžovatelem, a že nic nenasvědčuje tomu, že by nebyla v souladu s pravidly upravujícími dané výběrové řízení. Případ proto uzavřela zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Stěžovatel několikrát písemně požádal úřad EPSO o smazání svého účtu EPSO. Úřad EPSO odpověděl, že nemůže smazat jeho účet, protože dvě výběrová řízení, kterých se zúčastnil, byla stále otevřená. Poté, co stěžovatel kontaktoval úřad EPSO ještě dvakrát, aniž by obdržel odpověď, obrátil se na veřejného ochránce práv s tvrzením, že úřad EPSO neodpověděl, a s tvrzením, že úřad EPSO by měl jeho účet smazat.

V návaznosti na šetření veřejné ochránkyně práv úřad EPSO stěžovateli odpověděl. Veřejná ochránkyně práv proto dospěla k závěru, že úřad EPSO obvinění stěžovatele vyřešil. Úřad EPSO ve své odpovědi stěžovatele rovněž informoval, že doba uchovávání údajů u dvou výběrových řízení, kterých se zúčastnil, ještě neuplynula, a že proto ještě nemohl svůj účet EPSO smazat. Veřejný ochránce práv v tomto ohledu neshledal žádný nesprávný úřední postup, a proto případ uzavřel.  

Věc se týkala výběrového řízení na smluvní zaměstnance pořádaného Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO) v roce 2013. Uchazeči v těchto výběrových řízeních musí nejprve splňovat určitá kritéria způsobilosti. Uchazeči, kteří splňují tato kritéria způsobilosti, jsou poté hodnoceni na základě výběrových kritérií. Nejlepší kandidáti jsou pak zařazeni na rezervní seznam.

Stěžovatel splnil kritéria způsobilosti, která zahrnovala nutnost mít buď doktorský diplom, nebo alespoň pětiletou odbornou praxi výzkumného pracovníka. Z výběrového řízení byl však vyloučen poté, co byla jeho přihláška na základě výběrových kritérií porovnána s ostatními uchazeči. Poté si stěžoval, že výběrová kritéria zvýhodňovala uchazeče s doktorským diplomem, zatímco výzva k vyjádření zájmu znamenala, že doktorský diplom bude považován za rovnocenný pětileté odborné praxi.

Veřejná ochránkyně práv záležitost prošetřila a dospěla k závěru, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Kritéria způsobilosti stanoví minimální prahovou hodnotu, kterou musí splňovat všichni uchazeči. Kritéria výběru pak slouží k tomu, aby výběrová komise mohla určit nejlepší uchazeče ze způsobilých uchazečů. Je zjevně na uvážení orgánu, aby rozhodl, která výběrová kritéria použije, pokud nejsou zjevně nevhodná. Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že výběr kritérií výběru byl v tomto případě naprosto přiměřený. Pokud jde o argument stěžovatele, že výběr nebyl transparentní, veřejná ochránkyně práv konstatovala, že výběrová kritéria byla ve výzvě jasně stanovena.