V roce 2015 výbor OSN zjistil, že systém zdravotního pojištění pro zaměstnance EU, společný systém nemocenského pojištění (JSIS), není v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. Výbor doporučil, aby byl JSIS revidován tak, aby poskytoval komplexní pokrytí zdravotních potřeb souvisejících se zdravotním postižením.

Poté, co veřejný ochránce práv obdržel stížnosti od zaměstnanců, kteří se setkali s problémy se získáním plné úhrady léčebných výloh svých vlastních nebo rodinných příslušníků, provedl strategické šetření. Zjistila, že skutečnost, že Evropská komise nepřijala žádná účinná opatření v reakci na doporučení výboru, představuje nesprávný úřední postup. Doporučila proto Komisi, aby přezkoumala pravidla, jimiž se JSIS řídí. Předložila rovněž Komisi řadu návrhů týkajících se toho, jak jsou potřeby osob se zdravotním postižením pokryty v rámci JSIS, jakož i potřeby vyškolit zaměstnance a řádně konzultovat zúčastněné strany s cílem zajistit, aby JSIS odrážel potřeby osob se zdravotním postižením.

Komise odpověděla, že reviduje pravidla, jimiž se JSIS řídí, a přijme opatření v návaznosti na většinu návrhů veřejné ochránkyně práv.

Vzhledem k tomu, že Komise přijala její doporučení, veřejná ochránkyně práv své strategické šetření uzavírá. Vzhledem k významu této otázky žádá Komisi, aby do šesti měsíců podala zprávu o provádění doporučení. Veřejná ochránkyně práv rovněž potvrzuje svůj návrh, že je třeba, aby Komise přezkoumala svá pravidla z roku 2004 pro přizpůsobení se potřebám zaměstnanců se zdravotním postižením.

Případ se týkal toho, jak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) používá práh toxikologických obav (TTC). TTC je nástroj pro posuzování rizik založený na zásadě, že existují úrovně expozice, pod nimiž chemické látky nepředstavují významné riziko pro lidské zdraví.

V roce 2014 uspořádal úřad EFSA a Světová zdravotnická organizace (WHO) odborný seminář s cílem přezkoumat vědecké poznatky, na nichž je založena koncepce Rady pro obchod a technologie. Závěry semináře byly předmětem veřejné konzultace a byly zveřejněny v březnu 2016.

Stěžovatel, nevládní organizace, zpochybnil používání koncepce TTC úřadem EFSA, neboť se domníval, že neodráží současné vědecké důkazy. Uvedla také, že mnozí odborníci, kteří se semináře zúčastnili, byli ve střetu zájmů.

Úřad evropského veřejného ochránce práv není vědeckým orgánem a nemůže se vyjadřovat k výhodám konkrétního nástroje pro posuzování rizik, jako je Rada pro obchod a technologie. Na základě přezkumu provedeného v tomto případě veřejná ochránkyně práv shledala vysvětlení úřadu EFSA týkající se používání technické kontroly jako přiměřená.

Pokud jde o odborníky, kteří se semináře zúčastnili, veřejná ochránkyně práv zjistila, že v tomto konkrétním případě nebyl úřad EFSA povinen je prověřovat z hlediska střetu zájmů, neboť bylo rozumné, aby se spoléhal na předchozí prověření těchto odborníků ze strany WHO.

Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že ze strany úřadu EFSA nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Veřejný ochránce práv však navrhl, aby úřad EFSA dbal na to, aby odborníci, kteří se účastní konferencí nebo zasedání, nebyli ve střetu zájmů, pokud je konference nebo zasedání – jako je dotčená konference nebo zasedání – organizována s cílem informovat o rozhodovacím procesu úřadu EFSA, nebo by tak mohlo být vnímáno.

Případ se týkal přiměřenosti každoročního přezkumu vývozních úvěrových agentur – vnitrostátních orgánů, které poskytují finanční podporu společnostem podnikajícím na rizikových trzích – prováděného Evropskou komisí, zejména s ohledem na ochranu lidských práv a životního prostředí.

Veřejná ochránkyně práv záležitost prošetřila a zjistila, že metodiku a postupy Komise by bylo možné zlepšit. Veřejná ochránkyně práv zejména doporučila, aby se Komise zapojila do dialogu s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami s cílem zlepšit šablonu, kterou členské státy používají k sestavování zpráv o vývozních úvěrových agenturách, které jsou povinny každoročně předkládat Komisi. Veřejná ochránkyně práv rovněž doporučila, aby Komise posílila analýzu a hodnocení obsahu ročních přezkumů vývozních úvěrových agentur, které předkládá Evropskému parlamentu.

Komise informovala veřejnou ochránkyni práv, že bude konzultovat Radu, Parlament a Evropskou službu pro vnější činnost a spolupracovat s občanskou společností s cílem provést doporučení veřejné ochránkyně práv. Komise zejména navrhne pracovní skupině Rady pro vývozní úvěry revidovaný vzor kontrolního seznamu, který budou členské státy používat pro své výroční zprávy. Komise rovněž zváží vypracování příslušných pokynů pro podávání zpráv členskými státy.

Vzhledem k tomu, že opatření oznámená Komisí odpovídajícím způsobem reagují na doporučení veřejné ochránkyně práv, veřejná ochránkyně práv své šetření uzavřela, ale požádala Komisi, aby do jednoho roku podala zprávu.

Případ se týkal přiměřenosti každoročního přezkumu vývozních úvěrových agentur – vnitrostátních orgánů, které poskytují finanční podporu společnostem podnikajícím na „rizikových“ trzích – prováděného Evropskou komisí, zejména s ohledem na ochranu lidských práv a životního prostředí.

Veřejná ochránkyně práv záležitost prošetřila a zjistila, že metodiku a postupy Komise by bylo možné zlepšit. Zejména navrhla, aby se Komise zapojila do dialogu s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami s cílem zlepšit vzor, který členské státy používají při sestavování zpráv o vývozních úvěrových agenturách, které jsou povinny každoročně předkládat Komisi. Veřejná ochránkyně práv rovněž navrhla, aby Komise posílila analýzu a hodnocení obsahu ročních přezkumů vývozních úvěrových agentur, které předkládá Evropskému parlamentu.

Komise návrhy veřejné ochránkyně práv zamítla především proto, že se domnívá, že jejich provedení by vyžadovalo změnu stávajících právních předpisů. Veřejná ochránkyně práv nesouhlasila s postojem Komise a nyní Komisi předložila doporučení za stejných podmínek jako v jejích předchozích návrzích.  Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že roční přezkum Komise, který zasílá Parlamentu, by měl být více než souhrnem obsahu výročních zpráv obdržených od členských států a že by měl obsahovat informované a podrobné hodnocení výkonnosti vývozních úvěrových agentur, zejména pokud jde o dodržování lidských práv a životní prostředí.

Případ se týkal údajného selhání mechanismu Evropské investiční banky (EIB) pro vyřizování stížností včas. Veřejná ochránkyně práv záležitost prošetřila a zjistila, že zpoždění je odůvodněné složitostí předmětu stížnosti. Veřejná ochránkyně práv proto neshledala žádný nesprávný úřední postup EIB.

Tento případ vznikl v důsledku toho, že zastoupení Evropské komise v Chorvatsku neodpovědělo na žádost o informace podanou na Facebooku a že stěžovatele zablokovalo na své facebookové stránce. Stěžovatel se dotázal, zda vedoucí zastoupení v Chorvatsku byl bývalým členem komunistické strany Jugoslávie.

Vzhledem k tomu, že Komise nyní odblokovala svou stránku na Facebooku a odpověděla, veřejná ochránkyně práv shledává, že Komise tyto aspekty případu vyřešila. Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že se Komise nedopustila nesprávného úředního postupu tím, že požadované informace nezveřejnila, protože se jednalo o chráněné osobní údaje.

Veřejná ochránkyně práv však navrhuje zlepšení, pokud jde o potřebu odpovědí občanům, kteří komunikují s Komisí na sociálních médiích. Komise by měla zohlednit skutečnost, že právo na odpověď zaručené Listinou základních práv EU a zásadami řádné správy, jak je stanoveno v Evropském kodexu řádné správní praxe, se vztahuje na sdělení přijímaná prostřednictvím sociálních médií pouze s výhradou omezení odůvodněných zásadou proporcionality. Komise by to měla zohlednit při revizi své příručky pro poskytovatele informací a při jakékoli jiné relevantní činnosti.

Případ se týkal údajného střetu zájmů členů pracovní skupiny Komise pověřené přezkoumáním vědeckých poznatků o účincích elektromagnetických polí na zdraví. Ve stížnosti veřejnému ochránci práv se uvádělo, že Komise řádně nezkoumala, zda se vědci v pracovní skupině nedopustili střetu zájmů.

Veřejná ochránkyně práv se touto otázkou zabývala. Byla spokojena s tím, že Komise záležitost řádně přezkoumala a že vědci nemají žádné protichůdné zájmy. Nedošlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Komise. Veřejná ochránkyně práv však zjistila, že postupy Komise by bylo možné zlepšit, a předložila několik návrhů na zlepšení.

Případ se týkal toho, že Evropská komise neodpověděla na korespondenci stěžovatele, v níž stěžovatel poukázal na údajně nepřesné prohlášení komisařky Bienkowské týkající se střelných zbraní. Komise odpověděla v průběhu šetření a uznala nepřesnost. Veřejná ochránkyně práv šetření uzavřela, neboť Komise podnikla kroky k urovnání případu. Veřejná ochránkyně práv však navrhla Komisi, aby zvážila zveřejnění opravy s cílem zajistit, aby byla veřejnost přesně informována.

Případ se týkal údajného neposkytnutí náležitého vysvětlení ze strany Rady stěžovateli, proč může trvat až jeden rok, než se znění směrnice opraví, jsou-li jakékoli změny považovány za nezbytné. Veřejná ochránkyně práv se touto otázkou zabývala a zjistila, že Rada poskytla rozsáhlou a přiměřenou odpověď. Stěžovatel se rovněž zdál být s poskytnutým vysvětlením spokojen. Případ byl tedy uzavřen tak, jak byl vyřešen.