Od skromných začátků v roce 1995 se instituce evropského veřejného ochránce práv stala uznávaným a respektovaným podporovatelem transparentnosti, etiky a odpovědnosti v rámci správy EU.
Úřady veřejných ochránců práv potřebují uznání jejich úlohy jakožto strážců řádné správy, aby mohly náležitě fungovat a pracovat v nejlepším zájmu veřejnosti. Orgány EU před 25 lety umožnily mému úřadu realizovat vizi jeho zakladatelů, a to být horlivým obráncem EU a jejích občanů. Můj úřad je malý, má však významný mandát, jenž budu i nadále naplňovat.
Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv
Podpis Maastrichtské smlouvy, včetně článku o zřízení úřadu evropského veřejného ochránce práv
Evropský parlament přijal pravidla, jimiž se zřizuje úřad veřejného ochránce práv – statut evropského veřejného ochránce práv
Jacob Söderman (Finsko) je Evropským parlamentem zvolen jako první evropský veřejný ochránce práv a je zřízen jeho úřad
Je vytvořena Evropská síť veřejných ochránců práv: síť nyní spojuje více než 95 vnitrostátních a regionálních úřadů veřejných ochránců práv a petičních výborů z více než 36 zemí
Evropský parlament schvaluje kodex řádné správní praxe, který vypracoval evropský veřejný ochránce práv a který obsahuje pokyny pro úředníky EU
P. Nikiforos Diamandouros (Řecko) je zvolen druhým veřejným ochráncem práv
Emily O’Reillyová (Irsko) je zvolena třetí veřejnou ochránkyní práv
Zahájení paralelních vyšetřování s Evropskou sítí veřejných ochránců práv
Zintenzivnění spolupráce s Evropským parlamentem ve výborech a prostřednictvím slyšení
První výsledky nově vytvořeného oddělení strategických vyšetřování
Zavedení nových pracovních postupů pro vyřizování případů a zrychleného řízení pro případy týkající se přístupu k dokumentům
Emily O’Reilly zvolena na nové funkční období
Transparentnost, přístup veřejnosti k informacím a dokumentům
Odpovědnost a zapojení veřejnosti do procesu rozhodování EU
Problémy související se zadávacími řízeními a granty EU
Dodržování základních a procesních práv
Jednotlivci, podniky, sdružení a občanská společnost se mohou na evropského veřejného ochránce práv obrátit se žádostí o pomoc v souvislosti s problémy týkajícími se správy EU.
Během 25 let svého fungování vyřídil úřad více než 57 000 stížností.
Většina šetření se zakládá na stížnostech, veřejný ochránce práv však může zahájit šetření i z vlastního podnětu. Od zřízení úřadu v roce 1995 bylo provedeno více než 7 300 šetření.
Veřejnost musí mít dostatek informací, aby mohla sledovat tvorbu politik a právních předpisů EU a smysluplně se zapojit do demokratických procesů EU.
Zlepšení transparentnosti rozhodování v EU bylo těžištěm řady šetření týkajících se například: tvorby právních předpisů v Radě, kde vlády členských států vytvářejí právní předpisy EU; rozhodování v Euroskupině, v jejímž rámci rozhodují ministři financí o politikách eurozóny; obchodních jednání mezi EU a třetími zeměmi, nebo toho, jak vlády v EU rozhodují o ročních rybolovných kvótách s přihlédnutím k udržitelnosti.
Lidé důvěřují orgánům veřejné správy tehdy, pokud vidí, že pracují ve veřejném zájmu a dodržují přísné etické normy.
EU má přísná pravidla týkající se lobbingu, střetu zájmů a tzv. efektu „otáčivých dveří“, kdy se lidé pohybují mezi soukromým a veřejným sektorem. Aby však byla zajištěna důvěra veřejnosti, musí být tato pravidla rovněž vymáhána a aktualizována. Nedávná šetření úřadu veřejného ochránce práv vedla k přísnějším etickým pravidlům vztahujícím se na evropské komisaře, lepšímu prosazování pravidel týkajících se tzv. efektu „otáčivých dveří“ a pokynům pro úředníky EU ohledně jednání s lobbisty.
Přístup veřejnosti k dokumentům má zásadní význam pro možnost kontroly tvorby politik a právních předpisů EU a rovněž finančních prostředků EU. Jelikož důvody přístupu k dokumentům jsou často citlivé z hlediska času, zavedl úřad veřejného ochránce práv zrychlené řízení s cílem pomoci lidem získat potřebné informace v době, kdy jsou ještě relevantní.
Nedávná šetření se týkala cestovních výdajů evropských komisařů, operací ochrany hranic prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a lobbingu v souvislosti s evropským programem obranného výzkumu. Předchozí šetření úřadu veřejného ochránce práv vedla rovněž k tomu, že Evropská agentura pro léčivé přípravky zveřejnila výsledky klinických zkoušek léčivých přípravků.
Snazší možnost lidí sledovat rozpravy a diskuse na úrovni EU a zapojit se do nich může pomoci změnit vnímání veřejnosti, že EU je jim vzdálená a že je složitá.
Úřad veřejného ochránce práv pomohl zlepšit evropskou občanskou iniciativu – nástroj participativní demokracie, jehož prostřednictvím mohou občané předkládat Evropské komisi iniciativy k přijetí právních předpisů v určité oblasti, takže využívání tohoto nástroje je jednodušší. Jiná šetření úřadu měla za následek větší úsilí orgánů EU o komunikaci ve všech 24 úředních jazycích EU, zejména v případě „veřejných konzultací“ Komise, a o lepší přístupnost internetových stránek.
Kromě tradičnějších práv stanovených ve smlouvách EU a v Listině základních práv existují některá práva, která jsou přímo relevantní pro práci úřadu veřejného ochránce práv, jako je „právo na řádnou správu“ a „právo na přístup k dokumentům“.
Úřad veřejného ochránce práv ve svých šetřeních pravidelně odkazuje na Listinu. Výsledkem jednoho takovéhoto šetření bylo to, že Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zavedla mechanismus pro podávání a vyřizování stížnosti pro osoby, které se domnívají, že byla porušena jejich základní práva. Jiné šetření vedlo k vyplácení mzdy stážistům v zahraničních delegacích EU, aby se zabránilo nerovnosti v přístupu.
Úřad veřejného ochránce práv se pravidelně zabývá případy, které se týkají projektů financovaných EU, obvykle v souvislosti se záležitostmi v návaznosti na audity.
Je-li při auditu zjištěn problém, mají orgány EU povinnost získat finanční prostředky zpět. Může však dojít k nedorozuměním nebo chybám a vrácení finančních prostředků nemusí být odůvodněné. Veřejný ochránce práv může pomoci najít řešení v případech, kdy dotyčná organizace provedla práci v dobré víře a dosáhla cílů projektu.
Nedávný příklad přiměl Evropskou komisi, aby změnila svůj postoj a uhradila náklady vynaložené Evropskou asociací univerzit na projekt, který provedla k posílení regionální spolupráce s Latinskou Amerikou.
Během šetření jsou veřejná ochránkyně práv a její zaměstnanci pravidelně svědky vynikající práce úředníků EU. Cena za řádnou správu, která byla zavedena v roce 2017, má o příkladech této práce informovat širší veřejnost, a to jak za účelem šíření osvědčených postupů, tak i s cílem pomoci překlenout propast mezi občany a správou EU.
Uděluje se hlavní cena a ceny pro jednotlivé kategorie. K dosavadním vítězům ceny patří týmy Evropské komise, které usilovaly o zvýšení informovanosti o znečištění plasty, Evropský úřad pro bezpečnost potravin za práci na zviditelnění rizik pro včely a Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost za projekt evropské spolupráce.
Úřad veřejného ochránce práv koordinuje Evropskou síť veřejných ochránců práv, která spojuje vnitrostátní a regionální veřejné ochránce práv z 95 úřadů v 36 evropských zemích.
Evropský veřejný ochránce práv organizuje výroční konferenci, na níž se scházejí vnitrostátní a regionální veřejní ochránci práv s tvůrci politik v EU, aby je upozornili na záležitosti vzbuzující obavy. Koordinuje rovněž souběžná šetření, kdy vnitrostátní úřady veřejných ochránců práv spolupracují na společných otázkách EU. Příkladem bylo souběžné šetření týkající se toho, zda jsou finanční prostředky EU vynakládány v souladu se základními právy a v jehož rámci byly předloženy návrhy na zlepšení monitorování finančních prostředků EU.
Úřad veřejného ochránce práv byl zřízen před 25 lety. V té době se EU výrazně změnila v důsledku výzev, jimž čelila, měnících se očekávání občanů a zvýšení počtu členských států.
Nadcházející roky budou pravděpodobně rovněž transformativní, neboť pandemie COVID-19 a s ní související pokračující reakce mohou vést k novému vymezení samotné podstaty EU. Unie bude muset učinit významná rozhodnutí také při řešení změny klimatu, řízení migrace humánním způsobem, vyrovnávání se s technologickým pokrokem a prosazování místa EU ve světě.
Mým úkolem jakožto evropské veřejné ochránkyně práv je zajistit, aby byla tato rozhodnutí, jež přímo ovlivňují životy lidí, podporována správou EU, která při veškeré své činnosti staví do středu zájmu občany. Při vyřizování stížností a určování systémových problémů budu i nadále vybízet orgány EU, aby dodržovaly nejpřísnější standardy řádné správy.
Děkuji vám za vaši podporu a angažovanost v minulých letech a věřím, že naše spolupráce bude pokračovat i v budoucnu.
Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv
