Toto šetření z vlastního podnětu se týkalo toho, jak Evropská komise rozhoduje o žádostech společností o povolení konkrétních použití zvláště nebezpečných chemických látek. Podle nařízení EU o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (dále jen „nařízení REACH“) mohou společnosti, které podaly žádosti ve stanovené lhůtě, v průběhu tohoto rozhodovacího procesu tyto látky v EU nadále používat. Byly vyjádřeny obavy ohledně zpoždění v rozhodovacím procesu, což znamená, že se tyto nebezpečné látky nadále používají.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že systémová zpoždění ze strany Komise a následné nedodržování zákonných lhůt v rozhodovacím procesu představují nesprávný úřední postup. Za tímto účelem veřejná ochránkyně práv doporučila, aby Komise revidovala své vnitřní postupy s cílem zajistit, aby mohla o těchto žádostech přijímat rychlejší rozhodnutí. To by odráželo účel právních předpisů, kterým je urychleně ukončit nebo kontrolovat používání zvláště nebezpečných chemických látek. V rámci toho by Komise měla zajistit, aby společnosti, které žádají o povolení, splnily svou povinnost předložit žádosti, které obsahují dostatečné informace, aby Komise mohla rozhodnout, zda byly splněny zákonné podmínky pro povolení. Komise by rovněž měla upřednostnit zamítnutí těch žádostí, které neobsahují dostatečné informace, aby nemohly nadále uvádět látky pro dané použití na trh.

Veřejná ochránkyně práv rovněž zastávala názor, že Komise nezajišťuje dostatečnou transparentnost rozhodovacího procesu. V zájmu řešení tohoto problému veřejná ochránkyně práv doporučila, aby Komise zveřejňovala smysluplnější zprávy ze zasedání „výboru REACH“, který schvaluje konečná rozhodnutí. Tyto zprávy by měly být zveřejňovány včas, aby veřejnost mohla sledovat jejich práci.