Datum: středa 29. května 2024

Distanční uspořádání

Webexová schůzka

Přítomni

Evropská komise

GŘ GROW

vedoucí oddělení GROW.DDG2.F.1 – REACH

Právní a politický referent - Chemické látky GROW.DDG2.F.1 - REACH

Právní referent - Chemické látky GROW.DDG2.F.1 - REACH

Hlavní odborník GROW.DDG2.F.1 – REACH

Vedoucí úseku - Interinstitucionální vztahy GROW.D.4.001 - Interinstitucionální vztahy

GŘ ENVI

Zástupce vedoucího oddělení – Chemické látky ENV.B.2 – Safe & Sustainable Chemicals

Úředník odpovědný za politiku – Chemické látky, zejména REACH – ENV.B.2 – Bezpečné a účinné látky; Udržitelné chemické látky

Právní referent – Chemické látky, zejména REACH, a používání zvířat pro vědecké účely – ENV.B.2 – Bezpečné a účinné látky; Udržitelné chemické látky

SG

vedoucí odborník – koordinátor pro interinstitucionální vztahy – vztahy s evropským veřejným ochráncem práv – SG.DSG1.C.2 – Etika, řádná správa a řízení; vztahy s evropským veřejným ochráncem práv

Evropský veřejný ochránce práv

Jennifer King - právní expert

Tanja Ehnert - Koordinátor dotazů

Michał Krajewski - referent pro dotazy

Anežka Hlinovská - Poptávky Trainee

Účel schůze

Účelem setkání bylo, aby vyšetřovací tým veřejného ochránce práv projednal předběžná zjištění šetření. Vyšetřovací tým určil tři obecné otázky a řadu konkrétních otázek, k nimž si vyžádal další objasnění.

Úvod a procesní informace

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se představil, poděkoval zástupcům Komise za setkání s nimi a stanovil účel setkání. Nastínily právní rámec, který se vztahuje na schůze pořádané veřejným ochráncem práv, zejména to, že veřejný ochránce práv nezveřejní žádné informace, které Komise označila za důvěrné, zejména žádné osobě mimo úřad veřejného ochránce práv, bez předchozího souhlasu Komise ^[1].

Vyšetřovací tým vysvětlil, že vypracuje návrh zprávy o schůzce, která bude zaslána Komisi, aby bylo zajištěno, že obsah bude věcně přesný a úplný. Zpráva ze schůze bude poté finalizována a zařazena do spisu. Ve zprávě nebudou obsaženy žádné důvěrné informace, nebudou jinak zveřejněny ani poskytnuty žádné třetí straně.

Vyměňované informace

Zda Komise zavedla správní opatření pro rychlé vypracování návrhů na základě odborného poradenství, které obdrží od Evropské agentury pro chemické látky

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv objasnil, že otázky se zaměřují především na jednotlivá povolení, neboť se mělo za to, že se jedná o nejpočetnější spisy, které ovlivňují účinnost celého rozhodovacího systému podle nařízení REACH [2].

Dále konstatovala, že z nahlížení do spisů vyplynulo, že se Komise neodchyluje od stanovisek výborů Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) – Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) a Výboru pro posuzování rizik (RAC) – ohledně toho, zda jsou splněny podmínky pro udělení povolení podle nařízení REACH. Komise spíše shrnuje stanoviska výborů ECHA a obecně s nimi souhlasí. Vyšetřovací tým odkázal na jednu z písemných odpovědí poskytnutých Komisí v rámci tohoto šetření, konkrétně na to, že stanoviska agentury ECHA „jsou koncipována tak, aby Komisi poskytla veškerou nezbytnou technickou a vědeckou podporu pro rozhodování, a proto obvykle není třeba poskytovat další informace“. Vyšetřovací tým se proto dotázal, proč Komise nemůže dodržet tříměsíční lhůtu stanovenou v nařízení REACH pro předložení návrhu rozhodnutí o povolení výboru REACH. Kromě toho se vyšetřovací tým dotázal, jaká opatření byla zavedena, aby Komise mohla dodržet zákonnou lhůtu tří měsíců.

Zástupci Komise uvedli, že Komise v roce 2018 zavedla zvláštní pracovní ujednání, která definují pracovní postup a zahrnují příslušné lhůty pro každý krok procesu. Tyto lhůty byly navrženy tak, aby dodržovaly tříměsíční lhůtu, kterou nařízení REACH ukládá Komisi pro předložení návrhu rozhodnutí výboru REACH.

V souvislosti s návrhy na zpracování omezení nebezpečných chemických látek se však tyto lhůty ukázaly jako nerealistické vzhledem k rostoucí složitosti návrhů.[3] Objevily se návrhy na omezení týkající se širokého rozsahu látek.[4] Objevily se také návrhy zahrnující nové druhy regulačních povinností, jako jsou požadavky na odbornou přípravu [5], a návrhy na omezení široké škály použití látek [6]. Tyto složité spisy vyžadují důkladnější analýzy a diskuse. Zúčastněné strany rovněž v některých případech vyjadřují obavy na základě nových informací, které výbory agentury ECHA ve stanoviscích předložených Komisi nezohlednily. V takových situacích je zapotřebí větší diskuse v rámci útvarů Komise i mezi nimi. Kromě toho nebylo možné urychlit proces získávání formálních dohod o zahájení meziútvarové konzultace návrhů aktů vypracovaných Generálním ředitelstvím Komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GŘ GROW) a Generálním ředitelstvím pro životní prostředí (GŘ ENV). Proces získávání formálních dohod o zahájení meziútvarové konzultace obvykle trvá 4 až 6 týdnů. V neposlední řadě se zaměstnanci Komise odpovědní za spisy týkající se omezení v poslední době intenzivně podíleli na revizi nařízení REACH. Tato revize by však měla umožnit vyřešení některých hmotněprávních a procesních problémů, které se vyskytly při zpracování spisů týkajících se omezení.

Zástupci Komise dále konstatovali, že pokud jde o soubory omezení, některé lhůty stanovené nařízením REACH mohly být v době přijetí tohoto nařízení proveditelné, ale vzhledem k současným vnitřním postupům již nejsou proveditelné. Složitost případů a dopad omezení na zúčastněné strany se staly mnohem většími než dříve. Kromě toho mají omezení často politický rozměr a sbor komisařů se musí dohodnout na přijatém přístupu, což může nějakou dobu trvat.

Pokud jde o jednotlivá povolení použití chemických látek „vzbuzujících mimořádné obavy“[7], pracovní ujednání se ukázala jako účinná pro většinu nekontroverzních spisů. Pomohly strukturovat a racionalizovat proces vypracovávání a výměny mezi GŘ GROW, GŘ ENV a dalšími útvary Komise, zejména právní službou, jakož i s členskými státy. Umožnily dosáhnout dohody o návrzích rozhodnutí ve všech složkách kromě jednoho, v nichž se vyskytly výjimečné vnitřní neshody a rozdílné názory. Neurychlily však proces získávání formálních dohod o zahájení meziútvarové konzultace, která stále trvá 4 až 6 týdnů, stejně jako v případě omezení. Rovněž v případě povolení je tříměsíční lhůta pro vypracování rozhodnutí na základě stanovisek ECHA, jak je stanovena v nařízení REACH, nedostatečná a měla by být výrazně prodloužena [8].

Zástupci Komise navíc vysvětlili, že zpoždění při vypracovávání rozhodnutí o povolení bylo způsobeno několika faktory.

Za prvé, Komise čekala na důležité rozsudky Soudního dvora ve dvou věcech.[9] Přísnější výklad nařízení REACH ze strany Soudního dvora si následně vyžádal rozsáhlé diskuse mezi útvary Komise. Všechny projednávané spisy musely být pozastaveny, dokud útvary Komise a členové výboru REACH nedosáhnou společného chápání rozsudků. V řadě případů bylo rovněž nutné kontaktovat společnosti, které požádaly o povolení, aby získaly další informace. Tyto informace pak musely být nejprve posouzeny výbory ECHA před tím, než je Komise mohla zohlednit ve svých rozhodnutích.

Zadruhé, jako dominový efekt nedávné judikatury Soudního dvora, která poskytla přísnější výklad podmínek pro povolení podle nařízení REACH u žádostí podaných hospodářskými subjekty v dodavatelském řetězci, obdržela Komise od roku 2022 zvýšený počet žádostí od hospodářských subjektů v dodavatelském řetězci o použití látek šestivazného chromu (více než 130 obdržených žádostí a očekává se více žádostí). V současné době se jedná o nejzávažnější výzvu pro proces povolování, a to jak pro Komisi, tak pro agenturu ECHA.

Zatřetí Evropský parlament přijal čtyři usnesení o námitkách proti návrhům povolení, která vyústila v další diskuse mezi útvary Komise a členy výboru REACH. Tyto diskuse proces zpomalily, protože existovaly i jiné spisy podobné těm, kterými se zabýval Parlament. Ty ostatní spisy musely být také projednány.

Zatřetí od roku 2019 ECHA a Komise neočekávaně obdržely velké šarže žádostí o povolení použití OPE [10] a NPE [11] (přibližně 80 nebo 90 žádostí), což překročilo kapacitu ECHA i Komise. Tyto aplikace způsobily značná zpoždění.

Komise se snažila proaktivně řešit velký počet žádostí týkajících se šestimocného chromu. Pověřila agenturu ECHA, aby zahájila řízení o omezení, které by se vztahovalo na příslušné látky, aby s těmito látkami bylo možné nakládat v rámci jediného omezení (s možnými odchylkami) namísto vícenásobných povolení.[12] Tento přístup by řešil problém, kterému Komise čelí, strukturálně.

Zástupci Komise rovněž uvedli, že v souvislosti s revizí nařízení REACH probíhá interní diskuse o tom, jaký časový rámec by byl pro Komisi realistický, pokud jde o vypracování a zpracování rozhodnutí týkajících se omezení nebo povolení.

Pokud jde o otázku, zda výbory ECHA poskytují Komisi všechny prvky nezbytné pro její rozhodování, zástupci Komise potvrdili, že rozhodnutí Komise je založeno na stanoviscích výborů ECHA. Tato stanoviska však obsahují vědecká a technická posouzení, zatímco Komise musí zaujmout širší pohled, včetně právních a politických aspektů. Komise má dospět k závěru o tom, zda jsou splněny právní podmínky pro udělení povolení, a pokud se rozhodne povolení udělit [13], musí rovněž rozhodnout o délce období přezkumu a o podmínkách a kontrolních opatřeních. Komise ve svých rozhodnutích o povolení nekopíruje pouze stanoviska agentury ECHA. Komise musí spíše rozvést své odůvodnění a ověřit soudržnost, spolehlivost a úplnost odůvodnění uvedeného ve stanoviscích výborů ECHA. Tyto úkoly vyžadují čas od ekonomů, právníků a technických odborníků. Jakékoli odchylky od doporučení výborů ECHA musí být podrobně vysvětleny v bodech odůvodnění rozhodnutí Komise. Komise musí často „doladit“ nebo upravit příslušná doporučení výborů agentury ECHA. Zásadní je, že Komise musí zajistit, aby rozhodnutí bylo právně správné, neboť je napadnutelné u Soudního dvora. Zástupci Komise zdůraznili, že je výhradní odpovědností Komise rozhodnout, zda jsou splněny podmínky pro povolení.

Komise musí rovněž zajistit rovné zacházení se žadateli, kteří často podávají podobné žádosti. Proto je nutný jednotný přístup napříč aplikacemi. Problém nebo změna, ke které dochází v jednom souboru, vyžaduje kontrolu tohoto problému v jiných souborech.[14] Aby byly tyto problémy konzistentní, je nutné najít společné řešení.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal na příklady případů, kdy výbory agentury ECHA již poskytly podstatné podněty, které však stále vyžadují další rozpracování ze strany Komise.

Zástupci Komise vysvětlili, že jednou z nejdiskutovanějších otázek ve výboru REACH (zejména v případech šestimocného chromu) je analýza alternativ, zejména úroveň granularity požadovaná pro definici použití a odpovídající analýza alternativ.

Někdy byly od žadatelů rovněž vyžádány nové, nepovinné informace, např. údaje o snížení objemů použité látky v průběhu času, což si vyžádalo další práci Komise.

Zástupci Komise rovněž uvedli, že délka období přezkumu je dalším bodem, který způsobuje zdlouhavé diskuse. Právní předpisy neobsahují žádná kritéria pro stanovení období přezkumu. Ustanovení čl. 60 odst. 4 vyžaduje, aby doba přezkumu byla stanovena případ od případu s přihlédnutím ke všem relevantním informacím, případně včetně prvků uvedených v čl. 60 odst. 4 písm. a) až d). Komise stanoví období přezkumu s ohledem na různé prvky s přihlédnutím ke stanoviskům výborů RAC a SEAC, například zda je v EU k dispozici vhodná alternativa a jaká je skutečná úroveň rizika. Vzhledem k častým neshodám mezi členskými státy byly tyto diskuse velmi náročné.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv odkázal na rozsudek ve věci T-837/16 Švédsko v. Komise, v němž Tribunál konstatoval, že pokud se Komise rozhodne odchýlit se od stanoviska agentury ECHA nebo je nahradit, musí uvést odůvodnění „na vědecké úrovni přinejmenším odpovídající úrovni dotčeného stanoviska “[15]. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Komise odkazují pouze na posouzení agentury ECHA, vyšetřovací tým se dotázal, zda byla někdy zohledněna jiná stanoviska. Vyšetřovací tým se rovněž dotázal, zda byla zpoždění způsobena také neshodami mezi vedoucím GŘ GROW a GŘ ENV.

Zástupci Komise potvrdili, že hlavním základem pro posouzení Komise jsou vědecká stanoviska agentury ECHA. Mohou však být zohledněny i jiné prvky politické nebo právní povahy a o tom, zda jsou splněny podmínky pro udělení povolení, rozhoduje Komise. Kromě toho se rozhodnutí Komise netýká pouze toho, zda jsou splněny podmínky pro udělení povolení. Komise rozhoduje o každém prvku rozhodnutí o povolení, který zahrnuje období přezkumu a případně podmínky a monitorovací opatření. Ačkoli je v rámci konzultací mezi útvary konzultována řada útvarů, diskuse probíhají především mezi dvěma hlavními GŘ GROW a GŘ ENV, ale také s právní službou a v některých případech s dalšími příslušnými útvary. V každém případě je výjimečné, že by rozhodování trvalo několik let. Tyto případy jsou často spojeny se zvláštností a citlivostí předmětu.

Zástupci Komise dále upřesnili, že konkrétně v případech povolování se u některých žádostí ukázalo, že získání kvalifikované většiny ve výboru REACH je velmi obtížné.[16] Z tohoto důvodu je před předložením návrhu znění na následujícím zasedání výboru REACH zapotřebí více času, a to i s přihlédnutím k tomu, že podstatné změny návrhu vyžadují novou meziútvarovou konzultaci nebo alespoň novou neformální konzultaci s právní službou. Kromě toho musí být podle jednacího řádu výboru REACH návrhy rozhodnutí zpřístupněny nejméně 20 dnů před zasedáním, aby bylo možné uspořádat hlasování.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal, zda Komise sdílí předběžné návrhy rozhodnutí s členskými státy před jejich předložením výboru REACH.

Zástupci Komise vysvětlili postup schvalování spisů. Jakmile jsou návrhy připraveny po meziútvarové konzultaci, jsou sdíleny s členskými státy, a to nejpozději 20 dnů před zasedáním. Pokud jsou návrhy připraveny dlouho před uplynutím této lhůty, například dva měsíce před zasedáním, Komise spisy sdílí po dobu „předběžného“ období pro písemné připomínky s cílem shromáždit včasné pokyny od členských států.

Zástupci Komise vysvětlili, že její praxe nebyla vždy stejná. Před rokem 2021 by byly některé předběžné návrhy projednány s členskými státy před zahájením meziútvarových konzultací (které by dnes byly vzhledem k počtu spisů, změn a připomínek nezvladatelné).

Komise rovněž zmínila další příklady obtížných diskusí v návaznosti na rozsudek Švédsko v. Komise. [17] Zatímco před rozsudkem se mělo za to, že alternativa je vhodná, pokud poskytuje stejnou úroveň kvality a výkonnosti, Soudní dvůr zastával názor, že je třeba vzít v úvahu i řešení s horší výkonností. Proto je nyní třeba určit, o kolik „horší“ je přijatelné, což může zhoršit zpoždění v rozhodování [18].

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal, zda se Komise snaží vyřešit podobné problémy s výborem REACH v rané fázi svého rozhodování.

Zástupci Komise uvedli, že příležitostně vede včasné konzultace o problematických návrzích. Vysvětlila však, že v současné době se Komise zabývá převážně následnými aplikacemi na jedno použití spíše než širokými předcházejícími aplikacemi, jako tomu bylo v minulosti. Současná rozhodovací praxe je proto odlišná, neboť vzhledem k podobnostem mezi jednotlivými spisy zahrnuje velké množství rozsáhlých průřezových otázek.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv konstatoval, že pouze na základě kontrolovaných dokumentů je obtížné pochopit přesná pracovní ujednání mezi oběma generálními ředitelstvími Komise. Bylo by proto užitečné, kdyby Komise mohla vyšetřovacímu týmu veřejné ochránkyně práv poskytnout dokumenty, které by stanovily interní postup uplatňovaný ve všech spisech týkajících se provádění nařízení REACH, jako jsou pracovní ujednání z roku 2018 a standardní operační postup pro zpřístupňování návrhů výboru REACH, s cílem zlepšit pracovní postupy Komise v praxi.

Zda Komise zavedla správní opatření pro vyřizování žádostí obsahujících nedostatečné informace

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal, zda existuje zvláštní postup pro počáteční kontrolu žádostí, aby se zajistilo, že obsahují všechny informace požadované podle článku 62 nařízení REACH, a zda jsou tyto informace dostatečně podrobné, aby umožnily věcné posouzení výbory ECHA.

Zástupci Komise vysvětlili, že žadatelé v předvýrobní části dodavatelského řetězce, kteří v minulosti podali velmi široké žádosti, nemají podrobné informace požadované podle nařízení REACH k prokázání splnění podmínek pro udělení povolení pro široký rozsah takových žádostí na úrovni požadované soudy EU. Nedávná judikatura uznává pouze „zanedbatelnou nejistotu“, pokud jde o neexistenci alternativ. V důsledku toho se Komise nyní zabývá většinou mnohem užšími, ale také mnohem četnějšími následnými aplikacemi, které způsobily značné nahromadění nevyřízených žádostí.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se dotázal, zda judikatura pomáhá Komisi včas zamítnout nedostatečně odůvodněné žádosti hospodářských subjektů v dodavatelském řetězci.

Zástupci Komise objasnili, že to závisí na každé jednotlivé žádosti. V několika případech vedla nedávná judikatura k rychlému odmítnutí, ale v mnoha dalších případech, jak je uvedeno výše, vyvolala judikatura rozsáhlé diskuse a zpoždění. Diskuse se týkaly například toho, jak řešit úroveň výkonnosti, úroveň granularity v popisu použití atd.).

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal, zda by Komise zvážila zavedení „zrychleného“ postupu pro zamítnutí žádostí, které jsou zjevně nedostatečně odůvodněny, s cílem snížit pracovní zátěž Komise a výboru REACH.

Zástupci Komise uvedli, že to může vyžadovat změnu nařízení REACH. V každém případě takový přístup nemusí tento problém vyřešit, neboť až v pozdější fázi rozhodování může být zřejmé, že některé členské státy považují žádosti za příliš široké nebo nepodložené. Kontrola shody, kterou provádí ECHA, zahrnuje pouze ověření toho, zda „byla zaškrtnuta všechna políčka“. I když však žádost splňuje všechny formální požadavky, nemusí obsahovat všechny informace nezbytné pro důkladné posouzení rizik nebo socioekonomické/alternativní posouzení. Je tedy pouze na Komisi, aby rozhodla, zda jsou informace poskytnuté žadateli dostatečné s ohledem na požadavky nařízení REACH.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal, zda existují případy, kdy se důkazy, které žadatel poskytl ve své žádosti, ukázaly jako zjevně nedostatečné, a přesto byla žádost považována za „v souladu“, což žadateli poskytlo výhodu nepřetržitého používání během rozhodování Komise.

Zástupci Komise konstatovali, že dosud byl zaznamenán pouze jeden případ nesouladu. Výbory ECHA a Komise vyřídily tuto žádost rychle, neboť požadované informace zjevně nebyly poskytnuty.

Pokud jde o diskuse v rámci výboru REACH, zástupci Komise rovněž uvedli, že posouzení, zda je nejistota v předložených vědeckých informacích „zanedbatelná“, není triviální. V každém případě Komise vždy vyzývala agenturu ECHA, aby ve svých stanoviscích vystupovala co nejjasněji. Nejistoty se v zásadě týkají existence alternativ. Zástupci Komise uznali, že ačkoli se prahová hodnota pro zamítnutí povolení mohla s ohledem na nedávné rozsudky „přesunout“, je stále zapotřebí důkladné posouzení.

Dále uvedly, že přísnější přístup nemusí nutně ulehčit rozhodovací proces. Naopak, striktní přístup vyžadovaný nedávnou judikaturou vedl k vysokému počtu granulovaných navazujících aplikací (namísto menšího počtu širších předcházejících aplikací).

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal, zda Komise odhadla, kolik již udělených povolení může být ovlivněno nedostatky zjištěnými Soudním dvorem v nedávných rozsudcích [19] a zda je třeba tato povolení znovu posoudit.

Zástupci Komise vysvětlili, že udělená povolení jsou časově omezená, pokud není předložena zpráva o přezkumu, a v takovém případě podléhají přezkumu před jejich případným prodloužením. I když to tedy čl. 61 odst. 2 nařízení REACH umožňuje, Komise se po pečlivém posouzení domnívala, že včasný přezkum s ohledem na nedávnou judikaturu není nutný. V každém případě by se takové posouzení uskutečnilo v případech, kdy je předložena zpráva o přezkumu. Komise však musela prověřit všechny nevyřízené žádosti o povolení (více než 140). Výsledkem bylo, že přibližně 13 případů bylo považováno za případy, které nesplňují přísnější požadavky stanovené v nedávných rozsudcích soudů EU. Komise bude příslušným žadatelům klást další otázky, což prodlouží zpoždění. To bude mít dopad i na žádosti, které v současné době zpracovává agentura ECHA.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal na přístup Komise k žádostem, které se během procesu ukáží jako neúplné [20].

Komise objasnila, že informace důležité pro splnění důkazního břemene, pokud jde o základní prvky pro udělení povolení, musí žadatel předložit před koncem procesu tvorby stanovisek agentury ECHA. Náprava případných nedostatků po dokončení tohoto procesu by představovala zneužití postupu.

Nedávná judikatura Soudního dvora však zavedla nové prvky. Soudní dvůr nepodpořil dřívější výklad nařízení REACH provedený Komisí. Konkrétně předložení plánu náhrady, jak jej vyložil Soudní dvůr ve věci „chroman olovnatý“, Komise v době podání žádosti nevyžadovala. Nebo ve věci „Chemservice“ Soudní dvůr nepodpořil míru podrobnosti analýzy alternativ. Proto Komise poskytla dotčeným žadatelům příležitost poskytnout chybějící informace namísto toho, aby jejich žádosti zamítla jako „nesouladné“ s požadavky nařízení REACH (tj. neúplné). Zamítnutí takových žádostí by nebylo spravedlivé. Komise nyní uplatňuje stejný přístup k výše uvedeným 13 žádostem, které byly po nedávných rozsudcích označeny za nevyhovující a na jejichž základě je nezbytné získat další informace o funkčnosti a úrovni výkonnosti alternativ.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal, zda je posouzení těchto dodatečných informací poté řešeno přednostně. V této souvislosti vyšetřovací tým poukázal na zpoždění při posuzování plánů náhrady v daném případě (v konečném důsledku byla tato žádost stažena mnoho let po jejím podání).

Zástupci Komise vysvětlili, že stejně jako u ostatních 13 žádostí byl případ uvedený týmem veřejného ochránce práv prvním případem, v němž výbor SEAC posoudil plán náhrady. Výbor SEAC čelil náročným otázkám, zejména pokud jde o velké předcházející aplikace, což vyžadovalo další diskusi i ve fázi Komise.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal, zda jsou pokyny agentury ECHA aktualizovány s ohledem na nedávnou judikaturu.

Zástupci Komise odpověděli, že pokud jde o plány náhrady, příslušné pokyny agentury ECHA již byly aktualizovány, jakož i šablona žádosti a související otázky a odpovědi;A. Pokud jde o zjištění Soudního dvora ve věci Parlament v. Komise [21], probíhá aktualizace. Komise je v kontaktu s agenturou ECHA, aby zajistila, že nové přísnější požadavky budou formálně zahrnuty do aktualizovaných pokynů, a rovněž poskytuje otázky a odpovědi na internetových stránkách Komise.

Jak Komise zajišťuje, aby rozhodování v rámci postupu projednávání ve výborech bylo rychlé a transparentní

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal na prvky, které ovlivňují tempo rozhodování ve výboru REACH.

Zástupci Komise vysvětlili, že existuje několik faktorů. Komise obvykle nahraje návrh rozhodnutí o povolení k projednání ve výboru REACH tři týdny předem, aby členské státy mohly předložit připomínky. Tyto připomínky jsou však často přijímány na poslední chvíli. Vzhledem k tomu, že diskuse v rámci výboru REACH je založena na těchto připomínkách, je často nutné druhé zasedání, zejména v případě podstatných připomínek, aby bylo možné je plně zpracovat.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal na úlohu odvolacího výboru při rozhodování o povoleních podle nařízení REACH v případech, kdy výbor REACH nepřijme stanovisko v přiměřené lhůtě.

Zástupci Komise uvedli, že rozhodnutí o povolení se řídí přezkumným postupem, v jehož rámci může odvolací výbor hrát úlohu až poté, co ve výboru REACH proběhne hlasování, které je buď negativní, nebo není ani kladné, ani záporné („žádné stanovisko“).

Nařízení o postupu projednávání ve výborech vyžaduje, aby předseda výboru usiloval o co nejširší podporu ve výboru.[22] Zástupci Komise vysvětlili, že Komise vždy usiluje o kvalifikovanou většinu. Dokud bude možné tohoto cíle dosáhnout, bude pokračovat v diskusi v rámci výboru REACH.

Zástupci Komise dále konstatovali, že v jednom případě bylo po dlouhých jednáních jasné, že kvalifikované většiny nelze dosáhnout. I když v této věci uvažovali o postoupení věci odvolacímu výboru, z praktického hlediska se zdálo nepravděpodobné, že by odvolací výbor dospěl k jinému závěru než výbor REACH. Obecněji se zdá nepravděpodobné, že by odvolací výbor mohl tento proces urychlit.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal Komise, zda by mohla zveřejnit podrobnější shrnutí zasedání výboru REACH. V této souvislosti odkázala na shrnutí výboru SCOPAFF [23], která uvádějí, že některé členské státy vyjádřily stanovisko, aniž konkrétně uvedly, které členské státy.

Zástupci Komise poznamenali, že výhodou současných souhrnných záznamů je, že mohou být vypracovány, validovány a zveřejněny v krátkém časovém rámci. V minulosti byla Komise kritizována za zpoždění při zveřejňování souhrnných záznamů. Komise je však ochotna přezkoumat nový formát za předpokladu, že bude respektovat důvěrnou povahu schůzí výboru (jak je uvedeno v jejím jednacím řádu). Související proces vypracovávání a validace by nutně znamenal delší časové rámce, v nichž jsou tyto souhrnné záznamy zveřejňovány, ve srovnání se stávajícími časovými rámci.

Závěr schůze

Bylo dohodnuto, že Komise bude s vyšetřovacím týmem veřejné ochránkyně práv sdílet dokumenty, které stanoví interní postup uplatňovaný ve všech spisech týkajících se provádění nařízení REACH, jako jsou pracovní ujednání z roku 2018 a standardní operační postup pro zpřístupnění návrhů výboru REACH pro vyšetřovací tým, aby lépe porozuměl rozhodovacímu procesu Komise.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv poděkoval zástupcům Komise za jejich čas a za poskytnutá vysvětlení a schůze skončila.

 

V Bruselu dne 29. května 2024

JENNIFER KING MICHAŁ KRAJEWSKI (hudebník)

Odborný referent pro právní otázky

 

[1] Čl. 4 odst. 8 prováděcích ustanovení evropského veřejného ochránce práv.

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), Úř. věst. L 396/1, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02006R1907-20140410

[3] Například během první veřejné konzultace o omezení týkajícím se PFAS obdržela agentura ECHA více než 5600 připomínek (ve srovnání s přibližně 5 000 připomínkami). 600 připomínek k podobně širokému omezení mikroplastů).

[4] Například omezení vztahující se na přibližně 4000 látek v tetovacích inkoustech. Viz https://echa.europa.eu/hot-topics/tattoo-inks#:~:text=The%20use%20of%20more%20than,inks%20or%20permanent%20make%2Dup. Viz také https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/chemicals/reach/restrictions_en.

[5] Například v případě diisokyanátů. Viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2020.252.01.0024.01.ENG&toc=Úř. věst.:L:2020:252:TOC.

[6] Například nedávné široké omezení mikroplastů, které se vztahuje na mnoho odvětví. Viz https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_23_4581. Viz také https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/chemicals/reach/restrictions_en.

[7] Příloha XIV nařízení REACH.

[8] Formální dohoda o zahájení meziútvarových konzultací již trvá 4–6 týdnů a samotná meziútvarová konzultace obvykle trvá 4–6 týdnů.

[9] Věc T-837/16, Švédsko v. Komise, https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=211428&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=4702  

Věc C-389/19 P, Komise v. Švédsko, https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=238162&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=4702

Věc C-144/21, Parlament v. Komise, https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=272682&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=4701

[10] Octylfenol-ethoxyláty.

[11] Nonylfenol-ethoxyláty.

[13] V rámci tzv. sociálně-ekonomické cesty má širokou posuzovací pravomoc.

[14] Tak tomu bylo například v případě stanovisek agentury ECHA k OPE/NPE.

[15] Věc T-837/16, Švédsko v. Komise, https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=211428&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=4702 , bod 69

[16] Například pro dekorativní použití CrVI pro automobilový průmysl.

[17] Věc T-837/16 Švédsko v. Komise https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=211428&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=4702

[18] To může být obzvláště náročné pro látky používané pro dekorativní použití.

[19] Viz poznámka pod čarou 9.

[20] Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv poznamenal, že v jednom ze svých rozhodnutí Komise uvedla: „Pokud žadatel neunesl své důkazní břemeno před výbory, skutečnost, že Komise zaslala dodatečné informace, které jí byly předloženy po fázi vypracovávání stanoviska, zpět výborům RAC a SEAC k dodatečným stanoviskům nebo že tyto informace jinak zohlednila, by žadateli umožnila přerušit nebo zpozdit (i opakovaně) rozhodovací postup, což by vedlo k tomu, že látka vzbuzující mimořádné obavy zůstane na trhu déle nebo bez podmínek a opatření, které mohou být stanoveny v rámci rozhodnutí o povolení, je-li uděleno, s možnými následnými riziky pro veřejné zdraví a/nebo životní prostředí. Vzhledem k tomu, že bylo na žadateli, aby v rámci své žádosti předložil všechny relevantní informace, jednalo by se rovněž o zneužití řízení“. Viz https://ec.europa.eu/transparency/comitology-register/core/api/integration/ers/225107/070377/4/attachment (8. bod odůvodnění).

[21] Věc 144/21 Parlament v. Komise https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=272682&pageIndex=0&doclang=en&mode=req&dir=&occ=first&part=1&cid=480945

[22] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, čl. 3 odst. 4

[23] Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva.