Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Vyhledat šetření

Kritéria filtrování dokumentů
Případ
Rozmezí dat
Klíčová slova
Případně zkuste stará klíčová slova (používaná do roku 2016)

Strana 1 – 20 z {totalResult}}

Rozhodnutí o tom, jak Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) řešil obavy vznesené národním asistentem evropských pověřených žalobců v Itálii (věc 794/2025/VB)

Středa | 04 listopadu 2026

Případ se týkal způsobu, jakým Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) řešil stížnosti národního asistenta evropských pověřených žalobců v Itálii. Stěžovatel tvrdil, že evropští pověření žalobci Úřadu evropského veřejného žalobce v Římě zasahovali do dvou správních řízení, která zahájil na vnitrostátní úrovni. Stížnost se rovněž týkala toho, jak Úřad evropského veřejného žalobce vyřídil žádost o přístup veřejnosti k dokumentům předloženou stěžovatelem.

Veřejná ochránkyně práv zjistila nedostatky v tom, jak Úřad evropského veřejného žalobce vyřizuje stížnosti, pokud jde o způsob, jakým Úřad evropského veřejného žalobce sdělil své stanovisko stěžovateli, a důvody, proč dospěl k závěru, že další opatření nepřijmout. Úřad EPPO se touto otázkou v průběhu šetření zabýval poskytnutím jasných a přiměřených vysvětlení ke svému postoji. Veřejná ochránkyně práv rovněž zjistila, že Úřad evropského veřejného žalobce při vyřizování stížností neporušil práva stěžovatele.

Pokud jde o žádost o přístup k dokumentům, veřejná ochránkyně práv zjistila, že důvody, na které se úřad odvolává, aby požadované dokumenty nezveřejnil, se nezdají být v souladu s právními předpisy EU o přístupu veřejnosti k dokumentům. Veřejná ochránkyně práv nicméně shledala, že rozhodnutí nezpřístupnit dokumenty požadované stěžovatelem je přiměřené, i když z jiného důvodu, než na jaký se odvolává Úřad evropského veřejného žalobce.

Veřejná ochránkyně práv šetření uzavřela závěrem, že žádná další šetření nejsou odůvodněná.

Rozhodnutí o době, kterou Evropská komise potřebuje k vyřízení stížnosti na nesplnění povinnosti proti Itálii týkající se úpravy pracovní doby a dovolené zaměstnanců Guardia di Finanza v Itálii – CPLT(2022)00240 (věc 3210/2025/EIS)

Pondělí | 26 října 2026

Případ se týkal doby, kterou Evropská komise potřebovala k vyřízení stížnosti na nesplnění povinnosti proti Itálii týkající se úpravy pracovní doby a dovolené zaměstnanců finanční policie (Guardia di Finanza) v Itálii. Stěžovatel podal v roce 2022 Komisi stížnost na porušení právních předpisů v této věci. Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv měl za to, že Komise nepřijala rozhodnutí o jeho stížnosti na porušení právních předpisů v přiměřené lhůtě.

Na základě svého šetření veřejná ochránkyně práv zjistila, že Komise dostatečně odůvodnila dosud uplynulou dobu. Veřejná ochránkyně práv proto šetření uzavřela závěrem, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Vzhledem k dosavadní době však vyzvala Komisi, aby se případem zabývala přednostně.

Rozhodnutí o době, kterou Evropská komise potřebuje k vyřízení stížnosti na porušení právních předpisů proti Irsku v souvislosti s přepravou neodstavených telat – CPLT(2024)00104 (věc 407/2026/EIS)

Středa | 14 října 2026

Případ se týká způsobu, jakým Evropská komise vyřizuje stížnost na porušení právních předpisů proti Irsku týkající se podmínek přepravy mladých telat, která jsou stále na mléčné stravě. Stěžovatel se domníval, že doba, kterou Komise potřebovala k vyřízení stížnosti na porušení právních předpisů, nebyla přiměřená.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že Komise situaci pozorně sleduje. Šetření probíhá a probíhá průběžná a pravidelná komunikace a setkání mezi Komisí a vnitrostátními orgány v této věci.

Veřejná ochránkyně práv proto šetření uzavřela závěrem, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Rozhodnutí o tom, jak Evropská komise vyřídila stížnost na nesplnění povinnosti týkající se španělských právních předpisů o vedení dokumentace a poskytování informací fyzickými nebo právnickými osobami vykonávajícími činnosti v oblasti ubytování a pronájmu motorových vozidel (věc 319/2025/AGU)

Úterý | 06 října 2026

Případ se původně týkal toho, že Evropská komise stěžovatele neinformovala o aktuálním stavu stížnosti na porušení předpisů týkající se souladu některých španělských právních předpisů s pravidly EU pro ochranu údajů a se směrnicí o elektronickém obchodu.

Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby stěžovatele informovala o stavu stížnosti, důvodech zpoždění při jejím posuzování a o akčním plánu Komise v tomto případě. Vzhledem k tomu, že Komise stěžovateli neposkytla dostatečně podrobné informace, vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se rovněž setkal se zástupci Komise a nahlédl do spisu Komise, aby lépe porozuměl tomu, jak Komise vyřizuje stížnost na nesplnění povinnosti.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že ačkoli existovalo období, kdy Komise nebyla ve věci aktivní, jakmile se příslušné španělské právní předpisy staly plně použitelnými, pravidelně spolupracovala s vnitrostátními orgány a případ posoudila. Veřejná ochránkyně práv rovněž zjistila, že ačkoli Komise stěžovateli neposkytla včasné informace, což je politováníhodné, během tohoto šetření poskytla podrobná vysvětlení týkající se doby potřebné k vyřízení stížnosti na porušení předpisů a jejího stavu. Kromě toho Komise zaslala Španělsku v průběhu šetření výzvu týkající se prvního aspektu stížnosti na protiprávní jednání.

Veřejná ochránkyně práv proto šetření uzavřela závěrem, že žádná další šetření nejsou odůvodněná.

Včasné rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) o provedení správního šetření údajného obtěžování a o době potřebné k přijetí následných opatření (2354/2024/PB)

Pondělí | 05 října 2026

Případ se týkal zaměstnance Evropské centrální banky (ECB), který měl za to, že byl obtěžován svým přímým nadřízeným. Na to si počátkem roku 2021 stěžoval. ECB zahájila správní šetření a zároveň přidělila stěžovatele na jiné pracoviště v ECB za účelem jeho vlastní ochrany.

Správní šetření trvalo dva a půl roku a bylo uzavřeno tři roky poté, co stěžovatel poprvé požádal o pomoc. Správní šetření zjistilo, že stěžovatel byl obtěžován, a formálně zahájilo disciplinární řízení proti přímému nadřízenému.

Během opatření ECB navazujících na výsledek správního šetření se stěžovatel obrátil na veřejného ochránce práv. Tvrdil, že v procesu došlo k nepřiměřeným prodlevám.

V průběhu šetření veřejného ochránce práv ECB dokončila disciplinární řízení a stěžovatel se nakonec vrátil na své hlavní pracoviště.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že ve všech fázích řešení této záležitosti ze strany ECB došlo k nepřiměřeným prodlevám a že ECB se v následných krocích nezabývala důležitými otázkami. Veřejná ochránkyně práv proto ECB navrhla řešení, konkrétně aby se omluvila, vyplatila odškodnění a zajistila smysluplnou interní komunikaci se zaměstnanci o případu obtěžování.

Ve své odpovědi na návrh řešení, který předložila veřejná ochránkyně práv, vyjádřila ECB politování nad tím, co se stalo. Uspořádala další interní komunikaci o případu obtěžování. Neshledal však, že by měl k dispozici prvky nezbytné pro posouzení finanční náhrady. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že újma, která byla způsobena vyřizováním případu obtěžování stěžovatele ze strany ECB, nebyla bohužel napravena odpovědí ECB na návrh řešení. Jelikož se však zdá, že doporučení opakující stejné body není užitečné, veřejná ochránkyně práv šetření uzavřela návrhy na systémová zlepšení a znovu požádala ECB, aby se stěžovatelem spolupracovala na zjištění příslušných finančních důsledků jeho nesprávného úředního postupu.