Veřejná ochránkyně práv shledala, že Evropská komise soustavně nedodržuje zákonné lhůty pro přípravu rozhodnutí o povolení nebezpečných chemických látek, což je nesprávný úřední postup.

Komisi trvá vypracování návrhů rozhodnutí v průměru 14,5 měsíce, ačkoli lhůta pro jejich vypracování je tři měsíce. V některých případech to trvá několik let.

Tato zpoždění představují hrozbu pro lidské zdraví a životní prostředí, neboť společnosti mohou během procesu povolování nadále používat chemické látky, které mohou být karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci nebo mohou mít vlastnosti vyvolávající narušení činnosti endokrinního systému. Během tohoto procesu se nepoužijí ani další podmínky a monitorovací opatření, které může Komise stanovit ve svém rozhodnutí omezit škody způsobené látkami.

Podle nařízení EU o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) musí společnosti, které chtějí používat chemické látky, jež byly považovány za látky vzbuzující mimořádné obavy a zařazeny na seznam látek podléhajících předchozímu povolení, požádat Komisi o povolení. Komise poté předloží návrh rozhodnutí výboru REACH složenému ze zástupců členských států, kteří hlasují o povolení.

Veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že účelem nařízení REACH je urychleně ukončit nebo kontrolovat používání zvláště nebezpečných chemických látek, a požádala Komisi, aby přezkoumala své vnitřní postupy pro přípravu rozhodnutí o povolení.

Vzhledem k tomu, že významnou příčinou těchto zpoždění může být nedostatek informací v žádostech mnoha společností, veřejná ochránkyně práv vyzvala Komisi, aby zajistila, že společnosti předloží žádosti, které obsahují všechny nezbytné informace, a upřednostnila zamítnutí žádostí, které tyto informace neobsahují. Společnosti, jejichž žádosti byly zamítnuty, by již nemohly používat nebezpečné látky v EU.

Transparentnost povolovacího postupu

Veřejná ochránkyně práv rovněž zjistila nesprávný úřední postup, neboť Komise nezajistila, aby byl rozhodovací proces pro schvalování dostatečně transparentní.

Kritizovala zejména nedostatek informací, které zveřejnila ohledně jednání výboru REACH, přičemž souhrnné záznamy z jeho zasedání plně nezachycují aktuální stav jednotlivých spisů nebo důvody zpoždění, jako jsou neshody mezi členskými státy.

Požádala Komisi, aby zveřejňovala včasná a obsáhlejší shrnutí schůzí výborů, a poznamenala, že by to pomohlo veřejnosti prověřit příčinu nadměrných zpoždění a pohnat činitele s rozhodovací pravomocí k odpovědnosti.