You have a complaint against an EU institution or body?

Výroční zpráva 2018

Úvod

Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv
Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv

Je mi velkým potěšením, že mohu předložit výroční zprávu úřadu evropského veřejného ochránce práv za rok 2018.

Během mého mandátu došlo k výraznému nárůstu počtu stížností občanů, občanské společnosti, podniků a sdělovacích prostředků. Domnívám se, že to nezpůsobily zhoršující se standardy správy v rámci EU, nýbrž vyšší povědomí o činnosti, kterou můj úřad vykonává, a o pozitivních výsledcích, kterých dosahujeme. Jsem vděčná orgánům, institucím a jiným subjektům EU za jejich spolupráci v této činnosti a zejména Evropskému parlamentu za jeho trvalou podporu.

Tento rok se rovněž vyznačoval tím, že jsem coby evropská veřejná ochránkyně práv využila jednu z nepříliš často používaných pravomocí: předložila jsem totiž zvláštní zprávu Evropskému parlamentu, a to v rámci zprávy týkající se odpovědnosti Rady Evropské unie.

Veřejné mínění o EU již po mnoho desetiletí poškozuje mýtus, že vnitrostátní vlády mají minimální nebo vůbec žádný vliv na tvorbu právních předpisů EU. Proto je pro demokracii EU a pro informovanou veřejnou diskusi důležité, aby se s tímto mýtem bojovalo.

Vzhledem k tomu, že veřejnost má právo vědět, jakým způsobem její vlády přispívají k tvorbě právních předpisů EU, jsem požádala Evropský parlament o podporu mých návrhů na zlepšení legislativní transparentnosti v Radě. Byla jsem velmi vděčná členům Parlamentu za tak silnou podporu mých návrhů a doufám, že povede ke konkrétní změně ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019.

V tomto roce byl rovněž zahájen zrychlený postup pro žádosti o přístup k dokumentům. Tento postup, podle kterého se náš úřad má ke stížnosti vyjádřit do 40 dnů, přinesl stěžovatelům několik dobrých výsledků.

Součástí práce veřejné ochránkyně práv je aktivně sledovat, jak jsou prováděna pravidla týkající se etiky a odpovědnosti. V roce 2018 jsem dokončila mapování způsobů, jak 15 orgánů řídí pravidla týkající se vedoucích pracovníků, kteří odcházejí do soukromého sektoru. S potěšením konstatuji, že mezi orgány panuje velké povědomí o významu přísných pravidel pro tento problém efektu otáčivých dveří, ačkoli je zapotřebí vykonat další kroky.

V návaznosti na hnutí #MeToo, které i nadále upozorňuje na obtěžování, a to zejména pokud jde o ženy, jsem se rozhodla zkontrolovat, jaké politiky proti obtěžování jsou zavedené v rámci správy EU. Napsala jsem 26 orgánům a agenturám EU a požádala je o podrobnosti o těchto politikách, o způsobech jejich provádění, o tom, zda obdržely nějaké stížnosti na obtěžování, a o způsobu jejich vyřízení. Moje analýza nyní byla zveřejněna a doufám, že bude užitečná při náročné snaze o odstranění obtěžování na pracovišti.

Můj úřad často řeší stížnosti týkající se používání úředních jazyků EU ze strany orgánů. Za účelem zahájení diskuse jsme občany požádali o vyjádření názorů například na jazykové politiky webových stránek EU nebo na otázku, v jaké míře lze pro účely překladu používat technologie. Analýza odpovědí bude zaslána Evropské komisi.

V březnu jsme v Bruselu uspořádali výroční konferenci Evropské sítě veřejných ochránců práv. Hlavním tématem byla otázka, jak mohou veřejní ochránci práv pomoci vytvářet inkluzivnější společnosti. Na následném semináři v září, uspořádaném mým úřadem, se diskutovalo o ponaučeních, která lze vyvodit z průzkumu OECD o úloze úřadů veřejných ochránců práv v rámci podpory otevřeného vládnutí.

V říjnu jsem s potěšením oznámila, že bude udělena cena za řádnou správu v roce 2019. Ocenění projektů a vyhlášení vítězů proběhne v rámci slavnostního obřadu v červnu 2019.

Rok 2018 byl zkrátka rušný a úspěšný. Vzhledem k očekávaným důležitým volbám do Evropského parlamentu v roce 2019 a k probíhajícím debatám o budoucnosti demokracie v digitálním věku je povinnost orgánů EU dodržovat nejvyšší standardy v oblasti etiky a odpovědnosti silnější než kdy dřív.

Emily O’Reillyová

Emily O’Reillyová

1 Rok 2018 v souhrnu

Leden

Veřejná ochránkyně práv doporučuje panu Draghimu, předsedovi Evropské centrální banky, aby pozastavil své členství ve skupině G30

Únor

Byl zahájen zrychlený postup pro stížnosti na přístup k dokumentům

Březen

Výroční konference Evropské sítě veřejných ochránců práv v Bruselu

Duben

Veřejná ochránkyně práv pronáší proslov při příležitosti Dne evropské občanské iniciativy

Květen

Veřejná ochránkyně práv zasílá Evropskému parlamentu zvláštní zprávu o nedostatku legislativní odpovědnosti Rady

Červen

Veřejné ochránkyni práv je v Praze udělena cena Vize pro Evropu

Červenec

Zahájení veřejné konzultace o používání jazyků v orgánech EU

Srpen

Byla zveřejněna doporučení týkající se jmenování generálního tajemníka Evropské komise

Září

Veřejná ochránkyně práv pořádá seminář o úloze úřadů veřejných ochránců práv v rámci otevřeného vládnutí

Říjen

Byla udělena cena za řádnou správu za rok 2019

Listopad

Veřejná ochránkyně práv se účastní výročního kolokvia o základních právech za rok 2018

Prosinec

Veřejná ochránkyně práv navštěvuje Washington za účelem diskuse o pravidlech v oblasti etiky a transparentnosti v USA a EU

2 Klíčová témata

Evropská veřejná ochránkyně práv pomáhá veřejnosti při styku s orgány, institucemi a jinými subjekty EU. Mezi problémy, které vyvstávají, patří například nedostatečná transparentnost při rozhodování nebo odmítnutí přístupu k dokumentům, porušení základních práv či smluvní záležitosti.

2.1 Odpovědnost za rozhodovací proces v EU

Aby mohli Evropané uplatňovat své demokratické právo účastnit se rozhodovacího procesu EU a požadovat, aby zúčastněné subjekty nesly odpovědnost, musí být všechna projednávání legislativních aktů dostatečně transparentní.

Veřejná ochránkyně práv poskytla řadu doporučení Radě Evropské unie, aby umožnila veřejnosti snáze se řídit legislativním postupem EU. Uvádí například doporučení, aby Rada systematicky zaznamenávala údaje o postojích členských států v přípravných orgánech a také aby vytvořila jasná kritéria pro používání statusu „LIMITED“ (omezený přístup) u dokumentů. Paní O’Reillyová rovněž navrhla, aby Rada vytvořila zvláštní webové stránky pro jednotlivé legislativní návrhy a zlepšila uživatelskou vstřícnost veřejného rejstříku dokumentů. Veřejná ochránkyně práv požádala o podporu Evropského parlamentu v této věci vydáním zvláštní zprávy. Členové Evropského parlamentu návrhy veřejné ochránkyně práv při hlasování na plenárním zasedání podpořili převážnou většinou.

Odpovědnost při rozhodování se vztahuje rovněž na komplikovanější část rozhodovacího procesu EU, včetně postupů projednávání ve výborech, což je soubor postupů, jehož prostřednictvím členské státy kontrolují, jak Evropská komise provádí právo EU. Na veřejnou ochránkyni práv se obrátil jeden z členů Evropského parlamentu poté, co Komise udělila pouze částečný přístup k zápisům z jednání zástupců členských států, při kterých diskutovali a rozhodovali o pravidlech EU pro emise z automobilů. Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby výrazně rozšířila přístup k zápisům z jednání, přičemž poukázala na to, že porozumění tomu, jak funguje prováděcí akt a jaké pozice zastávají zástupci různých členských států, je v odpovědném demokratickém systému zcela zásadní.

European Ombudsman

O’Reilly: Making the EU legislative process more accountable to the public, by being more open, would send an important signal ahead of the European elections in 2019 http://europa.eu/!md66Du  #euco #transparency

Emily O’Reillyová

Emily O’Reillyová: zajištění větší odpovědnosti legislativního procesu EU vůči veřejnosti prostřednictvím větší otevřenosti bude před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 důležitým signálem.

„Jestliže občané nevědí, jaká rozhodnutí jejich vlády přijímají při utváření práva EU, kultura ‚obviňování Bruselu‘ bude pokračovat.“ Emily O’Reillyová

EU příležitostně zřizuje skupiny ad hoc, které poskytují poradenství v různých oblastech politiky. Jedna z těchto skupin, skupina osobností, radila Komisi ohledně toho, jak EU může podporovat výzkum související se společnou bezpečnostní a obrannou politikou. Jedna nevládní organizace si stěžovala veřejné ochránkyni práv na nedostatek transparentnosti v souvislosti s touto skupinou, přičemž konstatovala, že se neobjevila v rejstříku skupin odborníků Komise, které poskytují odborné poradenství v oblasti politik. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že tato skupina vykonává tytéž funkce jako skupina odborníků, a požádala ji tedy, aby zveřejňovala své programy jednání, zápisy z jednání a příspěvky účastníků těchto jednání. Podle veřejné ochránkyně práv by každá budoucí skupina osobností rovněž měla uplatňovat stejné standardy transparentnosti.

European Ombudsman

#EOPress: We found four instances of maladministration in the appointment of the @ EU_Commission’s Secretary-General. https://www.ombudsman.europa.eu/cs/press-release/cs/102716 …

Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv

Zjistili jsme čtyři případy nesprávného úředního postupu při jmenování generálního tajemníka Evropské komise.

„Komise by se měla z této záležitosti poučit a měla by vypracovat nový postup jmenování svého generálního tajemníka.“ Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv

Odpovědné rozhodování se vztahuje i na interní rozhodnutí v rámci orgánu. Na základě dvou stížností veřejná ochránkyně práv přezkoumala způsob, jakým Evropská komise jmenovala svého generálního tajemníka v únoru 2018, a odhalila čtyři případy nesprávného úředního postupu, včetně vytvoření umělého pocitu naléhavosti pro obsazení této pozice. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že odpovědnost za nesprávný úřední postup přísluší kolektivně celé Komisi, a požádala, aby byl generální tajemník v budoucnu jmenován prostřednictvím zvláštního postupu. Komise odmítla zavést takový postup jmenování, přestože doporučení veřejné ochránkyně práv podpořil Evropský parlament. Veřejná ochránkyně práv poté šetření uzavřela a vyjádřila politování nad tím, že Komise po tomto problematickém jmenování svého nejvyššího představitele promarnila příležitost obnovit důvěru veřejnosti.

2.2 Transparentnost lobbingu

Velká část činnosti veřejné ochránkyně práv se týká zvyšování citlivosti správy EU vůči určitým otázkám, včetně újmy způsobené veřejnému vnímání EU efektem otáčivých dveří, kdy úředníci EU zaujímají pozice v soukromém sektoru nebo kdy jednotlivci ze soukromého sektoru pracují v orgánech EU. Tyto přesuny mohou vyvolávat obavy ohledně střetů zájmů nebo lobbování u bývalých kolegů.

Evropská ochránkyně práv již v minulosti provedla šetření toho, jakým způsobem Komise řeší případy otáčivých dveří týkající se zaměstnanců, a předložila návrhy, jak může Komise posílit postupy provádění pravidel v této oblasti. Paní O’Reillyová na tuto činnost navázala v roce 2017 tím, že zahájila šetření z vlastního podnětu týkající se toho, v jakém rozsahu Komise její návrhy provedla.

Revidovaná pravidla Komise týkající se efektu otáčivých dveří, která byla zavedena v září 2018, řídí činnosti prováděné v případech, kdy jsou zaměstnanci na dovolené, jakož i v případech, kdy zaměstnanci z orgánu odcházejí pracovat jinam. Komise každoročně provádí přibližně 2 000 kontrol střetu zájmů příchozích zaměstnanců a přibližně 400 kontrol zaměstnanců, kteří mají v úmyslu přijmout zaměstnání mimo správu EU.

Analýza veřejné ochránkyně práv zjistila, že řešení případů otáčivých dveří ze strany Komise zaostává ve dvou hlavních ohledech. Komise nezveřejňovala podrobnosti o všech případech vedoucích pracovníků, kteří změnili pracovní místo, ale pouze o těch, u kterých zjistila možnost lobbingu, přičemž tyto informace byly zveřejňovány pouze jednou za rok. Veřejná ochránkyně práv požádala, aby byly zveřejněny podrobnosti o všech případech, a připomněla svůj dřívější návrh, aby Komise zveřejňovala informace o jednotlivých případech častěji.

European Ombudsman

Post-mandate activities of former Commissioners: @EU_Commission should do more to strengthen procedures, limit conflicts of interest and increase citizens’ trust http://europa.eu/!yu83bM

Emily O’Reillyová

Činnosti bývalých komisařů po skončení mandátu: Evropská komise by měla udělat více pro posílení postupů, omezení střetů zájmů a zvýšení důvěry občanů.

„Bývalí komisaři mají právo na zaměstnání po odchodu z funkce, avšak jako bývalí veřejní zaměstnanci musí rovněž zajistit, aby jejich činnost nepodrývala důvěru občanů v EU.“ Emily O’Reillyová

Veřejná ochránkyně práv navrhla několik dalších praktických opatření. Navrhla, aby v případě, že Komise stanoví podmínky pro bývalého zaměstnance, o tom dotčená osoba uvědomila svého budoucího zaměstnavatele. Paní O’Reillyová rovněž navrhla, že v případě uvalení dočasného zákazu lobbování na bývalého vedoucího pracovníka by Komise měla informovat bývalé kolegy této osoby v daných orgánech. Podle dalšího návrhu by se přesuny bývalých vedoucích pracovníků do soukromého sektoru měly zveřejňovat přímo v rejstříku transparentnosti.

Veřejná ochránkyně práv rovněž přezkoumala, jakým způsobem 15 orgánů a institucí EU (včetně Evropského parlamentu, Rady a Účetního dvora) zveřejňuje informace v případech, kdy jejich vedoucí pracovníci žádají o souhlas s nástupem do externího zaměstnání, a také jak často jsou tyto informace zveřejňovány a jaký je rozsah a obsah těchto informací.

Veřejná ochránkyně práv sice u těchto 15 orgánů zjistila vysokou informovanost o důležitosti důsledného provádění pravidel v této oblasti, avšak předložila několik návrhů na zlepšení. Paní O’Reillyová navrhla, aby orgány zveřejňovaly informace o všech případech, kdy posuzují žádost o nástup do externího zaměstnání, a aby v případě, že se bývalý zaměstnanec přesouvá do organizace uvedené v rejstříku transparentnosti, zahrnovaly zveřejněné informace o jeho případu odkaz na záznam organizace v rejstříku transparentnosti.

2.3 Přístup k dokumentům

V únoru byl formálně zahájen zrychlený postup pro přístup k dokumentům a rychle se stal důležitou součástí oblasti šetření případů. Podle tohoto systému úřad rozhodne do pěti pracovních dnů od obdržení stížnosti, zda bude projednána, a snaží se do 40 dnů dospět k závěru.

Belgická nevládní organizace použila tento postup pro žádost o přístup k dokumentům Evropské obranné agentury (EDA). Šetření vedlo ke zpřístupnění dokumentů (souvisejících s lobbováním za evropský program pro výzkum v oblasti obrany), jakož i k tomu, aby agentura EDA zlepšila své postupy a systémy pro řešení žádostí o přístup k dokumentům a pro reakce na tyto žádosti.

Někdy dotčený orgán ve skutečnosti brání přístupu k dokumentu tím, že reaguje na původní žádost pomalu. K tomu došlo, když německý občan požádal o přístup k informačním dokumentům pro jednání mezi komisařem EU pro rozpočet a lidské zdroje a třetími stranami. Stěžovatel se obrátil na veřejnou ochránkyni práv, jelikož Komise ani po více než roce o žádosti nijak nerozhodla. V průběhu šetření Komise uvedla, že stále ještě není schopna zaujmout k žádosti stanovisko, což vedlo veřejnou ochránkyni práv k tomu, že vydala doporučení týkající se neodůvodněného zpoždění. Komise poté zveřejnila dokumenty ze 12 schůzí, což veřejná ochránkyně práv považuje za vhodný krok.

Paní O’Reillyová po dalším šetření vybídla Komisi k přijetí pragmatického a k občanům vstřícného přístupu k transparentnosti, aby nevyvolávala falešný dojem diskrétnosti. Komise udělila novináři částečný přístup k dokumentům týkajícím se projektu EU, který má zajistit bezplatné wi-fi hotspoty ve městech. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že redakční úpravy, které Komise v dokumentech provedla, byly mimo rozsah žádosti stěžovatele, jak uvedla Komise. Paní O’Reillyová však navrhla, že pokud jen malá část dokumentu přesahuje rozsah žádosti, Komise by měla v budoucnu zvážit, zda tuto informaci jednoduše nezveřejní též.

European Ombudsman

@EUOmbudsman inquiry on contacts with the defence industry: @EUDefenceAgency gives access to documents and improves #transparency procedures https://www.ombudsman.europa.eu/cases/decision.faces/cs/98631/html.bookmark …

Šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkající se kontaktů Evropské obranné agentury s obranným průmyslem: agentura umožňuje přístup k dokumentům a zlepšuje postupy v oblasti transparentnosti.

Veřejná ochránkyně práv rovněž vydala doporučení ohledně odmítnutí Komise poskytnout veřejný přístup k dokumentům týkajícím se používání geneticky modifikovaných organismů v potravinách a krmivech. Nevládní organizace Greenpeace požádala Komisi, aby jí poskytla veřejný přístup k dokumentům stanovujícím různé možnosti, které Komise zvažovala před předložením svého návrhu, a rovněž k dokumentům o způsobu, jakým byla možnost uvedená v tomto návrhu zvolena.

Pomoc s rychlejším přístupem k dokumentům EU

Další případ se snaží objasnit, kdy lze e-maily považovat za dokumenty pro účel žádostí o přístup k dokumentům. V tomto šetření veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby stanovila svou vnitřní politiku pro určení toho, kdy jsou e-maily zaměstnanců považovány za dokumenty, a aby odpověděla na názor veřejné ochránkyně práv, podle kterého by přístup k e-mailům zaměstnanců mohl být nezbytný při vyřizování žádostí o veřejný přístup k dokumentům EU.

2.4 Základní práva

Veřejná ochránkyně práv se pravidelně zabývá stížnostmi týkajícími se základních práv, jako je rovnost a zákaz diskriminace. Zaměstnanec Evropské investiční banky (EIB) se obrátil na veřejnou ochránkyni práv se stížností na diskriminaci na základě pohlaví v bance. Stěžovatel předložil zprávu v souladu s politikou banky pro whistleblowing, v níž tvrdí, že banka neposkytuje ženám stejné možnosti přístupu na vedoucí pozice jako mužům. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že EIB trvalo příliš dlouho, než na zprávu stěžovatele odpověděla, a požádala ji, aby zpřísnila svou politiku pro whistleblowing, s čímž banka souhlasila. Veřejná ochránkyně práv rovněž banku vyzvala, aby se usilovněji snažila dosáhnout vyváženého zastoupení mužů i žen na vedoucích pozicích a aby si stanovila vyšší cíl, pokud jde o podíl žen na vedoucích pozicích do roku 2021, než je stávajících 33 %.

Veřejná ochránkyně práv koncem roku 2018 navázala na předchozí šetření týkající se toho, zda jsou při provádění politiky soudržnosti EU členskými státy dodržována základní práva. Paní O’Reillyová se tázala Komise, jaké kroky podnikla, aby pomohla členským státům zavést opatření pro přezkum stížností týkajících se evropských strukturálních a investičních fondů. Vzhledem k tomu, že se šetření týkalo způsobu, jakým jsou vynakládány finanční prostředky EU v členských státech, veřejná ochránkyně práv vyzvala také členy Evropské sítě veřejných ochránců práv, aby prozkoumali, jakým způsobem jejich vlády provádějí pravidla.

European Ombudsman

@EIB accepts our recommendations on how to better handle gender discrimination and equal opportunity concerns. We have also suggested they work toward a more balanced gender representation at management level https://europa.eu/!Rq33HH

Evropská investiční banka přijímá naše doporučení ohledně toho, jak lépe řešit otázky diskriminace na základě pohlaví a rovných příležitostí. Navrhli jsme také, aby usilovala o vyváženější zastoupení žen a mužů na úrovni vedení.

Začátkem roku 2018 si dvě odborové organizace stěžovaly veřejné ochránkyni práv na dokument Evropské komise a pracovní dokument útvarů Komise týkající se uspořádání letového provozu. Stěžovatelé se domnívali, že dokumenty nedodržují základní právo na stávku a že Komise nemá žádnou pravomoc jednat v této oblasti. Veřejná ochránkyně práv shledala, že Komise tím, že nezávazným způsobem vyzývala členské státy k uplatňování určitých postupů v případě stávky, nepřekročila své přísně vymezené pravomoci. Rovněž nenašla žádné důkazy, které by nasvědčovaly tomu, že některý z postupů podporovaných Komisí porušuje základní právo na stávku.

2.5 Etické otázky

Součástí činnosti veřejné ochránkyně práv je zvyšování citlivosti orgánů EU vůči tomu, jak je – nebo jejich činnosti – vnímá veřejnost. V tomto duchu a na základě stížnosti bruselské nevládní organizace působící v oblasti transparentnosti paní O’Reillyová požádala Maria Draghiho, předsedu Evropské centrální banky (ECB), aby pozastavil své členství ve skupině G30, soukromé organizaci skládající se z ředitelů velkých soukromých a centrálních bank a rovněž ze členů akademické obce. Vzhledem k tomu, že někteří z členů skupiny G30 jsou řediteli bank, nad nimiž ECB vykonává přímý či nepřímý dohled, veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že pokračující členství předsedy ECB ve skupině G30 by mohlo oslabit důvěru veřejnosti v nezávislost banky. ECB odmítla provést návrhy, které veřejná ochránkyně práv předložila. Paní O’Reillyová sice vyslovila politování nad postojem banky, avšak vyjádřila naději, že její doporučení v budoucnu povede ke zvýšení povědomí o těchto otázkách.

European Ombudsman

O’Reilly: Interactions with the G30 should be as transparent as possible and not based on membership which undermines the transparency steps @ECB has made in recent years http://europa.eu/!hx39Dd

Emily O’Reillyová

Emily O’Reillyová: interakce se skupinou G30 by měla být co nejtransparentnější a neměla by být založena na členství, které podrývá kroky v oblasti transparentnosti, jež Evropská centrální banka učinila v posledních letech.

„Je důležité dát veřejnosti najevo, že ECB je coby orgán dohledu jasně oddělena od finančního odvětví, na které mají její rozhodnutí vliv.“ Emily O’Reillyová

Veřejná ochránkyně práv uvítala oznámení Komise ze začátku roku 2018 ohledně toho, že začne každé dva měsíce zveřejňovat podrobnosti o cestovních výdajích komisařů. Komise tento krok učinila, když veřejná ochránkyně práv prošetřovala stížnost nevládní organizace Access Info Europe působící v oblasti transparentnosti ohledně toho, jakým způsobem Komise vyřizovala žádosti o veřejný přístup k cestovním výdajům komisařů v roce 2016. Ve svém závěrečném rozhodnutí veřejná ochránkyně práv označila novou politiku zveřejňování za „velmi pozitivní krok směrem k větší transparentnosti v této oblasti“.

V důsledku hnutí #MeToo se veřejná ochránkyně práv rozhodla zkontrolovat, jaké politiky proti obtěžování jsou zavedené v rámci správy EU. Napsala 26 orgánům a agenturám EU a požádala je o podrobnosti o těchto politikách, o způsobech jejich provádění, o tom, zda obdržely nějaké stížnosti na obtěžování, a o způsobu jejich vyřízení. Osvědčené postupy, které veřejná ochránkyně práv zjistila, zahrnují zvyšování informovanosti, školení, posuzování rizik, monitorování politik a rehabilitační opatření. Obecně veřejná ochránkyně práv konstatuje, že všichni zaměstnanci EU bez ohledu na svůj status by měli být chráněni před obtěžováním a že by se tato ochrana měla vztahovat na činy spáchané všemi kategoriemi zaměstnanců.

Veřejná ochránkyně práv rovněž předložila Evropskému parlamentu konkrétní návrhy ohledně toho, jak posílit postupy pro vyřizování stížností na obtěžování. Tento krok následoval po stížnosti zaměstnance politické skupiny v Evropském parlamentu na to, jak dlouho trvalo poradnímu výboru Parlamentu posoudit jeho případ obtěžování. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že nedostatky v postupech by mohly ve špatném světle vykreslit postupy proti obtěžování mezi úředníky EU obecně, a navrhla, aby Parlament vypracoval pokyny ohledně časového plánu pro poradní výbor na dokončení práce na jednotlivých případech.

2.6 Agentury a jiné instituce EU

Kromě zahájení šetření na základě stížností nebo z vlastního podnětu veřejná ochránkyně práv usiluje o změnu v orgánech EU jinými prostředky, včetně účasti na veřejných konzultacích, které se vztahují k její oblasti práce. Paní O’Reillyová napsala začátkem roku 2018 předsedovi Komise Jean-Claude Junckerovi a zaslala mu návrhy týkající se transparentnosti modelu EU pro posuzování rizik v potravinovém řetězci. Jedním z jejích návrhů bylo, aby Evropský úřad pro bezpečnost potravin bez zbytečných odkladů zveřejňoval pořady jednání a zápisy ze zasedání týkajících se posuzování rizik. Rovněž konstatovala, že zájem veřejnosti o spolehlivost vědeckých studií obvykle převládá nad obchodními zájmy na ochraně vědeckých zjištění.

V rámci pokračujícího šetření z vlastního podnětu týkajícího se toho, jakým způsobem Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) jedná s farmaceutickými společnostmi předtím, než tyto společnosti předloží žádost o registraci, veřejná ochránkyně práv zahájila v říjnu 2018 veřejnou konzultaci o této záležitosti. V rámci konzultace byla požadována stanoviska k tomu, zda jsou tyto činnosti před předložením žádosti dostatečně transparentní a zda je zapotřebí větší transparentnosti, pokud jde o vědecké poradenství, jež EMA poskytuje vývojářům léčivých přípravků. Konzultace probíhala do konce ledna 2019.

Šetření týkající se toho, jak Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) zachází se zprávami o bezpečnosti, vedlo k tomu, že agentura změnila své postupy tak, aby ti, kteří oznámí bezpečnostní problém, obdrželi zpětnou vazbu ohledně toho, zda má agentura EASA pravomoc jednat o nastolených otázkách. Ke změně politiky došlo poté, co se mechanik pro údržbu letadel obrátil na veřejnou ochránkyni práv, jelikož neobdržel žádnou zpětnou vazbu na zprávu o bezpečnosti, kterou předložil.

Jedna obchodní společnost se obrátila na veřejnou ochránkyni práv poté, co se Výkonná agentura pro výzkum (REA) pokusila vymáhat část svého příspěvku zaplaceného této společnosti v rámci projektu financovaného EU. Po zásahu veřejné ochránkyně práv agentura REA uznala, že její původní vysvětlení, které poskytla stěžovateli ohledně toho, proč chtěla získat zpět finanční prostředky, nebylo dostatečně jasné, a nabídla stěžovateli další možnost objasnit otázky, které agentura REA vznesla.

European Ombudsman

How does @EMA_News engage with medicine producers before they apply for EU market authorisations? We invite you to comment by 31 January 2019 https://europa.eu/!XY76tj

Jak Evropská agentura pro léčivé přípravky jedná s výrobci léčivých přípravků před podáním žádosti o registraci EU? Můžete zasílat své připomínky do 31. ledna 2019.

2.7 Zakázky a granty EU

Veřejná ochránkyně práv každý rok projednává několik případů týkajících se fondů EU. Evropská komise sice správně zajišťuje, aby byly finanční prostředky přidělovány a vynakládány odpovídajícím způsobem, avšak občas vznikají nedorozumění či obtíže, které z tohoto postupu ověřování vyplývají.

V jednom případě se vlastník chorvatské společnosti, která byla součástí konsorcia provádějícího projekt financovaný EU, obrátil na veřejnou ochránkyni práv poté, co se Komise domáhala vrácení vyšší finanční částky, než jakou společnost obdržela. Po zásahu veřejné ochránkyně práv Komise souhlasila se snížením vymáhané částky o více než 300 000 EUR. Neomluvila se však stěžovateli ani neprovedla další doporučení veřejné ochránkyně práv, kterým byl přezkum části jejích auditních zjištění. Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise v budoucnu zajistila, že její činnosti při prosazování finančních pravidel budou spravedlivé a přiměřené a budou lépe odrážet hodnoty, na nichž je EU založena.

EUA

EUA welcomes the European Ombudsman’s decision and looks forward to keep working with its #LatinAmerican partners https://eua.eu/component/tags/tag/65-latin-america-the-caribbean.html …

Asociace evropských univerzit vítá rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv a těší se na další spolupráci se svými latinskoamerickými partnery.

Další případ se týkal rozhodnutí Evropské komise získat zpět finanční prostředky poskytnuté německé nevládní organizaci v rámci unijního programu LIFE+. Komise se domnívala, že dotčené finanční prostředky představují pro tuto nevládní organizaci zisk, a požadovala vrátit částku ve výši 214 707 EUR. Stěžovatel napadl postoj Komise a obrátil se na veřejnou ochránkyni práv. Během šetření Komise souhlasila s tím, že již nebude usilovat o navrácení finančních prostředků.

Další šetření týkající se financování bylo zahájeno, když si Asociace evropských univerzit stěžovala veřejné ochránkyni práv, jelikož Komise odmítla uhradit náklady (83 000 EUR), které organizace vynaložila v souvislosti s projektem ALFA-PUENTES, který má posílit regionální integraci Latinské Ameriky. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že Komise dostatečně nezdůvodnila své odmítnutí zaplatit Asociaci evropských univerzit uvedenou částku, a požádala ji, aby tak učinila. Komise na základě toho záležitost znovu projednala se stěžovateli a souhlasila s úhradou nákladů.

2.8 Účast občanů na tvorbě politik EU

EU, která má 24 úředních jazyků a více než 500 milionů občanů, se zavázala k dodržování a ochraně jazykové rozmanitosti. Díky tomu mají jazyky, které orgány EU používají ke komunikaci s veřejností, velký význam. Všechny právní předpisy EU musí být zveřejněny ve všech úředních jazycích, ale mimo tyto konkrétní případy orgány EU mohou do určité míry rozhodnout o tom, které jazyky použijí v některých zvláštních situacích.

Mezi orgány však panuje nejednotnost v tom, kdy a jak jazykovou politiku uplatňovat, přičemž zvláštní oblastí zájmu jsou webové stránky orgánů. Veřejná ochránkyně práv zorganizovala veřejnou konzultaci trvající od července do září, v níž žádala o připomínky k tomu, jak mohou orgány EU nejlépe komunikovat s veřejností. Konzultace obdržela 286 odpovědí, z nichž velká většina pocházela od jednotlivců (247), tři od členských států a dvě od agentur EU. Analýza odpovědí bude zveřejněna na webových stránkách veřejné ochránkyně práv v roce 2019.

Účast občanů na tvorbě politik závisí na včasném přístupu lidí k příslušným informacím. Dobře to dokládá jeden z případů přístupu k dokumentům – nevládní organizace zabývající se právy zvířat se obrátila na veřejnou ochránkyni práv poté, co Komise zamítla přístup k dokumentům týkajícím se výpočtů provedených za účelem odhadu použití zvířat pro návrh posouzení dopadů. Posouzení bylo provedeno v rámci změny právních předpisů EU, kterými se řídí povolování a hodnocení chemických látek (REACH). V průběhu šetření Komise dokumenty zveřejnila, což je krok, který byl rovněž v souladu s nedávným rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie o přístupu k dokumentům týkajícím se legislativních iniciativ.

Veřejná ochránkyně práv nadále vyjadřovala silnou podporu evropské občanské iniciativě, podle které by se Evropská komise měla zabývat právní úpravou, jež se týká otázky, která shromáždila přes jeden milion podpisů z nejméně sedmi členských států. Paní O’Reillyová ve svém proslovu při příležitosti Dne evropské občanské iniciativy konstatovala, že její úřad bude monitorovat, jakým způsobem jsou plánované nové právní předpisy týkající se evropské občanské iniciativy prováděny.

European Ombudsman

What do you think about the use of languages in the EU institutions? We have launched a public consultation and look forward to receiving your views: http://europa.eu/!gT39KW

Co si myslíte o používání jazyků v orgánech EU? Zahájili jsme veřejnou konzultaci a těšíme se na vaše názory.

Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová společně s prvním místopředsedou Komise Fransem Timmermansem, předsedou Evropského hospodářského a sociálního výboru Georgesem Dassisem a náměstkyní ministryně pro bulharské předsednictví Rady EU Monikou Panayotovou u příležitosti Dne evropské občanské iniciativy 2018.
Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová společně s prvním místopředsedou Komise Fransem Timmermansem, předsedou Evropského hospodářského a sociálního výboru Georgesem Dassisem a náměstkyní ministryně pro bulharské předsednictví Rady EU Monikou Panayotovou u příležitosti Dne evropské občanské iniciativy 2018.

3 Komunikace a spolupráce

3.1 Komunikace

Úřad veřejného ochránce práv dokončil v roce 2018 v rámci svého pokračujícího úsilí o zvýšení své viditelnosti dva hlavní kroky. Prvním bylo přepracování webových stránek, přičemž nová verze byla spuštěna v červenci. Nové webové stránky jsou uživatelsky vstřícnější a mají lepší vyhledávací funkce, které seřazují nalezené případy podle témat, formátu a data. Významná šetření, publikace a akce se zobrazují na viditelném místě, a uživatelé tak mohou rychle získat představu o činnostech úřadu.

Veřejná ochránkyně práv rovněž uvedla nové video, které má jednoduchým způsobem vyjádřit povahu její práce. Video poukazuje na tři typy oblastí, kterými se veřejná ochránkyně práv zabývá – přístup k informacím, problémy s financováním z prostředků EU a transparentnost lobbingu. Různé oblasti šetření jsou rovněž rozděleny do tří velmi krátkých videí, která lze snadno sdílet na sociálních sítích.

Počet sledujících twitterového účtu úřadu – @EUOmbudsman – vzrostl během roku o 17 %, zatímco počet sledujících účtu LinkedIn se zvýšil o 13 %. Platformy, o něž veřejná ochránkyně práv v poslední době rozšířila své působení, jako je Instagram, zaznamenaly velký nárůst (o 61 %) odběratelů, a počet čtenářů stránky veřejné ochránkyně práv na platformě Medium se zvýšil o 40 %.

Veřejná ochránkyně práv v říjnu zahájila cenu za řádnou správu za rok 2019 v návaznosti na velmi úspěšný první ročník této ceny, v němž byly nominovány projekty z celé řady orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Nominace na ocenění mohou předkládat zaměstnanci EU, podniky, sdružení nebo skupiny občanské společnosti. Veřejná ochránkyně práv vyzvala k předložení nominací, přičemž uvedla, že „formální uznání této činnosti pomáhá sdílet osvědčené postupy mezi orgány“, a vyjádřila naději, že tato cena bude sloužit jako inspirace pro budoucí projekty. Slavnostní udílení cen se uskuteční v červnu 2019.

Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová promlouvá ke skupině mladých Evropanů na Evropském setkání mládeže v červnu 2018 ve Štrasburku.
Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová promlouvá ke skupině mladých Evropanů na Evropském setkání mládeže v červnu 2018 ve Štrasburku.

Úřad veřejného ochránce práv se s potěšením zúčastnil Evropského setkání mládeže 2018, na kterém se během dvou červnových dnů ve Štrasburku shromáždily tisíce mladých lidí. Akce se zúčastnilo několik členů úřadu, kteří zde vysvětlovali, jakým způsobem úřad pomáhá občanům a jak propaguje svou činnost na sociálních sítích. Paní O’Reillyová přednesla hlavní projev, ve kterém mladým lidem připomněla jejich volební právo. Vybídla je, aby vnímali volby do Evropského parlamentu jako příležitost k využití tohoto práva, pomocí kterého mohou ovlivnit rozhodnutí přijímaná na úrovni EU.

European Ombudsman

There are many dedicated #EU public servants out there making that extra effort to help citizens. Give them the acknowledgement they deserve by nominating them for our ‘Good Administration Award 2019’ here: http://europa.eu/!Hq47rx #EOAward

Je mnoho oddaných úředníků veřejné správy, kteří vyvíjejí zvláštní úsilí o pomoc občanům. Nominujte je na cenu za řádnou správu za rok 2019, a dejte jim tak uznání, které si zaslouží.

European Ombudsman

The #EYE2018 in #Strasbourg is starting. Join the @EUombudsman team to meet the Ombudsman herself & find out what her office can do for citizens and to share your wish list for the #FutureofEurope

Evropské setkání mládeže ve Štrasburku začíná: připojte se k týmu evropské veřejné ochránkyně práv a setkejte se s veřejnou ochránkyní práv osobně, abyste se dozvěděli, co může její úřad udělat pro občany, a abyste se mohli podělit o svá přání týkající se budoucnosti Evropy.

3.2 Vztahy s orgány a institucemi EU

3.2.1 Evropský parlament

Veřejná ochránkyně práv si velmi cení pevných vztahů s Evropským parlamentem. Jeho členové volí veřejného ochránce práv, který pomáhá lidem čelit problémům týkajícím se správy Unie. V průběhu roku 2018 veřejná ochránkyně práv promluvila na plenárním zasedání Parlamentu a vyměnila si názory s několika výbory, včetně Petičního výboru, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Veřejná ochránkyně práv se setkala s předsedou Antoniem Tajanim a rovněž s několika členy Evropského parlamentu, kteří zastupují všechny hlavní politické skupiny. Veřejná ochránkyně práv očekává pokračující produktivní vztah i s nově zvoleným Parlamentem v roce 2019.

The European Ombudsman handing over her Annual Report 2017 to the President of the European Parliament, Antonio Tajani.
Veřejná ochránkyně práv předává výroční zprávu za rok 2017 Antoniu Tajanimu, předsedovi Evropského parlamentu.
3.2.2 Petiční výbor

Soustavný dialog s Petičním výborem má zásadní význam pro účinný systém řešení problémů veřejnosti, která se obrací na Výbor nebo na veřejnou ochránkyni práv s žádostí o radu a pomoc. Veřejná ochránkyně práv řeší stížnosti proti orgánům, institucím a jiným subjektům EU, zatímco Petiční výbor se zabývá peticemi týkajícími se různých oblastí činností EU v celé Evropě. V roce 2018 Výbor pracoval souběžně na několika dokumentech týkajících se činnosti veřejné ochránkyně práv. Veřejná ochránkyně práv měla radost, že se může spolehnout na silnou podporu členů Výboru, který zastupuje všechny politické skupiny, a těší se na spolupráci s nově vytvořeným Výborem.

PETI Committee Press

Joint @EP_Petitions & @EPInstitutional report on the #transparency of legislative discussions in the preparatory bodies of the Council (@EUombudsman’s strategic inquiry) was approved with 31 votes and 3 abstentions.

Společná zpráva Petičního výboru a Výboru pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu o zvláštní zprávě evropské veřejné ochránkyně práv. Souvisí s jejím strategickým šetřením týkajícím se transparentnosti legislativních jednání přípravných orgánů Rady EU. Společná zpráva byla schválena 31 hlasy pro a 3 členové se zdrželi hlasování.

3.2.3 Evropská komise

Evropská komise dohlíží na většinu správní činnosti EU a je předmětem velké pozornosti veřejnosti. Jelikož se jedná o největší orgán EU, který má obrovský vliv na životy milionů lidí, je přirozené, že vysoký podíl stížností veřejné ochránkyni práv se týká činnosti Komise. Veřejná ochránkyně práv se v roce 2018 setkala s předsedou Junckerem a několika komisaři, aby jim přetlumočila obavy evropských občanů. Komise již má velmi vysoké standardy veřejné správy. Mnoho oblastí však ještě musí být zlepšeno. Proto jsou nejúčinnější formou spolupráce pravidelné, otevřené a upřímné pracovní vztahy mezi službami těchto dvou orgánů.

Emily O’Reilly with Jean-Claude Juncker, President of the European Commission.
Emily O’Reillyová a Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise.
3.2.4 Další orgány, agentury a organizace

Veřejná ochránkyně práv rovněž udržuje vztahy s dalšími orgány, institucemi a agenturami EU s cílem sledovat a podporovat správní kulturu a interinstitucionální spolupráci. V roce 2018 byla veřejná ochránkyně práv v úzkém kontaktu s evropským inspektorem ochrany údajů (EIOÚ), Evropskou centrální bankou (ECB), Evropskou investiční bankou (EIB), Evropským účetním dvorem a několika agenturami. Silné vztahy se všemi orgány, institucemi a jinými subjekty EU jsou významným prvkem strategie veřejné ochránkyně práv s názvem „Směrem k roku 2019“, jejímž cílem je vytvořit otevřenější správu EU orientovanou na služby ku prospěchu všech osob žijících v Evropě.

European Court of Auditors

Thank you @EUombudsman Emily O’Reilly for her 1st visit to @EUauditors. Fruitful exchange of ideas with President & Members, with presentation to staff incl Q&A. Sound EU governance at the heart of both institutions & key for maintaining citizens’ trust.
https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/NewsItem.aspx?nid=10043 …

Děkuji paní Emily O’Reillyové, evropské veřejné ochránkyni práv, za její první návštěvu Evropského účetního dvora. Proběhla plodná výměna názorů s předsedou a členy Účetního dvora a prezentace pro zaměstnance, která zahrnovala i část vyhrazenou pro otázky a odpovědi. Základem obou orgánů je řádná správa EU, která je klíčová pro udržení důvěry občanů.

3.2.5 Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Jakožto členka rámce EU veřejná ochránkyně práv chrání a podporuje Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a sleduje její uplatňování ze strany veřejné správy EU. V září veřejná ochránkyně práv převzala na rok funkci předsedy rámce EU.

Veřejná ochránkyně práv ve svém strategickém šetření ohledně zacházení s osobami se zdravotním postižením v rámci Společného systému zdravotního pojištění EU (JSIS) doporučila Komisi, aby revidovala ustanovení týkající se systému JSIS a zajistila tak soulad s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením. Veřejná ochránkyně práv dále zjistila řadu systémových otázek týkajících se ochrany práv osob se zdravotním postižením a předložila řadu návrhů. Také vydala zprávu o své konzultaci určené sdružením zaměstnanců EU se zdravotním postižením – nebo s jiným členem či členy rodiny se zdravotním postižením – a Evropskému fóru zdravotně postižených.

Veřejná ochránkyně práv uzavřela své strategické šetření týkající se přístupnosti webových stránek Komise a on-line nástrojů pro osoby se zdravotním postižením. Byla spokojena s tím, že Komise podnikla kroky ke zlepšení přístupnosti webových stránek, a předložila za tímto účelem řadu návrhů. Například navrhla, aby Komise poskytovala webový obsah v přístupných formátech, které splňují vyšší mezinárodní standardy pro širokou škálu webových stránek, aby přijala akční plán týkající se přístupnosti webových stránek a aby zavedla povinné školení o přístupnosti webových stránek pro všechny zaměstnance, kteří na webových stránkách pracují.

V prosinci veřejná ochránkyně práv vydala doporučení v rámci společného šetření dvou stížností týkajících se přístupnosti výběrových řízení Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) pro uchazeče se zrakovým postižením. Požádala úřad EPSO o zajištění toho, aby byl jeho on-line formulář pro výběrová řízení plně uveden do souladu s požadavky na přístupnost pro uchazeče se zrakovým postižením. Vyzvala také ke včasnému zavedení podpůrných technologií pro uchazeče při testech na počítači, které se konají ve zkušebních střediscích po celém světě.

V návaznosti na své šetření z vlastního podnětu týkající se dodržování základních práv při provádění politiky soudržnosti EU veřejná ochránkyně práv písemně informovala Komisi o požadavku na členské státy, aby měly zavedeny účinné mechanismy pro podávání stížností ohledně evropských strukturálních a investičních fondů. Například se Komise tázala, jaké kroky podnikla, aby členským státům pomohla tato opatření zavést, a jakým způsobem monitorovala dodržování této povinnosti členskými státy.

Veřejná ochránkyně práv se rovněž obrátila na Komisi v souvislosti s evropskými školami a dětmi se zdravotním postižením. Požádala Komisi, aby podnikla nezbytné kroky, jimiž zajistí, aby rodiče dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami vyloučených ze vzdělávání v rámci evropských škol nemuseli přispívat na vzdělávací náklady svých dětí.

European Ombudsman

Recommendation: #EU should recognise ‘serious illness’ in staff with #disabilities in line with #UNCRPD recommendations http://europa.eu/!Hq48YK

Doporučení: EU by měla uznat „vážnou nemoc“ u zaměstnanců se zdravotním postižením v souladu s doporučeními Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením.

3.3 Evropská síť veřejných ochránců práv

Účastníci panelové diskuse v prvním bloku konference Evropské sítě veřejných ochránců práv v roce 2018 (zleva doprava): Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv; Andreas Pottakis, řecký veřejný ochránce práv; Georges Dassis, předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru; Shada Islam, moderátorka; Reinier van Zutphen, vnitrostátní veřejný ochránce práv Nizozemska; Ulrike Guérot, profesorka evropské politiky a studia demokracie; a Adam Bodnar, veřejný ochránce práv Polska.
Účastníci panelové diskuse v prvním bloku konference Evropské sítě veřejných ochránců práv v roce 2018 (zleva doprava): Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv; Andreas Pottakis, řecký veřejný ochránce práv; Georges Dassis, předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru; Shada Islam, moderátorka; Reinier van Zutphen, vnitrostátní veřejný ochránce práv Nizozemska; Ulrike Guérot, profesorka evropské politiky a studia demokracie; a Adam Bodnar, veřejný ochránce práv Polska.

Hlavní událostí Evropské sítě veřejných ochránců práv, která se skládá z 96 úřadů ve 36 evropských zemích a z Petičního výboru Evropského parlamentu, byla březnová konference, na které se shromáždila celá síť a rovněž bruselské organizace a novináři. Na zahajovacím zasedání se řešilo téma, které je klíčové pro činnost všech veřejných ochránců práv – jak zajistit spravedlivé a inkluzivní fungování společnosti pro občany. Paní O’Reillyová pro začátek vybídla veřejné ochránce práv, aby pomohli uskutečnit nedávno schválený evropský pilíř sociálních práv. Hlavní diskuse se týkala toho, jak by veřejní ochránci práv mohli lépe spolupracovat na prosazování sociální spravedlnosti, jak politika EU zapadá do kontextu jednotlivých členských států a jaká by mohla být budoucnost EU. Další diskuse se soustředila na to, jak mohou veřejní ochránci práv, kteří občas spolupracují s jinými orgány, jako je síť SOLVIT financovaná EU, pomáhat občanům, kteří se potýkají s problémy, poněvadž právo EU není řádně prosazováno. Několik veřejných ochránců práv upozornilo na přeshraniční otázky, jako jsou problémy týkající se sociálních dávek.

Stížnosti postoupené jiným orgánům a institucím; stěžovatelé, jimž evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 doporučila obrátit se na jiné orgány a instituce (celkem 1 016)
Stížnosti postoupené jiným orgánům a institucím; stěžovatelé, jimž evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 doporučila obrátit se na jiné orgány a instituce (celkem 1 016)
Konference Evropské sítě veřejných ochránců práv 2018.
Konference Evropské sítě veřejných ochránců práv 2018.

V návaznosti na březnovou konferenci uspořádal úřad veřejného ochránce práv seminář v Bruselu, na němž se sešli styční úředníci a odborníci v oblasti komunikace ze sítě. Seminář se zabýval tím, jak prohloubit spolupráci v rámci Evropské sítě veřejných ochránců práv, přezkoumával osvědčené postupy pro zapojení občanů v dnešním vysoce propojeném světě a zabýval se otázkou, jaké ponaučení vyplývá z průzkumu OECD týkajícího se úlohy úřadů veřejných ochránců práv v rámci otevřeného vládnutí.

Evropská síť veřejných ochránců práv se i nadále zaměřovala na souběžná šetření a iniciativy zainteresovaných úřadů veřejných ochránců práv. Začátkem roku 2018 veřejná ochránkyně práv ukončila strategickou iniciativu, která zkoumala provádění právních předpisů EU (nařízení 1005/2009) o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Ve svém závěrečném dopise paní O’Reillyová konstatovala, že Komise ještě nepomohla členským státům při jejich kontrolách plnění požadavků, ačkoli je k tomu na základě těchto právních předpisů zmocněna. Několik vnitrostátních úřadů veřejného ochránce práv poskytlo přehled toho, jak jsou tyto právní předpisy EU prováděny na vnitrostátní úrovni.

Další iniciativa zahrnující spolupráci s vnitrostátními veřejnými ochránci práv se zabývala tím, v jakém rozsahu Komise hodnotí dodržování pravidel EU v oblasti lidských práv a životního prostředí vnitrostátními exportními úvěrovými agenturami (vnitrostátními subjekty, které poskytují finanční podporu společnostem podnikajícím na rizikových trzích). Vnitrostátní veřejní ochránci práv byli požádáni, aby k této záležitosti vyjádřili své stanovisko. Výsledkem šetření, které následovalo po stížnosti podané mezinárodní koalicí nevládních organizací, bylo doporučení, jelikož veřejná ochránkyně práv shledala, že roční přezkum těchto agentur ze strany Komise je nedostatečný. Tato záležitost byla rovněž předmětem slyšení před Výborem pro mezinárodní obchod v Evropském parlamentu, jehož členové postoj veřejné ochránkyně práv podpořili. Komise souhlasila s tím, že vyhoví doporučení veřejné ochránkyně práv. Veřejná ochránkyně práv ukončila šetření a požádala Komisi, aby za rok předložila zprávu o dosaženém pokroku.

Postup pro řešení dotazů, na jehož základě úřad evropského veřejného ochránce práv pomáhá členům Evropské sítě veřejných ochránců práv tím, že získává odborné odpovědi od orgánů EU, jež se týkají záležitostí práva EU, je pro členy Evropské sítě veřejných ochránců práv i nadále cenným zdrojem. Jeden z takových dotazů předložil úřad španělského veřejného ochránce práv, který napsal evropské veřejné ochránkyni práv dopis týkající se společných návratových operací koordinovaných agenturou Frontex. Španělský úřad zjistil určité problémy, včetně toho, že osoby, které jsou navraceny, nejsou informovány o existenci mechanismu pro vyřizování stížností, a že tento mechanismus není k dispozici v tištěné podobě ani v příslušném jazyce (v tomto případě španělském). Dotaz vedl k tomu, že agentura Frontex formulář zpřístupnila jak na svých webových stránkách, tak v tištěné podobě, a přeložila jej do španělštiny, ruštiny, srbštiny a albánštiny.

European Ombudsman

What is the role of Ombudsman Institutions in #OpenGov? How can they persuade governments to be more transparent? We conducted a survey jointly with @OECDgov which we are presenting now and which you can find here: http://europa.eu/!Vh33nx  #ENO2018

Jaká je úloha úřadů veřejných ochránců práv v rámci otevřeného vládnutí? Jak mohou přesvědčit vlády, aby byly transparentnější? Provedli jsme průzkum společně s OECD, který nyní představujeme a který můžete nalézt na webových stránkách týkajících se konference Evropské sítě veřejných ochránců práv 2018.

Paní O’Reillyová pokračovala v pravidelných návštěvách úřadů svých vnitrostátních protějšků, přičemž v únoru navštívila Řecko, kde byla přijata veřejným ochráncem práv Andreasem Pottakisem. V rámci svojí cesty se paní O’Reillyová setkala s několika členy řecké vlády a hovořila s místními zúčastněnými subjekty a novináři o své práci v oblasti transparentnosti a odpovědnosti v EU. Navštívila také uprchlický tábor Eleonas v blízkosti Athén.

Gundi Gadesmann

@EUombudsman meets with Greek Ombudsman Pottakis and his team in Athens to discuss closer cooperation and best practices in dealing with complaints #ENO2018

Evropská veřejná ochránkyně práv se potkává s řeckým veřejným ochráncem práv Andreasem Pottakisem a jeho týmem v Athénách, aby jednali o užší spolupráci a osvědčených postupech při vyřizování stížností.

3.4 Návštěva veřejné ochránkyně práv ve Washingtonu

Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová při setkání s ředitelem Úřadu pro etiku v Kongresu Omarem Ashmawym ve Washingtonu.
Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová při setkání s ředitelem Úřadu pro etiku v Kongresu Omarem Ashmawym ve Washingtonu.

V prosinci 2018 podnikla veřejná ochránkyně práv cestu do Washingtonu, kde se setkala s celou řadou amerických zákonodárců, úřadů dohledu, nevládních organizací, skupin odborníků, akademických pracovníků a dalších účastníků rozhovorů, aby získala informace o standardech a pravidlech v oblasti etiky, transparentnosti a odpovědnosti a o jejich provádění v rámci vlády a Kongresu USA. Veřejná ochránkyně práv jednala s různými americkými úřady o otázkách, jako je efekt otáčivých dveří, lobbing, ochrana oznamovatelů a zákon o svobodě informací. Paní O’Reillyová se setkala se členy Kongresu, generálními inspektory a zvláštními poradci a v sídle organizace German Marshall Fund přednesla proslov o populismu a důvěře veřejnosti.

EPWashingtonDC

.@EUombudsman Emily O’Reilly and @EdwardGLuce discussing #Populism and Trust in Europe at @gmfus. Europe is a convenient scapegoat for populist politicians. Accountable and transparent institutions more essential than ever. #EE2019

Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová a novinář Edward G. Luce diskutují o populismu a důvěře v Evropě v sídle organizace German Marshall Fund ve Washingtonu. Evropa je pro populistické politiky příhodným obětním beránkem. Odpovědné a transparentní instituce jsou potřebnější než kdy dřív.

4 Případy a stížnosti: jak sloužíme veřejnosti

Základním posláním evropského veřejného ochránce práv je zajistit, aby správa EU sloužila veřejnému zájmu, a pomáhat všem, kteří mají problémy s orgány EU. Ačkoli veřejná ochránkyně práv i nadále využívá své právo na šetření z vlastního podnětu, aby sloužila veřejnému zájmu, je práce úřadu veřejného ochránce práv z velké části založena na stížnostech jednotlivců, akademických pracovníků, podniků a jiných organizací.

Úřad veřejného ochránce práv se neustále snaží zlepšovat své pracovní metody tak, aby byl co nejflexibilnější a nejúčinnější, pokud jde o pomoc těm, kteří ji hledají. To bylo hlavní zásadou revidovaných prováděcích ustanovení pro vyřizování žádostí, která jsou již zavedena.

Nové webové stránky veřejné ochránkyně práv, které byly spuštěny v roce 2018, zahrnují rovněž revidované a uživatelsky vstřícné rozhraní pro potenciální stěžovatele. Stejně jako je tomu u týmu úřadu sestávajícího z různých pracovníků, kteří případy vyřizují, tyto nové webové stránky odrážejí závazek veřejné ochránkyně práv poskytovat pomoc těm, kteří ji hledají, ve všech 24 úředních jazycích EU.

Další novou iniciativou, která byla formálně zahájena v roce 2018, je zrychlený postup veřejné ochránkyně práv pro vyřizování stížností týkajících se veřejného přístupu k dokumentům orgánů EU. Vzhledem k často velmi citlivé povaze těchto stížností se veřejná ochránkyně práv rozhodla přijmout flexibilnější a efektivnější přístup k jejich vyřizování.

Při vyřizování stížností na přístup k dokumentům nyní úřad veřejného ochránce práv kontaktuje daný orgán v dřívější fázi procesu, pokud je to nezbytné. Obecným cílem je přijmout rozhodnutí do 40 dnů.

European Ombudsman

Have you faced difficulties while trying to access EU documents? We have launched a new ‘Fast-Track’ procedure for access to documents complaints http://europa.eu/!fN66Rh

Setkali jste se s obtížemi, když jste se snažili získat přístup k dokumentům EU? Zahájili jsme nový zrychlený postup pro stížnosti na přístup k dokumentům.

4.1 Druh a zdroj stížností

4.1.1 Přehled stížností a strategických šetření
Rady, stížnosti a šetření v roce 2018
Rady, stížnosti a šetření v roce 2018

I když převážná část činnosti úřadu vychází z případů na základě obdržených stížností, provádí veřejná ochránkyně práv rovněž širší strategická šetření a šetření z vlastního podnětu, pokud se domnívá, že pro tyto kroky existují důvody. Tyto případy jsou otevřeny z vlastního podnětu veřejné ochránkyně práv, ať už v případě, že odhalila systémový problém, který je třeba prozkoumat ve veřejném zájmu, nebo pokud obdržela jednu či více stížností týkajících se problému, který má význam pro celý systém.

Strategická činnost v roce 2018
Strategická činnost v roce 2018
Země původu zaznamenaných stížností a šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 zahájila
Země původu zaznamenaných stížností a šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 zahájila
4.1.2 Stížnosti, které nespadají do působnosti evropského veřejného ochránce práv

Evropská veřejná ochránkyně v roce 2018 zpracovala 1 300 stížností o otázkách, které nespadaly do její působnosti, většinou proto, že se netýkaly činnosti orgánu ani instituce EU.

Tyto stížnosti se týkaly především problémů, s nimiž se stěžovatelé setkali v souvislosti s vnitrostátními nebo regionálními veřejnými orgány, vnitrostátními nebo mezinárodními soudy a soukromými subjekty. Stížnosti se týkaly otázek souvisejících s ochranou spotřebitelů (zahrnující například banky a letecké společnosti), se sociálním zabezpečením a zdravotní péčí, zdaněním nebo s žádostmi o víza. Někdy se občané obraceli na veřejnou ochránkyni práv na základě mylného předpokladu, že její úřad je odvolacím orgánem, do jehož pravomoci spadají vnitrostátní či regionální úřady veřejného ochránce práv.

V roce 2018 veřejná ochránkyně práv obdržela velké množství podobných stížností ohledně tří otázek (více než 10 k jedné otázce), které nespadají do její působnosti. Konkrétně se jedná o pracovní smlouvy na dobu určitou pro lékaře ve Španělsku, správní pokuty uložené italskými orgány za absenci ustanovení o nepřenosnosti šeků a policejní represe v Rumunsku.

Některé stížnosti namířené proti orgánu nebo instituci EU rovněž spadaly mimo působnost veřejné ochránkyně práv, neboť se týkaly politických otázek, legislativní činnosti Evropského parlamentu či soudních činností Soudního dvora Evropské unie.

Ve všech těchto případech veřejná ochránkyně práv odpověděla lidem, kteří hledali pomoc, v jazyce jejich stížnosti, podala vysvětlení ohledně působnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv a pokud možno poradila, jaký jiný orgán by jim mohl pomoci. Se souhlasem stěžovatele rovněž veřejná ochránkyně práv postoupila stížnosti členům Evropské sítě veřejných ochránců práv.

Stěžovatelům, kteří vyjádřili nespokojenost s konkrétními právními předpisy EU, obvykle poradila, aby se obrátili na Petiční výbor Evropského parlamentu. Ti, kteří vznesli otázky týkající se provádění práva EU, byli odkazováni na vnitrostátní či regionální veřejné ochránce práv nebo sítě EU, jako je SOLVIT a „Vaše Evropa – Poradenství“. V některých případech byli stěžovatelé informováni o tom, že mají možnost podat stížnost týkající se porušení předpisů Evropské komisi.

Počet stížností, které spadají do působnosti evropského veřejného ochránce práv, v období 2008–2018
Počet stížností, které spadají do působnosti evropského veřejného ochránce práv, v období 2008–2018
Počet stížností, které nespadají do působnosti evropského veřejného ochránce práv, v období 2008–2018
Počet stížností, které nespadají do působnosti evropského veřejného ochránce práv, v období 2008–2018

4.2 Na koho?

Šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 vedla, se týkala těchto orgánů a institucí
Šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 vedla, se týkala těchto orgánů a institucí

4.3 Z jakého důvodu?

Témata šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 uzavřela
Témata šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 uzavřela

Pozn.: V některých případech veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření se dvěma či více předměty. Součet jednotlivých procentuálních podílů proto přesahuje 100 %.

4.4 Dosažené výsledky

Opatření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 přijala na základě nových vyřizovaných stížností
Opatření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 přijala na základě nových vyřizovaných stížností
Vývoj počtu šetření evropského veřejného ochránce práv
Vývoj počtu šetření evropského veřejného ochránce práv
Výsledky šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 uzavřela
Výsledky šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 uzavřela

Pozn.: V některých případech veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření na základě dvou nebo více důvodů. Součet jednotlivých procentuálních podílů proto přesahuje 100 %.

Délka šetření případů, které evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 uzavřela
Délka šetření případů, které evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2018 uzavřela

1. Některé složité případy vyžadují několik kol konzultací se stěžovatelem a dotčeným orgánem / dotčenou institucí – očekává se, že díky novým prováděcím pravidlům se délka šetření zkrátí.

4.5 Plnění návrhů veřejné ochránkyně práv

V rámci šetření může veřejná ochránkyně práv předkládat orgánům a institucím EU návrhy, jak vyřešit nějaký problém nebo zlepšit své správní postupy. Tyto návrhy mají podobu řešení, doporučení a návrhů.

Veřejná ochránkyně práv každoročně provádí komplexní analýzu toho, jak orgány a instituce reagují na její návrhy předložené v rámci šetření, která byla uzavřena v předchozím roce. Tato analýza, která zahrnuje míru plnění a další konkrétní příklady dokládající účinek a význam činnosti veřejné ochránkyně práv, je zveřejněna ve výroční zprávě Putting it right? („Provádění nápravy?“).

V roce 2017 vyhověly orgány/instituce EU návrhům veřejné ochránkyně práv v 81 % případů, což je mírný pokles oproti 85 % v roce 2016. Orgány/instituce reagovaly pozitivně na 80 z 99 návrhů na zlepšení předložených veřejnou ochránkyní práv. V dalších 148 případech se veřejná ochránkyně práv domnívala, že orgány/instituce podnikly kroky ke zlepšení svého fungování. Osm ze 14 orgánů/institucí dosáhlo 100% míry plnění, zatímco Evropská komise, které se týkala většina případů, měla míru plnění ve výši 76 %.

Zpráva za rok 2018 bude k dispozici na konci roku 2019.

5 Zdroje

5.1 Rozpočet

Rozpočet úřadu veřejného ochránce práv je samostatným oddílem rozpočtu EU. Dělí se na tři hlavy. Hlava 1 zahrnuje platy, příspěvky a další výdaje spojené se zaměstnanci. Hlava 2 obsahuje výdaje na budovy, nábytek a zařízení a různé provozní výdaje. Hlava 3 zahrnuje výdaje související s obecnými činnostmi úřadu. V roce 2018 činila výše rozpočtových prostředků 10 837 545 EUR.

S cílem zajistit účinné řízení prostředků provádí interní auditor úřadu veřejného ochránce práv pravidelné kontroly systémů vnitřní kontroly a finančních operací úřadu. Audit veřejného ochránce práv provádí stejně jako v případě jiných orgánů a institucí EU také Evropský účetní dvůr.

5.2 Využití zdrojů

Úřad veřejného ochránce práv každoročně přijímá roční plán řízení, který vymezuje konkrétní kroky, jež má úřad v plánu podniknout v zájmu uskutečnění cílů a priorit pětileté strategie veřejné ochránkyně práv s názvem „Směrem k roku 2019“. Roční plán řízení pro rok 2018 je čtvrtým plánem založeným na této strategii.

Úřad má vysoce kvalifikované zaměstnance hovořící mnoha jazyky. Díky tomu může vyřizovat stížnosti na nesprávný úřední postup ve 24 úředních jazycích EU a zvyšovat povědomí o činnosti veřejné ochránkyně práv v celé EU. V roce 2018 měl úřad veřejného ochránce práv 65 zaměstnanců.

Cesira D‘Aniello, generální tajemnice úřadu evropského veřejného ochránce práv.
Cesira D‘Aniello, generální tajemnice úřadu evropského veřejného ochránce práv.

Cesira D‘Aniello se k úřadu připojila v září 2018 jako generální tajemnice, přičemž vystřídala paní Beatu Gminder, která přijala nové povinnosti v Evropské komisi.

Podrobné informace o struktuře úřadu veřejného ochránce práv a o úkolech různých oddělení jsou k dispozici na webových stránkách veřejné ochránkyně práv.

Jak kontaktovat evropskou veřejnou ochránkyni práv

Telefonicky

+33 (0)3 88 17 23 13

E-mailem

eo@ombudsman.europa.eu

On-line
Naše úřady
Our offices
Štrasburk
Poštovní adresa

Médiateur européen
1 avenue du Président Robert Schuman
CS 30403
F-67001 Strasbourg Cedex

Adresa pro návštěvy

Bâtiment Václav Havel (HAV)
Allée Spach
F-67070 Strasbourg

Brusel
Poštovní adresa

Médiateur européen
Rue Wiertz
B-1047 Bruxelles

Adresa pro návštěvy

Montoyer-Science (MTS)
30 rue Montoyer
B-1000 Bruxelles

© Evropská unie, 2019

Autorská práva k fotografiím a obrázkům drží Evropská unie, s výjimkou obálky (© Anthony SEJOURNE/iStock).

Reprodukce pro účely vzdělávací a nekomerční je povolena pod podmínkou uvedení zdroje.

Print QK-AA-19-001-CS-C ISBN 978-92-9483-020-3 doi:10.2869/546848
PDF QK-AA-19-001-CS-N ISBN 978-92-9483-025-8 doi:10.2869/699918
HTML QK-AA-19-001-CS-Q ISBN 978-92-9483-035-7 doi:10.2869/576453