julie.mellor@ombudsman.gsi.gov.uk

Štrasburk,

Šetření týkající se hodnocení a přezkumu činností vnitrostátních vývozních úvěrových agentur Evropskou komisí podle nařízení 1233/2011.

Vážený pane kolego,

dovoluji si Vás informovat, že na základě stížnosti, kterou jsem obdržel od ECA Watch -mezinárodní koalice nevládních organizací, která monitoruje činnost vnitrostátních exportních úvěrových agentur - jsem se rozhodl prošetřit, do jaké míry Evropská komise zajišťuje řádné hodnocení souladu vnitrostátních exportních úvěrových agentur s cíli a povinnostmi EU, zejména pokud jde o lidská práva a záležitosti životního prostředí v souladu s nařízením 1233/2011 ^[1].

Tyto agentury podporují společnosti, které chtějí vyvážet a investovat na trzích, které jsou považovány za příliš rizikové pro konvenční soukromé financování. Mnohé z těchto agentur jsou veřejnoprávními subjekty a jako takové mohou být kontrolovány příslušným vnitrostátním veřejným ochráncem práv. Odstupující nařízení [2] vyžaduje, aby vnitrostátní agentury jednaly transparentně a zohlednily environmentální a sociální rizika před tím, než se rozhodnou nabídnout státní podporu vývozních úvěrů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že 4. bod odůvodnění nařízení vyžaduje, aby členské státy při vytváření, rozvoji a provádění svých vnitrostátních systémů vývozních úvěrů a při výkonu dohledu nad státem podporovanými činnostmi v oblasti vývozních úvěrů dodržovaly obecná ustanovení Unie týkající se vnější činnosti, jako je „upevňování demokracie, dodržování lidských práv a soudržnost politik ve prospěch rozvoje a boj proti změně klimatu“.

Nařízení rovněž vyžaduje, aby členské státy předkládaly Komisi výroční zprávu o činnosti svých vnitrostátních programů vývozních agentur a aby Komise na základě vnitrostátních zpráv vypracovala pro Evropský parlament každoroční přezkum, včetně hodnocení souladu činností vnitrostátních vývozních agentur s cíli a povinnostmi Unie.

Mé šetření se zaměří na to, jak Komise provádí proces hodnocení a přezkumu a do jaké míry může mít tento proces dopad na vlastní dohled členských států nad jejich vývozními agenturami. Abych však získal úplnou představu a mohl zajistit, aby agentury při podpoře investic ve třetích zemích dodržovaly požadavky na transparentnost, lidská práva a ochranu životního prostředí, mělo by mé šetření velký prospěch ze souběžných šetření, která na úrovni členských států provádějí moji spoluveřejní ochránci práv.

S ohledem na výše uvedené bych Vás rád vyzval, abyste zvážil zahájení šetření nebo jakékoli jiné iniciativy, kterou v této věci považujete za vhodnou. Domnívám se, že souběžná šetření prováděná současně evropským veřejným ochráncem práv a vnitrostátními veřejnými ochránci práv by mohla komplexněji řešit mnohé obavy občanské společnosti ohledně sladění hospodářského rozvoje a prosperity s dodržováním lidských práv a životního prostředí.

Ocenil bych, kdybyste mi sdělil, zda považujete za proveditelné zahájit šetření nebo podniknout v této oblasti nějaké jiné kroky. Byl bych Vám rovněž vděčný za veškeré relevantní informace, které můžete v tomto ohledu poskytnout. Velmi bych ocenil Váš názor na to, zda by byla žádoucí větší spolupráce mezi vnitrostátními agenturami, jakož i mezi vnitrostátními ministerstvy (odpovědnými za monitorování svých vnitrostátních agentur) a Komisí s cílem vypracovat spolehlivé a společně sdílené testy souladu a referenční srovnávání, které by odrážely povinnosti a normy EU.

S Vaším svolením bych rád Evropské komisi poskytl jakoukoli odpověď, kterou mi zašlete. V zájmu transparentnosti bych ji také rád zpřístupnil veřejnosti na svých internetových stránkách. Pokud považujete za užitečné zahrnout do své odpovědi jakékoli informace, které by neměly být zveřejněny (například proto, že se týkají identifikovatelných osob), uveďte tyto informace samostatně.

Upřímně,

Emily O'Reillyová

Příloha: kopie dopisu Evropské komisi

[1] Toto nařízení začleněné do právního systému EU je zněním „Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech“ z roku 2005 (tzv. ujednání), které je hlavní mezinárodní dohodou upravující vývozní úvěry. Ujednání je sjednáno v rámci OECD a pod jejím dohledem. EU je smluvní stranou této dohody, zatímco Evropská komise (EK) je odpovědná za jednání jménem členských států. Ujednání je pravidelně revidováno, a přestože je označováno jako „džentlmenská dohoda“, až do roku 2011 se jeho verze staly na základě rozhodnutí Rady právem EU. V roce 2011 se Evropský parlament dohodl, že budoucí verze ujednání OECD budou provedeny do práva EU prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci (rozhodnutí Evropské komise, a nikoli Rady) výměnou za větší transparentnost činností členských států v oblasti vývozních úvěrů.

[2] Viz také související dokument OECD „Recommendation of the Council on Common Approaches for Officially Supported Export Credit and Environmental and Social Due Diligence (the Common Approaches)“ (Doporučení Rady o společných přístupech k státem podporovaným vývozním úvěrům a environmentální a sociální náležité péči).