Vyhledat šetření

Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření z vlastní iniciativy s cílem prozkoumat, jak Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) řeší údajná porušení základních práv prostřednictvím „mechanismu pro podávání a vyřizování stížností“ a s cílem zabývat se úlohou a nezávislostí úředníka pro otázky základních práv agentury Frontex v tomto ohledu.

V souvislosti s předchozím šetřením veřejná ochránkyně práv doporučila vytvoření nezávislého mechanismu pro vyřizování stížností na operace agentury Frontex. Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností byl schválen zákonodárci EU a začal být používán v roce 2016.

Prostřednictvím tohoto mechanismu agentura Frontex vyřizuje stížnosti osob, které jsou přesvědčeny, že byla v souvislosti s operacemi agentury Frontex porušena jejich základní práva. Úlohou úředníka pro otázky základních práv je přímo se zabývat těmito stížnostmi na činnost zaměstnanců agentury Frontex, jakož i zajistit, aby byly náležitě příslušnými orgány prošetřeny stížnosti na zaměstnance vnitrostátních orgánů zapojené do operací agentury Frontex.

Cílem tohoto šetření bylo posoudit, jak agentura Frontex provádí nová pravidla týkající se mechanismu pro podávání a vyřizování stížností a úředníka pro otázky základních práv, jež vstoupila v platnost v listopadu 2019. Šetření se rovněž snažilo posoudit celkovou účinnost mechanismu pro podávání a vyřizování stížností s ohledem na obavy veřejnosti, pokud jde o porušování základních práv v souvislosti s operacemi agentury Frontex.

Od jeho vytvoření byl v rámci mechanismu pro podávání a vyřizování stížností zpracován velmi malý počet stížností a dosud žádná stížnost na činnost zaměstnanců agentury Frontex. Od roku 2016 do ledna 2021 obdržel úředník pro otázky základních práv 69 stížností, z čehož 22 bylo přípustných. Jelikož se na operacích podílí zaměstnanci z různých subjektů, kteří se zodpovídají různým orgánům, může být pro případné stěžovatele složité určit údajné pachatele a pochopit, jak a komu mohou oznámit údajná porušení práv, a usilovat o nápravu vhodnými cestami.

V tomto šetření veřejná ochránkyně práv rovněž přezkoumala stížnosti, které byly zpracovány v rámci mechanismu pro podávání a vyřizování stížností, a zjistila několik nedostatků, které mohou jednotlivcům ztěžovat oznamování údajných porušení základních práv a úsilí o nápravu. V rámci šetření veřejné ochránkyně práv se rovněž zjistilo, že v agentuře Frontex došlo ke zpoždění při provádění nových povinností týkajících se mechanismu pro podávání a vyřizování stížností a úředníka pro otázky základních práv.

Na základě tohoto šetření veřejná ochránkyně práv předložila agentuře Frontex řadu doporučení ke zlepšení, jejichž cílem je zlepšit dostupnost mechanismu pro podávání a vyřizování stížností pro případné oběti porušování základních práv a posílit odpovědnost agentury Frontex za její operace a také odpovědnost všech, kdo se na nich podílejí. Jedná se například o doporučení ohledně toho, jak pomoci případným obětem porušování základních práv, aby si byly vědomy možností nápravy a oznamování incidentů, jakož i doporučení na zlepšení způsobu zpracování stížnost a toho, jaká jsou v souvislosti s nimi prováděna návazná opatření.

Případ se týkal stížnosti na Evropskou komisi, v níž byly vyjádřeny obavy ohledně toho, jak místopředsedkyně Komise pro demokracii a demografii veřejně reagovala na kritické zpravodajství ve sdělovacích prostředcích, zejména pokud jde o komentáře, které učinila během chorvatského kontaktního televizního pořadu. Stěžovatelka se domnívala, že prohlášení místopředsedkyně nejsou slučitelná s jejími povinnostmi komisařky, a nebyla spokojena s tím, jak Komise reagovala na obavy vyjádřené v její stížnosti.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že prohlášení místopředsedkyně lze chápat tak, že sdělovací prostředky by neměly vysílat ani zveřejňovat kritické komentáře k veřejným činitelům. Skutečnost, že prohlášení byla jako taková vnímána, se jasně odráží v reakci veřejnosti, včetně této stížnosti a následného informování o incidentu ve sdělovacích prostředcích. Veřejná ochránkyně práv proto shledala, že tato prohlášení byla nevhodná.

Po tomto incidentu vyjádřily místopředsedkyně i Komise silnou podporu svobodě projevu a svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků. Místopředsedkyně dále objasnila, že jejím záměrem nebylo oslabit nezávislost sdělovacích prostředků.

Veřejná ochránkyně práv sice tato vysvětlení vítá, vyjadřuje však politování nad tím, že ani Komise, ani místopředsedkyně se v souvislosti s incidentem neomluvily. To mohlo vést k určitému uznání znepokojení veřejnosti, pokud jde o komentáře.

Veřejná ochránkyně práv uzavírá své šetření a vyzývá Komisi, aby komisařům připomněla, že pokud činí veřejná prohlášení, je třeba postupovat s náležitou opatrností.

Toto šetření se týkalo způsobu, jakým Evropská komise schvaluje „účinné látky“ používané v pesticidech. Veřejná ochránkyně práv se zejména zabývala postupem, kterým Komise schvaluje účinné látky, u nichž Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) – instituce EU, která odpovídá za vědecké posouzení bezpečnosti – konstatoval, že byly zjištěny kritické body vzbuzující obavy, nebo že nebylo zjištěno žádné bezpečné použití. Veřejná ochránkyně práv rovněž přezkoumala postup Komise při schvalování látek, u kterých jsou zapotřebí další údaje potvrzující jejich bezpečnost.

Veřejná ochránkyně práv Komisi podrobně vyložila, proč se domnívá, že její současné postupy vyvolávají obavy. Ačkoli Komise trvala na tom, že její postupy jsou v souladu s platnými právními normami, poskytla seznam změn a vylepšení, které provedla k řešení vznesených problémů. Konkrétně informovala veřejnou ochránkyni práv o několika opatřeních, která by měla zdokonalit proces schvalování a zvýšit jeho transparentnost.

Veřejná ochránkyně práv tedy nyní šetření uzavírá třemi návrhy pro Komisi, podle kterých je nutné zajistit, aby Komise schvalovala látky pouze na základě použití, která úřad EFSA potvrdil jako bezpečná, aby proces schvalování byl plně transparentní a aby z její strany bylo dále omezeno uplatňování postupu potvrzujících údajů. S ohledem na závazek Komise stanovený předsedkyní Von der Leyenovou podniknout opatření ke snížení celkového používání chemických pesticidů a rizik z něj vyplývajících do roku 2030 o 50 % veřejná ochránkyně práv očekává, že Komise zareaguje uspokojivě na její návrhy.