Vyhledat šetření

Šetření se týkalo způsobu, jakým Evropská komise monitoruje, že členské státy využívají strukturální a investiční fondy EU (fondy ESI) k prosazování práva osob se zdravotním postižením a starších osob na nezávislý způsob života a začlenění do společnosti (deinstitucionalizace) a zda Komise v opačném případě uplatňuje sankce.

V průběhu šetření obdržela veřejná ochránkyně práv příspěvky od vnitrostátních veřejných ochránců práv a organizací občanské společnosti.

Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že Komise by v souvislosti s využíváním fondů ESI mohla poskytnout jasnější pokyny ohledně potřeby podporovat deinstitucionalizaci. Měla rovněž za to, že Komise by mohla podniknout kroky ke zlepšení monitorování činností financovaných z fondů ESI a že by měla zaujmout aktivnější přístup k prosazování, zejména v případech, kdy zaznívají obavy, že činnosti financované z ESI fondů jsou v rozporu s povinností podporovat deinstitucionalizaci. Veřejná ochránkyně práv rovněž poukázala na to, že je třeba zvláštní obezřetnosti, pokud jde o finanční prostředky vynaložené v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.

Veřejná ochránkyně práv šetření uzavřela a předložila deset návrhů zaměřených na zlepšení pokynů vydaných Komisí a na proces monitorování. Zdůraznila, že pokud jde o další programy financování vytvořené v reakci na pandemii covidu-19, jakož i o nedávné změny platných pravidel, musí Komise postupovat rychle.

Veřejná ochránkyně práv zváží, zda se k této otázce v budoucnu nevrátí za účelem zhodnocení pokroku.

Případ se týkal způsobu, jakým Evropská komise sleduje a zajišťuje dodržování základních práv chorvatskými orgány při operacích v oblasti správy hranic podporovaných z finančních prostředků EU. V rámci šetření bylo zkoumáno, zda byl v souladu se závazkem Komise v rámci mimořádné pomoci vyplacené Chorvatsku zaveden kontrolní mechanismus, který má zajistit, aby opatření v oblasti správy hranic byla plně v souladu se základními právy a předpisy EU v oblasti azylu.

Veřejná ochránkyně práv shledala, že kvůli způsobu, jakým Komise informovala o kontrolním mechanismu v souvislosti s mimořádnou pomocí, vznikaly nejasnosti. Přestože činnosti v oblasti ochrany hranic byly financovány od roku 2018, byl navíc nezávislý kontrolní mechanismus, který měl umožňovat dohled nad ochranou základních práv, vytvořen teprve v létě 2021. To je politováníhodné.

Při uzavření šetření veřejná ochránkyně práv vyzvala Komisi, aby důsledně kontrolovala, zda je kontrolní mechanismus skutečně nezávislý a účinný v rámci zajišťování dodržování základních práv a práva Unie. Veřejná ochránkyně práv předložila návrh na zlepšení týkající se komunikace Komise v souvislosti s kontrolním mechanismem. Vyzvala také Komisi, aby v souvislosti s kontrolním mechanismem zaujala aktivní přístup a požadovala po chorvatských orgánech, aby poskytovaly konkrétní a ověřitelné informace o podniknutých krocích k prošetření zpráv o hromadných vyhoštěních a špatném zacházení s migranty a žadateli o azyl. Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby ji do jednoho roku informovala o krocích, které podnikne k posílení dodržování základních práv při operacích na hranicích financovaných z prostředků EU.

 

V tomto šetření z vlastní iniciativy se posuzovalo, jak Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) dodržuje své povinnosti v oblasti základních práv a transparentnosti podle nařízení 2019/1896 (dále jen „nařízení o agentuře Frontex“), které rozšířilo mandát agentury.

Šetření se zabývalo otázkou, jak agentura Frontex zajišťuje transparentnost svých „operačních plánů“, které vymezují parametry jejích operací, a jak se rozhoduje o tom, že pozastaví, ukončí nebo nezahájí činnost z důvodu obav týkajících se základních práv. V rámci šetření bylo rovněž posouzeno sledování dodržování základních práv při nucených návratech a pokyny agentury Frontex pro proces kontroly osob bez dokladů, které nelegálně překračují nebo se pokoušejí překročit vnější hranice EU.

Na základě šetření předložila veřejná ochránkyně práv agentuře Frontex řadu návrhů s cílem zvýšit její míru odpovědnosti. Veřejná ochránkyně práv vybízí agenturu Frontex, aby byla proaktivně transparentní, pokud jde o operační plány a analýzu základních práv, na nichž její výkonný ředitel zakládá rozhodnutí o zahájení, pozastavení nebo ukončení operací. Navrhuje, aby agentura Frontex vydala zvláštní pokyny pro „kontrolní týmy“, které vedou pohovory s uprchlíky. Veřejná ochránkyně práv rovněž agenturu Frontex vybízí, aby zlepšila monitorování nucených návratů, kdy zaměstnanci agentury Frontex doprovázejí navracené osoby, a aby zajistila lepší podávání zpráv o operacích monitorování.