Věc se týkala odmítnutí Evropské komise poskytnout částečný nebo širší přístup ke dvěma dokumentům týkajícím se projektu financovaného v partnerství s UNICEF. Při odepření přístupu Komise vycházela z pěti výjimek stanovených v unijní právní úpravě týkající se přístupu k dokumentům, a sice z potřeby chránit veřejný zájem, pokud jde o mezinárodní vztahy a finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku Unie nebo členského státu, jakož i ochranu jejího rozhodovacího procesu, obchodní zájmy třetí osoby a soukromí a integritu fyzických osob, včetně jejich osobních údajů.

Na základě kontroly sporných dokumentů nebyl veřejný ochránce práv přesvědčen argumenty Komise, že částečné nebo širší zpřístupnění by (vážně) ohrozilo ochranu uplatňovaných zájmů. Veřejný ochránce práv předložil návrh řešení, v němž Komisi vyzval, aby přehodnotila své stanovisko k žádosti s cílem poskytnout co nejširší přístup ke sporným dokumentům. Připomněla rovněž Komisi její povinnost přijímat rozhodnutí v přiměřené lhůtě a svá rozhodnutí odůvodňovat.

Komise přijala návrh veřejného ochránce práv na řešení a poskytla stěžovateli částečný a širší přístup k dokumentům. Veřejná ochránkyně práv uvítala kladnou odpověď Komise na její návrh řešení, kterým byla stížnost vyřízena.  

Případ se týkal Evropské komise ´s zabývající se stížností na porušení právních předpisů týkající se rozhodnutí Czechia´s sloučit svůj Úřad pro železnice s Úřadem pro hospodářskou soutěž. Hlavní obavou bylo, že spojení mohlo porušit právo EU a že Česko nemuselo zajistit nezávislý a účinný dohled nad železničním odvětvím.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že Komise stěžovateli neposkytla dostatečné odůvodnění svého zjištění, že Česko neporušilo právo EU. Po přezkoumání vysvětlení Komise poskytnutých během šetření dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že Komise záležitost pečlivě prošetřila a že její rozhodnutí případ uzavřít bylo založeno na pevných důvodech.

Veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, pokud jde o posouzení stížnosti na nesplnění povinnosti ze strany Komise. Vzhledem k tomu, že Komise v průběhu šetření poskytla podrobné odůvodnění, byl tento aspekt věci vyřešen. Veřejná ochránkyně práv navrhla Komisi, aby stěžovatelům v případě, že mají v úmyslu uzavřít řízení o nesplnění povinnosti, vždy poskytla náležité odůvodnění.

Případ se týkal nabídkového řízení organizovaného Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), které se týkalo poskytování oděvního vybavení příslušníkům agentury Frontex. Stěžovatel, společnost, která se rovněž zúčastnila zadávacího řízení, vyjádřil u agentury Frontex obavy ohledně zadání zakázky vítězné společnosti. Konkrétně stěžovatel tvrdil, že agentura Frontex měla odmítnout vítěznou nabídku z důvodu údajných finančních obtíží uchazeče a jeho nedostatků při plnění jiné zakázky, jakož i proto, že nabídka, kterou předložil, byla podle stěžovatele mimořádně nízká.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že agentura Frontex správně provedla kontrolu způsobilosti úspěšného uchazeče v souladu s platnými pravidly. Kromě toho shledala, že hodnocení agentury Frontex, že vybraná nabídka nebyla mimořádně nízká, bylo přiměřené a v souladu s platnými pravidly.

Veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Případ se týkal toho, jak Evropská centrální banka (ECB) řešila procesní aspekty související se zprávou oznamovatele, kterou stěžovatel [1] předložil v roce 2022. Oznámení oznamovatele se týkalo údajného rodinného vztahu mezi najímajícím úředníkem a osobou, která byla najata.

Stěžovatel se setkal s chováním údajných pachatelů, o němž se domnívali, že představuje nevhodné chování (včetně obtěžování). Stěžovatel požádal o související správní šetření.

ECB se rozhodla posoudit zprávu oznamovatele společně s otázkou údajného nevhodného chování. Rovněž informovala stěžovatele, že předložené důkazy neodůvodňují zahájení správního šetření. Stěžovatel napadl oba body prostřednictvím správní stížnosti, kterou ECB prohlásila za nepřípustnou pro nedostatek individuálního zájmu (společné řešení obou otázek) nebo pro nedostatek napadnutelného rozhodnutí (nezahájení správního šetření).

Stěžovatel se obrátil na veřejného ochránce práv a napadl rozhodnutí ECB o nepřípustnosti. V průběhu šetření veřejného ochránce práv stěžovatel rovněž požádal veřejného ochránce práv, aby se podrobněji zabýval vyřizováním oznámení a stížností oznamovatelů v ECB.

Veřejná ochránkyně práv shledala, že důvody, které ECB uvedla pro prohlášení správní stížnosti stěžovatele za nepřípustnou, nebyly přesvědčivé.

Veřejná ochránkyně práv rovněž konstatovala, že během jejího šetření došlo v této věci k významnému vývoji a že související vnitřní vyšetřování na vysoké úrovni stále probíhají. Kromě toho ECB dokončovala přezkum svého rámce pro podávání zpráv, vyšetřování a disciplinárního rámce z vlastního podnětu. Za těchto okolností dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že žádné další šetření nebylo v daném okamžiku odůvodněné, a šetření uzavřela.

 

[1] Z důvodu anonymity, a to i pokud jde o pohlaví stěžovatele, text odkazuje na stěžovatele jako na „oni“ / „jejich“ / „jejich“.

 

Věc se týkala způsobu, jakým Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) vyřizoval žádosti o přezkum podané uchazečem, který ve dvou výběrových řízeních neuspěl. Stěžovatel mimo jiné tvrdil, že úřad EPSO dostatečně neřešil jeho obavy, a zpochybnil, zda odpovídajícím způsobem přezkoumal jeho výkonnost.

Poté, co veřejná ochránkyně práv zahájila šetření, poskytl úřad EPSO stěžovateli další odpovědi. Veřejný ochránce práv zjistil, že mezi nimi a odpověďmi, které původně obdržel, existují nesrovnalosti a že není jasné, zda úřad EPSO skutečně přezkoumal svá původní rozhodnutí. V průběhu šetření úřad EPSO poskytl další vysvětlení, aby to vysvětlil.

Veřejná ochránkyně práv případ uzavřela zjištěním, že žádná další šetření nejsou odůvodněná, neboť úřad EPSO nakonec poskytl přiměřené vysvětlení, jak vyřídil žádosti stěžovatele o přezkum. Šetření však odhalilo problémy se standardními odpověďmi úřadu EPSO na žádosti o přezkum. V této souvislosti veřejná ochránkyně práv navrhla úřadu EPSO zlepšení a požádala jej, aby v budoucnu zajistil, že uchazeči, kteří podali žádost o přezkum, obdrží jasnou, přesnou a úplnou odpověď, která je informuje o tom, zda přezkum proběhl, a o důvodech rozhodnutí úřadu EPSO.