Následné šetření OI/3/2017/AB-NF týkající se řízení situací „otáčivých dveří“ ze strany Evropské komise, pokud jde o zaměstnance EU

Vážený pane předsedající,

Dne 9. září 2016 jsem uzavřel své šetření na základě stížností 2077/2012/TN a 1853/2013/TN týkajících se toho, jak Komise řeší situace, kdy zaměstnanci opouštějí orgány EU, aby pracovali pro soukromý sektor, a naopak. Mé šetření se zaměřilo na a) riziko, že bývalí úředníci EU s sebou přinesou důvěrné informace nebo využijí svých privilegovaných kontaktů k lobbování u svých bývalých kolegů, a b) riziko střetu zájmů při práci nových zaměstnanců na spisech souvisejících s jejich předchozím zaměstnáním.

Mé šetření mě vedlo k vydání návrhů a pokynů k posílení postupů Komise pro provádění příslušných ustanovení služebního řádu EU [1]. V rozhodnutí, kterým se uzavírá mé šetření, jsem uvítal pozitivní závazky, které Komise přijala v mnoha aspektech, jimiž se šetření zabývá. Rovněž jsem uvedl, že budu sledovat pokrok, kterého Komise dosáhla v souvislosti s mými návrhy a pokyny, a to provedením šetření z vlastního podnětu, které bude zahájeno inspekcí na začátku roku 2017.

V této souvislosti jsem se rozhodl zahájit následné šetření.
Toto šetření, stejně jako mé předchozí šetření, se netýká žádné konkrétní osoby, ale spíše se zaměří na systémové problémy zjištěné v mém předchozím šetření. Rád bych také objasnil, že toto šetření se nebude týkat otázek vyplývajících z pracovních činností bývalých komisařů.

Jako první krok bych ocenil, kdyby mi Komise poskytla seznam případů, kterými se Komise zabývala podle článků 11, 12b a 16 služebního řádu v posledních dvou letech (2015–2016). Seznam by měl zahrnovat všechny případy i) úředníků EU, ii) dočasných zaměstnanců a iii) smluvních zaměstnanců s přístupem k „citlivým informacím [2]“, kteří opustili Komisi za účelem výkonu „pracovní činnosti“[3] (článek 16), včetně dovolené z osobních důvodů (článek 12b). Seznam by měl rovněž zahrnovat všechny případy příchozích úředníků a dočasných zaměstnanců (článek 11).

V seznamu by mělo být uvedeno i) jméno dotčené osoby, ii) typ zaměstnance (stálý úředník, dočasný zaměstnanec, smluvní zaměstnanec), iii) název pracovního místa (zejména pokud měl vedoucí úlohu) a iv) dřívější pracovní činnost (u příchozích zaměstnanců) nebo nové pracovní místo v soukromém sektoru (u osob, které opustily službu).

Byl bych Vám vděčen, kdyby mi Komise tento seznam poskytla do dvou měsíců od obdržení tohoto dopisu.

Můj úřad poté vybere vzorek spisů ze seznamu a kontaktuje Komisi, aby našel vhodné datum kontroly a schůzky. Tato schůzka bude pro Komisi příležitostí, aby můj úřad informovala o opatřeních přijatých v reakci na návrhy a pokyny, které jsem učinil během svého předchozího šetření (viz příloha).

Pokud budou mít vaši zaměstnanci nějaké dotazy, mohou kontaktovat slečnu Alice Bossièreovou, referentku pro strategická šetření v mé kanceláři.

Upřímně,

Emily O'Reillyová

příloha

Návrhy evropské veřejné ochránkyně práv v souvislosti s jejím šetřením na základě stížností 2077/2012/TN a 1853/2013/TN

i) Zajistit, aby posuzování žádostí úředníků, kteří opouštějí službu, prováděli zaměstnanci, kteří s dotyčným úředníkem neměli žádné přímé profesní vazby. Je obzvláště důležité věnovat tomuto požadavku velkou pozornost v případě vyšších úředníků;

ii) případně analyzovat žádosti o práci mimo Komisi na základě etických kodexů a kodexů bezúhonnosti specifických pro jednotlivá GŘ;

iii) Zveřejnit on-line v souvislosti s rozhodnutími o schválení žádostí vyšších úředníků o práci mimo Komisi i) jméno dotčeného vyššího úředníka, ii) podrobnosti o povinnostech vykonávaných tímto vyšším úředníkem v Komisi, iii) podrobnosti o povinnostech, které mají být vykonávány v rámci nových činností, a iv) podrobné posouzení a závěry Komise. Komise by měla všechna taková rozhodnutí zveřejnit a zveřejnění by mělo být provedeno co nejdříve a v časovém rámci a s četností odpovídající významu této záležitosti;

iv) Informovat veřejného ochránce práv o každém případu, kdy zveřejnění podle bodu iii) brání výjimečné a závažné důvody ochrany soukromí. Veřejný ochránce práv poté přezkoumá a posoudí spis týkající se rozhodnutí přijatého s cílem umožnit tomuto vyššímu úředníkovi pracovat mimo Komisi.

v) plně analyzovat každou jednotlivou žádost pro práci mimo Komisi a stanovit tuto analýzu v řádně odůvodněných a řádně zdokumentovaných rozhodnutích;

vi) řádně zaznamenala, že analyzovala, zda jsou informace poskytnuté úředníkem ohledně navrhované externí práce dostatečně podrobné, aby Komise mohla provést úplnou analýzu této externí práce;

vii) řádně zaznamenávat a analyzovat připomínky ostatních útvarů Komise, zejména pokud se konečný postoj Komise od těchto připomínek odchyluje;

viii) podniknout veškeré nezbytné kroky k zajištění toho, aby Komise uplatňovala pravidla týkající se střetu zájmů jednotně v celé Komisi, včetně upozornění generálních ředitelství, kdykoli jsou zjištěny nesrovnalosti, pokud jde o ukládání podmínek;

ix) zlepšit internetové stránky Komise věnované etice a chování,

x) zveřejňovat on-line kódy nebo pokyny pro jednotlivá GŘ,

xi) zavést centralizovaný rejstřík žádostí zaměstnanců o práci mimo Komisi a o posouzení střetu zájmů příchozích zaměstnanců;

xii) využívat doporučení veřejné ochránkyně práv při posuzování možných střetů zájmů nastupujících zaměstnanců a při analýze toho, zda je dodržen zákaz, aby vedoucí pracovníci opustili Komisi a zapojovali se do lobbování nebo obhajoby vůči Komisi;

xiii) Přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby všechny budoucí případy odrážely politiku, podle níž jsou závazky nabídnuté úředníky, jejichž cílem je odstranit střety zájmů, výslovně zmíněny a analyzovány ve spisu.

[1] Rozhodnutí o ukončení šetření na základě stížností 2077/2012/TN a 1853/2013/TN týkajících se způsobu, jakým Evropská komise řeší fenomén „otáčivých dveří“. K dispozici na adrese:

https://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/decision.faces/en/71136/html.bookmark

[2] Článek 22 rozhodnutí Komise o mimopracovních činnostech a úkolech ze dne 16. prosince 2013, C(2013) 9037 final.

[3] Na seznam nebude nutné zařazovat zaměstnance, kteří se přestěhovali do jiného veřejného subjektu, ať už na úrovni EU nebo členských států.