Vyhledat šetření

Vzhledem k tomu, že EU je svěřováno stále více pravomocí v různých oblastech, obranou počínaje a zdravotnictvím konče, má důvěra veřejnosti ve veřejnou správu zásadní význam. Jakýkoli dojem, že úředníci sledují soukromé zájmy, které jsou v rozporu s výkonem jejich veřejné funkce, má nanejvýš škodlivé dopady. Evropská veřejná ochránkyně práv již delší dobu poukazuje na to, že jev otáčivých dveří může významně narušovat důvěru veřejnosti, nebude-li uspokojivě řešen. I malý počet přesunů na významných pozicích může vyvolat značné znepokojení v řadách veřejnosti a poškozovat pověst EU. V rámci tohoto strategického šetření bylo posouzeno 100 spisů Evropské komise týkajících se jevu otáčivých dveří s cílem určit oblasti, ve kterých je nutné dosáhnout zlepšení, a poskytnout vodítka pro řešení tohoto problému v rámci správy EU do budoucna.

Veřejná ochránkyně práv při svém šetření zjistila, že od doby, kdy se touto problematikou zabývala naposledy, došlo k významným zlepšením, včetně zavedení pokynů k důkladnějšímu prověřování jednotlivých přesunů.

V některých případech však Komise schválila žádosti bývalých vedoucích pracovníků o zahájení výkonu činnosti, přestože existovaly pochybnosti týkající se toho, zda podmínky uplatňované na tyto přesuny zmírní potenciální riziko (např. střet zájmů a přístup ke znalostem nebo kontaktům v rámci správy). Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že tyto přesuny by měly být povoleny pouze v případech, kdy lze výkon dané činnosti podmínit omezeními, která přiměřeně zmírňují rizika a která lze věrohodně kontrolovat a vymáhat.

Pokud taková omezení zavést a vymáhat nelze, měla by Komise bývalým zaměstnancům dočasně zakázat výkon zamýšleného zaměstnání. V opačném případě existuje riziko podcenění nežádoucích dopadů, které mohou v průběhu času vznikat v souvislosti s tím, že si pracovníci odnášejí své poznatky a kontakty do souvisejících oblastí v soukromém sektoru, v důsledku čehož dochází k poškození pověsti EU.

Při schvalování výkonu činnosti se zavedením zmírňujících opatření by Komise měla zkoumat celou škálu dostupných opatření. Komise může například podmínit schválení výkonu nového zaměstnání tím, že zaměstnanec zajistí, aby se nový zaměstnavatel zavázal omezení uložená Komisí zveřejnit na svých internetových stránkách. Komise by měla minimálně požadovat, aby (bývalý) zaměstnanec předložil důkaz o tom, že uložená omezení byla novému zaměstnavateli sdělena.

Potíže, na které Komise narazila při kontrole dodržování předpisů, vedly veřejnou ochránkyni práv k tomu, že znovu navrhla, aby Komise včas zveřejňovala informace o všech činnostech vykonávaných posuzovanými bývalými vedoucími pracovníky po jejich odchodu z funkce. Tím by se zlepšila veřejná kontrola těchto rozhodnutí, která má pro účely dohledu zásadní význam.

Evropská veřejná ochránkyně práv dlouhodobě označuje problematiku „otáčivých dveří“, kdy úředníci z veřejné správy odcházejí do soukromého sektoru, za jev, který může potenciálně poškodit důvěru veřejnosti, nebude-li řádně řešen.

Cílem tohoto šetření z vlastní iniciativy bylo prověřit, jak Evropská centrální banka (ECB) řeší případy otáčivých dveří týkajících se jejích zaměstnanců.

Vzhledem k úloze ECB při zajišťování cenové stability a dohledu nad finančními a úvěrovými institucemi mohou jakékoli odchody (bývalých) zaměstnanců ECB do soukromých finančních nebo úvěrových institucí, zejména těch, které spadají pod dohled ECB, představovat střet zájmů a riziko poškození pověsti a vyvolávat znepokojení veřejnosti.

V rámci svého šetření se veřejná ochránkyně práv zaměřila na jeden konkrétní případ, který vyvolal znepokojení veřejnosti, a přezkoumala dalších 26 případů žádostí zaměstnanců o přijetí do jiného zaměstnání, a to v době neplaceného volna nebo po ukončení pracovního poměru v ECB. Ve všech prověřovaných spisech kromě jednoho odešli zaměstnanci ECB do soukromého sektoru, a to i do subjektů a bank, které jsou pod dohledem ECB.

Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že ECB by měla uplatňovat důraznější přístup v souvislosti s problematikou otáčivých dveří, kdy její (bývalí) zaměstnanci na pozicích ve středním a vrcholném vedení odcházejí na pracovní místa v soukromém sektoru, zejména ve finančním odvětví.

V zájmu odstranění nedostatků, které byly zjištěny v tomto konkrétním případě a obecně ve způsobu, jakým ECB tuto problematiku řeší, veřejná ochránkyně práv předložila řadu návrhů, jak může ECB zdokonalit svá pravidla, a to i v souvislosti s probíhajícím přepracováváním etického rámce ECB.

Konkrétně by ECB měla rozšířit okruh zaměstnanců, na které se vztahují přísnější požadavky na oznamování a/nebo na přechodné období po skončení funkce, nebo zvolit obecný minimální požadavek pro všechny zaměstnance, který by byl podobný ustanovením služebního řádu EU týkajícím se pracovní činnosti po skončení pracovního poměru.

ECB by také měla prodloužit dobu, po kterou pro její bývalé vedoucí pracovníky platí zákaz lobování u jejich bývalých kolegů, ze šesti měsíců na jeden rok.

ECB by také měla zlepšit kontrolu dodržování etických povinností a podmínek, které stanovila, jejími (bývalými) zaměstnanci, například zveřejněním podmínek pro povolení činnosti bývalých vedoucích pracovníků po skončení pracovního poměru, aby bylo možné upozornit na domnělé případy porušení.

Veřejná ochránkyně práv dále navrhla, aby ECB v případech, kdy bude mít za to, že žádost zaměstnance o nástup na pracovní pozici v době neplaceného volna představuje riziko, které nelze přiměřeně zmírnit omezeními, nebo kdy dodržování takových omezení nelze účinně kontrolovat ani vymáhat, takové žádosti nevyhověla.

The case concerned the decision of the European Investment Bank to approve a request made by a former vice-president and member of its Management Committee (MC) (the ‘former VP’) to become a non-executive board member of a Spanish energy utility company, which received loans from the EIB.

The complainants, two Members of the European Parliament, raised concerns that the move gave rise to the risk of conflicts of interest. The EIB argued that the former VP had not been involved in the negotiation and implementation of the financing agreements between the EIB and the company.

The Ombudsman found that, in approving the move, the EIB did not properly manage the risk of conflicts of interest to which the former VP’s request arguably gave rise. However, given the EIB has, in the meantime, made improvements to the relevant ethics rules to address these matters, the Ombudsman determined that no further inquiries were justified.

Nonetheless, the Ombudsman made suggestions for improvement with a view to strengthening how the EIB assesses ‘revolving door’ moves by members of its MC to the private sector, and how it ensures compliance where its Ethics and Compliance Committee authorises a move but applies conditions on the individual and their activities.