Případ se týkal rozhodnutí Evropské komise považovat některé náklady vykázané nevládní organizací, která se podílela na projektu financovaném EU a zaměřeném na boj proti rasismu vůči Romům, za nezpůsobilé. Žadatel tvrdil, že Komise řádně nepřezkoumala důkazy předtím, než určila, že náklady jsou nezpůsobilé.

Veřejná ochránkyně práv záležitost prošetřila a zjistila, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Komise.

Případ se týkal rozhodnutí Evropské komise získat zpět částky vyplacené jako granty v rámci různých projektů financovaných EU. Rozhodnutí bylo přijato na základě auditů provedených auditorem jménem Komise. Stěžovatel nesouhlasil se zjištěními auditu. Stěžovatel mimo jiné požadoval, aby audity přezkoumala vnitrostátní auditorská komora ve svém členském státě. Komise to nepovažovala za nutné.

Veřejná ochránkyně práv záležitost prošetřila a zjistila, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Komise.

Toto šetření z vlastního podnětu vychází ze stížnosti, kterou podalo sdružení arménských nevládních organizací nazvané Liga na ochranu občanů (CPL). Týká se rozhodnutí delegace Evropské unie v Arménii neuzavřít grantovou smlouvu s CPL poté, co delegace zjistila chybu ve svém původním posouzení žádosti o CPL. Společnost CPL tvrdila, že rozhodnutí delegace nebylo podloženo řádnými důvody.

V průběhu šetření veřejné ochránkyně práv Evropská komise uznala, že opatření přijatá původně delegací, jakmile zjistila, že v procesu hodnocení došlo k chybě, nebyla vhodná. Komise však rovněž prokázala, že zjištěná chyba vyžaduje, aby hodnocení žádosti společnosti CPL bylo přepracováno, a delegace tudíž nebyla schopna uzavřít grantovou smlouvu se společností CPL.

Veřejná ochránkyně práv proto šetření uzavřela zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Případ se týkal toho, že Evropská komise neodpověděla na žádost stěžovatele o právní přezkum rozhodnutí Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast zamítnout jeho projekt z financování EU v rámci programu Erasmus+. Veřejná ochránkyně práv záležitost prošetřila a zjistila, že Komise již stěžovateli odpověděla. Tuto část stížnosti proto považovala za vyřešenou orgánem. Přezkoumala rovněž podstatu odpovědi Komise a shledala ji komplexní a přiměřenou. Rozhodla proto, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Případ podalo sdružení právních odborníků z celé Evropské unie, které realizovalo projekt spolufinancovaný Evropskou komisí. Týkala se údajně nespravedlivého vymáhání částek, které byly na základě auditu nesprávně považovány za nezpůsobilé podle grantové dohody.

Veřejná ochránkyně práv se touto otázkou zabývala a dospěla k závěru, že po jejím zásahu bylo nalezeno řešení. Proto případ uzavřela.

Věc se týkala toho, že Komise neodpověděla na sdělení stěžovatele týkající se jeho obtíží s předložením návrhu grantu. Kvůli technickým problémům nemohl stěžovatel podat žádost prostřednictvím systému Komise PRIAMOS. Místo toho předložila svůj návrh e-mailem, který zůstal nezodpovězen.

Veřejná ochránkyně práv se touto otázkou zabývala a požádala Komisi, aby odpověděla. Komise se ve své odpovědi omluvila za to, že neodpověděla dříve. Uvedla, že nemůže přijmout e-mailovou žádost stěžovatele, protože systém fungoval řádně a Komise nebyla schopna identifikovat žádné pokusy stěžovatele o zaslání návrhu prostřednictvím systému PRIAMOS před uplynutím lhůty.

Případ se týkal hodnocení dvou nabídkových řízení na právní překladatelské služby Evropským soudním dvorem. Stěžovatel, neúspěšný uchazeč, tvrdil, že nabídkové řízení nesplňuje standardy řádné správy, protože i) hodnocení nabídek nebylo řádně zdokumentováno, ii) neexistovala možnost požádat o vnitřní správní přezkum a iii) nezaručovalo anonymitu.

Veřejná ochránkyně práv záležitost prošetřila a neshledala žádný nesprávný úřední postup ze strany Účetního dvora. Veřejný ochránce práv však Účetnímu dvoru předložil tři návrhy na zlepšení, a to že i) vyžaduje, aby interní hodnotitelé podepisovali a datovali hodnotící listy testů, ii) zavádí mechanismus vnitřního přezkumu pro vyřizování stížností neúspěšných žadatelů a iii) anonymizuje testy uchazečů pro účely posouzení provedeného interními hodnotiteli během procesu hodnocení.

Stěžovatelem je společnost působící v oblasti informačních technologií, která se zúčastnila nabídkového řízení Komise. Komise požádala všechny uchazeče, aby vypracovali dvě případové studie, které jí umožní posoudit jejich technické schopnosti.

Stěžovatel zpochybnil skutečnost, že jedna z případových studií byla velmi podobná nabídkovému řízení, které nedávno uspořádala agentura EU. Tvrdila, že to poskytlo společnostem, které vyhrály toto nabídkové řízení, konkurenční výhodu v rámci nabídkového řízení Komise. Stěžovatel rovněž zpochybnil rozhodnutí Komise nezveřejnit jména osob, které návrhy Komise hodnotily.

V návaznosti na své šetření dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že koncepce nabídkového řízení navržená Komisí neposkytuje vítěznému uchazeči konkurenční výhodu. Pokud jde o zveřejnění jmen hodnotitelů, veřejná ochránkyně práv navrhuje, aby Komise zvážila jejich zveřejnění v budoucnu.

Věc se týkala zamítnutí žádosti o stipendium Marie Curie-Skłodowska z důvodu, že žadatel o stipendium absolvoval stáž v konkrétní soukromé společnosti.

Veřejná ochránkyně práv se touto otázkou zabývala a doporučila, aby Výkonná agentura pro výzkum, pokud zjistí možné nesrovnalosti v postupu výběru výzkumných pracovníků pro projekt financovaný EU, provedla řádné a včasné šetření této záležitosti s cílem napravit situaci.

Veřejná ochránkyně práv je nyní spokojena s tím, že agentura REA její doporučení přijala. Proto případ uzavřela.

Případ se týkal toho, jak IMI řešil údajný střet zájmů ve výběrovém řízení na výzkumný projekt týkající se rizik a přínosů očkovacího programu v Evropě.

Stěžovatel, člen konsorcia, které se zúčastnilo řízení, tvrdil, že se systém IMI nezabýval otázkou, zda jsou všichni členové hodnotícího výboru nestranní. Stěžovatel tvrdil, že dva členové měli vazby na vítězné konsorcium, což vedlo ke střetu zájmů.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že systém IMI uplatňoval příslušná pravidla správně, a nezjistila žádné důkazy o nespravedlivém zacházení s návrhem ze strany konsorcia stěžovatele. Veřejná ochránkyně práv proto zjistila, že v souvislosti s tímto aspektem stížnosti nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Veřejná ochránkyně práv dále zvažovala, zda by odborníci v situaci střetu zájmů s jedním návrhem měli mít možnost posoudit konkurenční návrh. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že vzhledem k tomu, že pravidla systému IMI vypracovala Evropská komise, nejsou v souvislosti s touto konkrétní stížností odůvodněna žádná další šetření týkající se této otázky.

Evropská komise financuje výzkumné programy v Evropě prostřednictvím rámcových programů pro výzkum a technologický rozvoj. Tato stížnost se týká údajných nesrovnalostí při hodnocení návrhu předloženého konsorciem, které žádá o takové financování v rámci energetické sekce programu.

V únoru 2013 Komise informovala stěžovatele, že její návrh projektu byl zamítnut. Stěžovatel poté podal Komisi žádost o nápravu. Vzhledem k tomu, že Komise nebyla spokojena s výsledky tohoto opravného řízení, stěžovala si veřejnému ochránci práv, že se Komise dopustila nesprávného posouzení jejího návrhu. Vytýkala rovněž úředníkovi Komise, že na veřejném fóru zveřejnil výsledky výběrového řízení dva týdny před oznámením oficiálních výsledků. Během šetření stěžovatel tvrdil, že jeden z nezávislých odborných hodnotitelů byl ve střetu zájmů.

Veřejná ochránkyně práv nezjistila žádný nesprávný úřední postup, pokud jde o hodnocení návrhu stěžovatele. Veřejná ochránkyně práv však zjistila, že předčasné zveřejnění výsledků výběrového řízení Komisí představovalo nesprávný úřední postup.

Veřejná ochránkyně práv dále zjistila, že Komise v případě jednoho ze svých odborných hodnotitelů neřešila a neřešila zdání střetu zájmů. Toto selhání se rovnalo nesprávnému úřednímu postupu. V zájmu zlepšení postupů Komise veřejná ochránkyně práv poznamenala, že Komise by měla zajistit, aby od počátku získala veškeré nezbytné informace týkající se příslušných zájmů a aby řešila veškeré případy střetu zájmů, které nastanou.