Vážený pane předsedo,

Rozhodl jsem se zahájit šetření stížnosti, kterou jsem obdržel od organizace „de:border// migration justice collective“ a několika dalších organizací * proti Evropské komisi. Stížnost se týká toho, jak Komise monitoruje vynakládání finančních prostředků EU poskytnutých Řecku prostřednictvím Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF), jak prosazuje podmínky stanovené právními předpisy EU a jak zajišťuje dodržování základních práv.

Stěžovatel se domnívá, že financování Komise přispívá k porušování základních práv na řecké hranici s Tureckem, mimo jiné tím, že podle jeho tvrzení nevyšetřuje zneužívání finančních prostředků EU ze strany řeckých příjemců ISF v souvislosti s operacemi na vnější hranici EU s Tureckem podél řeky Evros a v regionu Egejského moře.

Podle názoru stěžovatele Komise neprovedla dohled a kontrolu a neřešila přetrvávající tvrzení o závažném porušování lidských práv ze strany řeckých orgánů v souvislosti s operacemi EU v oblasti správy vnějších hranic, na něž Řecko dostává finanční prostředky EU. Stěžovatel uvádí, že vzhledem k narůstajícím důkazům o porušení práva EU Komise nejednala v souladu se svými povinnostmi posoudit situaci a reagovat vhodnými nápravnými opatřeními. Komise jako taková podle stěžovatele porušuje pravidla týkající se financování, jakož i článek 17 SEU týkající se úlohy Komise jako „strážkyně Smluv“ a článek 317 SFEU týkající se zásady řádného finančního řízení. Poslední část stížnosti se týká opatření, které podle stěžovatele měla Komise v této souvislosti přijmout ve vztahu k Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).

Stížnost se týká opatření Komise v období od roku 2018. Avšak vzhledem k tomu, že užitečnost pátrání po tomto dávném čase není zřejmá, rozhodl jsem se

omezit šetření na opatření Komise od začátku funkčního období současné Komise, tj. od začátku roku 2020.

Rozhodl jsem se požádat Komisi o písemnou odpověď na stížnost. Bylo by užitečné, kdyby se odpověď mohla zabývat otázkami uvedenými v příloze tohoto dopisu.

Bylo by rovněž užitečné, kdyby Komise sdílela s mým úřadem tyto dokumenty:

• Příslušná dokumentace programu Fondu pro vnitřní bezpečnost, včetně grantů a dalších dohod, korespondence s řeckými orgány v souvislosti s porušováním základních práv, hodnotící zprávy Komise a poslední výroční zpráva o provádění (2022) s posouzením.
• Dokumenty, z nichž vychází prováděcí rozhodnutí Komise z listopadu 2022, kterým se schvaluje program Řecka na podporu z Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2021–2027, zejména podání Řecka z prosince 2021, připomínky Komise z dubna 2022 a revidované podání Řecka z listopadu 2022. Komise se rovněž vyzývá, aby poskytla veškeré interní pokyny, jak posuzovat vnitrostátní mechanismy pro podávání stížností a monitorovací výbory podle pravidel financování.

Vezměte prosím na vědomí, že Vaši odpověď a související přílohy pravděpodobně zašleme stěžovateli k připomínkám. [1] Rád bych obdržel odpověď Komise do 15. února 2024.

Odpovědná vyšetřovatelka je Valentina Stoeva.

Pokud se v průběhu tohoto šetření Komise zapojí do soudních řízení týkajících se stejného předmětu jako tato stížnost, rád bych Vás požádal, abyste nám to sdělil.

Upřímně,

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 7. listopadu 2023

příloha

1. Právo EU vyžaduje, aby financování z Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) bylo zaměřeno na zajištění jednotné a vysoké úrovně ochrany vnějších hranic v souladu se závazky EU v oblasti základních svobod a lidských práv.[2] Komise má za úkol sledovat, zda Řecko využívá finanční prostředky EU v souladu s právem EU. Jaká opatření Komise v této souvislosti zavedla, aby zajistila, že financování EU v souvislosti se správou vnějších hranic EU bude respektovat základní práva? Jaká opatření, pokud vůbec nějaká, požádala Komise Řecko, aby provedlo, pokud existují důkazy o tom, že nesplnilo podmínku základních práv pro financování z EU? Uvažovala Komise o zpětném získání finančních prostředků, pokud existují důkazy o tom, že Řecko nesplnilo podmínky financování?

2. Jaké postupy a praxe má Komise zavedeny pro sledování vynakládání finančních prostředků EU v rámci ISF a pro prosazování podmínek spojených s tímto financováním EU?

3. Z korespondence Komise se stěžovatelem vyplývá, že Komise požaduje pravidelné aktuální informace o stavu probíhajících vyšetřování týkajících se porušování základních práv na řeckých hranicích, jakož i o obecných opatřeních, která řecké orgány přijímají v souvislosti s posílením rámce pro monitorování a transparentnosti operací na hranicích. Mohla by Komise v tomto ohledu poskytnout aktuální informace a přehled svého nejnovějšího posouzení těchto záležitostí?

4. Měla tvrzení o systematickém porušování základních práv na řeckých hranicích dopad na rozhodnutí a přístup Komise při přidělování jakýchkoli nových finančních prostředků EU Řecku?

5. Mohla by Komise poskytnout přehled opatření, která již přijala nebo hodlá přijmout v souvislosti s obviněními z porušování základních práv při operacích správy hranic v Řecku se zapojením agentury Frontex? V této souvislosti je třeba poznamenat, že hodnocení agentury Frontex, které musí Komise provést podle článku 121 nařízení o agentuře Frontex [3], musí zahrnovat zvláštní analýzu způsobu dodržování Listiny a dalších příslušných právních předpisů Unie.

6. Zvážila by Komise zveřejnění svého rozhodnutí z listopadu 2022, kterým se schvaluje řecký národní program podpory z ISF, a hlavních dokumentů, z nichž toto rozhodnutí vychází, tj. vnitrostátního podání, připomínek Komise a revidovaného vnitrostátního podání?

7. Jaká kritéria/pokyny použila Komise k posouzení přiměřenosti mechanismů pro podávání stížností a monitorovacích výborů v řeckém národním programu?

8. Pokud jde o zástupce Komise v monitorovacím výboru, stanovila Komise pokyny ohledně jejich úlohy?

9. Jaké postupy má Komise zavedeny k prosazování podmíněnosti základních práv při financování činností v oblasti správy hranic?

10. V souvislosti s činnostmi řecké správy hranic financovanými EU se opakovala obvinění z porušování základních práv. Zdá se, že žádné z tvrzení nevedlo k pozastavení nebo odnětí finančních prostředků ze strany Komise. Ve sdělení Komise o uplatňování Listiny základních práv [4] se uvádí, že dojde-li k porušení základních práv, může Komise rozhodnout, že finanční prostředky nevyplatí, dokud se členský stát a Komise nedohodnou, že podmínky pro vyplacení finančních prostředků jsou splněny. Využila Komise této možnosti? Stanovila Komise kritéria/pokyny pro to, kdy by tato možnost měla být využita/zvážena?

[1] Pokud si Komise přeje předložit dokumenty nebo informace, které považuje za důvěrné a které by neměly být stěžovateli zpřístupněny, označte je jako „důvěrné“. Tyto dokumenty mohou být zasílány prostřednictvím zabezpečených kanálů, jako je Ares, CIRCABC nebo rovnocenných aplikací. V případě potřeby lze obsluhu případu kontaktovat předem.

[2] Viz zejména článek 3 nařízení č. 515/2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz:

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:32014R0515

Viz také článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1149 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost:

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32021R1149

[3] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32019R1896

[4] Evropská komise (2020) Strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU (COM(2020) 711 final).

* de:border // migration justice collective, Právní centrum Lesbos, Equal Rights Beyond Borders, HIAS a mobilní informační tým