Případ se týkal zaměstnance Evropské centrální banky (ECB), který měl za to, že byl obtěžován svým přímým nadřízeným. Na to si počátkem roku 2021 stěžoval. ECB zahájila správní šetření a zároveň přidělila stěžovatele na jiné pracoviště v ECB za účelem jeho vlastní ochrany.

Správní šetření trvalo dva a půl roku a bylo uzavřeno tři roky poté, co stěžovatel poprvé požádal o pomoc. Správní šetření zjistilo, že stěžovatel byl obtěžován, a formálně zahájilo disciplinární řízení proti přímému nadřízenému.

Během opatření ECB navazujících na výsledek správního šetření se stěžovatel obrátil na veřejného ochránce práv. Tvrdil, že v procesu došlo k nepřiměřeným prodlevám.

V průběhu šetření veřejného ochránce práv ECB dokončila disciplinární řízení a stěžovatel se nakonec vrátil na své hlavní pracoviště.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že ve všech fázích řešení této záležitosti ze strany ECB došlo k nepřiměřeným prodlevám a že ECB se v následných krocích nezabývala důležitými otázkami. Veřejná ochránkyně práv proto ECB navrhla řešení, konkrétně aby se omluvila, vyplatila odškodnění a zajistila smysluplnou interní komunikaci se zaměstnanci o případu obtěžování.

Ve své odpovědi na návrh řešení, který předložila veřejná ochránkyně práv, vyjádřila ECB politování nad tím, co se stalo. Uspořádala další interní komunikaci o případu obtěžování. Neshledal však, že by měl k dispozici prvky nezbytné pro posouzení finanční náhrady. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že újma, která byla způsobena vyřizováním případu obtěžování stěžovatele ze strany ECB, nebyla bohužel napravena odpovědí ECB na návrh řešení. Jelikož se však zdá, že doporučení opakující stejné body není užitečné, veřejná ochránkyně práv šetření uzavřela návrhy na systémová zlepšení a znovu požádala ECB, aby se stěžovatelem spolupracovala na zjištění příslušných finančních důsledků jeho nesprávného úředního postupu.

Věc se týkala doby, kterou evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ) potřeboval k rozhodnutí o dvou stížnostech téhož stěžovatele v roce 2023 týkajících se zpracování osobních údajů stěžovatele.

V průběhu šetření veřejného ochránce práv poskytl EIOÚ přiměřená vysvětlení týkající se řešení případů a zpoždění. EIOÚ rovněž dokončil předběžné posouzení vznesených otázek.

Veřejná ochránkyně práv rovněž konstatovala, že EIOÚ přijal opatření zaměřená na řešení svých nevyřízených případů, aby se v budoucnu předešlo podobným situacím, a proto případ uzavřela se závěrem, že žádná další šetření nejsou odůvodněná. 

Případ se týkal způsobu, jakým Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA) řešila obvinění z porušování základních práv při své činnosti na řeckém ostrově Samos. Stěžovatelé se obávali, že způsob, jakým pracovníci vyslaní do azylových podpůrných týmů agentury EUAA vedli pohovory se zranitelnými žadateli o azyl, je v rozporu s právem EU a že agentura EUAA se tímto problémem nezabývala. Kromě toho se stěžovatelé zajímali o to, jak agentura EUAA řešila zprávy žadatelů o azyl o nuceném navracení.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že v době podání stížnosti agentura EUAA nezajistila, aby pracovníci vyslaní do jejích podpůrných týmů pro otázky azylu byli připraveni řádně vést pohovory se zranitelnými žadateli o azyl, a to ani pokud jde o to, jak zohlednit ukazatele zranitelnosti, pokud se objeví poprvé během pohovoru o azylu. Veřejná ochránkyně práv dále zjistila, že agentura EUAA neposkytla zranitelným žadatelům o azyl vhodný postup pro oznamování chyb, k nimž došlo během pohovorů, a pro přezkum těchto zpráv agenturou EUAA. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že se jedná o nesprávný úřední postup, a agentuře EUAA vydala čtyři doporučení k řešení nedostatků.

Veřejná ochránkyně práv rovněž zaslala tato doporučení svým protějškům z Evropské sítě veřejných ochránců práv (ENO) a požádala je o jejich názory na to, jak je při spolupráci mezi pracovníky agentury EUAA zabývajícími se případy a vnitrostátními azylovými úředníky zajištěno dodržování základních práv.

Veřejná ochránkyně práv navíc zjistila významné nedostatky, pokud jde o způsob, jakým agentura EUAA řešila zveřejňování zkušeností žadatelů o azyl s nuceným navracením během pohovorů. Vzhledem k tomu, že agentura EUAA začala během šetření veřejné ochránkyně práv provádět opatření k nápravě těchto nedostatků, nezjistila nesprávný úřední postup, ale místo toho předložila dva návrhy na zlepšení.