Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Vyhledat šetření

Strana 1 – 20 z {totalResult}}

Rozhodnutí o tom, zda Evropská komise shromažďuje dostatečné informace k monitorování provádění obecného nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR) v Irsku (případ 97/2022/PB)

Pondělí | 19 prosince 2022

Irsko sehrává při provádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) zvláštní roli, protože v zemi má sídlo většina „velkých technologických" společností působících v Evropské unii. Dozorové úřady ostatních členských států jsou často závislé na práci irské Komise pro ochranu údajů, aby se mohly plně zabývat otázkami osobních údajů, které se týkají občanů jejich země.

Proto je obzvláště důležité, aby se Evropská komise náležitě informovala, zda je v Irsku nařízení GDPR ve vztahu k „velkým technologickým“ společnostem řádně uplatňováno.

Řada veřejných subjektů a organizací občanské společnosti, včetně stěžovatele, uvedla, že uplatňování nařízení GDPR je v Irsku nedostatečné.

Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření s cílem zjistit, zda Evropská komise shromažďuje dostatečné informace k monitorování provádění nařízení GDPR v Irsku.

Ze šetření veřejné ochránkyně práv vyplynulo, že Evropská komise pravidelně přezkoumává přehled případů řešených irskou Komisí pro ochranu údajů, ve kterých figurují velké technologické společnosti. Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že tato praxe je vhodná a v souladu s řádnou správou. Domnívala se však, že je možné provést řadu technických vylepšení, a v tomto smyslu předložila návrhy.

Rozhodnutí o otázkách týkajících se toho, jak Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) komunikuje s občany v souvislosti se svým portálem pro přístup k dokumentům (spojené případy 1261/2020 a 1361/2020)

Čtvrtek | 15 prosince 2022

Tento případ se týkal především rozhodnutí agentury Frontex nadále nekomunikovat e-mailem s osobami, které žádají o veřejný přístup k dokumentům. Agentura Frontex požaduje, aby žadatelé o přístup k dokumentům využívali její on-line portál pro přístup k dokumentům. To způsobuje problémy jak žadatelům, kterým by bylo možné se snadno vyhnout, tak on-line platformám pro transparentnost, které zřídily organizace občanské společnosti ve snaze usnadnit EU naplnění jejího cíle pracovat co nejotevřeněji.

Veřejné ochránkyni práv se nepodařilo dopátrat opodstatnění rozhodnutí agentury Frontex. Vydala doporučení, aby agentura Frontex umožnila žadatelům komunikovat s ní prostřednictvím e-mailu, aniž by museli použít portál pro přístup k dokumentům. Dále požádala agenturu Frontex, aby se seznámila s osvědčenými postupy, které v tomto ohledu identifikovala Evropská komise ve vztahu ke svému novému portálu pro přístup veřejnosti k dokumentům, a aby tyto osvědčené postupy co nejdříve zavedla.

Veřejná ochránkyně práv dále navrhla, aby agentura Frontex vyčlenila zdroje potřebné pro vyřizování velkého počtu žádostí o přístup k dokumentům, které bude pravděpodobně v budoucnu pravidelně dostávat. Rovněž navrhla, aby agentura Frontex vypracovala podrobnou příručku o tom, jak vyřizuje žádosti veřejnosti o přístup k dokumentům, a aby tuto příručku zveřejnila.

Agentura Frontex odmítla doporučení veřejné ochránkyně práv umožnit žadatelům, aby s ní komunikovali prostřednictvím e-mailu. Agentura Frontex rovněž věcně nereagovala na návrh, aby se seznámila se souvisejícími osvědčenými postupy Evropské komise a aby je uplatňovala.

Veřejná ochránkyně práv šetření uzavřela zjištěním, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Pokud jde o další návrhy veřejné ochránkyně práv, agentura Frontex uvedla, že nedávno vyčlenila další pracovní místo na poloviční úvazek pro vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům, a oznámila, že vypracuje příručku podle návrhu veřejné ochránkyně práv. Již dříve v rámci šetření agentura Frontex provedla návrhy veřejné ochránkyně práv týkající se přepracování svého prohlášení o autorských právech a na zpřístupnění dokumentů na svých účtech pro veřejnost po dobu dvou let. Souhlasila rovněž se zřízením zvláštní e-mailové adresy pro podávání odvolání.

 

Rozhodnutí o způsobu, jakým Evropská komise posoudila dopad na lidská práva před poskytnutím podpory africkým zemím na rozvoj kapacit dohledu (případ 1904/2021/MHZ)

Pondělí | 28 listopadu 2022

Stěžovatelé, skupina organizací občanské společnosti, byli znepokojeni tím, že Evropská komise neposoudila rizika pro lidská práva před poskytnutím podpory africkým zemím na rozvoj kapacit dohledu, zejména v souvislosti s nouzovým svěřenským fondem EU pro Afriku (EUTFA). Stěžovatelé tvrdili, že Komise měla předtím, než odsouhlasila podporu projektů s potenciálními důsledky v oblasti dohledu, jako jsou biometrické databáze nebo technologie sledování mobilních telefonů, provést předběžné posouzení rizik a dopadů, aby zajistila, že projekty nepovedou k porušování lidských práv (např. práva na soukromí).

Veřejná ochránkyně práv dospěla na základě šetření k závěru, že zavedená opatření nebyla dostatečná k zajištění řádného posouzení dopadu projektů svěřenského fondu EUFTA na lidská práva. Veřejná ochránkyně práv předložila za účelem odstranění zjištěných nedostatků návrh na zlepšení, které má zajistit, aby bylo u budoucích projektů svěřenského fondu EUFTA předem provedeno posouzení dopadů na lidská práva.