Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Vyhledat šetření

Případ
Rozmezí dat
Klíčová slova
Případně zkuste stará klíčová slova (používaná do roku 2016)

Strana 1 – 20 z {totalResult}}

Decision on the European Border and Coast Guard Agency's (Frontex) refusal to give public access to a document containing information on return operations in a machine-readable format (case 1877/2022/NH)

Čtvrtek | 16 března 2023

The case concerned a request for public access to documents held by the European Border and Coast Guard Agency (Frontex) concerning return operations. The complainant specifically asked to receive the requested documents in a machine-readable format. Frontex disclosed the requested documents, but in a different format.

The Ombudsman asked Frontex to explain in more detail its reasons for providing the complainant with a non-machine readable format. In reply, Frontex disclosed the documents in a machine-readable file format.

Since Frontex settled the problem, the Ombudsman closed the inquiry.

Rozhodnutí o způsobu, jakým Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) řešila žádost o přístup veřejnosti k dokumentům, které zpřístupnila v návaznosti na předchozí žádosti o přístup k dokumentům (případ 4/2022/SF)

Pátek | 09 září 2022

Stěžovatel, novinář, požádal o přístup veřejnosti ke všem dokumentům, které agentura Frontex na základě žádostí o přístup veřejnosti zpřístupnila v letech 2016 až 2018 a od listopadu 2020 do dne podání jeho žádosti v prosinci 2021. Rovněž požádal o přístup k předloženým žádostem.

Agentura Frontex vyhodnotila žádost jako rozsáhlou a navrhla stěžovateli, aby ji rozdělil do několika jednotlivých žádostí, které by se vyřizovaly postupně. Stěžovatel toto vysvětlení odmítl a obrátil se na úřad veřejného ochránce práv.

V průběhu šetření stěžovatel omezil svou žádost na již zpřístupněné dokumenty, které mu agentura Frontex, i když s určitým zpožděním, poskytla. Ačkoli veřejná ochránkyně práv není přesvědčena, že agentura Frontex vyřídila žádost v souladu se standardy, které mohou občané od subjektů EU očekávat, rozhodla se případ uzavřít. Požádala však agenturu Frontex, aby ji informovala, jak bude v budoucnu ve svém veřejném rejstříku poskytovat přístup k dokumentům zpřístupňovaným na základě žádostí o přístup veřejnosti.

Rozhodnutí o odmítnutí Rady EU poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům týkajícím se neformálních ujednání se zeměmi mimo EU o navracení migrantů (dohod o zpětném přebírání osob) (případ 815/2022/MIG)

Čtvrtek | 01 září 2022

Případ se týkal žádosti dvou výzkumných pracovníků o přístup veřejnosti k dokumentům souvisejícím s neformálními dohodami o navracení a zpětném přebírání nelegálních migrantů, které EU uzavřela se šesti zeměmi mimo EU. Rada EU přístup odmítla s odůvodněním, že zpřístupnění dokumentů by mohlo ohrozit mezinárodní vztahy.

Tým veřejné ochránkyně práv, který prováděl šetření, nahlédl do dotčených dokumentů a získal od Rady doplňující vysvětlení, včetně důvěrných informací. Na základě toho a s ohledem na široký prostor pro uvážení, který mají orgány EU v případech, kdy se domnívají, že je ohrožen veřejný zájem v otázce mezinárodních vztahů, veřejná ochránkyně práv shledala, že rozhodnutí Rady odmítnout přístup nebylo zjevně nesprávné. Vzhledem k tomu, že dotčený veřejný zájem nemůže mít přednost před jiným veřejným zájmem, který je považován za důležitější, veřejná ochránkyně práv případ uzavřela a shledala, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Je však třeba vyvinout veškeré úsilí a ujistit veřejnost, že jsou dodržována základní práva migrantů a že v tomto procesu jsou zavedeny odpovídající záruky.

Rozhodnutí o odmítnutí Evropské komise poskytnout veřejnosti přístup k neformální dohodě s Gambií o navracení migrantů (případ 1271/2022/MIG)

Čtvrtek | 01 září 2022

Případ se týkal žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům souvisejícím s neformální dohodou o navracení a zpětném přebírání nelegálních migrantů, kterou EU uzavřela s Gambií. Komise přístup odmítla s odůvodněním, že zpřístupnění dohody by mohlo ohrozit mezinárodní vztahy.

Tým veřejné ochránkyně práv, který prováděl šetření, nahlédl do dotčeného dokumentu a v rámci souběžného šetření také nahlédl do pěti podobných dohod uzavřených s jinými zeměmi mimo EU a souvisejících dokumentů. Na základě toho a s ohledem na široký prostor pro uvážení, který mají orgány EU v případech, kdy se domnívají, že je ohrožen veřejný zájem v otázce mezinárodních vztahů, veřejná ochránkyně práv shledala, že rozhodnutí Komise odmítnout přístup nebylo zjevně nesprávné. Vzhledem k tomu, že dotčený veřejný zájem nemůže mít přednost před jiným veřejným zájmem, který je považován za důležitější, veřejná ochránkyně práv případ uzavřela a shledala, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Poznamenala však, že je třeba vyvinout veškeré úsilí a ujistit veřejnost, že základní práva migrantů jsou chráněna dostatečně a že v tomto procesu jsou zavedeny odpovídající záruky.

 

Rozhodnutí týkající se způsobu, jakým Evropská komise vyřizovala žádost o přístup veřejnosti k e-mailům svých zástupců, kteří působí v Řecku, v souvislosti s migrační situací ve dvou hotspotech (věc 211/2022/TM)

Úterý | 28 června 2022

Stěžovatel požádal Evropskou komisi o přístup k e-mailům od jejich zástupců, kteří působí v Řecku, týkajícím se migrační situace ve dvou hotspotech. Na základě těchto e-mailů a dalších informací Komise vypracovává „denní zprávy“ a „zprávy o řízení migrace“. V odpovědi na žádost stěžovatele Komise poskytla rozsáhlý přístup k denním zprávám a zprávám o řízení migrace, ale neurčila e-maily svých zástupců na místě, na které by se žádost mohla vztahovat.

V průběhu šetření Komise objasnila, že příslušné e-maily nepovažuje za „dokumenty“ ve smyslu právních předpisů EU o přístupu veřejnosti k dokumentům. Komise se rovněž nedomnívala, že uvedené e-maily splňují kritéria pro zápis do jejího systému správy dokumentů. Komise rovněž potvrdila, že e-maily požadované stěžovatelem již neexistují, neboť v souladu s platnou politikou uchovávání údajů byly smazány.

Vzhledem k tomu, že e-maily požadované stěžovatelem byly „dokumenty“ ve smyslu právních předpisů EU o přístupu veřejnosti k dokumentům, Komise měla určit a posoudit, zda veřejnosti měl být poskytnut přístup k dokumentům, které v době podání žádosti o přístup ještě existovaly. Skutečnost, že Komise tak neučinila, představuje nesprávný úřední postup.

Vzhledem k tomu, že Komise informovala veřejnou ochránkyni práv o tom, že příslušné dokumenty již neexistují, doporučení vyzývající Komisi, aby je nyní identifikovala a posoudila, by již nemělo smysl a další šetření v této věci nejsou odůvodněná.

Veřejná ochránkyně práv vyzývá Komisi, aby v souladu s právními předpisy EU o přístupu k dokumentům a s ohledem na její zjištění v této věci určila a posoudila všechny dokumenty, na něž by se mohla vztahovat jakákoli žádost předložená v budoucnosti.