Případ se týkal odmítnutí Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) poskytnout veřejnosti přístup k sedmi dokumentům týkajícím se získávání informací z komunikačních zařízení migrantů. Při odepření přístupu veřejnosti k částem dokumentů se Eurojust opíral o dvě výjimky stanovené v právních předpisech EU o přístupu veřejnosti k dokumentům, a to potřebu chránit veřejný zájem, pokud jde o veřejnou bezpečnost, a potřebu chránit osobní údaje.

Na základě nahlédnutí do sporných dokumentů nebyl veřejný ochránce práv přesvědčen argumenty Eurojustu, podle nichž by širší zpřístupnění dokumentů ohrozilo ochranu veřejného zájmu v oblasti veřejné bezpečnosti. Veřejná ochránkyně práv předložila návrh řešení, v němž požádala Eurojust, aby přehodnotil svůj postoj k žádosti s cílem umožnit širší veřejnosti přístup ke sporným dokumentům. Vyzvala přitom Eurojust, aby se zaměřil na tři z dotčených dokumentů s následnými úpravami dvou dalších dokumentů.

Eurojust přijal návrh veřejné ochránkyně práv na řešení a poskytl stěžovateli širší přístup k téměř všem dokumentům. Veřejná ochránkyně práv uvítala kladnou odpověď Eurojustu na její návrh řešení a šetření uzavřela.

Případ se týkal způsobu, jakým Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA) řešila obvinění z porušování základních práv při své činnosti na řeckém ostrově Samos. Stěžovatelé se obávali, že způsob, jakým pracovníci vyslaní do azylových podpůrných týmů agentury EUAA vedli pohovory se zranitelnými žadateli o azyl, je v rozporu s právem EU a že agentura EUAA se tímto problémem nezabývala. Kromě toho se stěžovatelé zajímali o to, jak agentura EUAA řešila zprávy žadatelů o azyl o nuceném navracení.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že v době podání stížnosti agentura EUAA nezajistila, aby pracovníci vyslaní do jejích podpůrných týmů pro otázky azylu byli připraveni řádně vést pohovory se zranitelnými žadateli o azyl, a to ani pokud jde o to, jak zohlednit ukazatele zranitelnosti, pokud se objeví poprvé během pohovoru o azylu. Veřejná ochránkyně práv dále zjistila, že agentura EUAA neposkytla zranitelným žadatelům o azyl vhodný postup pro oznamování chyb, k nimž došlo během pohovorů, a pro přezkum těchto zpráv agenturou EUAA. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že se jedná o nesprávný úřední postup, a agentuře EUAA vydala čtyři doporučení k řešení nedostatků.

Veřejná ochránkyně práv rovněž zaslala tato doporučení svým protějškům z Evropské sítě veřejných ochránců práv (ENO) a požádala je o jejich názory na to, jak je při spolupráci mezi pracovníky agentury EUAA zabývajícími se případy a vnitrostátními azylovými úředníky zajištěno dodržování základních práv.

Veřejná ochránkyně práv navíc zjistila významné nedostatky, pokud jde o způsob, jakým agentura EUAA řešila zveřejňování zkušeností žadatelů o azyl s nuceným navracením během pohovorů. Vzhledem k tomu, že agentura EUAA začala během šetření veřejné ochránkyně práv provádět opatření k nápravě těchto nedostatků, nezjistila nesprávný úřední postup, ale místo toho předložila dva návrhy na zlepšení.

Případ se týkal implicitního odmítnutí Evropské komise poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům souvisejícím se sdělením o účelovém využívání migrace třetími zeměmi k politickým účelům a o tom, jak tyto „hybridní útoky“ řešit.

Po zásahu evropské veřejné ochránkyně práv přijala Komise výslovné potvrzující rozhodnutí. Poskytla široký částečný přístup k několika poznámkám a návrhu sdělení, přičemž zadržela pouze osobní údaje. Komise však odmítla zveřejnit shrnutí zrychlené meziútvarové konzultace, během níž bylo projednáváno vydání sdělení. Při odepření přístupu k „zrychlenému shrnutí“ Komise vycházela z potřeby chránit veřejný zájem, pokud jde o mezinárodní vztahy, a z potřeby chránit své budoucí rozhodování ve vztahu k podobným situacím.

Na základě kontroly zrychleného shrnutí a s ohledem na široký prostor pro uvážení, který mají orgány EU při určování, zda je ohrožen veřejný zájem, pokud jde o mezinárodní vztahy, veřejná ochránkyně práv konstatovala, že rozhodnutí Komise o odepření přístupu nebylo zjevně nesprávné. Dotčený veřejný zájem nemůže být nahrazen jiným veřejným zájmem, který je považován za důležitější. Vzhledem k tomu, že výjimka týkající se mezinárodních vztahů byla platně uplatněna, nebylo nutné, aby veřejný ochránce práv posuzoval opodstatněnost argumentů Komise, pokud jde o ochranu jejího budoucího rozhodování. Veřejná ochránkyně práv proto šetření uzavřela a shledala, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Stěžovatel požádal Evropskou komisi, aby poskytla veřejnosti přístup k dokumentům týkajícím se podpory EU pro řízení migrace na Kypru. Komise zjistila, že do oblasti působnosti žádosti spadají čtyři dokumenty: dvě zprávy ze zasedání, brífink a bleskovou zprávu, ale umožnil přístup pouze k částem bleskové zprávy. Při odepření přístupu k ostatním dokumentům se Komise dovolávala výjimek podle právních předpisů EU o přístupu veřejnosti k dokumentům a tvrdila, že zpřístupnění by mohlo ohrozit veřejný zájem, pokud jde o veřejnou bezpečnost a mezinárodní vztahy, jakož i její rozhodovací procesy. Pokud Komise neodpověděla na žádost stěžovatele o přezkum (dále jen „potvrzující žádost“) v příslušné lhůtě, obrátil se stěžovatel na veřejného ochránce práv.

Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se implicitního odmítnutí Komise (plně) zpřístupnit požadované dokumenty a vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv dotčené dokumenty zkontroloval. Na základě kontroly veřejná ochránkyně práv sdělila Komisi svůj předběžný názor, že by k dokumentům mohl být poskytnut širší přístup. Krátce poté, co veřejná ochránkyně práv zaslala své předběžné stanovisko, přijala Komise potvrzující rozhodnutí o žádosti stěžovatele o přístup, v němž potvrdila své původní stanovisko a odmítla jakýkoli další přístup. Veřejná ochránkyně práv požádala o setkání svého vyšetřovacího týmu se zástupci Komise s cílem získat další vysvětlení týkající se postoje Komise.

Veřejná ochránkyně práv vyjádřila politování nad tím, že Komise v průběhu svého šetření neposkytla širší přístup ke zprávám ze schůzek a k brífinku. Vzhledem k tomu, že Komise potvrdila své stanovisko v potvrzujícím rozhodnutí a na schůzce s vyšetřovacím týmem veřejného ochránce práv, veřejná ochránkyně práv se domnívala, že pokračování v této věci by nemělo žádný smysl. Veřejná ochránkyně práv však očekává, že Komise zohlední její podrobné posouzení při vyřizování budoucích žádostí o přístup veřejnosti k brífinkům a zprávám ze schůzí, jako jsou dotčené zprávy.

Případ se týkal toho, jak Evropská komise zajišťuje dodržování základních práv v souvislosti s finančními prostředky EU poskytnutými Řecku na správu hranic. Stěžovatelé, několik nevládních organizací, vyjádřili obavy, že Komise v souvislosti s přetrvávajícími obviněními řeckých orgánů ze závažného porušování lidských práv účinně nemonitorovala a nevyhodnocovala činnosti v oblasti správy hranic financované EU.

Šetření určilo oblasti, kterými by se Komise měla zabývat, aby zlepšila způsob, jakým monitoruje a zajišťuje dodržování základních práv v této oblasti. Jelikož však Komise v současné době čeká na závěrečnou zprávu řeckých orgánů v jednom z jednotlivých případů údajného porušování základních práv uvedených v tomto šetření a nyní také posoudí výdaje Řecka v rámci příslušného programu, veřejná ochránkyně práv případ uzavřela a zjistila, že žádná další šetření nebyla odůvodněná. Předložila však Komisi několik návrhů, jak řešit problémy zjištěné v průběhu šetření.

Veřejná ochránkyně práv zejména naléhavě vyzvala Komisi, aby zavedla pokyny pro posuzování dodržování základních práv v průběhu provádění programu, zejména pokud jde o související „základní podmínku“ pro přístup k finančním prostředkům. V rámci těchto pokynů by Komise měla stanovit kritéria pro určení, za jakých okolností zadrží nebo pozastaví finanční prostředky EU z důvodu nedodržování základních práv a souvisejících podmínek financování, a tato kritéria zveřejnit. Při posuzování věrohodných stížností na porušování základních práv a celkového řeckého programu by Komise měla zvážit, zda Řecko nadále splňuje podmínku základních práv týkající se dotčených fondů. Veřejná ochránkyně práv rovněž předložila návrhy týkající se transparentnosti procesu monitorování a opatření k posílení zapojení občanské společnosti.