Případ se týkal toho, jak Evropská komise zajišťuje dodržování základních práv v souvislosti s finančními prostředky EU poskytnutými Řecku na správu hranic. Stěžovatelé, několik nevládních organizací, vyjádřili obavy, že Komise účinně nemonitorovala a nevyhodnocovala činnosti v oblasti správy hranic financované EU v souvislosti s přetrvávajícími obviněními řeckých orgánů ze závažného porušování lidských práv.

Šetření určilo oblasti, kterými by se Komise měla zabývat, aby zlepšila způsob, jakým monitoruje a zajišťuje dodržování základních práv v této oblasti. Jelikož však Komise v současné době provádí vlastní posouzení jednoho z jednotlivých případů údajného porušování základních práv uvedených v tomto šetření a rovněž posoudí výdaje Řecka v rámci příslušného programu, veřejná ochránkyně práv případ uzavřela a shledala, že žádná další šetření nebyla odůvodněná. Předložila však Komisi několik návrhů, jak řešit problémy zjištěné v průběhu šetření.

Veřejná ochránkyně práv zejména naléhavě vyzvala Komisi, aby zavedla pokyny pro posuzování dodržování základních práv v průběhu provádění programu, zejména pokud jde o související „základní podmínku“ pro přístup k finančním prostředkům. V rámci těchto pokynů by Komise měla stanovit kritéria pro určení toho, za jakých okolností zadrží nebo pozastaví finanční prostředky EU v případě nedodržení základních práv a souvisejících podmínek financování, a tato kritéria zveřejnit. Při posuzování věrohodných stížností na porušování základních práv a celkového řeckého programu by Komise měla zvážit, zda Řecko nadále splňuje podmínku základních práv týkající se dotčených fondů. Veřejná ochránkyně práv rovněž předložila návrhy týkající se transparentnosti procesu monitorování a opatření k posílení zapojení občanské společnosti.