Štrasburk, 6. listopadu 2020

Stížnost 1598/2020/ΜΜΟ

Předmět: Jak Evropská komise monitoruje a zajišťuje dodržování základních práv chorvatskými orgány v souvislosti s operacemi správy hranic, které dostávají finanční prostředky EU

Vážený pane předsedo,

Rozhodl jsem se zahájit šetření stížnosti, kterou jsem obdržel od Amnesty International na Evropskou komisi, zejména pokud jde o to, jak Komise zajišťuje, aby chorvatské orgány dodržovaly základní práva v souvislosti s operacemi správy hranic financovanými z fondů EU.

Stěžovatel tvrdí, že se Komise nezabývala přetrvávajícími obviněními chorvatských orgánů ze závažného porušování lidských práv v souvislosti s operacemi správy hranic, na něž obdržela finanční prostředky EU ^[1], zejména na hranicích s Bosnou a Hercegovinou a Srbskem. Stěžovatel zejména tvrdí, že Komise neověřila, zda chorvatské orgány zavedly účinný „monitorovací mechanismus“, který má zajistit, aby operace správy hranic byly plně v souladu se základními právy a právem EU.

Podle stěžovatele Komise odkázala na takový monitorovací mechanismus a uvedla, že na tento účel bylo vyčleněno 300 000 EUR. Neexistují však žádné důkazy o tom, že by takový mechanismus byl zaveden, ani o tom, které organizace jsou zapojeny do monitorování základních práv ^[2]. Podle stěžovatele tedy chybí transparentnost, pokud jde o to, jak byly dotčené finanční prostředky EU využity.

A konečně, podle stěžovatele, přestože si je Komise vědoma obvinění z porušování lidských práv, poskytla Chorvatsku v prosinci 2019 dodatečné finanční prostředky na správu hranic.

Jako první krok v tomto šetření jsem se rozhodl požádat Komisi o písemnou odpověď na otázky uvedené v příloze.

Bylo by rovněž užitečné, kdyby Komise mohla s mým úřadem sdílet veškeré dokumenty týkající se výše uvedených otázek, jako je korespondence s chorvatskými orgány, dohody s vnitrostátními nebo mezinárodními subjekty nebo zprávy o provádění a hodnocení.

Vezměte prosím na vědomí, že Vaši odpověď a související přílohy pravděpodobně zašleme stěžovateli k připomínkám. ^[3] Rád bych obdržel odpověď Komise do 31. ledna 2021.

Vedoucí tohoto vyšetřování je Maria Moustakaliová.

Pokud se v průběhu tohoto šetření Komise zapojí do soudních řízení týkajících se stejného předmětu jako tato stížnost, rád bych Vás požádal, abyste nám to sdělil.

Upřímně,

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

příloha

1. Co zahrnuje koncepce monitorovacího mechanismu v rámci nouzového financování EU? Znamená to například financování stávajících mezinárodních nebo vnitrostátních orgánů pro monitorování základních práv a dodržování právních předpisů EU v oblasti azylu?

2. Komisař Johansson nedávno odkázal na dohodu, podle níž se do této činnosti zapojí chorvatský veřejný ochránce práv, chorvatské právní středisko a vysoký komisař OSN pro uprchlíky. Mohla by Komise poskytnout více informací o této dohodě s chorvatskou vládou a vysvětlit, zda byly tyto subjekty zapojeny?

3. Bylo vytvoření účinného monitorovacího mechanismu předpokladem pro přidělení finančních prostředků EU Chorvatsku v rámci projektu mimořádné pomoci z prosince 2018 ^[4]?

4. Podle komisaře Johanssona ^[5] obdržela Komise od chorvatských orgánů závěrečnou zprávu o provádění týkající se výše uvedeného projektu mimořádné pomoci. Mohla by Komise tuto zprávu, jakož i své vlastní posouzení toho, jak byl projekt realizován, sdílet?

5. Má Komise na základě této zprávy konkrétní informace o i) tom, zda byl monitorovací mechanismus zřízen, ii) zda začal fungovat, iii) o jeho cílech a činnostech a iv) o zúčastněných subjektech?

Pokud byl mechanismus skutečně zaveden a Komise to ověřila:

6. Má Komise informace o výši finančních prostředků skutečně vynaložených na tento mechanismus?

7. Jak Komise přímo ověřila nezávislost a účinnost mechanismu? Uspořádala vyšetřovací misi do Chorvatska? Projednala Komise výsledky monitorovacího mechanismu s chorvatskými orgány, chorvatským veřejným ochráncem práv a organizacemi občanské společnosti, jak se předpokládá ve sdělení Evropskému parlamentu a Radě o ověření plného uplatňování schengenského acquis Chorvatskem ^[6]?

8. Požadovala Komise od chorvatských orgánů nějaká další opatření s cílem zvýšit účinnost monitorování základních práv v souvislosti se správou hranic?

9. Má Komise v úmyslu přijmout nějaká další opatření ke zlepšení toho, jak jsou v souvislosti s chorvatskými pohraničními operacemi monitorována základní práva? Uspořádá Komise například misi na místě, aby pomohla chorvatským orgánům? Pokud ano, jaká bude konkrétní úloha a úkoly této mise v rámci nouzového financování EU?

10. Měla obvinění ze systematického porušování základních práv na chorvatské hranici dopad na přidělení nových finančních prostředků (souvisejících s migrací) Chorvatsku v prosinci 2019?

11. Uvažovala Komise o zpětném získání finančních prostředků, pokud existují důkazy o tom, že Chorvatsko nesplnilo podmínky projektu?

12. Jaké postupy má Komise zavedeny, i) aby reagovala, pokud existují důkazy o tom, že Chorvatsko nesplnilo podmínky projektu, a ii) aby zajistila, že financování EU v souvislosti se správou hranic přispěje k posílení ochrany základních práv?

[1] V rámci Azylového, migračního a mezinárodního fondu EU (AMIF) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) na období 2014–2020.

[2] Podle stěžovatele vysoký komisař OSN pro uprchlíky a chorvatské právní středisko uvedli, že nejsou zapojeni.

[3] Chcete-li předložit dokumenty nebo informace, které považujete za důvěrné a které by neměly být stěžovateli zpřístupněny, označte je jako „důvěrné“. Tyto dokumenty mohou být zasílány prostřednictvím zabezpečených kanálů, jako je Ares, CIRCABC nebo rovnocenných aplikací. V případě potřeby lze obsluhu případu kontaktovat předem.

[4] DOMŮ/2017/ISFB/AG/EMAS/0076

[5] http://hr.n1info.com/English/NEWS/a567446/Johansson-We-have-make-the-protection-of-borders-does-involve-abuse.html (v angličtině)

[6] COM(2019) 497 final ze dne 22. října 2019: https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/what-we-do/policies/european-agenda-migration/20191022_com-2019-497-communication_en.pdf.