Případ se týkal toho, jak Evropská komise monitoruje a zajišťuje dodržování základních práv chorvatskými orgány v souvislosti s operacemi správy hranic podporovanými z fondů EU. Šetření zkoumalo, zda v souladu se závazkem Komise byla mimořádná pomoc vyplacená Chorvatsku doprovázena vytvořením monitorovacího mechanismu s cílem zajistit, aby opatření v oblasti správy hranic byla plně v souladu se základními právy a právními předpisy EU v oblasti azylu.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že Komise vytvořila nejasnosti, pokud jde o způsob, jakým komunikovala o monitorovacím mechanismu v souvislosti s mimořádnou pomocí. Kromě toho byl až v létě 2021 vytvořen nezávislý monitorovací mechanismus pro dohled nad ochranou základních práv. Bylo to politováníhodné.

Na závěr šetření veřejná ochránkyně práv naléhavě vyzvala Komisi, aby plně sledovala, zda je mechanismus skutečně nezávislý a účinný při zajišťování souladu se základními právy a právem EU. Veřejná ochránkyně práv předložila návrh na zlepšení, pokud jde o sdělení Komise týkající se monitorovacího mechanismu. Veřejná ochránkyně práv rovněž vyzvala Komisi, aby se aktivně zapojila do monitorovacího mechanismu a požádala chorvatské orgány, aby poskytly konkrétní a ověřitelné informace o opatřeních přijatých k prošetření zpráv o hromadném vyhoštění migrantů a žadatelů o azyl a špatném zacházení s nimi. Veřejná ochránkyně práv nakonec požádala Komisi, aby ji do jednoho roku informovala o krocích, které podnikla k posílení dodržování základních práv při operacích na hranicích, které dostávají finanční prostředky EU.