- CS Čeština
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.
Zpráva o kontrole dokumentů a jednání o tom, jak Evropská komise zajišťuje, aby chorvatské orgány dodržovaly základní práva v souvislosti s operacemi správy hranic financovanými z fondů EU
Zpráva o inspekci - Datum Čtvrtek | 23 září 2021
Případ 1598/2020/VS - Otevřeno dne Pátek | 06 listopadu 2020 - Rozhodnutí ze dne Úterý | 22 února 2022 - Dotčený orgán Evropská komise ( Další šetření není důvodné ) - Země Belgie
Stížnost: 1598/2020/MMO
Název případu: Jak Evropská komise zajišťuje, aby chorvatské orgány dodržovaly základní práva v souvislosti s operacemi správy hranic financovanými z fondů EU
Datum: čtvrtek 23. září 2021
Opatření pro dálkovou inspekci: Webex online setkání
Přítomni
Zástupci Komise:
Zástupci veřejného ochránce práv:
Účel schůze
Účelem schůze bylo vyjasnit některé otázky týkající se věci 1598/2020/MMO. Otázky byly spolu s žádostí o schůzku zaslány Komisi před zasedáním dne 12. července 2021.
Úvod a procesní informace
Schůze byla zahájena v 10:00 a ukončena v 11:15.
Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv stanovil předmět, účel a postup setkání v rámci šetření veřejné ochránkyně práv týkajícího se stížnosti 1598/2020/MMO. Zejména informovala zástupce Komise, že pokud si přejí poskytnout veřejnému ochránci práv jakékoli další dokumenty, které označili za důvěrné, nebude jim umožněn přístup bez předchozího souhlasu Komise ´s, a to ani stěžovateli, ani žádné jiné osobě mimo úřad veřejného ochránce práv ´s. Informace a dokumenty tohoto druhu budou ze spisů veřejného ochránce práv vymazány krátce po ukončení šetření.
Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv se zástupců Komise dotázal, zda mají k žádosti o schůzku a její příloze nějaké úvodní připomínky. Zástupce Komise odpověděl, že položené otázky jsou užitečné a představují dobrý základ pro další postup.
Vyměňované informace
Před zodpovězením otázek zaslaných Komisi požádal vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv Komisi, aby shrnula nejnovější vývoj případu. To se týkalo zejména tiskové zprávy stěžovatele a dalších zúčastněných stran o zřízení nového monitorovacího mechanismu v Chorvatsku.
Komise vysvětlila, že existuje a existuje několik mechanismů, které je důležité nezaměňovat. Komise potvrdila, že může podat zprávu o novém vývoji v tomto ohledu.
Zaprvé existoval trojstranný protokol, konkrétně mechanismus spolupráce mezi UNHRC, chorvatským právním střediskem a chorvatským ministerstvem vnitra, jehož cílem bylo podpořit toto ministerstvo při jeho činnostech v oblasti sledování hranic. Tento protokol vedl k řadě návštěv a zpráv.
Za druhé, grantová dohoda o mimořádné pomoci (EMAS) měla chorvatským orgánům poskytnout technickou podporu, která jim umožní provádět hraniční kontroly samy. Grant byl použit na řadu seminářů, postupů, školení atd. Komise je toho názoru, že v důsledku toho bylo dosaženo určitého pokroku.
Zástupci Komise objasnili, že činnosti spojené s monitorováním hranic, které provádějí strany trojstranného protokolu, nemají být předpokladem pro udělení grantu EMAS. Oba mechanismy, a sice trojstranný protokol a grant EMAS, probíhaly souběžně, ale nebyly vzájemně nijak propojeny; protokol doplnil činnosti grantu EMAS.
Vzhledem k rostoucí kritice účinnosti trojstranného protokolu a zpráv o porušování základních práv začala Komise od roku 2020 zvyšovat svou spolupráci s chorvatskými orgány. Cílem bylo povzbudit je k zavedení nezávislého monitorovacího mechanismu, který by měl specializovanou strukturu a možnost jednat z vlastního podnětu. Vstup tohoto mechanismu v platnost byl oznámen v červnu 2021. Pro takový mechanismus neexistuje žádný model ani referenční hodnota. Proto může být dále rozvíjena a zlepšována.
Pokud jde o důvody nejasností ohledně monitorovacích mechanismů, Komise uvedla, že mohou existovat dva různé důvody: Zaprvé, předmětem stížnosti byl pouze grant EMAS. Mohlo dojít k nejasnostem ohledně skutečnosti, že sledování trojstranného protokolu smluvními stranami nesouvisí s grantem EMAS. Zadruhé mohl existovat zájem přesvědčit Komisi, aby proti Chorvatsku zahájila řízení o nesplnění povinnosti.
Komise uvedla, že kromě nezávislého monitorovacího mechanismu přesvědčila chorvatské orgány, aby vytvořily poradní orgán spojený s tímto mechanismem. Zúčastněnými stranami jsou mimo jiné Komise, Agentura EU pro základní práva (FRA), chorvatský vnitrostátní veřejný ochránce práv a veřejní ochránci práv pro děti a rovnost Chorvatska, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizace pro migraci, úředník agentury Frontex pro otázky základních práv a úřad EASO. Toto ujednání umožňuje těmto stranám poskytovat poradenství ohledně monitorovacího mechanismu, přičemž zůstávají nezávislé a nemají dopad na své vlastní činnosti.
Uskutečnila se řada ohlášených i neohlášených návštěv na místě, jakož i první zasedání poradního orgánu, na němž byly projednány praktické otázky, jako je způsob provádění návštěv na místě a hladká spolupráce s vnitrostátními orgány.
Pokud jde o komunikaci o složení a mandátu nedávno zřízeného monitorovacího mechanismu, Komise uvedla, že se jedná o záležitost chorvatských orgánů, ale již s nimi záležitost nadnesla a čeká na jejich odpověď.
*****
Komise uvedla, že prostředky, které má k dispozici, aby povzbudila chorvatské orgány ke zřízení nezávislého monitorovacího mechanismu, jsou zejména šetření evropského veřejného ochránce práv, jakož i otázky Evropského parlamentu, nevládních organizací a členských států.
Pokud jde o mimořádné financování, Komise k řešení mimořádných situací v zásadě používá podmíněnost jen velmi zřídka. Pokud jde o grant EMAS Chorvatsku, finanční podpora byla odůvodněna mimořádnými okolnostmi na vnějších hranicích, které vyžadovaly rychlé posílení správy hranic. Původní grantová dohoda EMAS proto neobsahovala žádnou podmíněnost.
Komise uvedla, že při zpětném pohledu to nebylo optimální, a proto do poslední grantové dohody uzavřené s Chorvatskem v létě 2021 zahrnula podmíněnost. Konkrétně bylo financování poskytnuto poté, co byl zaveden nezávislý monitorovací mechanismus.
*****
Komise uvedla, že nezapomíná na obvinění z údajného porušování základních práv na chorvatské hranici. Naopak, plné dodržování základních práv, zejména při správě vnějších hranic, je pro Komisi zásadní. Komise však nemá pravomoc ani personál k tomu, aby sama prováděla vyšetřování případů porušování lidských práv v členských státech. Z orgánů EU má takové pravomoci pouze agentura Frontex, pokud provádí operace, ale v současné době nemá v Chorvatsku žádné operace. Vyšetřování navíc dosud nezahájila ani UNHRC.
Komise přesto uskutečnila mise na chorvatské hranice. Pandemie COVID-19 bránila Komisi v častější účasti na misích. Komise vyjádřila naději, že mise budou v budoucnu snazší. Komise zároveň nechce zdvojovat práci jiných subjektů, které mají kontrolní pravomoci. Spíše je připraven podpořit tyto orgány. Komise se například několikrát setkala s chorvatskou veřejnou ochránkyní práv, aby zajistila, že bude moci plně vykonávat své pravomoci.
*****
Komise uvedla, že nemá k dispozici důkazy nezbytné k zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti Chorvatsku ani k „zmrazení“ finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že původní grantová dohoda EMAS neobsahovala v tomto ohledu žádné výslovné podmínky, neměla Komise právní prostředky k pozastavení nebo odvolání finančních prostředků ani nebyly k dispozici požadované důkazy.
Nejnovější grantová dohoda EMAS s Chorvatskem je podmíněna zřízením nezávislého monitorovacího mechanismu. Tato grantová dohoda EMAS stanoví, že nový nezávislý monitorovací mechanismus bude podporován z fondů EMAS po dobu jednoho roku (do května 2022).
*****
Nově zřízený mechanismus se bude v budoucnu vyvíjet a Komise je připravena nabídnout podporu pro možná zlepšení. Chorvatský monitorovací mechanismus nelze považovat za jediný možný model nezávislého monitorovacího mechanismu.
Komise uvedla, že na cestě dochází k obecnějším změnám, které přímo nesouvisejí s daným případem, ale přesto by mohly vést ke zlepšení. Tento vývoj zahrnuje ustanovení o ochraně základních práv v Schengenské dohodě a v právních předpisech EU v oblasti migrace. Kromě toho Komise v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem posoudí, jak lze financování podmínit dodržováním základních práv. V neposlední řadě Komise navrhla modernizaci schengenského hodnocení, které bude rovněž zahrnovat hodnocení schopnosti členských států zajistit ochranu základních práv.
Komise souhlasila s tím, že evropskému veřejnému ochránci práv zpřístupní následující dokumenty, které by měly být považovány za důvěrné:
• Blesková zpráva – první zasedání poradního výboru dne 17. 2021
• Zpráva z pracovní cesty do Chorvatska ve dnech 17.–18. listopadu 2020
• Rozhodnutí o udělení grantu EMAS HOME/2020/ISFB/AG/EMAS/0136
• Grantová dohoda č. HOME/2020/ISFB/AG/EMAS/0136
Závěr schůze
Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv poděkoval zástupcům Komise za setkání.
V Bruselu dne 30. září 2021