Rada by měla poskytnout přístup k dokumentům souvisejícím s jednáními o aktu o digitálních trzích a pokud tak neučiní, jedná se o nesprávný úřední postup, zjistilo šetření veřejné ochránkyně práv.

Zjištění veřejné ochránkyně práv navazuje na stížnost sítě novinářů usilujících o přístup k původním připomínkám a otázkám členských států k návrhu nařízení, jehož cílem je vytvořit digitální prostor, kde jsou chráněna základní práva uživatelů a podniky mají rovné podmínky.

Rada v reakci na žádost novinářů určila celkem 28 pracovních dokumentů. Poskytl plný přístup veřejnosti k pěti dokumentům a částečný přístup k dalším deseti dokumentům. Žádná ze zveřejněných informací však neobsahovala postoje členských států. Přístup byl umožněn pouze ke znění návrhu Komise.

Rada tvrdila, že zveřejnění prvních otázek a připomínek členských států k návrhu nařízení by mohlo vést k nesprávnému výkladu ze strany veřejnosti, neboť konečné vnitrostátní postoje by mohly být podstatně odlišné. Rovněž tvrdila, že zveřejnění informací v rané fázi by mohlo vést k bezprecedentnímu lobbování.

Veřejná ochránkyně práv ve své analýze uvedla, že ochota změnit postoj a dosáhnout kompromisu je běžnou a dokonce očekávanou součástí demokratické diskuse. Kromě toho, aby občané mohli uplatňovat své demokratické právo kontrolovat návrh zákona a účastnit se diskuse o něm, musí mít možnost jej sledovat v průběhu jeho vývoje.

Veřejná ochránkyně práv rovněž zjistila, že Rada nevysvětlila, proč by zpřístupnění dokumentů dále zvýšilo lobbování.

Požádala Radu, aby poskytla veřejnosti plný přístup k požadovaným legislativním dokumentům.

Šetření navazuje na další práci veřejné ochránkyně práv v této oblasti, včetně rozsáhlého šetření z vlastního podnětu zahájeného v roce 2017, které se týkalo legislativní transparentnosti v Radě.  V tomto šetření veřejná ochránkyně práv kritizovala skutečnost, že Rada systematicky nezaznamenává totožnost členských států zaujímajících postoje během diskusí o návrzích právních předpisů, a rozšířenou praxi nepřiměřeného označování dokumentů jako dokumentů, které nejsou určeny k oběhu, neboli „LIMITE“.