Toto šetření se týkalo toho, zda Evropská komise dodržuje ustanovení o tabákovém lobbování, jak je stanoveno v Rámcové úmluvě Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC). Veřejná ochránkyně práv zejména posuzovala, jak Komise zajišťuje transparentnost svých interakcí s tabákovým průmyslem.

Předchozí práce veřejné ochránkyně práv ukázala, jak generální ředitelství Komise pro zdraví a bezpečnost potravin (GŘ SANTE) a pro daně (GŘ TAXUD) plní povinnosti v této oblasti. Cílem tohoto šetření bylo posoudit, jak Komise plní své povinnosti ve všech útvarech a ve vztahu ke všem zaměstnancům Komise.

V průběhu šetření veřejná ochránkyně práv sdělila Komisi svá předběžná zjištění. Uvedla, že skutečnost, že Komise nezaujala jednotný přístup ve všech svých útvarech k plnění svých povinností týkajících se transparentnosti interakcí se zástupci tabákového průmyslu, představuje nesprávný úřední postup. Jednalo se mimo jiné o to, že nebyly vedeny a zpřístupňovány zápisy ze schůzek se zástupci zájmových skupin tabákového průmyslu, jakož i o to, že nebylo zajištěno systémové posouzení toho, zda jsou zapotřebí případná setkání se zástupci tabákového průmyslu, a to ve všech generálních ředitelstvích.

Komise ve své odpovědi zopakovala svůj standardní přístup k transparentnosti lobbingu a odkázala na dodatečná opatření přijatá GŘ SANTE a GŘ TAXUD, která existovala před šetřením veřejné ochránkyně práv. Veřejná ochránkyně práv proto potvrdila své zjištění, že skutečnost, že Komise nezajistila ve všech svých útvarech komplexní přístup k transparentnosti schůzek se zástupci tabákového průmyslu, představuje nesprávný úřední postup.

Komise však dodala, že pověří své vedení, aby provedlo posouzení rizika expozice tabákovému průmyslu. Veřejná ochránkyně práv tento závazek uvítala jako známku toho, že by se situace mohla v budoucnu zlepšit. Veřejná ochránkyně práv se začátkem roku 2024 písemně obrátí na Komisi s body, které naléhavě vyzývá, aby při provádění tohoto posouzení sdělila svým generálním ředitelům, vedoucím útvarů a vedoucím kabinetů. Veřejná ochránkyně práv rovněž požádá Komisi, aby do 30. června 2024 podala zprávu o výsledku posouzení a o pokroku dosaženém na tomto základě.

Případ se týkal způsobu, jakým Evropská komise řešila stížnost na Nizozemsko týkající se porušení nizozemských právních předpisů o lehkých elektrických vozidlech. Stěžovatel se obával, že mu Komise neposkytla žádné aktuální informace více než dva roky.

V době, kdy šetření probíhalo, Komise případ uzavřela. Veřejná ochránkyně práv však zjistila, že Komise neprokázala, že případ řešila aktivně a s náležitou péčí. Komise zejména nepředložila přesvědčivé odůvodnění prodlení při projednávání věci, které mělo být s ohledem na důvody pro uzavření věci jasné od samého počátku. Veřejná ochránkyně práv se domnívala, že se jedná o nesprávný úřední postup. Avšak vzhledem k tomu, že Komise od té doby uznala zpoždění při uzavírání případu a omluvila se za ně a současně se zavázala zlepšit svou komunikaci se stěžovateli, veřejná ochránkyně práv se domnívala, že doporučení by neposloužilo žádnému účelu.

Případ se týkal způsobu, jakým Evropská komise řešila stížnost na porušení právních předpisů týkající se souladu italského systému alternativního řešení sporů v odvětví elektronických komunikací s právem EU. Stěžovatel tvrdil, že italský systém porušuje směrnici EU o alternativním řešení sporů a základní práva.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že Komise se stížností na porušení povinnosti nezabývala s nezbytnou pečlivostí, neboť stěžovateli poskytla nejasné a zjevně protichůdné informace a zdálo se, že nebere v úvahu důkazy, které stěžovatel poskytl na podporu svého tvrzení.

Během šetření si však Komise od příslušného italského orgánu vyžádala další informace a objasnila svůj postoj k tomu, proč se domnívá, že italský systém alternativního řešení sporů neporušuje směrnici o alternativním řešení sporů. V této souvislosti veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření se závěrem, že žádná další šetření nejsou oprávněná.

Případ se týkal doby, kterou Evropská komise potřebovala k posouzení odpovědi kyperských orgánů v souvislosti s řízením o nesplnění povinnosti týkajícím se uplatňování spotřebitelského práva EU, zejména toho, zda Kypr zavedl účinný systém prosazování spotřebitelského práva EU.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že Komise poskytla přiměřená vysvětlení ohledně doby potřebné k provedení svého posouzení, zejména proto, že případ vyžaduje přezkoumání místní správní a soudní praxe v průběhu času. Právní prostředí se během této doby vyvíjelo a Komise musela zpracovat značné množství informací. 

Veřejná ochránkyně práv šetření uzavřela a neshledala žádný nesprávný úřední postup. Veřejná ochránkyně práv nicméně vyzvala Komisi, aby zajistila, že vyřizování případů nesplnění povinnosti nebude zpomalováno nedostatečným personálním obsazením nebo jinými administrativními problémy.