Toto šetření z vlastního podnětu zkoumalo, jak agentury EU řeší případy „otáčivých dveří“, do nichž jsou zapojeni vedoucí a/nebo řídící pracovníci, jakož i členové jejich řídících orgánů, kteří po odchodu ze své agentury zastávají pozice v soukromém sektoru.

Veřejná ochránkyně práv provedla důkladný přezkum politik prováděných 15 agenturami EU a zkontrolovala 54 spisů devíti z těchto agentur. Kromě toho se vyšetřovací tým setkal se zástupci pěti agentur, aby objasnil konkrétní otázky.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že ačkoli některé agentury EU přijaly obzvláště podrobné a komplexní pokyny k případům otáčivých dveří, v klíčových oblastech existují mezi agenturami značné rozdíly. Patří mezi ně způsob, jakým agentury zacházejí s opožděnými nebo neúplnými oznámeními o činnostech po skončení služby; povahu a rozsah uložených zmírňujících opatření; jak je monitorováno dodržování těchto opatření; a školení poskytované zaměstnancům o jejich etických povinnostech.

Šetření rovněž odhalilo výrazné rozdíly v pravidlech, jimiž se řídí činnosti členů řídícího orgánu po skončení mandátu (např. ve správních radách nebo radách orgánů dohledu). Pouze několik zkoumaných agentur přijalo politiky k regulaci těchto činností.

S cílem pomoci agenturám EU dále posílit jejich pravidla týkající se efektu otáčivých dveří vydala veřejná ochránkyně práv řadu pokynů pro osvědčené postupy. Potvrdila také, že její úřad bude tyto pokyny uplatňovat při jakémkoli budoucím šetření konkrétních případů otáčivých dveří.