Toto šetření z vlastního podnětu zkoumalo, jak agentury EU řeší případy „otáčivých dveří“ týkající se vyšších a/nebo vedoucích pracovníků, jakož i členů jejich řídících orgánů, kteří nastupují do funkcí v soukromém sektoru poté, co opustí svou agenturu.

Veřejná ochránkyně práv provedla důkladný přezkum politik prováděných 15 agenturami EU a zkontrolovala 54 spisů devíti z těchto agentur. Kromě toho se vyšetřovací tým setkal se zástupci pěti agentur, aby objasnil konkrétní otázky.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že ačkoli některé agentury EU přijaly obzvláště podrobné a komplexní pokyny k případům efektu otáčivých dveří, v klíčových oblastech existují mezi agenturami značné rozdíly. Patří mezi ně způsob, jakým agentury vyřizují pozdní nebo neúplná oznámení o činnostech po ukončení služby; povahu a rozsah uložených zmírňujících opatření; jak je sledováno dodržování těchto opatření; a školení zaměstnanců o jejich etických povinnostech.

Šetření rovněž odhalilo značné rozdíly v pravidlech, jimiž se řídí činnosti členů řídících orgánů po skončení funkčního období (např. ve správních radách nebo radách orgánů dohledu). Pouze několik zkoumaných agentur přijalo politiky k regulaci těchto činností.

S cílem pomoci agenturám EU dále posílit jejich pravidla týkající se efektu otáčivých dveří vydala veřejná ochránkyně práv řadu pokynů pro osvědčené postupy. Potvrdila rovněž, že její úřad bude tyto pokyny uplatňovat při jakémkoli budoucím šetření konkrétních případů otáčivých dveří.