- CS Čeština
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.
Pokyny pro správnou praxi týkající se zveřejňování jmen členů výběrové komise
Korespondence - Datum Pátek | 16 května 2014
Případ OI/4/2013/CK - Otevřeno dne Pondělí | 12 srpna 2013 - Rozhodnutí ze dne Pátek | 16 května 2014 - Dotčené orgány Zásobovácí agentura pro EURATOM ( Další šetření není důvodné ) | Evropského orgánu pro bankovnictví ( Další šetření není důvodné ) | Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ( Další šetření není důvodné ) | Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ( Další šetření není důvodné ) | Odrůdový úřad Společenství ( Další šetření není důvodné ) | Agentura na podporu BEREC ( Další šetření není důvodné ) | Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu ( Další šetření není důvodné ) | Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci ( Další šetření není důvodné ) | Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž ( Další šetření není důvodné ) | Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví ( Další šetření není důvodné ) | Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí ( Další šetření není důvodné ) | Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání ( Další šetření není důvodné ) | Evropská agentura pro chemické látky ( Další šetření není důvodné ) | Evropská agentura pro životní prostředí ( Další šetření není důvodné ) | Evropský úřad pro bezpečnost potravin ( Další šetření není důvodné ) | Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek ( Další šetření není důvodné ) | Agentura Evropské unie pro základní práva ( Další šetření není důvodné ) | Evropský institut pro rovnost žen a mužů ( Další šetření není důvodné ) | Společný podnik Fusion for Energy ( Další šetření není důvodné ) | Evropská agentura pro námořní bezpečnost ( Další šetření není důvodné ) | Evropská agentura pro léčivé přípravky ( Další šetření není důvodné ) | Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost ( Další šetření není důvodné ) | Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost ( Další šetření není důvodné ) | Agentura Evropské unie pro železnice ( Další šetření není důvodné ) | Evropská nadace odborného vzdělávání ( Další šetření není důvodné ) | Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví ( Další šetření není důvodné ) | Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie ( Další šetření není důvodné ) | Evropská obranná agentura ( Další šetření není důvodné ) | Ústav Evropské unie pro studium bezpečnosti ( Další šetření není důvodné ) | Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva ( Další šetření není důvodné ) | Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva ( Další šetření není důvodné ) | Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech ( Další šetření není důvodné ) | Evropský inovační a technologický institut ( Další šetření není důvodné ) | Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny ( Další šetření není důvodné ) | Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum ( Další šetření není důvodné ) | Evropská rada pro systémová rizika ( Další šetření není důvodné ) | Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu ( Další šetření není důvodné ) | Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace ( Další šetření není důvodné ) | Evropská výkonná agentura pro výzkum ( Další šetření není důvodné ) | Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť ( Další šetření není důvodné ) - Země Francie
Úvod
1. Tyto pokyny vydává evropský veřejný ochránce práv na základě šetření z vlastního podnětu týkajícího se různých postupů uplatňovaných agenturami EU v souvislosti se zveřejňováním jmen členů výběrové komise [1].
2. Cílem pokynů je pomoci agenturám EU zajistit správnou rovnováhu mezi i) potřebami transparentnosti, ii) legitimními požadavky na důvěrnost při práci výběrových komisí a iii) základním právem na ochranu osobních údajů.
3. Při formulování pokynů vzal veřejný ochránce práv v úvahu tyto body:
i) Přiměřená transparentnost práce výběrových komisí hraje důležitou úlohu při podpoře důvěry občanů v integritu a objektivitu výběrových řízení a neexistenci jakéhokoli střetu zájmů.
ii) Tajemství týkající se jednání a jednání výběrových komisí bylo zavedeno s cílem zaručit nezávislost těchto komisí a objektivitu jejich jednání tím, že jsou chráněny před veškerými vnějšími zásahy a tlaky. Dodržování této povinnosti mlčenlivosti proto brání zveřejnění názorů vyjádřených jednotlivými členy výběrových komisí.
iii) Uchovat v tajnosti názory jednotlivých členů výběrové komise však není totéž jako uchovat v tajnosti jejich totožnost. Zatímco prvně jmenované chrání členy výběrových komisí před vnějším tlakem, druhým hrozí, že vytvoří atmosféru nedůvěry, například tím, že podnítí podezření na možný střet zájmů nebo dokonce pochybnosti o způsobilosti a zásluhách členů. Ve veřejném zájmu je proto nezbytné zveřejnit jména členů výběrové komise.
iv) Zveřejňování jmen členů výběrových komisí zahrnuje zpracování osobních údajů dotčenou agenturou EU, které musí být v souladu s nařízením 45/2001 [2].
Pokyny
Hlavní směr 1 – Zavedení proaktivní politiky
4. Řádná správa vyžaduje, aby agentury EU nejen správně vyřizovaly žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům a informacím, ale aby také proaktivně rozhodovaly o tom, jaké informace a dokumenty mají být zpřístupněny veřejnosti [3].
5. Otázka přístupu ke jménům členů výběrové komise vyvstává poměrně často. V zájmu účinnosti a jednotnosti by proto každá agentura měla zavést proaktivní postup, pokud jde o zveřejňování jmen, a neměla by se omezovat pouze na odpovědi na žádosti o přístup v jednotlivých případech.
Obecný pokyn 2 – Systémy proaktivního zveřejňování informací
6. Zatímco každá agentura EU by měla rozhodnout o systému, který nejlépe odpovídá jejím specifickým organizačním okolnostem, všechny tyto systémy by měly zohlednit následující body.
7. Uvádění jmenovitých členů výběrové komise na začátku pohovoru s uchazeči je spíše otázkou zdvořilosti než transparentnosti. Taková praxe totiž nezajišťuje odpovídající šíření informací pro účely transparentnosti, neboť ve skutečnosti vylučuje uchazeče, kteří nebyli pozváni k pohovoru, z toho, aby znali totožnost členů výběrové komise.
8. Osvědčenou administrativní praxí je informovat všechny uchazeče o složení výběrové komise dopisem nebo jinými vhodnými prostředky, jako jsou informační listy, e-maily, zprávy o elektronickém náboru. Informace o složení výběrové komise by měly být uchazečům poskytnuty včas, například v dopise potvrzujícím přijetí jejich přihlášky, a nejpozději spolu s informacemi o výsledku jejich přihlášky.
9. Řádnou správní praxí je rovněž náležité zveřejnění složení výběrové komise na zvláštních internetových stránkách agentury s dostatečným předstihem před pohovory s uchazeči, a proto by nemělo být nutné informovat uchazeče individuálně.
Hlavní směr 3 – Zachování nezávislosti výběrové komise a integrity a objektivity výběrových řízení
10. Agentury EU by měly zavést vhodné postupy a záruky s cílem zajistit nezávislost členů výběrové komise a integritu a objektivitu výběrových řízení. Tato opatření by mohla zahrnovat:
zavedení jasné politiky předcházení střetům zájmů a informování všech členů výběrové komise o této politice,
- informování uchazečů o tom, že nemohou osobně kontaktovat členy výběrových komisí a že to představuje důvod pro vyloučení z řízení, a
- požadovat, aby členové výběrové komise neprodleně oznámili veškeré pokusy uchazečů nebo třetích stran kontaktovat je nebo je ovlivnit v souvislosti s výběrovým řízením.
Hlavní směr 4 – Dodržování pravidel EU pro ochranu osobních údajů
11. Při provádění proaktivní politiky týkající se zveřejňování by agentury EU měly dodržovat ustanovení nařízení 45/2001, aby bylo zaručeno základní právo na ochranu údajů. Proaktivní politika by měla vysvětlit nezbytnost zpracování dotčených osobních údajů, jak je popsáno v těchto pokynech, a rovnováhu, kterou tato politika představuje mezi veřejným zájmem na transparentnosti a základním právem na ochranu údajů.
12. Členové výběrových komisí by proto měli být před svým jmenováním informováni o tom, že jejich jména budou uchazečům sdělena a že souhlas s tímto zveřejněním je podmínkou jmenování. Pokud potenciální člen výběrové komise vznese proti tomuto zveřejnění námitku, měla by být výzva k účasti ve výběrové komisi stažena.
13. V případě zveřejnění složení výběrové komise na internetových stránkách agentury by členové výběrové komise měli být informováni o tom, že jejich jména budou zveřejněna na internetových stránkách agentury. Měly by být rovněž informovány o svém právu vznést ze závažných legitimních důvodů proti takovému zveřejnění námitku. Tito členové výběrové komise by však měli být upozorněni na skutečnost, že jejich jména budou uchazečům přesto sdělena [4].
Emily O'Reillyová
[1] OI/4/2013/CK. Veškerá korespondence související s tímto šetřením z vlastního podnětu je k dispozici na adrese:
http://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/initiatives.faces
[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, Úř. věst. 2001, L 8, s. 1.
[3] Agentury by mohly v této a dalších bodech užitečným způsobem konzultovat dokument evropského inspektora ochrany údajů ze dne 24. března 2011 s názvem „Přístup veřejnosti k dokumentům obsahujícím osobní údaje po vydání rozsudku ve věci Bavarian Lager“, který je k dispozici na internetových stránkách EIOÚ. <https://secure.edps.europa.eu/EDPSWEB/webdav/site/mySite/shared/Documents/EDPS/Publications/Papers/BackgroundP/11-03-24_Bavarian_Lager_EN.pdf>
[4] Viz body 8 a 12 výše.