Vážený pane předsedo,

obracím se na Vás v souvislosti s dopisem Komise ze dne 1. července 2022, který byl odpovědí na mou žádost o informace ze dne 24. února 2022. V této žádosti jsem Vás požádal o stanovisko k několika záležitostem týkajícím se transparentnosti a odpovědnosti Nástroje pro oživení a odolnost. Jednalo se o transparentnost národních plánů pro oživení a odolnost a jejich hodnocení; požadavky Nástroje pro oživení a odolnost na informace, komunikaci a propagaci; a mechanismy zavedené za účelem dohledu nad vynakládáním finančních prostředků.

Komise ve své odpovědi uznala význam vysokých standardů transparentnosti a odpovědnosti při provádění Nástroje pro oživení a odolnost. Jak možná víte, můj úřad mezitím obdržel několik stížností na to, jak Komise řešila žádosti veřejnosti o přístup k dokumentům týkajícím se národních plánů pro oživení a odolnost.^[1] Je povzbudivé si přečíst, že Komise nadále zkoumá způsoby, jak dále zvýšit proaktivní zveřejňování dokumentů souvisejících s Nástrojem pro oživení a odolnost.

Můj vyšetřovací tým pečlivě analyzoval odpověď Komise a na základě toho jsem nyní určil některé záležitosti, k nimž bych od Komise rád obdržel další vysvětlení. Otázky k tomuto účelu jsem uvedl v příloze tohoto dopisu.

Ocenil bych, kdybyste pokud možno do 1. prosince 2022 odpověděli s názory Komise na tyto záležitosti. V případě potřeby dalších informací nebo vysvětlení se mohou zaměstnanci Komise obrátit na paní Leticii Díez Sánchezovou.

Upřímně,

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 5. října 2022

příloha

1. Transparentnost národních plánů pro oživení a odolnost a jejich hodnocení

Komise ve své odpovědi vysvětluje, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost neobsahuje ustanovení o zveřejňování vnitrostátních plánů. Komise dodává, že „od okamžiku, kdy jsou plány zohledněny v prováděcím rozhodnutí Rady, se jejich plnění stává záležitostí plnění rozpočtu Unie“.

Mohla by Komise vysvětlit, které části vnitrostátních plánů jsou v prováděcím rozhodnutí Rady „zohledněny“?

Komise rovněž uvádí, že plány oficiálně předložené členskými státy byly v souladu s článkem 25 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost sdíleny s Evropským parlamentem a Radou. Ve své zprávě o provádění Nástroje pro oživení a odolnost ^[2] Komise uvedla, že poskytla Evropskému parlamentu a Radě anglické strojové překlady všech předložených plánů, aby usnadnila jejich přezkum.

Byla by Komise připravena zveřejnit tyto překlady vnitrostátních plánů s příslušnými prohlášeními o vyloučení odpovědnosti?

Komise dále konstatuje, že obdržela 110 žádostí o přístup k dokumentům o Nástroji pro oživení a odolnost a že v odpovědi zveřejnila přibližně 1 600 dokumentů souvisejících s různými národními plány pro oživení a odolnost.

Mohla by Komise uvést povahu dokumentů, k nimž poskytla přístup veřejnosti? Zjistila Komise s ohledem na značný počet dokumentů zpřístupněných na žádost nějaké kategorie dokumentů, u nichž by zvažovala jejich aktivní zpřístupnění v budoucnu?

2. Informace, komunikace a propagace

Komise uvádí, že nemá žádný právní základ, který by zavazoval všechny členské státy k tomu, aby uplatňovaly společný přístup, pokud jde o informování, komunikaci a propagaci vnitrostátních plánů a využívání prostředků na podporu oživení. Chápu, že členské státy zahrnuly do svých plánů nástin svých vnitrostátních komunikačních strategií a že Komise zkontrolovala, zda tyto komunikační strategie splňují minimální požadavky na viditelnost a komunikaci platné pro fondy EU, jak jsou definovány v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, jakož i v nařízení (EU) 2021/241.^[3]

Mohla by Komise vysvětlit, jak posoudila požadavky vnitrostátních plánů na informace, komunikaci a propagaci? Za tímto účelem může Komise odkázat na interní pokyny a kontrolní seznamy, které vypracovala před svým posouzením.

3. Mechanismy dohledu

Ve své odpovědi Komise vysvětluje, že bude provádět audity ex post týkající se milníků a cílů a audity systémů monitorovacích a kontrolních systémů.

Mohla by prosím Komise přesně vysvětlit, jaké kontrolní a auditní mechanismy zavede a za jakých okolností budou použity?

Komise dále uvádí, že členské státy mohou být požádány o poskytnutí přístupu k údajům o konečných příjemcích pro účely kontroly a auditu. Odkazuji na svůj předchozí dopis, v němž jsem se Komise dotázala, za jakých okolností požádá členské státy o podrobný popis konečných příjemců finančních prostředků.

Mohla by prosím Komise objasnit, za jakých okolností by Komise mohla požádat o údaje o konečných příjemcích?

V neposlední řadě Komise uvádí, že zveřejňování některých informací o konečných příjemcích finančních prostředků může být podle některých pravidel EU povinné, například v souvislosti s účely boje proti praní peněz.

Mohla by Komise vysvětlit, jaké informace by členské státy musely zveřejňovat a podle jakých pravidel?

[1] Jedná se o dánskou a švédskou

(https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/61681), francouzské (https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/61897), nizozemské (https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/61847) a německé (https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/60962) národní plány pro oživení a odolnost.

[2] https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/com_2022_75_1_cs.pdf. 

[3] Tamtéž.