Vyhledat šetření

The complaints concerned the European Commission’s decision not to extend funding for those carrying out research under the EU-funded Marie Skłodowska-Curie Action Programme (MSCA) following the impact of the COVID-19 crisis on the work of researchers. The complainants considered that the measures the Commission put in place to support MSCA researchers during the COVID-19 crisis were insufficient, as they would not enable them to continue their work.

The Ombudsman opened an inquiry into how the Commission communicated with project partners that received grants under the MSCA, and the researchers carrying out the work for those project partners, about the measures they could take to address the impact of the COVID-19 crisis on their projects.

During the inquiry, the Ombudsman shared her preliminary findings with the Commission. In particular, the inquiry showed that, overall, the Commission had taken appropriate action to communicate the measures that could be taken to support researchers according to the applicable rules. However, as no solution had been found for the complainants, she urged the Commission to explore whether additional funding could exceptionally be awarded to the complainants and researchers in similarly difficult situations.

The Commission broadly accepted the Ombudsman’s preliminary findings but reiterated that, due to legal and financial constraints, it cannot provide any exceptional funding.

The Ombudsman appreciates the difficult situation faced by many MSCA researchers due to the COVID-19 crisis. At the same time, she acknowledges the Commission’s commitment to find solutions within the applicable rules for those researchers impacted. While it is regrettable that a solution could not be found for the complainants and researchers in similar situations, the Ombudsman closed the case as further inquiries would not result in a more satisfactory outcome for the complainants. However, she made two suggestions for improvement.

Případ se týkal žádosti o přístup veřejnosti ke všem dokumentům vztahujícím se k pěti videokonferencím, které předsedkyně Evropské komise uspořádala se zástupci odvětví na jaře 2020, včetně schůzky s biofarmaceutickou společností vyvíjející vakcínu proti COVID-19. Stěžovatel byl rovněž znepokojen tím, že Komise neurčila všechny dokumenty, na které se vztahovala jeho žádost, a že mu poskytla přístup pouze k části jednoho z dvanácti dokumentů, které určila, a sice prezentace dotčené biofarmaceutické společnosti.

V souvislosti s šetřením veřejné ochránkyně práv Komise určila další tři dokumenty, k nimž poskytla široký přístup. Ačkoli veřejná ochránkyně práv vyjádřila politování nad tím, že Komise původně neurčila, že se na tyto dokumenty vztahuje žádost stěžovatele, nyní se domnívá, že je tato záležitost vyřešena.

Veřejná ochránkyně práv po prostudování dotčené prezentace dospěla k závěru, že existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění, a jako řešení navrhla, aby Komise poskytla přístup širší veřejnosti. Komise toto řešení nepřijala a nadále tvrdila, že příslušné informace jsou z obchodního hlediska citlivé, že dotčená společnost vznesla námitky proti jejich zveřejnění a že neexistuje převažující veřejný zájem.

Veřejná ochránkyně práv vyjádřila politování nad rozhodnutím Komise. Vzala však na vědomí, že Komise s ohledem na námitku společnosti informace pravděpodobně nezveřejní. Uznala rovněž, že Komise od té doby vyvinula větší úsilí, pokud jde o poskytování informací o jednáních s výrobci vakcín. Veřejná ochránkyně práv případ uzavřela a naléhavě vyzvala Komisi, aby dohlédla na to, aby byly požadavky na transparentnost součástí probíhajících a budoucích jednání se společnostmi, v nichž jsou v sázce důležité veřejné zájmy.