Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Dne 1. července 2016 stěžovatel napsal Evropské komisi, že během veřejného zasedání dne 24. května 2016 komisařka Bienkowska nesprávně použila statistiky týkající se střelných zbraní. Komisař údajně uvedl, že za poslední desetiletí bylo střelnými zbraněmi zabito 100 000 osob. Stěžovatel tvrdil, že správný počet byl 66 000. Kromě toho se dotázal, proč komisař nezmínil, že použité střelné zbraně byly legálně drženy pouze v 2,27 % případů (1 500 případů). Komise neodpověděla.

Šetření

2. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření stížnosti a identifikovala následující tvrzení a tvrzení:

1) Komise na korespondenci stěžovatele neodpověděla. Komise by měla odpovědět.

2) Komisař uvedl nepřesné skutečnosti. Komisařka by měla vysvětlit, proč předložila nepřesné skutečnosti.

3. V průběhu šetření obdržel veřejný ochránce práv odpověď Komise a následně připomínky stěžovatele k odpovědi. Při provádění šetření veřejný ochránce práv zohlednil argumenty a stanoviska předložená stranami.

Tvrzení o neposkytnutí odpovědi

Posouzení veřejného ochránce práv

4. Komise nyní stěžovateli odpověděla. Komise proto tento aspekt případu vyřešila.

Tvrzení, že komisař předložil nepřesné skutečnosti

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

5. Komise ve své odpovědi uznala, že se komisařka při svém projevu v Evropském parlamentu dne 26. května 2016 dopustila chyby. Místo toho, aby přesně uvedla, že v Evropě došlo v posledním desetiletí k 10 000 vraždám způsobeným střelnými zbraněmi, zmínila 100 000 vražd. Číslo 10 000 vycházelo ze studie vypracované Evropskou komisí, která se opírala o studii vypracovanou Organizací spojených národů.[1] Komise dále uvedla, že podle její studie bylo v EU od poloviny 90. let ztraceno nebo odcizeno téměř půl milionu střelných zbraní, které zůstaly nezvěstné. Komise konstatovala, že v posledních desetiletích došlo v Evropě k několika masakrům za použití legálně držených samonabíjecích palných zbraní.[2] V této souvislosti se Komise domnívala, že je nezbytné přijmout opatření k zajištění bezpečnosti občanů a zároveň zohlednit oprávněná očekávání lovců, sportovních střelců a sběratelů.

6. Stěžovatel se domnívá, že odpověď Komise je nedostatečná. Zdůrazňuje, že administrativa nesmí zkreslovat fakta. Komise nevysvětlila důvody tak obrovské chyby a proč komisař opomněl uvést počet vražd způsobených legálně drženými střelnými zbraněmi. Komise nevyřídila korespondenci jako stížnost na komisařku Bienkowskou. Komise neuvedla, jaká opatření byla přijata s cílem zajistit, aby se to v budoucnu již neopakovalo. V neposlední řadě stěžovatel tvrdí, že by Komise měla informace veřejně opravit.

Posouzení veřejného ochránce práv

7. Veřejná ochránkyně práv souhlasí se stěžovatelem, že správa musí poskytovat přesné informace a zakládat svá opatření na nich. Veřejná ochránkyně práv se nicméně domnívá, že Komise podnikla dostatečné kroky k uspokojení tohoto aspektu stížnosti. V tomto ohledu by nebylo smysluplné pokračovat v šetření.

8. Ve své odpovědi Komise tuto chybu uznala a napravila.[3] Ačkoli Komise a stěžovatel uvádějí různá data projevu, veřejný ochránce práv chápe, že odkazují na stejný projev. Vzhledem k obsahu korespondence stěžovatele považuje veřejná ochránkyně práv za pochopitelné, že ji Komise považovala spíše za korespondenci než za formální stížnost na komisaře. Odpověď Komise se zabývá otázkami vznesenými stěžovatelem. Veřejná ochránkyně práv věří, že Komise přijala nebo přijme opatření s cílem zabránit opakování stejné chyby v budoucnu.

9. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že Komise tento aspekt případu rovněž vyřešila. Veřejná ochránkyně práv nicméně souhlasí se stěžovatelem, že by mohlo být vhodné, aby Komise zvážila zveřejnění zprávy opravující nepřesné informace s cílem zajistit, aby byla veřejnost přesně informována. Veřejný ochránce práv předloží odpovídající návrh níže.

Závěr

Na základě šetření této stížnosti ji veřejný ochránce práv uzavírá tímto závěrem[4]:

Komise podnikla odpovídající kroky k vyřízení stížnosti.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Návrhy na zlepšení

Komise by měla zvážit, zda by nebylo vhodné zveřejnit opravu.

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk, 21. prosince 2016

[1] „Evaluation of the Firearms Directive“ (Hodnocení směrnice o palných zbraních), závěrečná zpráva, prosinec 2014: http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/8385?locale=sk

[2] Mimo jiné: Hungerford, Spojené království, 1987; Nanterre, Francie, 2002; Erfurt, Německo, 2002; Kauhajoki, Finsko, 2008.

[3] Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že mezi počtem vražd zmíněným stěžovatelem a Komisí (66 000, resp. 10 000) existuje rozpor, který nebyl vysvětlen. Stěžovatel však ve svých připomínkách nezpochybňuje nižší údaj poskytnutý Komisí.

[4] Informace o přezkumném řízení jsou k dispozici na internetových stránkách veřejného ochránce práv: http://www.ombudsman.europa.eu/en/resources/otherdocument.faces/en/70669/html.bookmark