Stěžovatel požádal Evropskou komisi, aby poskytla veřejnosti přístup k dokumentům týkajícím se výdajů komisaře na služební cestu do Dubaje. Komise neuvedla, kolik dokumentů bylo označeno za dokumenty, na něž se žádost vztahuje, a nepřijala konečné („potvrzující“) rozhodnutí o žádosti v příslušné lhůtě stanovené právními předpisy EU o přístupu veřejnosti k dokumentům, která tuto lhůtu značně překročila.

Veřejný ochránce práv zahájil šetření a v rámci šetření se snažil nahlédnout do dokumentů spadajících do působnosti žádosti. Poté, co veřejná ochránkyně práv požádala o nahlédnutí do dokumentů, však Komise přijala potvrzující rozhodnutí. Veřejná ochránkyně práv se proto rozhodla šetření ukončit, což bylo omezeno na zpoždění Komise při přijímání potvrzujícího rozhodnutí.