Vyrobeno v souladu s čl. 2 odst. 10 statutu evropského veřejného ochránce práv [1]

Souvislosti stížnosti

1. Po příjezdu osob žádajících o azyl do EU jsou členské státy povinny poskytnout jim „podmínky přijetí“. Patří mezi ně potraviny, oblečení, ubytování, jakož i přístup ke zdravotní péči a vzdělávání pro nezletilé. V souladu s Ženevskou úmluvou z roku 1951 [2] hrají podmínky přijímání klíčovou úlohu při zajišťování přístupu uprchlíků k důstojným životním podmínkám.

2. V posledních letech však byly zhoršující se podmínky přijímání v některých zařízeních pro řízení migrace v celé EU předmětem zvýšeného znepokojení občanské společnosti a institucí pro lidská práva.[3] Obzvláště kritizována byla zařízení nacházející se na řeckých ostrovech ve východním Egejském moři.[4] V těchto zařízeních je přítomna Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA), jejíž odborníci pomáhají řeckým orgánům při zajišťování podmínek přijímání v souladu se společným evropským azylovým systémem (CEAS) [5].

3. V říjnu 2023 podal stěžovatel žádost [6] o přístup veřejnosti k dokumentům agentury EUAA týkajícím se podmínek přijímání na ostrovech ve východním Egejském moři. Žádost se týkala „všech dokumentů (mimo jiné včetně zpráv, zpráv z misí, poznámek z návštěv na místě, hodnocení, zápisů ze schůzí, e-mailových výměn s řeckými orgány a/nebo jinými orgány EU, včetně příloh) týkajících se podmínek přijímání v táborech a/nebo zajišťovacích zařízeních na řeckých ostrovech Lesbos, Samos, Chios, Kos a Leros a/nebo zmiňujících tyto podmínky“ na období od 1. května 2023 do 9. října 2023.

4. Agentura EUAA identifikovala 133 dokumentů, které spadají do oblasti působnosti žádosti o přístup veřejnosti, konkrétně:

• 130 dokumentů agentury EUAA (dokumenty „kategorie I“). Jedná se většinou o zprávy od terénního personálu a několik e-mailových výměn (11 dokumentů o všech ostrovech, 31 o Lesbosu, 15 o Chiosu, 29 o Samosu, 25 o Kosu, 19 o Lerosu);
• dvě komunikace s Evropskou komisí („dokumenty kategorie II“);
• Rozhodnutí veřejného ochránce práv ve věci OI/3/2022/MHZ („dokument kategorie III“).

5. Agentura EUAA odepřela přístup ke všem dokumentům s výjimkou rozhodnutí veřejného ochránce práv.[7] Při odepření přístupu k ostatním 132 dokumentům se agentura EUAA opírala o potřebu chránit veřejný zájem, pokud jde o veřejnou bezpečnost [8], osobní údaje [9] a probíhající a budoucí rozhodování [10].

6. V lednu 2024 stěžovatel požádal agenturu EUAA, aby své rozhodnutí přezkoumala (podáním „potvrzující žádosti“) a poskytla (částečný) přístup k dokumentům s výjimkou osobních údajů. Požádal rovněž agenturu EUAA, aby mu poskytla seznam sporných dokumentů.

7. Agentura EUAA trvala na svém rozhodnutí odepřít přístup. Poskytla však stěžovateli seznam dokumentů (podrobné informace o některých nedostatcích v podmínkách přijetí, které byly v dokumentech zjištěny).

8. Stěžovatel nebyl spokojen s tím, jak agentura EUAA vyřídila jeho žádost o přístup, a proto se v dubnu 2024 obrátil na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

9. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření, jak agentura EUAA vyřídila žádost stěžovatele o přístup veřejnosti, včetně odmítnutí agentury EUAA zpřístupnit sporné dokumenty na základě potřeby chránit veřejnou bezpečnost a jejího rozhodování.

10. V průběhu šetření vyšetřovací tým veřejného ochránce práv zkontroloval 132 dokumentů dotčených ve stížnosti, jakož i odpovědi třetích stran, které agentura EUAA konzultovala ohledně žádosti o přístup a které vznesly námitky proti zpřístupnění. Agentura EUAA rovněž poskytla veřejné ochránkyni práv další připomínky.

Předložené argumenty

11. Agentura EUAA ve svém potvrzujícím rozhodnutí tvrdila, že není možné poskytnout veřejnosti přístup k požadovaným dokumentům z těchto důvodů:

i. Ochrana veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost: Dokumenty obsahují citlivé operativní informace, například o pracovních postupech a modalitách řeckých orgánů a jejich spolupráci s agenturou EUAA. Poskytnutí informací by vážně ohrozilo dotčená přijímací řízení a narušilo důvěru řeckých orgánů, čímž by ohrozilo rovněž operace agentury EUAA v Řecku. To by následně ovlivnilo provádění společného evropského azylového systému v Řecku, což by mohlo mít dopad na vnitřní bezpečnost členského státu. Agentura EUAA dodala, že vzhledem k tomu, že operativní informace jsou neoddělitelně spjaty s informacemi o podmínkách přijetí obsaženými v dokumentech, musí se výjimka z ochrany veřejné bezpečnosti vztahovat na dokumenty jako celek.

ii) Ochrana rozhodovacího procesu: Jedná se o interní dokumenty používané pro účely komunikace v rámci agentury EUAA (kategorie I) nebo mezi agenturou EUAA a Komisí (kategorie II). Zpřístupnění dokumentů kategorie I by mělo nepříznivý dopad na informace, které agentura EUAA obdrží od svých zaměstnanců i od řeckých orgánů, čímž by byla narušena schopnost agentury EUAA přijímat informovaná rozhodnutí. Zveřejnění by rovněž mohlo agenturu EUAA a řecké orgány vystavit nepatřičnému vnějšímu vlivu. Pokud jde o dokumenty náležející do kategorie II, agentura EUAA tvrdila, že zpřístupnění by odhalilo předběžná stanoviska a informace, které v době vypracování těchto dokumentů ještě nebyly potvrzeny. Zveřejnění těchto nekonečných výměn by v konečném důsledku mohlo v budoucnu vést k autocenzuře státních zaměstnanců.

12. Při posuzování potřeby chránit svůj rozhodovací proces dospěla agentura EUAA rovněž k závěru, že neexistuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění.

13. Pokud jde o možnost poskytnout částečné zpřístupnění, agentura EUAA tvrdila, že i v teoretickém scénáři, kdy by mohl být poskytnut omezený přístup, by dokumenty ztratily smysl vzhledem k množství potřebných úprav. Částečné poskytnutí informací by tedy pro agenturu EUAA představovalo nepřiměřenou administrativní zátěž ve srovnání s přínosy, které by z ní stěžovatel čerpal. V dodatečných stanoviscích zaslaných veřejné ochránkyni práv v květnu 2024 agentura EUAA dodala, že (ne)přiměřenost této zátěže je třeba posoudit s ohledem na poměrně omezené zdroje, struktury a nástroje, které agentury EU mají. Agentura dále zdůraznila, že stěžovateli nicméně poskytla podrobný seznam podmínek přijetí uvedených v každém dokumentu.

14. Stěžovatel ve své potvrzující žádosti i ve své stížnosti veřejnému ochránci práv předložil tyto argumenty:

i. Ochrana veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost: Agentura EUAA neprokázala konkrétní a skutečné riziko pro veřejnou bezpečnost ani příčinnou souvislost mezi tímto rizikem a zpřístupněním dokumentů. Vzhledem k tomu, že se žádost o přístup zaměřovala na podmínky přijetí, které obvykle nepředstavují z provozního hlediska citlivé informace, měl stěžovatel za to, že se agentura EUAA mohla dopustit zjevné chyby tím, že uplatnila výjimku z důvodu veřejné bezpečnosti ve vztahu k 132 dokumentům jako celku. 

ii) Ochrana rozhodovacího procesu: Agentura EUAA nevysvětlila, jak by zpřístupnění každého dokumentu předvídatelně a vážně ohrozilo její rozhodovací proces. Pro stěžovatele není skutečnost, že se jedná o interní dokumenty týkající se každodenní práce pracovníků agentury EUAA, relevantní, neboť účelem nařízení č. 1049/2001 je umožnit veřejnou kontrolu každodenní práce orgánů a institucí EU.

15. Pokud jde o rozhodování, stěžovatel tvrdil, že transparentnost podmínek přijímání v migračních zařízeních financovaných EU představuje převažující veřejný zájem, zejména s ohledem na obavy vyjádřené v souvislosti s možným porušováním práv v těchto zařízeních.

16. Kromě toho stěžovatel na procesní úrovni tvrdil, že agentura EUAA neposkytla částečný přístup k dokumentům z převážně administrativních důvodů, aniž by poskytla důkazy o nepřiměřené povaze související zátěže. Uvedl, že schopnost agentury EUAA popsat podmínky přijetí na seznamu dokumentů ukázala, že existují smysluplné informace, které by mohly být (částečně) zveřejněny.

Posouzení veřejného ochránce práv

Obecné úvahy

17. Je-li orgán EU požádán o zpřístupnění dokumentu, musí provést individuální posouzení, zda se na dokument vztahuje výjimka z práva veřejnosti na přístup k dokumentům [11] Výjimky z přístupu veřejnosti musí být uplatňovány co nejpřísněji [12] a pouze na ty dokumenty (části dokumentů), kterých se týká. [13] Při odepření přístupu musí orgány EU vysvětlit, jak by zpřístupnění příslušného dokumentu mohlo konkrétně a skutečně ohrozit zájem chráněný výjimkou, o kterou se opírá [14].

18. Agentura EUAA odepřela přístup k dokumentům na základě potřeby chránit veřejný zájem, pokud jde o veřejnou bezpečnost, a na základě potřeby chránit své rozhodování s odůvodněním, že uplatněné výjimky „se vztahují v podstatě na celý obsah [132] dokumentů“. Agentura EUAA vysvětlila důvody, proč musí být přístup veřejnosti odepřen, a uvedla přesně stejné argumenty pro 130 ze 132 dokumentů [15].

19. Úvodem veřejná ochránkyně práv konstatuje, že zjištěné dokumenty jsou různorodé, pokud jde o povahu, obsah a autory.[16] Tato různorodost není zachycena v potvrzujícím rozhodnutí agentury EUAA, kde se k různým 130 dokumentům kategorie I přistupuje „jako k celku“. Není zcela jasné, proč by se podobné obecné úvahy vztahovaly na všechny tyto dokumenty, ani, pokud by tomu tak bylo, zda a jak agentura EUAA pro každý dokument stanovila, že tyto obecné úvahy jsou použitelné.

20. Posouzení uplatňování příslušných výjimek z dokumentů je uvedeno níže. Pro větší jasnost rozlišuje vyšetřovací tým veřejného ochránce práv pro účely tohoto návrhu řešení čtyři druhy dokumentů:

i. Dokumenty poskytující obecný přehled o podmínkách přijetí. Tato kategorie zahrnuje dvě čtvrtletní zprávy o jednotlivých zemích [17] a 35 zpráv od pracovníků podpory v terénu [18].

ii) Zprávy o činnosti od jednotlivých zaměstnanců. Tato kategorie zahrnuje devět individuálních zpráv od zaměstnanců umístěných v ústředí [19], jakož i 82 individuálních zpráv od zaměstnanců působících v zařízeních ve východním Egejském moři, většinou asistentů [20].

iii. E-mailové výměny agentury EUAA [21]

iv. E-mailové výměny mezi agenturou EUAA a Komisí. Tato kategorie zahrnuje dvě e-mailové výměny mezi agenturou EUAA a Evropskou komisí v souvislosti se zasedáním „dotykové základny“, které se konalo v červnu 2023 [22].

21. Použití níže uvedených příkladů není vyčerpávající a je na agentuře EUAA, aby zohlednila posouzení veřejného ochránce práv, pokud jde o všechny sporné dokumenty.

K veřejnému zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost

22. Pokud jde o veřejnou bezpečnost, mají unijní orgány široký prostor pro uvážení při určování, zda by zpřístupnění dokumentu ohrozilo ochranu tohoto veřejného zájmu. Úloha veřejného ochránce práv v tomto ohledu je tedy omezena na určení, zda došlo ke zjevně nesprávnému posouzení. [23]

23. Agentura EUAA tvrdila, že zpřístupnění dokumentů nebo jejich částí by odhalilo citlivé operativní informace o pracovních postupech a spolupráci řeckých orgánů s agenturou EUAA. Zpřístupnění dokumentu by narušilo důvěru řeckých orgánů, a tím by bránilo operacím agentury EUAA v Řecku, a tím i provádění společného evropského azylového systému.

24. Veřejná ochránkyně práv nezpochybňuje, že agentura EUAA uplatňuje tuto výjimku na (části) individuálních zpráv zaměstnanců umístěných v ústředí (dokumenty 3 až 11). Tito zaměstnanci se podílejí na činnostech strategického plánování a někdy o těchto činnostech uvádějí podrobnosti ve svých zprávách. Veřejná ochránkyně práv se nicméně domnívá, že nelze mít za to, že se na všechny části těchto zpráv vztahuje výjimka týkající se veřejné bezpečnosti. Například informace o činnostech strategického plánování a informace o podmínkách přijetí jsou uvedeny v různých oddílech nebo pododdílech. Tyto informace o podmínkách přijetí se nejeví jako citlivé, neboť se většinou týkají prvků, které již byly uvedeny ve sdělovacích prostředcích (nedostatek zdravotnického personálu a středisek s nadměrnou kapacitou, nedostatek tlumočníků atd.).[24] Zdá se proto, že je možné oddělit citlivé operativní informace od informací o podmínkách přijetí, a poskytnout tak částečný přístup k dokumentům.

25. Pokud jde o ostatní dokumenty, nezdá se, že by na první pohled obsahovaly citlivé operativní poznatky. Například čtvrtletní zprávy o jednotlivých zemích (dokumenty 1 a 2) poskytují především informace o činnostech plánovaných v rámci opatření operačního plánu EUAA-Řecko EL-REC 2. Tyto činnosti jsou součástí katalogu operativní reakce agentury EUAA v oblasti přijímání a oficiálního operačního plánu, a proto se nezdají být citlivé. Stejně tak se nezdá, že by velká část zpráv 35 pracovníků podpory v terénu, jako je celková kapacita zařízení, počet příchozích, počet zaměstnanců, situace v každém zařízení, výzvy a osvědčené postupy, byla citlivá. Většina těchto informací je již ve skutečnosti veřejná a lze je nalézt ve zprávách jiných zúčastněných stran přítomných v Řecku.[25] Není tedy zcela jasné, jak by zpřístupnění těchto dokumentů mohlo skutečně a konkrétně ohrozit tento chráněný zájem.

26. Stejná připomínka platí pro čtyři e-maily a 82 jednotlivých zpráv od asistentů vyslaných do zařízení ve východním Egejském moři. Většina obsahu těchto e-mailů se zdá být veřejně známá,[26] možná zastaralá nebo necitlivá (interpretace, komunikace s obyvateli, příjezdy a odjezdy, nedostatek vody atd.). Pokud jde o 82 jednotlivých zpráv, mnohé z nich jsou velmi stručné a obecné povahy.

27. Celkově se veřejná ochránkyně práv domnívá, že agentura EUAA uplatnila výjimku týkající se veřejné bezpečnosti příliš široce. Skutečnost, že se dokument týká migrace a obsahuje informace od zaměstnanců pracujících s vnitrostátními orgány jako takový, nepostačuje k prokázání konkrétního a skutečného rizika pro veřejnou bezpečnost, neboť jinak by to znamenalo, že většina dokumentů o operacích v terénu nemohla být zpřístupněna. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že agentura EUAA zjevně nesprávně uplatnila výjimku týkající se veřejné bezpečnosti v rozsahu, v jakém tak učinila.

Rozhodovací proces

28. Druhá výjimka, na kterou se agentura EUAA odvolává při odepření zpřístupnění, se týká ochrany jejího probíhajícího rozhodovacího procesu. Aby se orgány EU mohly této výjimky dovolávat, musí prokázat, že zpřístupnění by vážně ohrozilo jejich rozhodovací proces - nebo jinými slovy, že by na uvedený proces mělo podstatný dopad [27].

29. Agentura EUAA tvrdila, že vzhledem k tomu, že dokumenty jsou interní a souvisejí s předběžnými diskusemi o vyvíjejících se otázkách, jejich zpřístupnění by narušilo její „volný prostor k přemýšlení“ a poškodilo její vztah s řeckými orgány a Komisí založený na důvěře. Agentura EUAA navíc tvrdila, že zpřístupnění dokumentů kategorie I by mohlo agenturu a Řecko otevřít „nepatřičnému vnějšímu vlivu v souvisejícím rozhodovacím procesu“.  

30. Pokud jde o první argument, kterým je v podstatě to, že zpřístupnění dokumentů by ohrozilo schopnost agentury EUAA přijímat informovaná rozhodnutí v souvislosti s jejím nasazením v Řecku, veřejná ochránkyně práv konstatuje, že tato operace v zemi skutečně probíhá. Z judikatury EU však jasně vyplývá, že pouhá skutečnost, že probíhá rozhodovací proces [28] nebo že dokumenty jsou předběžné povahy [29], nepostačuje k odmítnutí zpřístupnění. Interní nebo předběžná povaha dokumentů jako takových proto nepostačuje k prokázání předvídatelného rizika závažného narušení rozhodovacího procesu.

31. Z přezkumu dokumentů vyplývá, že mnohé z nich obsahují informace obecné povahy (kapacita, počet příchozích, státní příslušnost, nově narozené děti atd.) a jsou často vykazovány ex post. Například události, o nichž referenti pro podporu v terénu pravidelně podávají zprávy (od veletrhů pracovních příležitostí až po návštěvy řeckých úředníků a měsíční ověřování), jsou již v minulosti, kdy o nich podávají zprávy zaměstnanci agentury EUAA. Další otázky novější povahy se zdají být veřejnosti a zejména organizacím občanské společnosti dobře známy - jedná se například o uzavření databáze řecké azylové služby [30], rozhodnutí řeckých orgánů vyloučit některé kategorie osob z distribuce potravin [31] nebo o nedostatek pečovatelů o nezletilé osoby bez doprovodu [32] Není proto jasné, jak by zpřístupnění těchto informací vážně ohrozilo rozhodovací proces agentury EUAA. Ve skutečnosti se zdá, že velmi podobné informace o podmínkách v řeckých migračních zařízeních již Komise zveřejnila v souvislosti s jinými žádostmi o přístup veřejnosti [33].

32. Druhý argument agentury EUAA, podle kterého by zpřístupnění dokumentů kategorie I vystavilo agenturu EUAA vnějšímu vlivu, je neurčitý a nezmiňuje povahu ani zdroj (zdroje) tohoto tlaku. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že vysvětlení poskytnutá agenturou EUAA nejsou dostatečně hmatatelná, aby prokázala, že by zveřejnění zvýšilo vnější tlak, kterému je agentura pravděpodobně vystavena, a podstatně tak ovlivnilo rozhodnutí, které má být přijato. [34]

33. Závěrem lze říci, že odmítnutí zpřístupnit dokument (jeho části) musí souviset s jeho skutečným obsahem. Pokud jde o dokumenty dotčené v této žádosti o přístup, existují pouze velmi omezené části (většinou související s otázkami řízení), v nichž veřejný ochránce práv chápe, že úplné zpřístupnění by mohlo narušit vztah agentury EUAA s řeckými orgány, a ovlivnit tak upřímnou zpětnou vazbu vyslaných zaměstnanců a rozhodovací proces agentury EUAA. Zdá se však, že tyto prvky jsou přítomny pouze v omezeném počtu dokumentů a představují malý zlomek obsahu těchto dokumentů. Veřejná ochránkyně práv proto nepovažuje rozsah uplatňování výjimky týkající se rozhodování agenturou EUAA za přiměřený.

Převažující veřejný zájem

34. Domnívají-li se unijní orgány, že by zpřístupnění dokumentu ohrozilo jejich rozhodovací proces, musí vyvážit ochranu tohoto zvláštního zájmu s veřejným zájmem na zpřístupnění dokumentu. Orgány EU by se měly vždy snažit zjistit, zda existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění.

35. Potvrzující rozhodnutí agentury EUAA pouze uvádí, že nelze určit převažující veřejný zájem. Agentura nevysvětlila, proč tomu tak je. Rovněž se nezabýval argumentací předloženou stěžovatelem, která zdůraznila význam transparentnosti podmínek přijímání v migračních zařízeních financovaných EU s ohledem na obavy vyjádřené v souvislosti s možným porušováním práv.

36. V předchozím šetření, které se zaměřilo právě na střediska dotčená v této stížnosti [35], veřejná ochránkyně práv zdůraznila význam dodržování základních práv v zařízeních pro řízení migrace financovaných EU. Při této příležitosti veřejná ochránkyně práv rovněž vyzvala k větší transparentnosti těchto zařízení, neboť tato transparentnost umožňuje občanské společnosti sledovat situaci a pohnat příslušné aktéry k odpovědnosti. Ačkoli je věcný seznam dokumentů, které agentura EUAA poskytla stěžovateli, velmi chvályhodný, nemůže v odůvodněných případech nahradit zpřístupnění dokumentů [36].

37. Pokud by se tedy agentura EUAA při odpovědi na tento návrh řešení domnívala, že k ochraně jejího rozhodovacího procesu jsou zapotřebí určité úpravy, veřejná ochránkyně práv agenturu naléhavě vyzývá, aby tento zájem důkladně vyvážila s výše uvedeným veřejným zájmem.

38. S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv domnívá, že ke sporným dokumentům by měl být poskytnut široký (částečný) přístup.

Návrh řešení

Na základě výše uvedených zjištění veřejná ochránkyně práv navrhuje, aby agentura EUAA přehodnotila svůj postoj k této žádosti o přístup veřejnosti s cílem poskytnout výrazně lepší přístup veřejnosti ke sporným dokumentům.

Agentura EUAA se vyzývá, aby do 3. října 2024 informovala veřejnou ochránkyni práv o veškerých opatřeních, která v souvislosti s výše uvedeným návrhem řešení přijala.

Pozn.: Některé části návrhu řešení jsou důvěrné a byly odstraněny.

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 3. července 2024

 

[1] K dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.L_.2021.253.01.0001.01.ENG&toc=OJ%3AL%3A2021%3A253%3ATOC

[2] Úmluva o právním postavení uprchlíků, k dispozici na adrese: https://www.ohchr.org/en/instruments-mechanisms/instruments/convention-relating-status-refugees

[3] V případě Řecka viz například zpráva řecké Národní komise pro lidská práva z roku 2021, která je k dispozici na adrese: https://ennhri.org/wp-content/uploads/2021/07/Greek-National-Report.pdf ; nebo příslušné tiskové zprávy UNHCR: https://www.unhcr.org/news/news-releases/unhcr-alleviating-suffering-and-overcrowding-greek-islands-reception-centres

[4] Viz například: https://www.lemonde.fr/en/international/article/2023/10/07/refugee-camps-on-greek-islands-are-once-again-overcrowded_6155562_4.html

[5] Operační plán EUAA-Řecko na období 2022–2024, opatření EL-REC 2, opatření EL-REC 2.0 („Podpora řízení přijímání, strategického plánování, kvality a postupů“) a EL-REC 2.1 („Podpora přijímání v první a druhé linii“). K dispozici na adrese: https://euaa.europa.eu/sites/default/files/EL_OP_amendment_3_FINAL.pdf

[6] Podle nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=celex%3A32001R1049.

[7] Rozhodnutí veřejného ochránce práv je veřejně dostupné na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/170792

[8] V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) první odrážkou nařízení č. 1049/2001.

[9] V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001.

[10] V souladu s čl. 4 odst. 3 prvním pododstavcem nařízení č. 1049/2001.

[11] Rozsudek ze dne 1. července 2018, Švédsko a Turco v. Rada, spojené věci C-39/05 a C-52/05 P, bod 33, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-39/05&language=en

[12] Rozsudek ze dne 1. února 2007, Sison v. Rada, věc C-266/05 P, bod 63, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?language=en&num=C-266/05%20P

[13] Švédsko a Turco v. Rada, spojené věci C-39/05 a C-52/05 P, body 33 a 38.

[14] Access Info Europe v. Evropská komise, věc T-851/16, bod 37.

[15] Agentura EUAA rozlišuje mezi dokumenty kategorie I a kategorie II, ale vzhledem k tomu, že kategorie I obsahuje 130 dokumentů, byla stejná argumentace uplatněna u všech těchto dokumentů.

[16] Některé jsou obecné zprávy o jednotlivých zemích, jiné jsou situační analýzy každého zařízení ve východním Egejském moři, ale existují také e-mailové výměny, jakož i individuální zprávy o zpětné vazbě od zaměstnanců o jejich každodenních úkolech. Autoři těchto dokumentů mají různé pracovní profily a povinnosti a obsah a úroveň poskytovaných informací jsou rovněž různorodé.

[17] Dokumenty 1 a 2.

[18] Dokumenty 12, 20, 25, 29, 45 (Lesvos); 43, 46, 49, 52, 55 (Chios); 58, 60, 62, 64, 65, 68, 69, 74, 77, 83 (Samos); 87, 89, 91, 94, 96, 100, 101, 106, 107, 111 (Kos); 112, 117, 120, 123, 128 (Leros).

[19] Dokumenty 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11.

[20] Dokumenty 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 23, 24, 26, 27, 28, 30, 31, 32, 33, 34, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42 (Lesvos); 44, 45, 47, 48, 50, 51, 53, 54, 56, 57 (Chios); 59, 61, 63, 66, 67, 70, 71, 72, 73, 75, 76, 78, 79, 80, 81, 82, 84 (Samos); 88, 90, 92, 93, 95, 97, 98, 99, 102, 103, 104, 105, 108, 109, 110 (Kos); 113, 114, 115, 116, 118, 119, 121, 122, 124, 125, 126, 127, 129, 130 (Leros)

[21] Dokumenty 85 a 86.

[22] Dokumenty 131 a 132.

[23] Výše uvedený rozsudek Sison v. Rada, bod 64.

[24] Viz například: https://www.thenewhumanitarian.org/news-feature/2023/12/04/neomluvitelné-co-za-zhoršující se-podmínky-řecké-ostrovní-azylové-tábory ; jakož i https://www.aljazeera.com/features/2023/5/11/eu-details-aleged-violations-at-greeces-model-refugee-camps

[25] UNHCR například zveřejňuje podrobné týdenní statistiky o příletech a odletech z každého zařízení v Egejském moři od listopadu 2023 (https://data.unhcr.org/en/documents/details/105247). Jako další příklad problému, který zaměstnanci agentury EUAA opakovaně zmiňují, byly organizace občanské společnosti obeznámeny s nefunkčností řeckého registračního softwaru Alkyoni II ( https://rsaegean.org/en/alkyoni/).

[26] Jako příklad lze uvést zprávy občanské společnosti o nedostatku vody na Samosu (https://www.infomigrants.net/en/post/40579/greece-migrants-at-samos-camp-without-running-water). Je rovněž známo, že řecké orgány odřízly statutární uprchlíky i osoby se zamítavým rozhodnutím od přístupu k potravinám (https://www.europecares.org/news/update-emergency-food-distribution-on-lesvos). Hlavní problémy při poskytování lékařské péče na Samosu jsou rovněž veřejně známé (https://thepressproject.gr/samos-closed-controled-access-centre-ccac-for-refugees-falls-short-of-basic-standards-national-commission-for-human-rights-visit-reveals/).

[27] Rozsudek ze dne 22. března 2018, De Capitani v. Parlament, T-540/15, bod 64, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=T-540/15

[28] Rozsudek ze dne 13. července 2017, Saint-Gobain Glass Deutschland v. Komise, věc C-60/14 P, bod 82, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-60/15&language=EN

[29] Rozsudek ze dne 9. září 2014, MasterCard a další v. Komise, věc T-516/11, bod 67, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=T-516/11&language=EN

[30] Viz například: https://ihaverights.eu/joint-statement-shutdown-of-the-greek-asylum-service-database-leaves-people-unable-to-claim-asylum-and-in-limbo/

[31] https://euobserver.com/migration/ar3b2146fb

[32] https://www.aljazeera.com/features/2023/5/11/eu-details-aleged-violations-at-greeces-model-refugee-camps

[33] https://www.aljazeera.com/features/2023/5/11/eu-details-alleged-violations-at-greeces-model-refugee-camps (údajné porušení právních předpisů-v ústraní-model-u uprchlických táborů)

[34] MasterCard a další v. Komise, věc T-516/11, bod 71.

[35] Rozhodnutí veřejného ochránce práv je k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/170792

[36] Tím spíše, že seznam není vyčerpávající. Seznam například odkazuje pouze na „nedostatky ve výkladu“, pokud jde o dokument č. 2, zatímco dokument odhaluje širší nedostatky v poskytování právní, psychosociální a mimořádné podpory, ubytování nezletilých osob bez doprovodu atd.