Vyrobeno v souladu s čl. 2 odst. 10 statutu evropského veřejného ochránce práv [1]

Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Když lidé žádající o azyl dorazí do EU, jsou členské státy povinny jim poskytnout „podmínky přijetí“. Patří mezi ně potraviny, oblečení, ubytování, jakož i přístup nezletilých ke zdravotní péči a vzdělání. V souladu s Ženevskou úmluvou z roku 1951 [2] hrají podmínky přijímání klíčovou úlohu při zajišťování přístupu uprchlíků k důstojným životním podmínkám.

2. V posledních letech však byly zhoršující se podmínky přijímání v některých zařízeních pro řízení migrace v celé EU předmětem zvýšeného znepokojení občanské společnosti a institucí pro lidská práva.[3] Obzvláště kritizována byla zařízení nacházející se na řeckých ostrovech ve východním Egejském moři.[4] V těchto zařízeních je přítomna Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA), kde její odborníci pomáhají řeckým orgánům při poskytování podmínek přijímání v souladu se společným evropským azylovým systémem (CEAS)[5].

3. V říjnu 2023 podal stěžovatel žádost [6] o přístup veřejnosti k dokumentům agentury EUAA o podmínkách přijímání na ostrovech ve východním Egejském moři. Žádost se týkala „všech dokumentů (mimo jiné zpráv, zpráv o misích, poznámek z návštěv na místě, hodnocení, zápisů ze schůzí, e-mailových výměn s řeckými orgány a/nebo jinými orgány EU, včetně příloh) týkajících se podmínek přijetí v táborech a/nebo zajišťovacích střediscích na řeckých ostrovech Lesbos, Samos, Chios, Kos a Leros a/nebo zmiňujících se o nich“ za období od 1. května 2023 do 9. října 2023.

4. Agentura EUAA identifikovala 133 dokumentů, které spadají do oblasti působnosti žádosti o přístup veřejnosti, konkrétně:

• 130 dokumentů agentury EUAA („dokumenty kategorie I“). Ty se skládají převážně ze zpráv od terénních pracovníků a také z několika e-mailových výměn (11 dokumentů o všech ostrovech, 31 o Lesbosu, 15 o Chiosu, 29 o Samosu, 25 o Kosu, 19 o Lerosu);
• dvě komunikace s Evropskou komisí („dokumenty kategorie II“);
• Rozhodnutí veřejného ochránce práv ve věci OI/3/2022/MHZ („dokument kategorie III“).

5. Agentura EUAA odepřela přístup ke všem dokumentům s výjimkou rozhodnutí veřejného ochránce práv.[7] Při odepření přístupu k ostatním 132 dokumentům agentura EUAA vycházela z potřeby chránit veřejný zájem, pokud jde o veřejnou bezpečnost [8], osobní údaje [9], a ze svého probíhajícího a budoucího rozhodování [10].

6. V lednu 2024 stěžovatel požádal agenturu EUAA, aby své rozhodnutí přezkoumala (podáním „potvrzující žádosti“) a poskytla (částečný) přístup k dokumentům s výjimkou osobních údajů. Rovněž požádal agenturu EUAA, aby mu poskytla seznam sporných dokumentů.

7. Agentura EUAA trvala na svém rozhodnutí odepřít přístup. Stěžovateli však poskytla seznam dokumentů (s podrobnostmi i o některých nedostatcích v podmínkách přijímání uvedených v dokumentech).

8. Stěžovatel byl nespokojen s tím, jak agentura EUAA vyřídila jeho žádost o přístup, a v dubnu 2024 se obrátil na veřejného ochránce práv.

Šetření

9. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření ohledně toho, jak agentura EUAA vyřídila žádost stěžovatele o přístup veřejnosti, včetně odmítnutí agentury EUAA zpřístupnit sporné dokumenty na základě potřeby chránit veřejnou bezpečnost a její rozhodování.

10. V průběhu šetření nahlédl vyšetřovací tým veřejného ochránce práv do 132 dokumentů dotčených ve stížnosti, jakož i do odpovědí třetích stran, s nimiž agentura EUAA konzultovala žádost o přístup a které vznesly námitku proti zpřístupnění. Agentura EUAA rovněž poskytla veřejné ochránkyni práv další připomínky.

Předložené argumenty

11. Agentura EUAA ve svém potvrzujícím rozhodnutí tvrdila, že přístup veřejnosti k požadovaným dokumentům není možný z těchto důvodů:

i. Ochrana veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost: Dokumenty obsahují citlivé operativní informace, například o pracovních postupech a postupech řeckých orgánů a jejich spolupráci s agenturou EUAA. Zveřejnění by vážně ohrozilo dotčené přijímací postupy a narušilo důvěru řeckých orgánů, čímž by rovněž ohrozilo operace agentury EUAA v Řecku. To by následně ovlivnilo provádění společného evropského azylového systému v Řecku, což by mohlo mít dopad na vnitřní bezpečnost členského státu. Agentura EUAA dodala, že vzhledem k tomu, že operativní informace jsou neoddělitelně spjaty s informacemi o podmínkách přijetí obsaženými v dokumentech, musí se výjimka týkající se ochrany veřejné bezpečnosti vztahovat na dokumenty jako celek.

ii. Ochrana rozhodovacího procesu: Dokumenty jsou interní dokumenty používané pro komunikační účely v rámci agentury EUAA (kategorie I) nebo mezi agenturou EUAA a Komisí (kategorie II). Zpřístupnění dokumentů kategorie I by mělo nepříznivý dopad na informace, které agentura EUAA obdržela od svých zaměstnanců i od řeckých orgánů, což by narušilo schopnost agentury EUAA přijímat informovaná rozhodnutí. Zveřejňování informací by rovněž mohlo agenturu EUAA a řecké orgány vystavit nepatřičnému vnějšímu vlivu. Pokud jde o dokumenty týkající se kategorie II, agentura EUAA tvrdila, že zpřístupnění by odhalilo předběžná stanoviska a informace, které v době, kdy byly tyto dokumenty vypracovány, ještě nebyly potvrzeny. Zveřejnění těchto nepravomocných výměn by v konečném důsledku mohlo vést k autocenzuře úředníků v budoucnu.

12. Při posuzování potřeby chránit svůj rozhodovací proces agentura EUAA rovněž dospěla k závěru, že neexistuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění.

13. Pokud jde o možnost poskytnout částečné zpřístupnění, agentura EUAA tvrdila, že i v teoretickém scénáři, kdy by mohl být poskytnut omezený přístup, by dokumenty ztratily smysl kvůli množství potřebných úprav. Částečné zpřístupnění informací by tedy pro agenturu EUAA znamenalo nepřiměřenou administrativní zátěž ve srovnání s přínosy, které by z něj žadatel čerpal. V dalších stanoviscích zaslaných veřejné ochránkyni práv v květnu 2024 agentura EUAA dodala, že (ne)přiměřenost této zátěže je třeba posoudit s ohledem na poměrně omezené zdroje, struktury a nástroje, které agentury EU mají. Agentura dále zdůraznila, že stěžovateli nicméně poskytla podrobný seznam podmínek přijetí uvedených v každém dokumentu.

14. Stěžovatel ve své potvrzující žádosti i ve své stížnosti veřejnému ochránci práv předložil tyto argumenty:

i. Ochrana veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost: Agentura EUAA neprokázala konkrétní a skutečné riziko pro veřejnou bezpečnost, jakož i příčinnou souvislost mezi tímto rizikem a zpřístupněním dokumentů. Vzhledem k tomu, že se žádost o přístup zaměřila na podmínky přijetí, které obvykle nepředstavují provozně citlivé informace, měl stěžovatel za to, že se agentura EUAA mohla dopustit zjevného pochybení tím, že se odvolávala na výjimku týkající se veřejné bezpečnosti ve vztahu ke 132 dokumentům v plném rozsahu. 

ii. Ochrana rozhodovacího procesu: Agentura EUAA nevysvětlila, jak by zpřístupnění každého dokumentu předvídatelně a vážně ohrozilo její rozhodovací proces. Pro stěžovatele není skutečnost, že dokumenty jsou interními dokumenty o každodenní práci pracovníků agentury EUAA, relevantní, protože účelem nařízení 1049/2001 je umožnit veřejnou kontrolu každodenní práce orgánů a institucí EU.

15. Pokud jde o rozhodování, stěžovatel tvrdil, že transparentnost podmínek přijímání v migračních zařízeních financovaných EU představuje převažující veřejný zájem, zejména s ohledem na obavy vyjádřené v souvislosti s možným porušováním práv v těchto zařízeních.

16. Kromě toho stěžovatel na procesní úrovni tvrdil, že agentura EUAA neposkytla částečný přístup k dokumentům z velké části z administrativních důvodů, aniž by poskytla důkazy o nepřiměřené povaze související zátěže. Uvedl, že schopnost agentury EUAA popsat podmínky přijímání v seznamu dokumentů ukazuje, že existují smysluplné informace, které lze (částečně) zveřejnit.

Posouzení veřejného ochránce práv

Obecné úvahy

17. Pokud je orgán EU požádán o zpřístupnění dokumentu, musí provést individuální posouzení, zda se na dokument vztahuje výjimka z práva na přístup veřejnosti k dokumentům.[11] Výjimky z přístupu veřejnosti musí být uplatňovány co nejpřísněji [12] a pouze na ty dokumenty (části dokumentů), kterých se týká. [13] Při odepření přístupu musí unijní orgány vysvětlit, jak by zpřístupnění příslušného dokumentu mohlo konkrétně a skutečně ohrozit zájem chráněný výjimkou, o kterou se opírá [14].

18. Agentura EUAA odepřela přístup k dokumentům na základě potřeby chránit veřejný zájem, pokud jde o veřejnou bezpečnost, a na základě potřeby chránit své rozhodování, přičemž tvrdila, že uplatněné výjimky „se vztahují v podstatě na celý obsah [132] dokumentů“. Při vysvětlování důvodů, pro které musí být přístup veřejnosti odepřen, předložila agentura EUAA přesně tytéž argumenty u 130 ze 132 dokumentů [15].

19. Předběžně veřejná ochránkyně práv konstatuje, že identifikované dokumenty jsou různé, pokud jde o povahu, obsah a autory.[16] Tato rozmanitost není zachycena v potvrzujícím rozhodnutí agentury EUAA, kde se k různým 130 dokumentům v kategorii I přistupuje „jako k celku“. Není jasné, proč by se podobné obecné úvahy vztahovaly na všechny tyto dokumenty, ani, pokud by tomu tak bylo, zda a jak agentura EUAA pro každý dokument stanovila, že tyto obecné úvahy jsou použitelné.

20. Posouzení uplatňování příslušných výjimek z dokumentů je uvedeno níže. Pro větší jasnost rozlišil vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv pro účely tohoto návrhu řešení čtyři typy dokumentů:

i. Dokumenty poskytující obecný přehled podmínek přijetí. Tato kategorie zahrnuje dvě čtvrtletní zprávy o jednotlivých zemích [17] a 35 zpráv od pracovníků terénní podpory [18].

ii. Zprávy o činnosti jednotlivých zaměstnanců. Tato kategorie zahrnuje devět individuálních zpráv od zaměstnanců nacházejících se v ústředí [19] a 82 individuálních zpráv od zaměstnanců působících v zařízeních východního Egejského moře, většinou asistentů [20].

iii. Výměny e-mailů agentury EUAA [21]

iv. E-mailové výměny mezi agenturou EUAA a Komisí. Tato kategorie zahrnuje dvě e-mailové výměny mezi agenturou EUAA a Evropskou komisí v souvislosti se schůzkou „dotykové základny“, která se konala v červnu 2023 [22].

21. Použití níže uvedených příkladů není vyčerpávající a je na agentuře EUAA, aby zohlednila posouzení veřejného ochránce práv, pokud jde o všechny dotčené dokumenty.

Veřejný zájem v oblasti veřejné bezpečnosti

22. Pokud jde o veřejnou bezpečnost, mají unijní orgány při určování, zda by zpřístupnění dokumentu ohrozilo ochranu tohoto veřejného zájmu, široký prostor pro uvážení. Úloha veřejného ochránce práv v tomto ohledu se tedy omezuje na určení, zda nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení. [23] Úř. věst.

23. Agentura EUAA tvrdila, že zpřístupnění dokumentů nebo jejich částí by odhalilo citlivé operativní informace o pracovních postupech a spolupráci řeckých orgánů s agenturou EUAA. Zveřejnění dokumentu by narušilo důvěru řeckých orgánů, a bránilo by tak operacím agentury EUAA v Řecku, a tím i provádění společného evropského azylového systému.

24. Veřejná ochránkyně práv nezpochybňuje uplatňování této výjimky agenturou EUAA na (části) jednotlivých zpráv od zaměstnanců nacházejících se v ústředí (dokumenty 3 až 11). Tito zaměstnanci se podílejí na činnostech strategického plánování a někdy ve svých zprávách uvádějí podrobnosti o těchto činnostech. Veřejná ochránkyně práv se nicméně domnívá, že ne všechny části těchto zpráv lze považovat za zprávy, na které se vztahuje výjimka týkající se veřejné bezpečnosti. Například informace o činnostech strategického plánování a informace o podmínkách přijímání jsou zahrnuty v různých oddílech nebo pododdílech. Tyto informace o podmínkách přijetí se nejeví jako citlivé, neboť většinou odkazují na prvky, které již byly uvedeny ve sdělovacích prostředcích (nedostatek zdravotnického personálu a nadměrná kapacita středisek, nedostatek tlumočníků atd.).[24] Zdá se tedy, že je možné oddělit citlivé operativní informace od informací o podmínkách přijetí, a poskytnout tak částečný přístup k dokumentům.

25. Pokud jde o ostatní dokumenty, nezdá se, že by na první pohled obsahovaly citlivé operativní poznatky. Například čtvrtletní zprávy o jednotlivých zemích (dokumenty 1 a 2) poskytují především informace o činnostech plánovaných v rámci opatření operačního plánu agentury EUAA-Řecko EL-REC 2. Tyto činnosti jsou součástí Katalogu operativní reakce agentury EUAA pro přijímání a oficiálního operačního plánu, a proto se nezdají být citlivé. Stejně tak velká část 35 zpráv pracovníků terénní podpory, jako je celková kapacita zařízení, počet příchozích, počet zaměstnanců, situace v každém zařízení, výzvy a osvědčené postupy, se nezdá být citlivá. Většina těchto informací je ve skutečnosti již veřejná a lze je nalézt ve zprávách jiných zúčastněných stran přítomných v Řecku.[25] Není tedy snadno jasné, jak by zpřístupnění těchto dokumentů mohlo skutečně a konkrétně tento chráněný zájem ohrozit.

26. Totéž platí pro čtyři e-maily a 82 individuálních zpráv asistentů rozmístěných v zařízeních východního Egejského moře. Většina obsahu těchto e-mailů se zdá být veřejně známá, možná zastaralá nebo necitlivá (tlumočení, komunikace s obyvateli, příjezdy a odjezdy, nedostatek vody atd.). Pokud jde o 82 jednotlivých zpráv, mnohé z nich jsou velmi stručné a obecné povahy.

27. Souhrnně vzato se veřejná ochránkyně práv domnívá, že agentura EUAA uplatnila výjimku týkající se veřejné bezpečnosti příliš široce. Skutečnost, že se dokument týká migrace a obsahuje informace od zaměstnanců pracujících s vnitrostátními orgány jako takový, nestačí k prokázání konkrétního a skutečného rizika pro veřejnou bezpečnost, neboť jinak by to znamenalo, že většina dokumentů o operacích v terénu nemohla být zpřístupněna. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že agentura EUAA zjevně nesprávně uplatnila výjimku týkající se veřejné bezpečnosti v rozsahu, v jakém byla uplatněna.

Rozhodovací proces

28. Druhá výjimka, které se agentura EUAA dovolává při odmítnutí zpřístupnění, se týká ochrany jejího probíhajícího rozhodovacího procesu. Aby se orgány EU mohly dovolávat této výjimky, musí prokázat, že zpřístupnění by vážně ohrozilo jejich rozhodovací proces - nebo jinými slovy, že by to mělo podstatný dopad na uvedený proces [27].

29. Agentura EUAA tvrdila, že vzhledem k tomu, že dokumenty jsou interní a souvisejí s předběžnými diskusemi o vyvíjejících se otázkách, jejich zveřejnění by narušilo její „volný prostor k přemýšlení“ a ohrozilo její vztah založený na důvěře s řeckými orgány a Komisí. Agentura EUAA navíc tvrdila, že zpřístupnění dokumentů kategorie I by mohlo agenturu a Řecko „otevírat nepatřičnému vnějšímu vlivu v souvisejícím rozhodovacím procesu“.  

30. Pokud jde o první argument, který v podstatě spočívá v tom, že zpřístupnění dokumentů by ohrozilo schopnost agentury EUAA přijímat informovaná rozhodnutí v souvislosti se svým nasazením v Řecku, veřejná ochránkyně práv konstatuje, že tato operace v zemi skutečně probíhá. Z judikatury EU však jasně vyplývá, že pouhá skutečnost, že probíhá rozhodovací proces [28] nebo že dokumenty jsou předběžné povahy [29], nepostačuje k odmítnutí zpřístupnění. Vnitřní nebo předběžná povaha dokumentů jako takových tedy nepostačuje k prokázání předvídatelného rizika vážného narušení rozhodovacího procesu.

31. Z přezkumu dokumentů vyplývá, že mnohé z nich obsahují informace obecné povahy (kapacita, počet příchozích, státní příslušnost, počet nově narozených dětí atd.) a často se o nich podávají zprávy ex post. Například akce, o nichž pracovníci terénní podpory pravidelně informují (od veletrhů pracovních příležitostí až po návštěvy řeckých úředníků a měsíční ověřování), jsou již v minulosti, kdy o nich zaměstnanci agentury EUAA podávají zprávy, velmi dobré. Ostatní otázky novější povahy se zdají být veřejnosti a zejména organizacím občanské společnosti dobře známy - jedná se například o uzavření databáze řecké azylové služby [30], rozhodnutí řeckých orgánů vyloučit některé kategorie osob z distribuce potravin [31] nebo nedostatek pečovatelů o nezletilé osoby bez doprovodu.[32] Není proto jasné, jak by zveřejnění těchto informací vážně ohrozilo rozhodovací proces agentury EUAA. Ve skutečnosti se zdá, že velmi podobné informace o podmínkách v řeckých migračních zařízeních již Komise zveřejnila v souvislosti s jinými žádostmi o přístup veřejnosti [33].

32. Druhý argument agentury EUAA, podle kterého by zpřístupnění dokumentů kategorie I vystavilo agenturu EUAA vnějšímu vlivu, je vágní a nezmiňuje povahu ani zdroj (zdroje) tohoto tlaku. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že vysvětlení poskytnutá agenturou EUAA nejsou dostatečně hmatatelná, aby prokázala, že by zveřejnění zvýšilo vnější tlak, kterému je agentura pravděpodobně vystavena, a podstatně tak ovlivnilo rozhodnutí, které má být přijato. [34] Úř. věst.

33. Závěrem lze říci, že odmítnutí zpřístupnit dokument (nebo jeho části) musí souviset s jeho skutečným obsahem. Pokud jde o dokumenty dotčené v této žádosti o přístup, existují pouze velmi omezené části (většinou související s otázkami řízení), v nichž veřejný ochránce práv chápe, že úplné zpřístupnění by mohlo narušit vztah agentury EUAA s řeckými orgány, a ovlivnit tak upřímnou zpětnou vazbu vyslaných pracovníků a rozhodovací proces agentury EUAA. Tyto prvky se však zdají být přítomny pouze v omezeném počtu dokumentů a představují malý zlomek obsahu těchto dokumentů. Veřejná ochránkyně práv proto nepovažuje rozsah uplatňování výjimky z rozhodování agenturou EUAA za přiměřený.

Převažující veřejný zájem

34. Pokud se unijní orgány domnívají, že by zpřístupnění dokumentu ohrozilo jejich rozhodovací proces, musí vyvážit ochranu tohoto zvláštního zájmu s veřejným zájmem na zpřístupnění dokumentu. Orgány EU by se měly vždy snažit zjistit, zda existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění.

35. Potvrzující rozhodnutí agentury EUAA pouze uvádí, že nelze určit převažující veřejný zájem. Agentura nevysvětlila, proč tomu tak je. Nezabývala se ani argumentací předloženou stěžovatelem, která zdůraznila význam transparentnosti podmínek přijímání v migračních zařízeních financovaných EU s ohledem na obavy vyjádřené v souvislosti s možným porušováním práv.

36. V předchozím šetření, které se zaměřilo právě na centra dotčená v této stížnosti [35], veřejná ochránkyně práv zdůraznila význam dodržování základních práv v zařízeních pro řízení migrace financovaných EU. Při této příležitosti veřejná ochránkyně práv rovněž vyzvala k větší transparentnosti těchto nástrojů, neboť tato transparentnost umožňuje občanské společnosti sledovat situaci a pohnat příslušné aktéry k odpovědnosti. Ačkoli je věcný seznam dokumentů, které agentura EUAA poskytla stěžovateli, velmi chvályhodný, nemůže v odůvodněných případech nahradit zpřístupnění dokumentů [36].

37. Pokud by se tedy agentura EUAA při odpovědi na tento návrh řešení domnívala, že k ochraně jejího rozhodovacího procesu jsou zapotřebí některá redakční opatření, veřejná ochránkyně práv agenturu naléhavě vyzývá, aby tento zájem důkladně vyvážila s výše uvedeným veřejným zájmem.

38. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem se veřejná ochránkyně práv domnívá, že by měl být poskytnut široký (částečný) přístup ke sporným dokumentům.

Návrh řešení

Na základě výše uvedených zjištění veřejná ochránkyně práv navrhuje, aby agentura EUAA přehodnotila svůj postoj k této žádosti o přístup veřejnosti s cílem výrazně zlepšit přístup veřejnosti k dotčeným dokumentům.

Agentura EUAA se vyzývá, aby do 3. října 2024 informovala veřejnou ochránkyni práv o veškerých opatřeních, která v souvislosti s výše uvedeným návrhem řešení přijala.

Pozn.: Některé části návrhu řešení jsou důvěrné a byly odstraněny.

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 3. července 2024

 

[1] Úř. věst. Dostupné na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.L_.2021.253.01.0001.01.ENG&toc=OJ%3AL%3A2021%3A253%3ATOC

[2] Úř. věst. Úmluva o právním postavení uprchlíků, k dispozici na adrese: https://www.ohchr.org/en/instruments-mechanisms/instruments/convention-relating-status-refugees

[3] Úř. věst. V případě Řecka viz například zpráva řecké národní komise pro lidská práva z roku 2021, která je k dispozici na adrese: https://ennhri.org/wp-content/uploads/2021/07/Greek-National-Report.pdf ; nebo příslušné tiskové zprávy UNHCR: https://www.unhcr.org/news/news-releases/unhcr-alleviating-suffering-and-overcrowding-greek-islands-reception-centres

[4] Úř. věst. Viz například: https://www.lemonde.fr/en/international/article/2023/10/07/refugee-camps-on-greek-islands-are-once-again-overcrowded_6155562_4.html

[5] Úř. věst. Operační plán agentury EUAA pro Řecko na období 2022–2024, opatření EL-REC 2, opatření EL-REC 2.0 („Podpora řízení přijímání, strategického plánování, kvality a postupů“) a EL-REC 2.1 („Podpora přijímání v první a druhé linii“). Dostupné na adrese: https://euaa.europa.eu/sites/default/files/EL_OP_amendment_3_FINAL.pdf

[6] Úř. věst. Podle nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=celex%3A32001R1049.

[7] Úř. věst. Rozhodnutí veřejné ochránkyně práv je veřejně dostupné na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/170792

[8] Úř. věst. V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) první odrážkou nařízení č. 1049/2001.

[9] Úř. věst. V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001.

[10] V souladu s čl. 4 odst. 3 prvním pododstavcem nařízení č. 1049/2001.

[11] Rozsudek ze dne 1. července 2018, Švédsko a Turco v. Rada, spojené věci C-39/05 a C-52/05 P, bod 33, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-39/05&language=en

[12] Rozsudek ze dne 1. února 2007, Sison v. Rada, věc C-266/05 P, bod 63, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?language=en&num=C-266/05%20P

[13] Švédsko a Turco v. Rada, spojené věci C-39/05 a C-52/05 P, body 33 a 38.

[14] Access Info Europe v. Evropská komise, věc T-851/16, bod 37.

[15] Agentura EUAA rozlišovala mezi dokumenty kategorie I a kategorie II, ale vzhledem k tomu, že kategorie I obsahuje 130 dokumentů, byla pro všechny tyto dokumenty předložena stejná argumentace.

[16] Některé jsou obecné zprávy o jednotlivých zemích, jiné jsou situační analýzy každého zařízení ve východním Egejském moři, ale existují také e-mailové výměny a individuální zprávy o zpětné vazbě od zaměstnanců o jejich každodenních úkolech. Autoři těchto dokumentů mají různé pracovní profily a odpovědnosti a obsah a úroveň poskytovaných informací jsou také různorodé.

[17] Dokumenty 1 a 2.

[18] Dokumenty 12, 20, 25, 29, 45 (Lesvos); 43, 46, 49, 52, 55 (Chios); 58, 60, 62, 64, 65, 68, 69, 74, 77, 83 (Samos); 87, 89, 91, 94, 96, 100, 101, 106, 107, 111 (Kos); 112, 117, 120, 123, 128 (Leros).

[19] Dokumenty 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11.

[20] Dokumenty 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 23, 24, 26, 27, 28, 30, 31, 32, 33, 34, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42 (Lesvos); 44, 45, 47, 48, 50, 51, 53, 54, 56, 57 (Chios); 59, 61, 63, 66, 67, 70, 71, 72, 73, 75, 76, 78, 79, 80, 81, 82, 84 (Samos); 88, 90, 92, 93, 95, 97, 98, 99, 102, 103, 104, 105, 108, 109, 110 (Kos); 113, 114, 115, 116, 118, 119, 121, 122, 124, 125, 126, 127, 129, 130 (Leros)

[21] Dokumenty 85 a 86.

[22] Dokumenty 131 a 132.

[23] Rozsudek Sison v. Rada, bod 64.

[24] Viz například: https://www.thenewhumanitarian.org/news-feature/2023/12/04/inexcusable-whats-behind-deteriorating-conditions-greek-island-asylum-camps ; stejně jako https://www.aljazeera.com/features/2023/5/11/eu-details-alleged-violations-at-greeces-model-refugee-camps

[25] UNHCR například zveřejňuje podrobné týdenní statistiky o příjezdech a odjezdech z každého zařízení ve východním Egejském moři od listopadu 2023 (https://data.unhcr.org/en/documents/details/105247). Jako další příklad problému, který zaměstnanci agentury EUAA opakovaně zmiňují, organizace občanské společnosti znaly dysfunkci řeckého registračního softwaru Alkyoni II (https://rsaegean.org/en/alkyoni/).

[26] Jako příklady uvádí občanská společnost nedostatek vody na Samosu (https://www.infomigrants.net/en/post/40579/greece-migrants-at-samos-camp-without-running-water). Je rovněž známo, že řecké orgány odřízly zákonné uprchlíky i osoby se záporným rozhodnutím od přístupu k potravinám (https://www.europecares.org/news/update-emergency-food-distribution-on-lesvos). Hlavní problémy při poskytování lékařské péče na Samosu jsou rovněž veřejně známé (https://thepressproject.gr/samos-closed-control-access-centre-ccac-for-refugees-falls-short-of-basic-standards-national-commission-for-human-rights-visit-reveals/).

[27] Rozsudek ze dne 22. března 2018, De Capitani v. Parlament, T-540/15, bod 64, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=T-540/15

[28] Rozsudek ze dne 13. července 2017, Saint-Gobain Glass Deutschland v. Komise, věc C-60/14 P, bod 82, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-60/15&language=EN

[29] Rozsudek ze dne 9. září 2014, MasterCard a další v. Komise, věc T-516/11, bod 67, k dispozici na adrese: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=T-516/11&language=EN

[30] Viz například: https://ihaverights.eu/joint-statement-shutdown-of-the-greek-asylum-service-database-leaves-people-unable-to-claim-asylum-and-in-limbo/

[31] https://euobserver.com/migration/ar3b2146fb

[32] https://www.aljazeera.com/features/2023/5/11/eu-details-alleged-violations-at-greeces-model-refugee-camps

[33] https://www.aljazeera.com/features/2023/5/11/eu-details-alleged-violations-at-greeces-model-refugee-camps

[34] MasterCard a další v. Komise, věc T-516/11, bod 71.

[35] Rozhodnutí veřejného ochránce práv je k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/170792

[36] Ještě více, protože seznam není vyčerpávající. Seznam například odkazuje pouze na „mezery ve výkladu“, pokud jde o dokument 2, zatímco dokument odhaluje širší mezery v poskytování právní, psychosociální a mimořádné podpory, ubytování nezletilých osob bez doprovodu atd.