Případ se týkal způsobu, jakým Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA) řešila obvinění z porušování základních práv při své činnosti na řeckém ostrově Samos. Stěžovatelé se obávali, že způsob, jakým pracovníci vyslaní do azylových podpůrných týmů agentury EUAA vedli pohovory se zranitelnými žadateli o azyl, je v rozporu s právem EU a že agentura EUAA se tímto problémem nezabývala. Kromě toho se stěžovatelé zajímali o to, jak agentura EUAA řešila zprávy žadatelů o azyl o nuceném navracení.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že v době podání stížnosti agentura EUAA nezajistila, aby pracovníci vyslaní do jejích podpůrných týmů pro otázky azylu byli připraveni řádně vést pohovory se zranitelnými žadateli o azyl, a to ani pokud jde o to, jak zohlednit ukazatele zranitelnosti, pokud se objeví poprvé během pohovoru o azylu. Veřejná ochránkyně práv dále zjistila, že agentura EUAA neposkytla zranitelným žadatelům o azyl vhodný postup pro oznamování chyb, k nimž došlo během pohovorů, a pro přezkum těchto zpráv agenturou EUAA. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že se jedná o nesprávný úřední postup, a agentuře EUAA vydala čtyři doporučení k řešení nedostatků.

Veřejná ochránkyně práv rovněž zaslala tato doporučení svým protějškům z Evropské sítě veřejných ochránců práv (ENO) a požádala je o jejich názory na to, jak je při spolupráci mezi pracovníky agentury EUAA zabývajícími se případy a vnitrostátními azylovými úředníky zajištěno dodržování základních práv.

Veřejná ochránkyně práv navíc zjistila významné nedostatky, pokud jde o způsob, jakým agentura EUAA řešila zveřejňování zkušeností žadatelů o azyl s nuceným navracením během pohovorů. Vzhledem k tomu, že agentura EUAA začala během šetření veřejné ochránkyně práv provádět opatření k nápravě těchto nedostatků, nezjistila nesprávný úřední postup, ale místo toho předložila dva návrhy na zlepšení.

Případ se týkal toho, jak Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA) zajistila účinný proces přezkumu návrhu projektu, který byl zamítnut pro financování z EU. Stěžovatelka tvrdila, že navzdory jejím pokusům získat pomoc od příslušné asistenční služby IT systém pro podání žádosti o přezkum, ačkoli on-line účet nefungoval, čímž ji zbavil možnosti požádat o přezkum.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že agentura CINEA poskytla stěžovateli jasné informace o tom, jak požádat o přezkum hodnocení a co dělat v případě problémů. Stěžovatelka nepředložila žádné důkazy o technických problémech, s nimiž se setkala, a v příslušném období nebyly zaznamenány žádné technické problémy s on-line systémem. Stěžovatel se neobrátil na asistenční službu IT, aby vyhledal další pomoc, ačkoli na to měl ještě čas.

Veřejná ochránkyně práv proto uzavřela šetření se závěrem, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany agentury CINEA.

Případ se týkal poradenské společnosti, která byla vyšetřována Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) z důvodu podezření na nesrovnalosti v projektech financovaných EU. Úřad OLAF informoval společnost, že vyšetřování uzavřel, a předložil Komisi finanční a správní doporučení. Ačkoli úřad OLAF informoval společnost, že se může obrátit na kontrolora procesních záruk úřadu OLAF, neposkytl jasné informace o platné lhůtě pro podání stížnosti. To znamenalo, že firma podala stížnost po uplynutí lhůty a kontrolor stížnost zamítl.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že úřad OLAF tím, že stěžovateli neposkytl jasné informace, zejména pokud jde o datum ukončení vyšetřování, jednal nesprávným úředním postupem. Veřejná ochránkyně práv se však domnívala, že pro stěžovatele neexistuje žádné vhodné doporučení, jak se tímto problémem zabývat. Předložila nicméně návrh, jehož cílem je zabránit tomu, aby se takový problém vyskytl v podobných případech v budoucnu.

Stěžovatel nebyl spokojen s tím, jak Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA) reagovala na jeho obavy ohledně nedostatečné transparentnosti výběrových řízení na zaměstnance. Mimo jiné tvrdil, že agentura EFCA neinformovala neúspěšné uchazeče o výsledku jejich přihlášek. 

Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření a požádala agenturu EFCA o objasnění této záležitosti.

V průběhu šetření agentura EFCA informovala veřejnou ochránkyni práv, že má v úmyslu podniknout kroky, aby byla schopna informovat všechny neúspěšné uchazeče jednotlivě po každé fázi výběrového řízení. Veřejná ochránkyně práv vyzvala agenturu EFCA, aby ji do šesti měsíců informovala o opatřeních, která za tímto účelem zavedla, a dospěla k závěru, že v této fázi nejsou v této věci odůvodněná žádná další šetření.

Šetření veřejné ochránkyně práv rovněž ukázalo problémy s tím, jak mohou uchazeči podávat stížnosti na výběrová řízení. V průběhu šetření agentura EFCA zřídila funkční e-mailovou schránku pro administrativní stížnosti neúspěšných uchazečů. Veřejná ochránkyně práv tento krok uvítala a uzavřela tento aspekt šetření tak, jak byl vyřešen.