Souvislosti stížnosti

1. Stěžovatel je poradenská společnost specializující se na projekty rozvojové pomoci.Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájil vyšetřování podezření na nesrovnalosti ve vztahu k projektům financovaným EU a zakázkám uděleným stěžovateli.Stěžovatel byl tudíž považován za „dotčenou osobu“ ve vyšetřování úřadu OLAF ve smyslu nařízení č. 883/2013 [2].

2. Dne 31. července 2024 úřad OLAF stěžovatele informoval, že vyšetřování uzavřel a že příslušným generálním ředitelstvím Evropské komise předložil finanční a správní doporučení týkající se stěžovatele. Úřad OLAF rovněž poskytl informace o možnosti stěžovatele obrátit se na kontrolora procesních záruk [3].

3. Dne 26. srpna 2024 podal stěžovatel správci stížnost. Zpochybnil rozhodnutí úřadu OLAF ukončit vyšetřování na základě shrnutí skutečností, které podle něj obsahovalo nejasná a vágní prohlášení, což mu znemožnilo předložit informované připomínky.

4. Dne 9. září 2024 správce stížnost uzavřel jako nepřípustnou. Kontrolor vysvětlil, že stížnost byla promlčena, protože byla podána po uplynutí jednoměsíční lhůty po ukončení šetření. Kontrolor zejména uvedl, že šetření bylo ukončeno dne 22. července 2024, a proto lhůta pro podání stížnosti uplynula dne 23. srpna 2024.

5. V reakci na to stěžovatel tvrdil, že dopis úřadu OLAF, který jej informoval o ukončení vyšetřování, byl zaslán dne 31. července 2024 a že neobsahoval žádné informace o tom, že vyšetřování bylo ukončeno dne 22. července 2024.

6. Kontrolor vysvětlil, že nařízení č. 883/2013 [4] stanoví jasnou lhůtu pro podání stížnosti kontrolorovi, která začíná dnem ukončení šetření, a nikoli dnem, kdy byla dotčená osoba informována o datu ukončení šetření nebo se o něm dozvěděla.

7. Stěžovatel napadl rozhodnutí kontrolora. Tvrdila, že úřad OLAF by měl dotčenou osobu informovat do jednoho týdne od ukončení vyšetřování a že lhůta jednoho měsíce pro podání stížnosti kontrolorovi by měla začít běžet ode dne oznámení. Kromě toho tvrdila, že měsíční lhůta je sama o sobě příliš krátká a že s ní nebylo zacházeno spravedlivě, ani jí nebyla poskytnuta přiměřená příležitost se bránit.

8. Stěžovatel nebyl spokojen s tím, jak kontrolor a úřad OLAF tuto záležitost řešili, a proto se obrátil na veřejného ochránce práv.

Šetření

9. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření ohledně toho, jak úřad OLAF informoval stěžovatele o ukončení vyšetřování a o možnosti obrátit se na kontrolora.  

10. Šetření se nezabývalo rozhodnutím kontrolora zamítnout stížnost stěžovatele jako nepřípustnou, neboť veřejná ochránkyně práv se domnívala, že to není zjevně nesprávné. Kontrolor jednal v souladu se zněním nařízení č. 883/2013. Vyšetřování této stížnosti se tedy zaměřilo výlučně na jednání úřadu OLAF v této věci.

11. V průběhu šetření vyšetřovací tým veřejného ochránce práv nahlédl do spisu případu. Úřad OLAF v této věci rovněž poskytl písemná vysvětlení. Odpověď byla sdělena stěžovateli, který předložil připomínky.

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

Úřad OLAF

12. Úřad OLAF tvrdil, že vzhledem k tomu, že stěžovatel je „osobou dotčenou“ vyšetřováním úřadu OLAF, měl znát pravidla stanovená v nařízení č. 883/2013, včetně lhůt pro podání stížnosti kontrolorovi. Stěžovatel byl o těchto pravidlech rovněž informován v souvislosti s předchozí stížností adresovanou kontrolorovi, která byla rovněž prohlášena za nepřípustnou, protože byla podána příliš pozdě.  

13. Úřad OLAF dále vysvětlil, že ve svém dopise ze dne 31. července 2024, v němž stěžovatele informoval o ukončení vyšetřování, stěžovatele informoval o možnosti obrátit se na kontrolora a o příslušných lhůtách pro podání stížnosti.

14. Úřad OLAF dále konstatoval, že ačkoli dopis informující stěžovatele o uzavření vyšetřování byl zaslán dne 31. července 2024, byl datován dne 24. července 2024. Úřad OLAF se proto domníval, že stěžovateli mělo být jasné, že vyšetřování bylo ukončeno nejpozději dne 24. července 2024.

15. OLAF však připustil, že v dopise informujícím stěžovatele o ukončení vyšetřování jasně neuvedl datum ukončení vyšetřování, tj. 22. července 2024. Úřad OLAF uznal, že bez těchto informací nemohl stěžovatel vědět, že lhůta pro podání stížnosti běží od 22. července 2024 do 23. srpna 2024. Úřad OLAF dále konstatoval, že i kdyby bylo vyšetřování ukončeno dne 24. července 2024, což je datum dopisu stěžovateli, lhůta pro předání věci kontrolorovi by stále byla 26. srpna 2024, což je datum, kdy stěžovatel předložil svou stížnost kontrolorovi.

16. Úřad OLAF nicméně poznamenal, že i kdyby se stěžovatel obrátil na kontrolora do jednoho měsíce od data ukončení vyšetřování, některá tvrzení, která vznesl, by byla stále považována za nepřípustná. Je tomu tak proto, že podle nařízení č. 883/2013 se stěžovatel musí obrátit na kontrolora do jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o sporných skutečnostech, a v každém případě nejpozději do jednoho měsíce od ukončení šetření. Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl o některých skutečnostech informován již v březnu 2024, budou jakákoli tvrzení související s těmito skutečnostmi považována za předložená příliš pozdě.

17. Úřad OLAF tak uznal, že vzhledem k tomu, že neuvedl datum ukončení vyšetřování, a vzhledem k doslovnému výkladu pravidel ze strany kontrolora nemohl stěžovatel podat svou stížnost kontrolorovi v příslušné lhůtě, ale pouze pro část svých tvrzení.

18. Ačkoli úřad OLAF zdůraznil význam včasného oznámení s cílem zajistit, aby se osoby dotčené vyšetřováním úřadu OLAF mohly v příslušné lhůtě obrátit na kontrolora, konstatoval, že v souladu s nařízením č. 883/2013 není stanovena žádná lhůta pro informování dotčené osoby o ukončení vyšetřování, pokud úřad OLAF vydá doporučení.[5] V tomto případě, kdy úřad OLAF vydal doporučení, informoval stěžovatele do šesti pracovních dnů.

19. Úřad OLAF dále konstatoval, že stěžovatel mu dne 26. srpna 2024 zaslal e-mail, který odrážel stížnost předloženou kontrolorovi. Úřad OLAF stěžovateli odpověděl dne 19. září 2024. Ačkoli úřad OLAF uznal, že jeho odpověď nelze považovat za rovnocennou rozhodnutí kontrolora, konstatoval, že na tvrzení stěžovatele stále poskytl podrobnou odpověď.

Stěžovatel

20. Žadatel uvedl, že datum dopisu, 24. července 2024, není datem, kdy bylo šetření uzavřeno. Tvrdila, že OLAF tím, že ji neinformoval o datu ukončení vyšetřování, nejednal v souladu se zásadami řádné správy. To ho připravilo o možnost obrátit se na kontrolora.

21. Stěžovatel dále tvrdil, že odpověď úřadu OLAF stěžovateli ze dne 19. září 2024 nelze považovat za rovnocennou rozhodnutí nezávislého orgánu, jako je kontrolor. OLAF nemůže sám přezkoumávat dodržování procesních záruk osob dotčených vyšetřováním.

Posouzení veřejného ochránce práv

22. Toto šetření se týká výhradně činností úřadu OLAF. Jelikož se však tyto kroky týkají možnosti obrátit se na kontrolora procesních záruk, je nejprve nutné stanovit úlohu kontrolora. Kontrolor byl zřízen s cílem poskytnout osobám, jichž se vyšetřování úřadu OLAF týká, specializovaný a nezávislý mechanismus pro napadení údajného porušení jejich procesních záruk. Podle platných právních předpisů mohou stížnosti správci podávat pouze dotčené osoby a musí být podány do jednoho měsíce od zjištění příslušných skutečností a v každém případě nejpozději do jednoho měsíce od ukončení šetření [6].

23. Aby byl tento důležitý nezávislý mechanismus nápravy relevantní pro osoby, jichž se vyšetřování úřadu OLAF týká, musí je úřad OLAF včas informovat o existenci kontrolora a mít k dispozici všechny relevantní informace nezbytné pro podání stížnosti.

24. Jak vysvětlil úřad OLAF, při vydávání doporučení v rámci vyšetřování neexistuje podle platného právního rámce žádná stanovená lhůta pro informování dotčené osoby o ukončení vyšetřování. Konkrétní lhůta je stanovena pouze v případech, kdy nejsou učiněna žádná doporučení [7].

25. To v praxi znamená, že osoba, jíž se vyšetřování úřadu OLAF týká, se může o ukončení vyšetřování úřadu OLAF dozvědět až po uplynutí lhůty k tomu, aby se obrátila na kontrolora, což jí po ukončení vyšetřování zcela brání obrátit se na kontrolora. To svědčí o širší otázce týkající se procesních záruk při vyšetřováních úřadu OLAF [8].

26. V daném případě úřad OLAF stěžovatele informoval o ukončení vyšetřování dne 31. července 2024 ve lhůtě, v níž se měl obrátit na kontrolora. Jak však uznal úřad OLAF, oznámení neobsahovalo datum ukončení vyšetřování, ale pouze datum podpisu dopisu, tj. 24. července 2024. Toto datum se v dopise objevilo třikrát a pochopitelně vedlo stěžovatele k domněnce, že se jedná o konečné datum šetření. Stěžovatel tedy neměl k dispozici všechny nezbytné a správné informace pro podání přípustné stížnosti kontrolorovi, tj. ve stanovené lhůtě.

27. Znalost skutečného data ukončení šetření byla nezbytná k tomu, aby se stěžovatel mohl ve stanovené lhůtě obrátit na kontrolora. Stěžovatel se nakonec obrátil na kontrolora tři dny po uplynutí lhůty. Je proto nepopiratelné, že skutečnost, že žadatel neměl informace o tom, kdy bylo šetření uzavřeno, ovlivnila jeho schopnost obrátit se na kontrolora.  

28. Této situaci by bylo možné snadno zabránit tím, že by se do dopisu informujícího stěžovatele o ukončení šetření jednoduše zahrnulo skutečné datum, kdy bylo šetření ukončeno. V této souvislosti veřejná ochránkyně práv konstatuje, že skutečnost, že úřad OLAF neinformoval stěžovatele o datu ukončení vyšetřování, představuje nesprávný úřední postup.

29. Ačkoli úřad OLAF odpověděl na dopis stěžovatele ze dne 26. srpna 2024, který odrážel stížnost adresovanou kontrolorovi a poskytl stěžovateli užitečná vysvětlení, veřejná ochránkyně práv se domnívá, že to v tomto případě nelze považovat za dostatečnou nápravu. Kontrolor byl konkrétně zřízen, aby působil jako nezávislý mechanismus pro vyřizování stížností na úřad OLAF. Posouzení stížnosti úřadem OLAF jako takové nemůže nahradit posouzení kontrolora. 

30. Veřejná ochránkyně práv se však domnívá, že neexistuje žádné vhodné doporučení k řešení tohoto nesprávného úředního postupu. Jak bylo uvedeno výše, rozsah šetření byl omezen na jednání úřadu OLAF, neboť veřejný ochránce práv konstatoval, že odmítnutím stížnosti jako nepřípustné se kontrolor nedopustil zjevného pochybení. Veřejná ochránkyně práv nicméně předloží úřadu OLAF návrh s cílem zabránit tomu, aby k podobné situaci došlo v budoucnu. 

Závěr

Na základě šetření veřejný ochránce práv uzavírá tento případ následujícím zjištěním:

Tím, že Evropská agentura pro boj proti podvodům (OLAF) neinformovala stěžovatele o datu ukončení vyšetřování, jednala nesprávným úředním postupem.

Stěžovatel a úřad OLAF budou o tomto rozhodnutí informováni.

Návrhy na zlepšení

Úřad OLAF by měl zajistit, aby v případě, že informuje dotčenou osobu o ukončení vyšetřování, poskytl včasné, jasné a úplné informace o možnosti obrátit se na kontrolora. To zahrnuje uvedení data ukončení vyšetřování.

Teresa Anjinho
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 19. září 2025

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2013/883/oj/eng, čl. 2 odst. 5: „dotčenou osobou“ se rozumí jakákoli osoba nebo hospodářský subjekt podezřelý ze spáchání podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie, a který je proto předmětem vyšetřování úřadu“.

[3] Kontrolor procesních záruk zkoumá stížnosti podané osobami dotčenými vyšetřováními prováděnými úřadem OLAF, zejména pokud jde o dodržování procesních záruk a pravidel platných pro vyšetřování ze strany úřadu OLAF. Více informací naleznete zde: https://supervisory-committee-olaf.europa.eu/controller-procedural-guarantees_en

[4] Ustanovení čl. 9b odst. 2 druhé odrážky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2223 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2020/2223/oj. 

[5] Článek 11 nařízení č. 883/2013; článek 29 pokynů úřadu OLAF k vyšetřovacím postupům pro zaměstnance úřadu OLAF: https://anti-fraud.ec.europa.eu/guidelines-investigations-olaf-staff_en.

[6] Čl. 9b odst. 3 nařízení č. 883/2013.

[7] Článek 11 nařízení č. 883/2013; článek 29 pokynů úřadu OLAF k vyšetřovacím postupům pro zaměstnance úřadu OLAF.

[8] Tuto otázku vznesla veřejná ochránkyně práv v souvislosti se současným hodnocením nařízení o úřadu OLAF jako otázku, kterou se mají zabývat zákonodárci.