- CS Čeština
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.
Návrh doporučení evropské veřejné ochránkyně práv v šetření stížnosti 1409/2014/JN proti Evropské komisi
Doporučení
Případ 1409/2014/MHZ - Otevřeno dne Středa | 03 září 2014 - Doporučení týkající se Čtvrtek | 26 března 2015 - Rozhodnutí ze dne Pátek | 26 února 2016 - Dotčený orgán Evropská komise ( Kritická poznámka ) - Země Belgie
Vyrobeno v souladu s čl. 3 odst. 6 statutu evropského veřejného ochránce práv [1]
Otázkou v tomto případě je, zda by Evropská komise měla v rámci svých jednání o uzavření dohody o volném obchodu s Vietnamem provést posouzení dopadu na lidská práva. Stěžovatelé se domnívají, že takové zvláštní posouzení je nezbytné. Komise se domnívá, že takové posouzení není nutné. Komise tvrdí, že posouzení dopadů na udržitelnost, které bylo provedeno v roce 2009 u navrhované dohody o volném obchodu mezi EU a sdružením ASEAN, je dostatečné, protože zahrnovalo Vietnam. Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že skutečnost, že Komise neprovedla konkrétní posouzení dopadu na lidská práva ve vztahu k Vietnamu, představuje nesprávný úřední postup, a doporučuje, aby Komise nyní toto posouzení provedla bez dalšího odkladu.
Skutečnosti předcházející stížnosti
1. Tento případ se týká jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Vietnamem, která byla zahájena dne 26. června 2012, a údajného neprovedení posouzení dopadu dohody o volném obchodu na lidská práva Evropskou komisí.
2. Stěžovatelé (Mezinárodní federace pro lidská práva a Vietnamský výbor pro lidská práva [2]) se dne 30. dubna 2013 obrátili na Komisi a vyzvali ji, aby provedla posouzení dopadu na lidské zdroje. Na základě mezinárodního práva veřejného, primárního práva EU a strategického rámce a akčního plánu pro lidská práva a demokracii ze dne 25. června 2012 (dále jen "akční plán")[3] tvrdili, že EU má povinnost zajistit, aby její obchodní dohody nepoškozovaly lidská práva v zahraničí. Tvrdily, že se na tuto otázku nevztahuje původní posouzení dopadů provedené během jednání o volném obchodu se sdružením ASEAN, od něhož bylo upuštěno. Tvrdili, že zahájení dvoustranných jednání s Vietnamem vyžaduje nové posouzení dopadů, včetně posouzení dopadů na lidské zdroje. Poté poukázali na řadu otázek týkajících se základních práv ve Vietnamu, které by dohoda o volném obchodu mohla dále negativně ovlivnit.
3. Dne 26. června 2013 odpověděl tehdejší komisař de Gucht stěžovatelům a poskytl následující vysvětlení.
- Komise uplatňuje integrovaný přístup k posuzování dopadů, který zohledňuje hospodářské, sociální, environmentální a lidskoprávní dopady v jediném dokumentu. Ukázalo se, že to je nejvhodnější způsob, jak dospět k vyváženému posouzení.
- Jednání s Vietnamem probíhala podle právního rámce stanoveného pro jednání o dohodě o volném obchodu se sdružením ASEAN v roce 2007. Skutečnost, že dvoustranná jednání nahradila regionální jednání, nevyžadovala nové posouzení dopadů.
- Komise přezkoumala posouzení dopadů ASEAN na udržitelnost z roku 2009 a dospěla k závěru, že je ve dvoustranném kontextu stále platné a relevantní. Posouzení regionálního dopadu ve skutečnosti poskytlo podrobnosti na úrovni jednotlivých zemí a zabývalo se dopadem na jednotlivé země. Vzhledem k tomu, že cíle a rozsah dvoustranné dohody zůstaly stejné jako v případě regionální dohody o volném obchodu, dlouhodobé dopady by zůstaly celkově stejné. To potvrdila i analýza dopadů navrhované dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem, která byla zadána v roce 2011 v rámci projektu mnohostranné obchodní pomoci mezi EU a Vietnamem (MUTRAP).
- Komise je odhodlána provádět Lisabonskou smlouvu, která vyžaduje, aby se obchodní politika EU řídila zásadami a cíli vnější činnosti EU, včetně lidských práv. Obchodní politika EU může ve skutečnosti přispět ke zlepšení lidských práv.
- V roce 2011 poté, co vstoupila v platnost Listina základních práv EU (dále jen „Listina“), začala Komise ve svých posouzeních dopadů zavádět výslovné požadavky na analýzu dopadu na lidská práva. Akční plán vychází z této praxe a zahrnuje začlenění lidských práv do posouzení dopadů spolu s hospodářskými, sociálními a environmentálními dopady. Komise by tedy tento závazek nadále plnila systematickým prováděním analýzy lidských práv ve všech posouzeních dopadů uzavřených v souvislosti s přípravou návrhů na zahájení nových obchodních jednání.
- Zatímco otevřenost obchodu sama o sobě automaticky nezaručuje plné dodržování lidských práv, mnoho precedentů ukazuje, že zvýšený obchod a příjmy vytvářejí lepší podmínky pro rozvoj a růst. Udržitelný rozvoj v delším období přispívá ke zlepšení podmínek v oblasti lidských práv.
- Ve všech obchodních jednáních EU, včetně jednání s Vietnamem, Komise usiluje o jasnou institucionální a právní vazbu na příslušné politické rámcové dohody, které obsahují doložky o lidských právech, demokracii a právním státu. Tím je zajištěno, že základní práva jsou základními prvky dvoustranných vztahů EU, a to i pokud jde o obchod mezi oběma stranami. Posílení dvoustranných vztahů prostřednictvím dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Vietnamem podepsané v červnu 2012 zahrnuje rovněž užší spolupráci v oblasti lidských práv. Zatímco tato dohoda byla stále v procesu ratifikace, strany se dohodly, že přistoupí k pokročilému provádění prioritních aspektů. Proto byl v lednu 2012 zahájen posílený dialog o lidských právech. Obě zasedání, která se již konala, umožnila zásadní a důkladnou výměnu názorů a informací o otázkách, které jsou pro EU obzvláště důležité.
- EU bude i nadále prosazovat lidská práva prostřednictvím tohoto posíleného dialogu, veřejných prohlášení, demarší, interakce s obránci lidských práv a projektů, jako jsou projekty financované z evropského nástroje pro demokracii a lidská práva.
4. Dne 17. dubna 2014 přijal Evropský parlament usnesení, v němž naléhavě vyzval Komisi, aby provedla posouzení dopadu plánované dohody o volném obchodu s Vietnamem na lidské zdroje, a poukázal na to, že její souhlas s dohodou o volném obchodu je povinný [4].
5. Dne 19. května 2014 Rada ve svých závěrech zdůraznila, že „je důležité pokračovat v provádění posouzení dopadu obchodních a investičních dohod na lidská práva“[5].
6. Dne 4. července 2014 se stěžovatelé znovu obrátili na Komisi a tvrdili, že EU má povinnost zajistit, aby obchodní dohody, které uzavírá, nevedly k porušování lidských práv ani v EU, ani v partnerských zemích. Tato povinnost vyplývá ze smluv o lidských právech, které je třeba účinně provádět. Článek 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že vnější činnost EU usiluje o „pokrok v širším světě: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva“a že EU „vymezuje a provádí společné politiky a činnosti [...] s cílem [...] b) upevňovat a podporovat demokracii, právní stát, lidská práva a zásady mezinárodního práva“. Podle těchto ustanovení je EU povinna přijmout veškerá dostupná opatření k usnadnění dodržování, ochrany a naplňování lidských práv v partnerských zemích. Stěžovatelé uvedli, že požadavek provést posouzení dopadu na lidské zdroje platí bez ohledu na datum zahájení jednání. Účelem posouzení dopadů na lidská práva je totiž zajistit, aby dohoda o volném obchodu při provádění nevedla k žádnému porušení stávajících závazků v oblasti lidských práv. Dále uvedly, že mandát k jednání se rozšířil tak, aby zahrnoval investiční složku a mechanismus urovnávání sporů mezi investorem a státem. Mandát tedy nebyl stejný jako v roce 2009 a dopady nové složky by měly být rozhodně posouzeny.
7. Dne 23. července 2014 komisař de Gucht stěžovatelům odpověděl následovně.
- Od roku 2011 Komise v souladu s akčním plánem systematicky zahrnuje analýzu možných dopadů na lidská práva alespoň ve třech případech: posouzení dopadů prováděná v souvislosti s přípravou návrhů na zahájení nových obchodních jednání; veškerá posouzení dopadů na udržitelnost provedená během obchodních jednání; a všechna následná hodnocení.
- Posouzení dopadů na udržitelnost týkající se sdružení ASEAN zahrnovalo sociální dopad, přičemž zvláštní pozornost byla věnována pracovním podmínkám a souvisejícím právům. Komise by tedy pro Vietnam neprovedla zvláštní posouzení dopadu na lidské zdroje.
Existují další účinné nástroje, které EU umožňují přispět k posílení dodržování lidských práv ve Vietnamu, jako je dohoda o partnerství a spolupráci. Kromě toho EU usiluje o institucionální a právní vazbu mezi dohodou o volném obchodu a dohodou o partnerství a spolupráci, která obsahuje ustanovení o lidských právech, demokracii, právním státu a bezpečnosti. Tato vazba by zajistila, že tato základní práva a zásady budou základními prvky dvoustranných vztahů, a to i pokud jde o obchod. Stanovilo by právo uplatňovat veškerá vhodná opatření v případě porušení těchto ustanovení o podstatných prvcích. Komisař dospěl k závěru, že je „přesvědčen, že smluvní vztahy představují silný kanál pro další spolupráci s partnerskou zemí a podporu reforem v problematických otázkách“.
Šetření
8. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření stížnosti a zjistila následující tvrzení a tvrzení:
Komise nesprávně odmítá provést posouzení dopadu na lidské zdroje v rámci příprav na dohodu o volném obchodu mezi EU a Vietnamem. Komise by měla provést komplexní a participativní posouzení dopadů na lidské zdroje.
9. V průběhu šetření obdržel veřejný ochránce práv stanovisko Komise ke stížnosti a následně připomínky stěžovatelů v reakci na stanovisko Komise. Návrh doporučení veřejného ochránce práv zohledňuje argumenty a stanoviska předložená stranami.
Tvrzení o neoprávněném odmítnutí provést posouzení dopadu zamýšlené dohody o volném obchodu s Vietnamem na lidské zdroje a odpovídající tvrzení
Argumenty předložené veřejnému ochránci práv
10. Stěžovatelé tvrdili, že neprovedení posouzení dopadů na lidské zdroje porušuje závazky EU a jejích členských států podle mezinárodního práva, povinnosti vyplývající ze Smluv EU a akčního plánu z roku 2012. Je rovněž v rozporu se současnou praxí Komise systematicky provádět posouzení dopadů na lidské zdroje.
11. Stěžovatelé dále tvrdili, že ačkoli jednáním s Vietnamem předcházela jednání se sdružením ASEAN, byla zahájena dne 26. června 2012, tj. po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, Listiny a přijetí akčního plánu. Počáteční posouzení dopadů provedené v rámci jednání se sdružením ASEAN se dostatečně nezaměřovalo na konkrétní země. Vzhledem k tomu, že Komise přezkoumala posouzení dopadů ASEAN a jeho význam pro dvoustranná jednání s Vietnamem, měla by rovněž posoudit dopad na lidská práva.
12. Ve svém stanovisku Komise tvrdila, že neexistují žádné závazné právní závazky podle mezinárodního práva nebo práva EU, které by vyžadovaly samostatné posouzení dopadu na lidské zdroje pro vedení jednání o dohodách o volném obchodu. Zejména Listina, Lisabonská smlouva a akční plán nevyžadují, aby Komise provedla posouzení dopadu na lidské zdroje. EU je však odhodlána zohledňovat otázky lidských práv ve své obchodní politice a zohledňovat lidská práva jako klíčový prvek své širší vnější činnosti. Články 21 SEU a 207 SFEU nestanoví konkrétní procesní nástroj, jako je posouzení dopadu na lidské zdroje. Unijní orgány tedy disponují širokým prostorem pro uvážení při zajišťování obecného politického cíle soudržnosti mezi různými oblastmi vnější činnosti.
13. Komise dále uvedla, že její praxe odpovídá akčnímu plánu, neboť systematicky zahrnuje analýzu potenciálního dopadu na lidská práva do svých posouzení dopadů, která jsou připravována pro návrhy na zahájení nových obchodních jednání.
14. Komise navíc varovala před zpětným uplatněním požadavku na provedení posouzení dopadu na lidské zdroje, které se podle jejího názoru jeví jako „neoprávněně zatěžující a nepřiměřené“. Konstatovala, že Rada schválila jednání se sdružením ASEAN (včetně Vietnamu) v dubnu 2007 a že od té doby Komise provedla příslušný strategický program inovací již v roce 2009. Dvoustranná jednání s Vietnamem byla vedena v rámci zmocnění z roku 2007. Ve stejném duchu Komise uvedla, že její nová praxe, vyvinutá v roce 2011 a odpovídající akčnímu plánu, systematicky zařazovat do svých posouzení dopadů posouzení dopadů na lidské zdroje, se vztahuje pouze na nové iniciativy a nepoužije se zpětně.
15. Komise dále trvala na tom, že posouzení dopadů na udržitelnost z roku 2009 obsahovalo dostatečné údaje pro jednotlivé země, aby Komise mohla případ Vietnamu posoudit. Komise se domnívala, že zjištění jsou stále relevantní, pokud jde o „směr a rozsah hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů“. Trendy v SIA byly potvrzeny analýzou dopadu MUTRAP v roce 2011. Strategický program inovací z roku 2009 analyzoval několik otázek týkajících se lidských práv, jako jsou otázky spojené se základními pracovními normami Mezinárodní organizace práce a dopad na chudobu nebo rovnost žen a mužů. Kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji, která je předmětem jednání o dohodě o volném obchodu, zajišťuje, aby byly tyto otázky řešeny v konkrétních oblastech, jako je podpora agendy důstojné práce, pracovněprávní vztahy a sociální dialog. Otázky lidských práv jsou dále řešeny v rámci dialogu o lidských právech s Vietnamem, pro který dohoda o partnerství a spolupráci poskytuje pevný rámec. Komise nakonec uvedla, že lidská práva představují základní prvky vztahu mezi EU a Vietnamem a že cílem Komise je tuto skutečnost zohlednit v dohodě o volném obchodu.
16. Komise nakonec vysvětlila, že cílem posouzení dopadů na lidské zdroje není posoudit skutečnou situaci v oblasti lidských práv v dané zemi, ale upozornit tvůrce politik a další zúčastněné strany na potenciální dopady (pozitivní a/nebo negativní) různých zvažovaných možností, a podpořit tak řádnou tvorbu politik.
17. Ve svých připomínkách stěžovatelé tvrdili, že posouzení dopadů na lidské zdroje z roku 2009 nemůže nahradit řádné posouzení dopadů na lidské zdroje, protože neobsahuje posouzení dopadů na lidské zdroje. Dodali, že odkaz na snižování chudoby nemůže nahradit posouzení založené na normativním obsahu lidských práv.
18. Pokud jde o závazky EU z let 2011/2012 provést posouzení dopadu na lidské zdroje, tyto závazky pouze poskytly konkrétnější pokyny, pokud jde o povinnosti, které již existovaly. Smlouvy zavazují EU, aby nepodnikala žádné kroky, které by bránily nebo ztěžovaly uplatňování lidských práv. Zavazují EU, aby přijala opatření k zajištění dodržování lidských práv, a to jak v rámci své vnější činnosti, tak interně. Cílem posouzení dopadů na lidská práva je vymezit tato opatření, včetně znění a struktury dohody o volném obchodu, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na požívání lidských práv v EU a v partnerských zemích.
19. Tvrdili, že v každém případě by okamžikem, od kterého je povinnost provést posouzení dopadů na lidské zdroje použitelná, měl být okamžik, kdy je přijato rozhodnutí o podpisu znění dohody o volném obchodu, nikoli okamžik, kdy je udělen mandát k jednání. Právě v tomto okamžiku musí být EU schopna prokázat, že zohlednila dopady na lidská práva a v důsledku toho definovala své politické možnosti [6].
20. Kromě toho stěžovatelé tvrdili, že Komise ignorovala problém, že strategický program inovací z roku 2009 nezahrnuje část dohody o volném obchodu týkající se ochrany investic, která byla do jednání přidána až v roce 2013. Nevztahovala se ani na zahrnutí mechanismu urovnávání sporů mezi investorem a státem, který je stále zvažován. Nakonec stěžovatelé uvedli, že „Vietnam musí podniknout důležité kroky, aby splnil mezinárodní normy a povinnosti v oblasti lidských práv.“
Posouzení veřejné ochránkyně práv vedoucí k návrhu doporučení
21. Úlohou evropského veřejného ochránce práv je dohlížet na orgány a instituce EU při jejich administrativní činnosti, a zejména ověřovat, zda jednají v souladu se zásadami řádné správy. Veřejná ochránkyně práv se dlouhodobě domnívá, že řádná správa v první řadě znamená dodržování a dodržování základních práv. Ve skutečnosti tam, kde nejsou dodržována základní práva, nemůže existovat řádná správa. Orgány a instituce EU proto musí vždy zvážit soulad svých činností se základními právy a možný dopad svých činností na základní práva.
22. Výše uvedené platí i pro správní činnosti v rámci jednání o mezinárodních smlouvách. Administrativa EU by měla nejen zajistit, aby zamýšlené dohody byly v souladu se stávajícími závazky v oblasti lidských práv a nesnižovaly stávající normy ochrany lidských práv, ale měla by se rovněž zaměřit na prosazování lidských práv v partnerských zemích.
23. Článek 21 odst. 1 SEU totiž stanoví, že „činnost Unie na mezinárodní scéně se řídí zásadami, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které se Unie snaží prosazovat v širším světě: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.“ Podle čl. 21 odst. 2 SEU „Unie vymezuje a provádí společné politiky a činnosti a usiluje o vysoký stupeň spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů s cílem: [...] b) upevňovat a podporovat demokracii, právní stát, lidská práva a zásady mezinárodního práva [...]“. Tyto zásady platí i v oblasti společné obchodní politiky [7].
24. Ačkoli veřejná ochránkyně práv souhlasí s Komisí, že se zdá, že neexistuje žádný výslovný a konkrétní právně závazný požadavek na provedení posouzení dopadu dohody o volném obchodu s Vietnamem na lidské zdroje, domnívá se, že provedení posouzení dopadu na lidské zdroje by bylo v duchu výše uvedených právních ustanovení. Zdá se, že Komise připouští, že dosud nebylo provedeno žádné komplexní posouzení dopadu na lidské zdroje. Strategický program inovací z roku 2009, na který Komise odkázala, se týká pouze některých aspektů dopadu na sociální práva. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že posouzení dopadů na lidské zdroje z roku 2009 proto není vhodnou náhradou za posouzení dopadů na lidské zdroje.
25. Posouzení dopadu na lidská práva by mohlo vést Komisi k závěru, že plánovaná dohoda o volném obchodu je v souladu se stávajícími závazky a normami v oblasti lidských práv a nebude mít žádné nepříznivé dopady na lidská práva, zejména ve Vietnamu. Nebo by Komise mohla v závislosti na výsledcích své analýzy zvážit vhodná opatření, která by zajistila, že k takovým nepříznivým účinkům nedojde. Provedení posouzení dopadů na lidské zdroje by bylo rovněž v souladu se současnou praxí Komise při provádění posouzení dopadů na lidské zdroje a s akčním plánem z roku 2012, který vyžaduje, aby Komise „začlenila lidská práva do všech posouzení dopadů“, a to i pokud jde o „obchodní dohody, které mají významné hospodářské, sociální a environmentální dopady“[8].
26. Pokud jde o argument Komise, že jakýkoli požadavek na provedení posouzení dopadu na lidské zdroje by neměl být uplatňován se zpětnou platností a že by to mělo „neoprávněně zatěžující a nepřiměřené“účinky, veřejná ochránkyně práv konstatuje, že dodržování lidských práv nemůže být podmíněno úvahami o pouhé výhodnosti. Jak stěžovatelé správně uvedli, rozhodující není, v jakém okamžiku se EU rozhodla systematicky provádět posouzení dopadu na lidské zdroje a zda tomu tak bylo před zahájením jednání o dohodě o volném obchodu s Vietnamem nebo po něm, ale spíše zajistit, aby dohoda o volném obchodu s Vietnamem, o níž se stále jedná [9], neměla negativní dopad na lidská práva. S ohledem na to, co je v sázce, by bylo příliš formalistické říci, že i když je stále možné provést posouzení dopadu plánované dohody o volném obchodu na lidské zdroje a zohlednit výsledky posouzení dopadu na lidské zdroje, nemělo by se tak dít, protože jednání navazují na jednání sdružení ASEAN, která byla zahájena před tím, než Komise začala systematicky provádět posouzení dopadu na lidské zdroje, a před tím, než Rada přijala akční plán na rok 2012.
27. Veřejná ochránkyně práv každopádně konstatuje, že jednání s Vietnamem byla formálně zahájena dne 26. června 2012, tedy jeden den po přijetí akčního plánu, který požaduje, aby Komise provedla posouzení dopadu dohod EU o volném obchodu se třetími zeměmi na lidské zdroje. Veřejná ochránkyně práv proto není přesvědčena, že trvat na posouzení dopadu na lidské zdroje v souvislosti s dohodou o volném obchodu s Vietnamem by znamenalo zpětné uplatnění přístupu stanoveného v akčním plánu.
28. Kromě toho, ačkoli jsou jednání s Vietnamem spojena s jednáními sdružení ASEAN, jsou formálně odlišná. Komise nezpochybnila tvrzení stěžovatele, že mandát k vyjednávání byl následně rozšířen tak, aby zahrnoval investiční složku a mechanismus řešení sporů. Kromě toho Komise připustila, že přezkoumala posouzení dopadů sdružení ASEAN. Mohla proto také provést posouzení dopadu na lidské zdroje. Ze všech těchto důvodů je veřejná ochránkyně práv toho názoru, že argument Komise založený na zpětné účinnosti není obhajitelný.
29. Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že Evropský parlament, jediný orgán EU přímo volený evropskými občany, vyzval Komisi, aby provedla posouzení dopadu plánované dohody o volném obchodu s Vietnamem na lidské zdroje.
30. S ohledem na výše uvedené skutečnosti veřejná ochránkyně práv konstatuje, že odmítnutí Komise provést posouzení dopadu na lidské zdroje představuje nesprávný úřední postup. V souladu s čl. 3 odst. 6 statutu evropského veřejného ochránce práv proto níže předkládá příslušný návrh doporučení.
Návrh doporučení
Na základě šetření této stížnosti veřejná ochránkyně práv předkládá Evropské komisi tento návrh doporučení:
S ohledem na výše uvedená zjištění by Komise měla v této věci neprodleně provést posouzení dopadu na lidská práva.
Komise a stěžovatel budou o tomto návrhu doporučení informováni. V souladu s čl. 3 odst. 6 statutu evropského veřejného ochránce práv zašle Komise podrobné stanovisko do 30. června 2015. Podrobné stanovisko by mohlo spočívat v přijetí návrhu doporučení a popisu jeho provádění.
Štrasburk, 26. března 2015
Emily O'Reillyová
Evropský veřejný ochránce práv
[1] Úř. věst. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (94/262/ESUO, ES, Euratom), Úř. věst. 1994, L 113, s. 15.
[2] Úř. věst. Vietnamský výbor pro lidská práva je členskou organizací Mezinárodní federace pro lidská práva.
[3] Úř. věst. Dokument Rady 11855/12 ze dne 25. června 2012. Akční plán stanoví, že Komise by měla „začlenit lidská práva do všech posouzení dopadů“, a to i pokud jde o „obchodní dohody, které mají významné hospodářské, sociální a environmentální dopady“(bod I/1).
[4] Úř. věst. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 o aktuálním stavu dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (2013/2989(RSP)). Viz zejména body 1 a 25. Bod 25 zní takto:
„naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve provedla posouzení dopadu na lidská práva, jak požadoval Parlament ve svém usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách, s cílem zajistit „srozumitelné obchodní ukazatele založené na lidských právech a environmentálních a sociálních normách“ a v souladu se zprávou zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny“.
[5] Úř. věst. Viz závěry Rady o přístupu k rozvojové spolupráci založeném na právech, zahrnujícím všechna lidská práva ze dne 19. května 2014, bod 8.
[6] Úř. věst. Věc C-310/04, Španělsko v. Rada, Sb. rozh. 2006, s. I-7318, body 133–135.
[7] Úř. věst. Článek 207 odst. 1 SFEU stanoví: „[...] Společná obchodní politika se řídí zásadami a cíli vnější činnosti Unie.“ V čl. 21 odst. 3 SFEU se stanoví: „Unie dodržuje zásady a sleduje cíle stanovené v odstavcích 1 a 2 při rozvoji a provádění různých oblastí vnější činnosti Unie, na něž se vztahuje tato hlava a část pátá [SFEU ...]“. Pátá část SFEU se týká mimo jiné společné obchodní politiky.
[8] Úř. věst. Bod I/1.
[9] http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1242