Vážený pane X,

Veřejná ochránkyně práv obdržela stížnost na Evropskou komisi. Stížnost se týká odmítnutí Komise poskytnout veřejnosti přístup k zápisům ze zasedání regionální pracovní skupiny EU pro Řecko.

Žádost stěžovatele o přístup ze dne 30. září 2021 se týkala „zápisů ze zasedání regionální pracovní skupiny EU v Řecku od června 2015 do prosince 2016; od května 2018 do prosince 2018; a od dubna 2020 do září 2021“. Dne 20. prosince 2021 Komise identifikovala 34 dokumentů [1] a odepřela jim přístup ke všem. Komise přitom vycházela ze tří výjimek stanovených unijními právními předpisy o přístupu veřejnosti k dokumentům (nařízení č. 1049/2001), a sice z potřeby chránit veřejný zájem, pokud jde o veřejnou bezpečnost, obranu a vojenské záležitosti a mezinárodní vztahy.

Dne 1. ledna 2022 stěžovatel požádal Komisi, aby přezkoumala své původní rozhodnutí a poskytla přístup k dokumentům. Dne 14. února 2023 přijala Komise potvrzující rozhodnutí, kterým poskytla částečný přístup k 27 dokumentům (dokumenty 1–28) a odepřela přístup k sedmi zbývajícím dokumentům (dokumenty 29–35). Komise přitom vycházela z potřeby chránit veřejný zájem, pokud jde o veřejnou bezpečnost a mezinárodní vztahy, a chránit osobní údaje.

Stěžovatel není spokojen s tím, že Komise odmítla poskytnout (širší) přístup k dokumentům. Podle jejího názoru Komise nadměrně využila výše uvedené výjimky, zejména s ohledem na plynutí času a skutečnost, že zařízení uvedená v dokumentech jsou nyní uzavřena. Stěžovatel nezpochybňuje úpravu informací na základě potřeby chránit osobní údaje.

Rozhodli jsme se zahájit šetření stížnosti proti rozhodnutí Komise poskytnout pouze částečný přístup ke sporným dokumentům podle nařízení č. 1049/2001.

Nařízení č. 1049/2001 stanoví, že žádosti o přístup by měly být vyřizovány neprodleně. V souladu s touto zásadou se veřejný ochránce práv rovněž snaží řešit takové případy co nejrychleji.

Jako první krok považujeme za nezbytné přezkoumat dokumenty dotčené ve stížnosti, jakož i případné konzultace s třetími stranami vedené Komisí v souvislosti se žádostí o přístup. Byl bych Vám zavázán, kdyby Komise mohla tyto dokumenty, pokud možno v elektronické podobě prostřednictvím šifrované elektronické pošty [2], poskytnout do 10. ledna 2025.

Rádi bychom obdrželi označené kopie, v nichž bude uvedeno, které části byly stěžovateli zpřístupněny a které nikoli, a odůvodnění úprav.

S dokumenty, které jsou předmětem žádosti o přístup veřejnosti, bude nakládáno jako s důvěrnými, spolu s veškerými dalšími materiály, které se Komise rozhodne s námi sdílet a které označí za důvěrné. S dokumenty tohoto druhu bude nakládáno a budou uchovávány v souladu s tímto důvěrným statusem a budou vymazány ze spisů veřejného ochránce práv krátce po ukončení šetření.

Postoj Komise byl uveden v její potvrzující odpovědi. Pokud by však Komise chtěla předložit další stanoviska, která by evropská veřejná ochránkyně práv měla při tomto šetření zohlednit, uvítali bychom, kdyby nám byla poskytnuta do patnácti pracovních dnů od obdržení tohoto dopisu, tj. do 23. ledna 2025.

Vyšetřujícím úředníkem odpovědným za tento případ je Amandine Le Bellec.

Upřímně,

Rosita Hickey
ředitel vyšetřování

Štrasburk, 19. prosince 2024

[1] Chápeme, že ačkoli původní rozhodnutí Komise zmiňuje 35 dokumentů, je to způsobeno administrativní chybou v seznamu poskytnutém stěžovateli, jak bylo později objasněno v potvrzujícím rozhodnutí. V zájmu jasnosti však odkazujeme na dokumenty 1–28 (celkem 27 dokumentů, neboť dokument 5 neexistuje) a 29–35.

[2] Šifrované e-maily mohou být zaslány do naší vyhrazené poštovní schránky.