Štrasburk, 14. 12. 2007

José Manuel Barroso
předseda
Evropské komise
B-1049 Brusel
BELGIQUE

Vážený pane předsedající,

Článek 195 Smlouvy o založení Evropského společenství zmocňuje evropského veřejného ochránce práv k provádění šetření z vlastního podnětu v souvislosti s možnými případy nesprávného úředního postupu orgánů a institucí Společenství. Veřejný ochránce práv se ve svém šetření z vlastního podnětu OI/5/99/(IJH)GG zabýval otázkou opožděných plateb ze strany Komise. Toto šetření bylo ukončeno dne 16. února 2001.

Ve svém rozhodnutí o ukončení šetření dospěl veřejný ochránce práv k závěru, že Komise podnikla kroky k řešení problému, který se jevil jako uspokojivý. Dodal však, že zváží zahájení nového šetření, pokud by se v budoucnu prokázalo, že bez ohledu na tato opatření představují opožděné platby ze strany Komise i nadále vážné problémy.

Sedm let poté a s ohledem na řadu případů, kterými jsem se musel v posledních letech zabývat (viz například moje rozhodnutí o stížnostech 818/2005/PB, 3067/2005/(MHZ)MF a 2692/2006/BB), se mi zdá, že existuje prostor pro zahájení nového šetření z vlastního podnětu s cílem zjistit, jaká další opatření Komise v tomto ohledu přijala a zda stále existují problémy, které vyžadují odpovídající nápravu, pokud jde o včasnost plateb.

Zejména bych rád připomněl, že jsem obdržel dvě po sobě jdoucí stížnosti od německého občana, který pravidelně pracuje pro Komisi jako odborník (stížnosti 1266/2005/MF a 2569/2006/WP), které se obě týkaly zpoždění plateb ze strany Komise. Ve svém rozhodnutí o stížnosti 2569/2006/WP, které bylo přijato dne 19. července 2007, jsem uvedl, že považuji za vhodné zabývat se otázkou opožděných plateb znovu na širším základě, a to provedením nového šetření z vlastního podnětu. Dodal jsem, že toto šetření bude zahrnovat přezkum účinnosti opatření přijatých Komisí za účelem urychlení plateb.

Mohlo by být užitečné dodat, že poté, co jsem ukončil šetření ve věci 2569/2006/WP, jsem obdržel další stížnost téhož stěžovatele (stížnost 1945/2007/WP), která se rovněž týká zpoždění plateb ze strany Komise. Toto vyšetřování stále probíhá. Podotýkám však, že ve svém stanovisku k této stížnosti (kterou jsem právě obdržel) Komise uznává, že došlo ke zpoždění, a za tato zpoždění se omlouvá.

Proto jsem se rozhodl zahájit nové šetření z vlastního podnětu týkající se včasnosti plateb ze strany Komise.

Velmi bych ocenil, kdyby mě Komise mohla informovat o krocích, které podnikla ke zjištění a řešení příčin zpoždění při provádění plateb dodavatelům a příjemcům grantů a dotací.

V této souvislosti by bylo nejužitečnější, kdyby Komise mohla rovněž předložit statistické údaje, které by mohly ilustrovat problém nebo nápravná opatření přijatá Komisí. Obzvláště by mě zajímaly informace o počtu a procentním podílu případů, kdy došlo ke zpoždění plateb, o rozsahu zpoždění, k nimž došlo, o příslušných částkách a o případech, kdy byly zaplaceny úroky z důvodu opožděné platby.

Podotýkám, že Komise ve svém stanovisku ke stížnosti 2569/2006/WP odkázala na článek 106 nařízení Komise (ES) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1), jako na ustanovení o mechanismu zdržení se platby úroků. Tento článek stanoví:

„Lhůty splatnosti a úroky z prodlení

1. Splatné částky se vyplatí nejpozději do čtyřiceti pěti kalendářních dnů ode dne, kdy pověřený útvar příslušné schvalující osoby zaevidoval přípustnou žádost o platbu (...).

(...)

5. Po uplynutí lhůt stanovených v odstavcích 1 a 2 může věřitel do dvou měsíců od obdržení opožděné platby požadovat úroky (...).“

Ve svém stanovisku ke stížnosti 2569/2006/WP Komise poukázala na to, že proto neplatí úroky automaticky, ale pouze na žádost věřitele.

Velmi bych ocenil, kdyby mě Komise mohla informovat o praktických aspektech placení úroků z důvodu opožděné platby. Zejména by mě zajímalo, zda je věřitelům výslovně připomenuto jejich právo požadovat úroky v případě opožděné platby.

Bylo by rovněž užitečné vědět, kolik věřitelů, kteří by byli oprávněni požadovat úroky, takovou pohledávku skutečně předloží.

Rovněž bych ocenil, kdyby mi Komise mohla poskytnout své názory na to, zda potřeba předložit žádost o úroky a učinit tak do dvou měsíců od obdržení opožděné platby nemůže některé z jejích partnerů odradit od toho, aby trvali na svých právech.

Velmi bych ocenil, kdyby Komise mohla zaslat své stanovisko nejpozději do 31. března 2008.

Máte-li jakékoli dotazy týkající se tohoto případu, obraťte se prosím na mého hlavního právního poradce, pana Gerharda Grilla (+ 33 3 88 17 24 23), který bude za tento dotaz odpovědný.

Upřímně,

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

(1) Úř. věst. 2002, L 357, s. 1.