Štrasburk 20. června 2008

Vážený pane předsedající,

Dne 14. prosince 2007 jsem Vás informoval, že jsem se rozhodl zahájit šetření z vlastního podnětu týkající se otázky včasnosti plateb ze strany Evropské komise.

Dne 25. března 2008 zaslala Komise své stanovisko.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

DŮVODY PRO VLASTNÍ INICIATIVNÍ ŠETŘENÍ

Článek 195 Smlouvy o založení Evropského společenství zmocňuje evropského veřejného ochránce práv k provádění šetření z vlastního podnětu v souvislosti s možnými případy nesprávného úředního postupu orgánů a institucí Společenství. Veřejný ochránce práv se ve svém šetření z vlastního podnětu OI/5/99/(IJH)GG zabýval otázkou opožděných plateb ze strany Komise. Toto šetření bylo ukončeno dne 16. února 2001.

Ve svém rozhodnutí o ukončení šetření dospěl veřejný ochránce práv k závěru, že Komise podnikla kroky k řešení tohoto problému, což se jevilo jako uspokojivé. Dodal však, že zváží zahájení nového šetření, pokud by se v budoucnu prokázalo, že bez ohledu na tato opatření představují opožděné platby ze strany Komise i nadále vážné problémy.

O sedm let později a s ohledem na řadu případů, kterými se veřejný ochránce práv musel v posledních letech zabývat (viz například jeho rozhodnutí o stížnostech 818/2005/PB, 3067/2005/(MHZ)MF a 2692/2006/BB), se veřejnému ochránci práv zdálo, že existuje prostor pro zahájení nového šetření z vlastního podnětu s cílem zjistit, jaká další opatření Komise v tomto ohledu přijala a zda stále existují problémy vyžadující odpovídající nápravu, pokud jde o včasnost plateb.

Veřejný ochránce práv zejména připomněl, že obdržel dvě po sobě jdoucí stížnosti od německého občana, který pravidelně pracuje pro Komisi jako odborník (stížnosti 1266/2005/MF a 2569/2006/WP), přičemž obě se týkaly zpoždění plateb ze strany Komise. Ve svém rozhodnutí o stížnosti 2569/2006/WP, které bylo přijato dne 19. července 2007, veřejný ochránce práv uvedl, že považuje za vhodné zabývat se otázkou opožděných plateb znovu na širším základě, a to provedením nového šetření z vlastního podnětu. Veřejná ochránkyně práv dodala, že toto šetření bude zahrnovat posouzení účinnosti opatření přijatých Komisí s cílem urychlit platby.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se veřejná ochránkyně práv rozhodla zahájit nové šetření z vlastního podnětu týkající se včasnosti plateb ze strany Komise.

Šetření

Informace požadované v rámci šetření z vlastního podnětu

Ve svém dopise o zahájení šetření veřejný ochránce práv požádal Komisi, aby jej informovala o krocích, které podnikla s cílem zjistit a řešit příčiny zpoždění při provádění plateb dodavatelům a příjemcům grantů a dotací.

Veřejná ochránkyně práv dodala, že v této souvislosti by bylo nejužitečnější, kdyby Komise mohla rovněž předložit statistické údaje, které by mohly ilustrovat problém nebo nápravná opatření přijatá Komisí. Dodal, že by měl zvláštní zájem o informace o počtu a procentu případů, kdy došlo ke zpoždění plateb, o rozsahu zpoždění, ke kterým skutečně došlo, o dotčených částkách a o případech, kdy byly zaplaceny úroky z prodlení.

Veřejný ochránce práv konstatoval, že Komise ve svém stanovisku ke stížnosti 2569/2006/WP odkázala na článek 106 svého nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1) (dále jen "nařízení č. 2342/2002"), jako na článek, kterým se zavádí mechanismus prodlení pro výplatu úroků.

V původním znění tento článek stanovil:

„Lhůty splatnosti a úroky z prodlení

1. Splatné částky se vyplatí nejpozději do čtyřiceti pěti kalendářních dnů ode dne, kdy pověřený útvar příslušné schvalující osoby zaevidoval přípustnou žádost o platbu (...).

(...)

5. Po uplynutí lhůt stanovených v odstavcích 1 a 2 může věřitel do dvou měsíců od obdržení opožděné platby požadovat úroky (...).“

Ve svém stanovisku ke stížnosti 2569/2006/WP Komise poukázala na to, že proto neplatí úroky automaticky, ale pouze na žádost věřitele.

Veřejný ochránce práv proto požádal Komisi, aby jej informovala o praktických aspektech placení úroků z prodlení. Dodal, že by ho obzvláště zajímalo, zda věřitelé byli výslovně upozorněni na své právo požadovat úroky v případě opožděné platby.

Veřejný ochránce práv poukázal na to, že by bylo rovněž užitečné vědět, kolik věřitelů, kteří by byli oprávněni požadovat úroky, ve skutečnosti takovou pohledávku předkládá.

Veřejná ochránkyně práv rovněž požádala Komisi, aby mu poskytla své stanovisko k tomu, zda by potřeba předložit žádost o úroky a učinit tak do dvou měsíců od obdržení opožděné platby nemusela některé z jejích partnerů odradit od toho, aby trvali na svých právech.

Stanovisko Komise

Komise ve svém stanovisku, které veřejnému ochránci práv předložila komisařka Grybauskaitéová, uvedla tyto připomínky:

Úvodem je třeba připomenout, že lhůty pro platby jsou stanoveny v nařízení 2342/2002 a výjimečně v odvětvových nařízeních.

Podle článku 106 nařízení č. 2342/2002 musí být platby provedeny do 45 kalendářních dnů ode dne, kdy byla zaregistrována přípustná žádost o platbu, nebo do 30 kalendářních dnů v případě plateb týkajících se smluv o poskytování služeb nebo dodávek, nestanoví-li smlouva jinak. Standardní smlouvy Komise jsou obvykle v souladu se lhůtami stanovenými v nařízení č. 2342/2002.

U plateb, které podle smlouvy, grantové dohody nebo rozhodnutí závisí na schválení zprávy nebo osvědčení (průběžné a/nebo konečné platby), však lhůta počíná běžet až po schválení dotyčné zprávy nebo osvědčení (2). Pokud jde o Evropský rozvojový fond, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti, platí zvláštní pravidlo: platby musí být provedeny do dvou měsíců (3).

Komise zlepšila svou výkonnost u plateb v letech 2005–2007, pokud jde o jejich počet a hodnotu, i když se průměrné zpoždění výrazně nesnížilo. Následující tabulka shrnuje současnou situaci týkající se plateb provedených po uplynutí lhůt (dále jen opožděné platby):

Tabulka 1: Počet a hodnota opožděných plateb; průměrné zpoždění

	2005	2007
Opožděné platby v čísle (4)	42.74%	22.57%
Opožděné platby v hodnotě (5)	17.48%	11.52%
Zpoždění v průměru (6)	49,13 dnů	47,98 dne

Komise si je plně vědoma potřeby dodržovat lhůty pro platby. Zjistila důvody, které způsobují zpoždění, jako je složitost procesu hodnocení podpůrných dokumentů, zejména technických zpráv, které v některých případech vyžadují externí odborné poradenství, obtíže, které se vyskytly při snaze zajistit účinnou koordinaci finančních a provozních kontrol žádostí o platby, a řízení pozastavení plateb. Kromě toho Komise není schopna předvídat, kdy budou žádosti o platby podány, a může tedy mít několik a někdy si konkurujících priorit, které je třeba řídit současně.

Komise podnikla mnoho kroků, aby zabránila opožděným platbám, a to jak na správní, tak na legislativní úrovni.

Na správní úrovni bylo dodržování lhůt pro platby definováno jako ukazatel výkonnosti, zejména v generálních ředitelstvích provádějících velkou část rozpočtu ES. Byly zavedeny interní monitorovací systémy, které umožňují pravidelné podávání zpráv o opožděných platbách a/nebo požadovaných platbách. Byly podniknuty iniciativy ke zjednodušení, aby se urychlil proces posuzování žádostí o platby, jako je širší využívání osvědčení o auditu, lepší definice výstupů nebo druhů nákladů s cílem usnadnit provádění kontrol. Pravidelně se rovněž uskutečňují osvětové akce a výměny osvědčených postupů. Jak ukazují výše uvedené statistiky, tato opatření již měla pozitivní dopad.

Na legislativní úrovni zavedla Komise ustanovení k řešení těchto problémů při revizi nařízení 2342/2002 přijatého v srpnu 2006 a v květnu 2007 (7). Zejména by měla být zdůrazněna tato opatření:

• Možnost použít jednotnou lhůtu pro schválení zprávy a pro platbu s ní spojenou. Tato praxe podpoří souběžné zkoumání finančních a provozních aspektů (8);
• zjednodušení používání jednorázových částek a paušálních sazeb, čímž se zabrání časově náročným a těžkopádným kontrolám standardizovaných opatření/nákladů (9);
• zavedení maximální lhůty pro posouzení přípustnosti žádosti o platby (10);
• Od 1. 1. 2008 je platba úroků z prodlení automatická a v zásadě (11) již není podmíněna předložením žádosti o platbu (12);
• Zpráva rozpočtovému orgánu o dodržování platebních lhůt a řízení aspektů pozastavení plateb (13).

Výsledky těchto opatření budou vyhodnoceny v nadcházejících zprávách, které bude Komise muset připravit pro rozpočtový orgán.

Pokud jde o platby úroků z prodlení, musela Evropská komise v letech 2005–2007 řešit omezené žádosti.

Tabulka 2: Počet žádostí o úroky z prodlení a výše úroků

	2005	2007
Počet žádostí	149, tj. 0,11 %	136, tj. 0,16 %
Výše zaplacených úroků	230 736,58 EUR	378 211,57 EUR

Pravidla, jimiž se řídí výplata úroků z prodlení, jsou jasně stanovena ve standardních smlouvách a grantových dohodách používaných Komisí. Příjemci by si proto měli být vědomi svého práva požadovat úroky z prodlení.

Velmi omezený počet žádostí o platbu úroků by mohl znamenat, že příjemci nevěnovali dostatečnou pozornost ustanovením, která je opravňují požadovat úroky, nebo že je úmyslně nepožadují, zejména pokud částka není významná nebo pokud předložili podklady pozdě (14). V každém případě, jak je uvedeno výše, od 1. 1. 2008 budou úroky v zásadě vypláceny bez předchozí žádosti.

Závěrem se Komise domnívá, že celková situace se neustále zlepšuje, jak ukazují statistické údaje.

Očekává se, že tento pozitivní trend bude pokračovat a zlepšovat se v důsledku uplatňování cílených opatření přijatých Komisí. Komise se domnívá, že nové povinnosti, které vyžadují, aby automaticky platila úroky z prodlení a každoročně podávala Parlamentu zprávu o dodržování lhůt, jsou nevyhnutelně spojeny s posílením transparentnosti, účinnosti a odpovědnosti při správě lhůt. Zároveň posílí ochranu individuálních práv hospodářských subjektů a upevní stávající partnerství mezi Komisí a příjemci finančních prostředků ES.

Tato dvě nová opatření představují silnou pobídku a budou podnětem pro spolehlivější finanční řízení. Budou vyžadovat trvalé úsilí Komise, aby neustále dodržovala vysoké výkonnostní normy, posuzovala účinnost svých nástrojů a přijímala vhodná nápravná opatření k zajištění včasných plateb. Útvary Komise byly plně informovány o tomto novém prostředí řízení a o potřebě dosáhnout lepší výkonnosti, pokud jde o včasné platby.

S ohledem na výše uvedený vývoj je zřejmé, že Komise je odhodlána tyto výzvy řešit, což z ní učiní stále přitažlivějšího partnera pro hospodářské subjekty.

ROZHODNUTÍ

1 Šetření veřejného ochránce práv z vlastního podnětu

1.1 Toto šetření týkající se otázky včasnosti plateb ze strany Evropské komise navazuje na předchozí šetření (OI/5/99/(IJH)GG), které bylo zahájeno dne 3. prosince 1999 a ukončeno dne 16. února 2001. Ve svém rozhodnutí o ukončení šetření dospěl veřejný ochránce práv k závěru, že Komise podnikla kroky k řešení problému, který se jevil jako uspokojivý. Dodal však, že zváží zahájení nového šetření, pokud by se v budoucnu prokázalo, že bez ohledu na tato opatření představují opožděné platby ze strany Komise i nadále vážné problémy. O sedm let později a s ohledem na řadu případů, kterými se veřejný ochránce práv musel v posledních letech zabývat, se veřejnému ochránci práv zdálo, že existuje prostor pro zahájení nového šetření z vlastního podnětu s cílem zjistit, jaká další opatření Komise v tomto ohledu přijala a zda stále existují problémy týkající se včasnosti plateb, které vyžadují odpovídající nápravu. Dne 14. prosince 2007 proto veřejný ochránce práv zahájil toto šetření.

1.2 Ve svém stanovisku, které bylo předloženo dne 25. března 2008, Komise podrobně popsala situaci a opatření, která byla v této oblasti přijata.

1.3 Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že z informací poskytnutých Komisí vyplývá, že opožděné platby nadále představují závažný problém. Podle těchto informací došlo v roce 2007 ke zpoždění, které se týkalo 22,57 % všech plateb provedených Komisí. To znamená, že ke zpoždění došlo ve více než jednom z pěti případů. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že průměrné zpoždění činilo 47,98 dne. Veřejný ochránce práv dále konstatuje, že údaje za rok 2007 ukazují, že zatímco se zpoždění, k nimž došlo, týkala 22,57 % všech plateb, tyto platby představovaly pouze 11,52 % celkové hodnoty plateb. Zdá se tedy, že zpoždění představují zvláštní problém, pokud jde o platby týkající se malých nebo relativně omezených částek. Vzhledem k tomu, že se zdá být spravedlivé předpokládat, že žádosti o platbu podané jednotlivými občany nebo malými a středními podniky obvykle spadají do této kategorie, zdá se tedy, že prodlení s platbami mají zvláštní význam pro samotné osoby, které nejvíce potřebují ochranu před negativními výsledky plynoucími z prodlení s platbami.

1.4 Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že současná situace je tedy zjevně nepřijatelná a je třeba ji výrazně a rychle zlepšit.

1.5 Veřejný ochránce práv však s potěšením konstatuje, že Komise zřejmě pochopila závažnost situace a že byla přijata opatření k boji proti tomuto problému. Domnívá se, že opatření, na která Komise v této souvislosti odkazuje, a to jak na správní, tak na legislativní úrovni, jsou zjevně užitečná a pravděpodobně povedou ke zlepšením.

1.6 Pokud jde o správní opatření, veřejná ochránkyně práv se domnívá, že rozhodnutí Komise považovat dodržování lhůt pro platby za ukazatel při posuzování výkonnosti svých zaměstnanců je v této souvislosti obzvláště důležité.

1.7 Pokud jde o legislativní opatření, je třeba zdůraznit zejména změnu čl. 106 odst. 5 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (15) (dále jen "nařízení 2342/2002"). Podle pozměněného znění tohoto ustanovení a od 1. ledna 2008 se úroky platí automaticky v případě zpoždění plateb a jejich výpočet bude založen na období „od kalendářního dne následujícího po uplynutí platební lhůty do dne platby“. Veřejná ochránkyně práv tuto změnu vítá. Podle jeho názoru tento krok, který jde jednoznačně správným směrem, pravděpodobně poskytne dotčeným službám další silnou pobídku k tomu, aby se vyhnuly zpožděním plateb.

1.8 Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že jak Komise zdůraznila ve svém stanovisku, dostupné údaje naznačují, že ke zlepšení již došlo. Zatímco 42,74 % všech plateb provedených Komisí bylo v roce 2005 zpožděno, v roce 2007 se toto číslo téměř snížilo na polovinu (22,57 %, viz výše). Výrazné, i když mnohem omezenější zlepšení lze rovněž zaznamenat, pokud jde o celkovou procentní hodnotu plateb, které byly zpožděny a které se snížily o více než třetinu (ze 17,48 % celkové částky plateb v roce 2005 na 11,52 % v roce 2007). Je však třeba zdůraznit, že zlepšení, k němuž dosud došlo, je zjevně relativní. Veřejný ochránce práv je velmi překvapen, a vůbec není spokojen, když slyší, že v roce 2005, tedy několik let po jeho prvním šetření problému opožděných plateb, byla téměř polovina plateb provedených Komisí nadále zatížena zpožděními. Je třeba rovněž poznamenat, že zatímco v letech 2005 až 2007 bylo dosaženo zjevného pokroku, pokud jde o počet a hodnotu dotčených plateb, téměř žádné zlepšení není patrné, pokud jde o průměrnou délku zpoždění. Především, a jak je uvedeno výše (viz bod 1.3), číselné údaje poskytnuté Komisí neumožňují dospět k závěru, že dosud dosažená zlepšení dostatečně prospěla osobám, které nejvíce potřebují ochranu před negativními účinky plynoucími ze zpoždění plateb.

1.9 Avšak vzhledem k tomu, že mnohá opatření přijatá Komisí v této souvislosti, a zejména ta, která vedla ke změnám nařízení 2342/2002, se zdají být poměrně nedávná, veřejný ochránce práv se domnívá, že je příliš brzy na posouzení dopadu, který budou mít na situaci. Podle názoru veřejného ochránce práv je tedy nejlepším způsobem, jak postupovat, uzavřít toto šetření a zahájit nové šetření z vlastního podnětu počátkem roku 2009, kdy budou k dispozici údaje o výkonnosti Komise v roce 2008. Na základě těchto údajů pak veřejný ochránce práv bude moci rozhodnout, zda Komise přijala veškerá vhodná opatření k boji proti zpožděním v platbách, nebo zda je třeba přijmout další opatření.

1.10 Mohlo by být užitečné poukázat na to, že tento přezkum rovněž zváží účinky revize čl. 106 odst. 5 nařízení 2342/2002. V této souvislosti je třeba poznamenat, že druhý pododstavec tohoto ustanovení stanoví, že úroky se neplatí automaticky, „jestliže úrok vypočtený v souladu s ustanoveními prvního pododstavce je nižší nebo roven 200 EUR“. V takových případech budou úroky vyplaceny věřiteli „pouze na základě žádosti podané do dvou měsíců od obdržení opožděné platby“. V těchto případech tedy revize nepřinesla žádnou změnu. Lze předpokládat, že žádosti občanů nebo malých a středních podniků o platbu budou obvykle spadat do této kategorie (16). Ve svém dopise o zahájení tohoto šetření veřejný ochránce práv požádal Komisi, aby mu poskytla své stanovisko k tomu, zda by potřeba předložit žádost o úroky a učinit tak do dvou měsíců od obdržení opožděné platby nemusela některé z jejích partnerů odradit od toho, aby trvali na svých právech. Komise na tuto otázku neposkytla přesnou odpověď. Tato otázka bude proto součástí nového šetření z vlastního podnětu, které má být zahájeno na začátku roku 2009. Podle názoru veřejného ochránce práv nelze vyloučit, že důkladné řešení negativních dopadů opožděných plateb, zejména pokud jde o občany a malé a střední podniky, může vést k nutnosti přehodnotit prahovou hodnotu stanovenou v čl. 106 odst. 5 nařízení č. 2342/2002.

2 Závěr

2.1 S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv domnívá, že by toto šetření mělo být uzavřeno.

2.2 Začátkem roku 2009, kdy budou k dispozici údaje o výkonnosti Komise v roce 2008, bude zahájeno nové šetření z vlastního podnětu.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Úř. věst. 2002, L 357, s. 1.

(2) Podle čl. 106 odst. 3 nařízení č. 2342/2002 nesmí lhůta pro schválení překročit a) 20 kalendářních dnů v případě jednoduchých smluv týkajících se dodávek zboží a služeb, b) 45 kalendářních dnů v případě jiných smluv a grantových dohod a c) 60 kalendářních dnů v případě smluv a grantových dohod týkajících se technických služeb nebo akcí, jejichž hodnocení je obzvláště složité.

(3) Viz článek 87 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském regionálním fondu, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, s. 25).

(4) Vyjádřeno jako procento všech plateb.

(5) Vyjádřeno jako procento všech plateb.

(6) Čistá zpoždění.

(7) Nařízení 2342/2002 bylo naposledy změněno nařízením (ES, Euratom) č. 478/2007 ze dne 23. dubna 2007 (Úř. věst. L 111, s. 13).

(8) Čl. 106 odst. 3 nařízení 2342/2002 (ve znění pozdějších předpisů).

(9) Článek 181 nařízení 2342/2002 (ve znění pozdějších předpisů).

(10) Čl. 106 odst. 1 nařízení 2342/2002 (ve znění pozdějších předpisů).

(11) S výjimkou malých částek (celkem 200 EUR nebo méně).

(12) Čl. 106 odst. 5 nařízení 2342/2002 (ve znění pozdějších předpisů).

(13) Čl. 106 odst. 6 nařízení 2342/2002 (ve znění pozdějších předpisů).

(14) V roce 2007 byla více než jedna třetina celkové částky úroků vyplacena dvěma dodavatelům energie.

(15) Úř. věst. 2002, L 357, s. 1 (naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 478/2007 ze dne 23. dubna 2007, Úř. věst. L 111, s. 13).

(16) Na základě úrokových sazeb platných od 1. června 2008 by maximální sazba pro výpočet úroků stanovená v čl. 106 odst. 5 činila 11,19 %. Za předpokladu, že zpoždění v daném případě odpovídá průměrnému zpoždění zaznamenanému v roce 2007 (tj. 47,98 dne), by věřitel musel mít vůči Komisi pohledávku výrazně vyšší než 10 000 EUR, aby měl nárok na úroky vyšší než 200 EUR.