Pozadí

1. Opožděné a opožděné platby v obchodních transakcích mají negativní dopad na dodavatele, zejména na malé podniky s omezeným peněžním tokem ^[1]. Dne 16. února 2011 přijaly Evropský parlament a Rada směrnici 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích na ochranu podniků, a zejména malých a středních podniků, před opožděnými platbami od soukromých společností a orgánů veřejné moci ^[2].

2. Evropská komise nese celkovou odpovědnost za řízení rozpočtu EU. Každý rok je téměř 94 % rozpočtu EU přiděleno na fondy a programy v rámci přímého, nepřímého nebo sdíleného řízení ^[3]. Aby mohla Komise plnit své úkoly, musí rovněž nakupovat zboží a služby prostřednictvím nabídkových řízení. Opožděné platby mohou poškodit pověst Komise a odradit malé a střední podniky a malé organizace od odpovědí na výzvy k podávání nabídek nebo účasti v programech financování EU.

3. Veřejný ochránce práv provedl od roku 1999 čtyři šetření z vlastního podnětu [4]. Ve svém rozhodnutí o ukončení šetření OI/2/2013/EIS veřejná ochránkyně práv konstatovala, že průměrná platební doba Komise se v letech 2011 a 2012 zkrátila, stejně jako počet a hodnota opožděných plateb. Vzhledem k tomu, že se výkonnost Komise vyvíjela pozitivně, neexistovaly v té době žádné důvody pro další šetření. Veřejná ochránkyně práv nicméně považovala za nezbytné tuto otázku průběžně přezkoumávat a vyzvala Komisi, aby jí poskytla statistické údaje o opožděných platbách za rok 2013, jakmile budou k dispozici.

4. V květnu 2014 předložila Komise požadované údaje, z nichž vyplynulo, že počet a hodnota opožděných plateb v roce 2013 se ve srovnání s rokem 2012 zvýšily. Veřejná ochránkyně práv se proto rozhodla zahájit nové šetření, aby porozuměla důvodům tohoto zvýšení a vyhodnotila nápravná opatření, která Komise přijímá.

Šetření

5. Toto šetření se týká plateb, které Komise provedla v rámci přímého a nepřímého řízení, se zvláštním důrazem na soukromé dodavatele a příjemce grantů a dotací, u nichž je větší pravděpodobnost, že se budou potýkat s obtížemi z důvodu zpoždění plateb, než u veřejných orgánů.

6. Veřejný ochránce práv požádal o informace o počtu a procentním podílu případů, kdy došlo ke zpoždění plateb, o rozsahu zpoždění, k nimž došlo, o příslušných částkách a o případech, kdy byly z důvodu opožděné platby zaplaceny úroky. Veřejná ochránkyně práv se rovněž dotázala Komise, proč ke zpoždění došlo a jaká nápravná opatření přijala.

7. Zaměstnanci veřejného ochránce práv rovněž provedli kontrolu na místě u 16 spisů týkajících se plateb provedených sedmi generálními ředitelstvími (GŘ) a jednou výkonnou agenturou ^[5]. Tyto kontroly byly sice omezené, pokud jde o počet dotčených generálních ředitelství a zkoumaných spisů, poskytly však užitečný přehled o vzniklých problémech a identifikovaly některé užitečné postupy zavedené v některých oblastech, jakož i některé problematické postupy. Aby měla veřejná ochránkyně práv k dispozici co nejúplnější informace, rozhodla se odložit dokončení tohoto šetření, dokud nebudou k dispozici výroční zprávy Komise o činnosti za rok 2015.

8. Při provádění svého šetření veřejná ochránkyně práv zvážila jak povinnost Komise zajistit řádné finanční řízení, zejména tím, že se vyhne neoprávněným nebo chybným platbám, tak základní právo dodavatelů a příjemců na řádnou správu, zejména tím, že jejich žádosti o platbu budou vyřízeny v přiměřené lhůtě. Veřejná ochránkyně práv dále zvážila, že je důležité zabránit nepřiměřené administrativní zátěži kladené na dodavatele a příjemce.

Informace získané během šetření

A. Dodržování platebních lhůt ze strany Komise

9. Veřejná ochránkyně práv si vyžádala a získala statistické údaje za roky 2013, 2014 a 2015 [6].

10. V roce 2015 provedla Komise 379 220 plateb v celkové hodnotě 26,67 miliardy EUR. Komise zjistila, že 67 805 plateb ve výši 2,47 miliardy EUR bylo provedeno mimo zákonné lhůty. Opožděné platby v roce 2015 tak představovaly 17,9 % všech plateb Komise co do počtu a 9,3 % co do hodnoty.

a. Čistá platební lhůta Komise ^[7] (ve dnech)

 

2011	2012	2013	2014	2015
26	25	24	28	24

b. Počet a hodnota opožděných plateb

	2011	2012	2013*	2014*	2015*
Číslo	50.481	46.815	64.647	74.439	67.805
Hodnota (v milionech EUR)	1.516	1.377	1.857	2.904	2.472

c. Procento opožděných plateb

* Opožděné platby se vypočítávají na základě stávajícího finančního nařízení pro smlouvy a grantové dohody podepsané od roku 2013 a na základě finančního nařízení z roku 2007 pro smlouvy a grantové dohody podepsané před rokem 2013.

d. Průměrné zpoždění plateb provedených mimo zákonné lhůty (ve dnech)

11. Čistá platební doba Komise se od roku 2011 snížila (s výjimkou roku 2014, jak bude vysvětleno níže). Od roku 2011 se rovněž snižuje průměrný počet dnů, o které byly opožděné platby zpožděny (s výjimkou roku 2015). Na druhé straně, zatímco procento opožděných plateb se od roku 2009 do roku 2012 snížilo, poté výrazně vzrostlo a dosáhlo vrcholu v roce 2014. V roce 2015 došlo ke zlepšení, ale procentní podíl je stále vyšší než v roce 2013.

e. Typologie opožděných plateb

*Platby mezi útvary a jiným orgánům a institucím EU

12. Poplatky a náhrady odborníkům - což jsou obvykle platby nízké hodnoty - představují zdaleka největší kategorii opožděných plateb z hlediska počtu (53 608 v roce 2015, tj. 79,2 % všech opožděných plateb). Představují však pouze 33 milionů EUR, tj. 1,3 % hodnoty opožděných plateb. Naproti tomu granty a zadávání veřejných zakázek, které zahrnují větší peněžní částky, představují relativně malý počet plateb (10 061 neboli 14,8 % všech opožděných plateb), ale představují 91,9 % opožděných plateb z hlediska hodnoty (2,27 miliardy EUR).

13. Od 1. ledna 2008 ^[8] mají věřitelé automaticky nárok na úroky z prodlení v případě opožděné platby, pokud naběhlý úrok přesahuje 200 EUR. Pokud se úrok rovná nebo je nižší než 200 EUR, je vyplacen pouze na požádání. Počet žádostí o úroky z prodlení a celková výše úroků zaplacených Komisí v letech 2014 a 2015 výrazně vzrostly v důsledku zvýšeného počtu plateb mimo zákonné lhůty.

f. Počet žádostí o úroky z prodlení

g. Úroky z prodlení zaplacené Komisí (v milionech EUR)

B. Hlavní důvody vyšších průměrů opožděných plateb

14. Ve své první odpovědi veřejné ochránkyni práv Komise zjistila dva hlavní důvody zvýšených průměrů opožděných plateb v letech 2013 a 2014: kratší platební lhůty zavedené od začátku roku 2013, kdy vstoupilo v platnost nařízení č. 966/2012 ^[9] (dále jen „stávající finanční nařízení“), a nedostatek prostředků na platby [10], s nímž se Komise potýkala v roce 2014.

První hlavní důvod: přísnější platební lhůty

15. Do 31. prosince 2012 činily zákonné platební lhůty Komise 30 kalendářních dnů v případě služeb nebo dodávek a 45 kalendářních dnů v případě smluv, grantů a rozhodnutí, které nezávisely na schválení zprávy nebo osvědčení. U plateb, které vyžadovaly zprávu nebo osvědčení, začala lhůta 45 dnů běžet až po schválení zprávy. Lhůta pro schválení nemohla překročit 20 dnů u jednoduchých zakázek týkajících se dodávek zboží a služeb, 45 dnů u jiných zakázek, grantů a rozhodnutí a 60 dnů u případů týkajících se technických služeb nebo akcí, jejichž hodnocení bylo obzvláště složité ^[11]. Platba tak mohla trvat až 105 kalendářních dnů ve složitém případě, kdy bylo ke schválení zprávy zapotřebí 60 dnů a k provedení platby dalších 45 dnů.

16. Lhůty a jejich výpočet byly změněny a v důsledku toho zkráceny stávajícím finančním nařízením. Podle čl. 92 odst. 1 stávajícího finančního nařízení „[p]rovedené platby se provádějí do:

a) 90 kalendářních dnů v případě pověřovacích dohod, smluv, grantových dohod a rozhodnutí týkajících se technických zkušeben nebo akcí, jejichž vyhodnocení je obzvláště složité a jejichž platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení;

b) 60 kalendářních dnů u všech ostatních pověřovacích dohod, smluv, grantových dohod a rozhodnutí, u nichž platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení;

c) 30 kalendářních dnů pro všechny ostatní pověřovací dohody, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu“.

17. Tyto lhůty zahrnují dobu, kterou Komise potřebuje k posouzení a schválení všech podkladů. To znamená, že podle stávajícího finančního nařízení nesmí platební lhůta překročit 90 dnů ani v nejsložitějších případech [12].

Druhý hlavní důvod: nedostatek prostředků na platby v roce 2014

18. Druhým hlavním důvodem významného nárůstu opožděných plateb v letech 2013 až 2014 byl nedostatek prostředků na platby schválený rozpočtovým orgánem (Parlamentem a Radou). Tento problém, který se objevil v roce 2014 [13], vedl k nahromadění nevyřízených plateb.

19. Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby jí poskytla počet a hodnotu opožděných plateb, které byly způsobeny nedostatkem prostředků na platby v letech 2014 a 2015. Komise poskytla údaje, které ukazují, že nedostatek prostředků na platby představoval 2,5 % všech opožděných plateb v roce 2014 (tj. 1 851 z celkových 74 439) a 26 % v hodnotě (tj. 755 milionů EUR z celkových 2,90 miliardy EUR). Tento problém se většinou týkal grantů a faktur za veřejné zakázky.

h. Analýza počtu a hodnoty opožděných plateb

20. Komise informovala veřejnou ochránkyni práv, že navzdory svému úsilí v květnu 2014 o nezbytné navýšení prostředků na platby rozpočtový orgán souhlasil se schválením prostředků na platby až v polovině prosince 2014. Přitom poskytla o 1,1 miliardy EUR méně, než požadovala Komise. V důsledku toho nebyla Komise v roce 2014 schopna dostát všem svým právním závazkům. Nedostatek prostředků na platby měl dopad i na údaje za rok 2015; nahromaděné platby z roku 2014 způsobily na začátku roku 2015 určitá zpoždění.

21. Ve své žádosti o dodatečné informace se veřejná ochránkyně práv dotázala Komise na opatření, která přijala ke zmírnění dopadů tohoto nedostatku prostředků na platby. Veřejná ochránkyně práv se zejména zajímala o to, zda Komise upřednostnila finančně nestabilní příjemce. Komise v reakci na tyto obavy uvedla tato opatření:

i) Komise upřednostňovala žádosti o platby od křehkých subjektů, u nichž v případě zpoždění plateb hrozilo riziko platební neschopnosti (nevládní organizace, malé soukromé společnosti a jednotlivci), před žádostmi o platby od velkých soukromých společností, mezinárodních organizací a agentur členských států.

ii) Komise upřednostnila žádosti o platbu před konsorcii, která zahrnovala malé a střední podniky.

iii) Komise odložila platby příjemcům s nižší prioritou, aby měla rezervu na platby nestabilním příjemcům.

iv) Komise upřednostnila větší počet menších žádostí o platbu – pocházejících především od malých a středních podniků a dalších nestabilních příjemců – před velkými platbami příjemcům s nízkou prioritou.

v) Komise upřednostnila žádosti o platbu u politicky citlivějších projektů nebo příjemců.

22. S cílem dále upřednostnit platby nestabilním příjemcům zavedla Komise další zmírňující opatření, jako jsou: zpoždění výzev k předkládání návrhů, data zahájení projektů a podpis právních závazků; zpoždění nebo snížení plateb předběžného financování nebo záloh; odložení plateb s nižší prioritou nebo provádění částečných plateb; odložení konečných plateb s cílem řešit naléhavé nové potřeby; a zajištění aktivní správy prostředků na platby prostřednictvím průběžných převodů mezi rozpočtovými položkami ^[14].

Jiné důvody

23. Komise zjistila následující důvody, kromě nedostatku prostředků na platby a nových zákonných lhůt, kterým lze přičítat zpoždění plateb:

• zvyšující se počet plateb a jejich nerovnoměrné rozdělení v průběhu roku v kombinaci se snižujícím se počtem zaměstnanců;
• zdlouhavé postupy pro vyřizování plateb odborníkům; a
• opožděné předložení podpůrné dokumentace ze strany příjemců.

24. Komise rovněž upozornila na následující nápravná opatření, která přijala:

• centralizovala registraci faktur v rámci generálních ředitelství;
• přešla od postupné analýzy závěrečných zpráv provozních a finančních zástupců k souběžné analýze se stejnou lhůtou a pouze s jednou (v případě potřeby) žádostí o doplňující informace;
• vyvinula on-line nástroje pro příjemce, aby mohli předkládat žádosti o platbu a podpůrnou dokumentaci;
• zavedla monitorovací mechanismy, jako jsou zprávy a klíčové ukazatele výkonnosti;
• zvyšovala informovanost operativních a finančních zástupců;
• podnikla kroky k účinnému uplatňování pozastavení; a
• u velkého počtu plateb nízké hodnoty zefektivnila finanční procesy, centralizovala finanční okruhy a v některých případech převedla podstatnou část těchto plateb na služby, které jsou specializované a účinnější při řešení velkého počtu plateb.

25. V neposlední řadě Komise stanovila následující kroky, které přijala, aby zajistila, že platby budou pozastaveny pouze tehdy, je-li to správné:

• zlepšila pokyny pro žadatele prostřednictvím příruček, informačních dnů a zahajovacích schůzek, jasnějších pokynů, jak předkládat požadované informace, interních seminářů a pokynů pro provozní a finanční zástupce;
• má standardizované žádosti o doplňující informace specifické pro každý druh nákladů; a
• zavedla nebo rozsáhleji využívala jednorázové platby a jednotkové náklady [15] ke zjednodušení a urychlení platebního procesu.

Posouzení veřejné ochránkyně práv

A. Nedostatky v prostředcích na platby v roce 2014

26. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že nedostatek prostředků na platby byl mimo kontrolu Komise, a vítá opatření přijatá s cílem zajistit, aby platby malým a středním podnikům a dalším finančně nestabilním příjemcům byly upřednostněny. Dále konstatuje, že kromě negativního dopadu na dodavatele a příjemce vedla nutnost vypořádat se s tímto nedostatkem prostředků na platby k další administrativní práci pro Komisi.

B. Vývoj výkonnosti Komise

27. Veřejná ochránkyně práv se zaměřuje na opožděné platby vyplývající z jiných faktorů, než je nedostatek prostředků na platby, a je vidět na obrázku i) níže.

i. - Procentní podíl opožděných plateb mezi všemi platbami provedenými Komisí

* S výjimkou opožděných plateb z důvodu chybějících prostředků na platby

28. Veřejná ochránkyně práv chápe, že zvýšený procentní podíl (jak z hlediska celkového počtu, tak z hlediska hodnoty) opožděných plateb od roku 2013 je způsoben zejména kratšími lhůtami zavedenými stávajícím finančním nařízením. Výkonnost Komise se v absolutním vyjádření nevyvíjela negativně; naopak, čistá platební doba Komise se v průběhu let zkrátila. Veřejná ochránkyně práv zároveň poukazuje na to, že Komise bude muset vynaložit značné úsilí, aby dodržela stávající zákonné lhůty. Stávající kratší lhůty sice pomáhají vysvětlit zvýšený podíl opožděných plateb, nemohou však sloužit jako jejich odůvodnění.

C. Opatření přijatá Komisí ke zlepšení jejího platebního procesu obecně

29. Před předložením návrhů na zlepšení je důležité důkladněji prozkoumat skutečnost, že situace se v rámci Komise značně liší, jak dokládají výroční zprávy o činnosti Komise ^[16]. Procentní podíl opožděných plateb (podle počtu) se pohyboval od méně než tří procent v roce 2015 v případě několika generálních ředitelství a výkonných agentur po 24 procent v případě GŘ pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (DEVCO). I když Komise konstatuje, že účetní sleduje relativní výkonnost a v případech, kdy jsou zjištěny problémy s konkrétními generálními ředitelstvími, jsou přijímána následná opatření, veřejná ochránkyně práv konstatuje, že některá generální ředitelství vykazují od roku 2013 vysoký procentní podíl opožděných plateb. To automaticky neznamená, že nejproblematičtější jsou GŘ s nejvyššími průměry, neboť některá řídí velmi složité programy financování, zatímco jiná řídí jednodušší smlouvy. Komise však musí věnovat zvláštní pozornost ředitelstvím, která se zabývají třetími zeměmi (jako je GŘ DEVCO, GŘ pro humanitární pomoc a civilní ochranu (GŘ ECHO)) nebo Služba nástrojů zahraniční politiky (FPI) s opožděnými platbami v rozmezí 15 až 25 % všech plateb v průběhu několika let. Veřejná ochránkyně práv zároveň uznává, že tato ředitelství se mohou potýkat se specifickými obtížemi vyplývajícími ze skutečnosti, že velká část jejich výdajů je ve třetích zemích.  

30. Veřejná ochránkyně práv rovněž konstatuje, že některá opatření zmíněná Komisí – zejména lepší koordinace mezi finančními a provozními kontrolami a zrychlené platby odborníkům – jsou opakujícími se problémy, které se již objevily v odpovědích na konzultaci, kterou veřejná ochránkyně práv zahájila v roce 2010 v souvislosti s šetřením z vlastního podnětu OI/1/2009/GG [17].

31. Inspekce veřejné ochránkyně práv odhalila, že zpoždění plateb může být způsobeno různými příčinami, a to jak na finanční, tak na provozní úrovni: nepochopení pracovního postupu, nedostatek zaměstnanců ve finanční službě, pozdní předložení technického hodnocení externím odborníkem nebo opožděné schválení platební dokumentace na provozní úrovni.

32. Během inspekce veřejná ochránkyně práv rovněž zjistila, že Komise pečlivě sleduje své klíčové ukazatele výkonnosti týkající se platebních lhůt a že bylo zavedeno mnoho osvědčených postupů, jako je systematické používání kontrolních seznamů pro provozní a finanční ověřování, vytvoření společného střediska podpory pro výzkumné programy a přísnější uplatňování lhůt při využívání externího technického ověřování. Pokud jde o platby odborníkům, které představují převážnou většinu opožděných plateb z hlediska počtu, vyvinula Komise několik on-line nástrojů pro odborníky k předkládání žádostí o platby, o nichž se veřejná ochránkyně práv domnívá, že tento proces urychlí.

33. Veřejná ochránkyně práv uznává, že její kontrola zahrnovala omezený počet spisů a neměla být vyčerpávající. Různorodost situací mezi útvary Komise může navíc vyžadovat různá řešení. Při srovnávání postupů v rámci Komise však veřejná ochránkyně práv zjistila prostor pro zlepšení ve třech konkrétních oblastech:

i) Další posílení spolupráce mezi útvary Komise zabývajícími se provozní částí projektů a útvary zabývajícími se finančními aspekty. Tato otázka, která již byla zmíněna v konzultaci, kterou veřejná ochránkyně práv zahájila v roce 2010, byla nadnesena během inspekce v GŘ ECHO, které podniklo kroky ke zlepšení situace.

ii) Zavedení bezpapírových obvodů pro zpracování faktur (některá generální ředitelství navštívená zaměstnanci veřejné ochránkyně práv se stále spoléhají na papírové spisy). Veřejná ochránkyně práv chápe, že v této oblasti dochází k pokroku, neboť celý proces předkládání výkazů nákladů a podpůrných dokumentů je v jiných generálních ředitelstvích elektronický.

iii) Zajistit, aby byla vždy dodržena interní lhůta Komise pro registraci faktur v délce sedmi kalendářních dnů, což je první krok platebního procesu. Tento problém je obzvláště důležitý pro GŘ DEVCO a byl zjištěn v interních zprávách analyzujících klíčové ukazatele výkonnosti GŘ.

34. Kontrola nakonec ukázala, že fluktuace zaměstnanců ve finančních a provozních jednotkách může způsobit zpoždění v případě složitých projektů, které jsou navrženy tak, aby trvaly několik let. Veřejná ochránkyně práv uznává, že neexistuje žádné jednoduché nebo krátkodobé řešení tohoto problému. To však bylo během inspekce veřejné ochránkyně práv zmíněno jako důležitá otázka v celkovém kontextu, zejména v oblasti výzkumu [18].

D. Řízení pozastavení

35. V roce 2015 Komise zjistila 26 511 pozastavení ^[19] žádostí o platbu, z nichž 91 % bylo způsobeno chybějícími dokumenty, opravami, žádostmi o dodatečné informace nebo potřebou změnit smlouvu. Podle výročních zpráv o činnosti Komise se procentní podíl pozastavených plateb (podle počtu) v roce 2015 v jednotlivých generálních ředitelstvích lišil od méně než 5 % v roce 2015 až po 35 % v případě GŘ pro výzkum a inovace.

36. Veřejná ochránkyně práv si je vědoma skutečnosti, že pozastavení plateb má za cíl zabránit neoprávněným nebo chybným platbám a je základním nástrojem pro zajištění řádného finančního řízení. Pozastavení může rovněž poskytnout zaměstnancům Komise příležitost poskytovat příjemcům poradenství. Pozastavení by však měla být omezena na to, co je nezbytně nutné, vzhledem k tomu, že podobně jako zpoždění plateb mohou mít dlouhá pozastavení škodlivé účinky na malé organizace s omezeným peněžním tokem. Vysoký podíl pozastavených plateb v některých generálních ředitelstvích naznačuje, že i přes úsilí Komise o zlepšení pokynů a zjednodušení smluv se příjemci nadále potýkají s obtížemi při zdůvodňování svých výkazů nákladů.

37. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že výroční zprávy Komise o činnosti sice často analyzují „čistou dobu splatnosti“, ale ne vždy poskytují informace o „hrubé době splatnosti“, která zahrnuje období, kdy jsou platby pozastaveny ^[20]. Zatímco „čistá doba splatnosti“ měří, jak Komise dodržuje zákonné lhůty, „hrubá doba splatnosti“ měří skutečnou dobu, po kterou musí příjemci čekat, než obdrží platbu. Zveřejnění více informací o „hrubé době splatnosti“ by sloužilo jako užitečný ukazatel pro měření úsilí Komise o další zjednodušení přidělování finančních prostředků EU. Zvýšila by se také transparentnost, pokud jde o dopad mechanismů, které Komise zavedla za účelem kontroly žádostí o platbu [21]. Veřejný ochránce práv proto předkládá Komisi odpovídající návrh.

38. V neposlední řadě Komise uvedla, že mezi opatřeními prováděnými za účelem zlepšení platebního procesu byla při analýze závěrečných zpráv „pouze jedna (v případě potřeby) žádost o doplňující informace“. V jednom případě kontrolovaném útvary veřejného ochránce práv však průběžné platbě předcházelo 13 po sobě jdoucích žádostí o informace zaslaných příjemci v rámci dokumentární kontroly, které byly rozloženy do více než jednoho roku s dlouhou dobou administrativní nečinnosti. Veřejná ochránkyně práv podporuje včasné využívání pozastavení plateb jako základního nástroje k zajištění řádného finančního řízení a dodržení platebních lhůt, domnívá se však, že na základě zásad řádné správy by Komise měla zintenzivnit své úsilí o omezení počtu po sobě jdoucích žádostí zasílaných příjemcům.

E. Úhrada úroků z prodlení

39. Po uplynutí lhůt stanovených ve finančním nařízení mají věřitelé, s výjimkou členských států, automaticky nárok na úroky z prodlení [22]. Ustanovení čl. 111 odst. 4 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení [23] stanoví, že „[p]okud je úrok vypočtený podle prvního pododstavce nižší nebo roven 200 EUR, vyplatí se věřiteli pouze na základě žádosti podané do dvou měsíců od obdržení opožděné platby“.

40. Veřejná ochránkyně práv prověřila spisy ve třech případech s nejvyššími úroky z prodlení zaplacenými v roce 2014. Dospěla k závěru, že žádný z těchto případů nebyl způsoben nesprávným úředním postupem, neboť jeden byl vyvolán soudním rozhodnutím a dva další byly způsobeny nedostatkem prostředků na platby.

Závěry

41. Veřejná ochránkyně práv vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při snižování počtu a hodnoty opožděných plateb v roce 2015 po dosažení vrcholu v roce 2014. Uznává, že nedostatek prostředků na platby v roce 2014 byl mimo kontrolu Komise. Vítá zejména opatření, která Komise v této souvislosti zavedla s cílem upřednostnit finančně nestabilní příjemce. Dále uznává, že nutnost vypořádat se s tímto nedostatkem prostředků na platby vedla k další administrativní práci pro Komisi. Kromě tohoto výjimečného faktoru se veřejná ochránkyně práv domnívá, že zvýšené průměry opožděných plateb od roku 2013, pokud jde o počet i hodnotu, neznamenají, že se výkonnost Komise v absolutním vyjádření zhoršila. Ukazují však, že Komise bude muset zintenzivnit své úsilí, má-li dodržet přísnější zákonné lhůty platné od ledna 2013.

42. Veřejná ochránkyně práv si je vědoma toho, že při vyřizování stížností od jednotlivých příjemců nebo dodavatelů se některé malé a střední podniky a menší nevládní organizace potýkají se zátěží spojenou s plněním náročných požadavků Komise na finanční výkaznictví. Existuje riziko, že menší hospodářské subjekty budou odrazovány od účasti na projektech financovaných EU pouze z důvodu rizika, že Komise odmítne vzniklé náklady. Ačkoli veřejná ochránkyně práv uznává, že je třeba, aby se Komise chránila před jakýmkoli zneužitím finančních prostředků EU, domnívá se, že Komise může mít určitý prostor pro další přizpůsobení svých požadavků v případě menších hospodářských subjektů. Ve skutečnosti by mohlo být užitečné, aby Komise získala externí poradenství ohledně toho, jak by mohla přizpůsobit své požadavky, aby lépe usnadnila potřeby menších provozovatelů.

43. Veřejný ochránce práv proto toto šetření uzavírá a předkládá Komisi tyto návrhy [24]:

1. Komise by měla dále usilovat o:

• urychlit registraci faktur, což je první krok platebního procesu;
• lépe koordinovat finanční a provozní kontroly;
• dále rozvíjet bezpapírová podání a bezpapírové obvody;
• prošetřit, jaké další úpravy jsou možné, aby byly uspokojeny potřeby menších hospodářských subjektů;
• zajistit, aby počet po sobě jdoucích žádostí o vysvětlení zaslaných příjemcům byl omezen na to, co je nezbytně nutné; a
• řídit mobilitu zaměstnanců s cílem minimalizovat negativní důsledky nadměrné fluktuace zaměstnanců.

2. Komise by měla ve svých výročních zprávách o činnosti zveřejňovat více informací o své hrubé platební době.

 

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk, 19. prosince 2016

 

 

[1] Viz například ekonomický dokument Komise č. 531 „The Economic Impact of Late Payments“ (Hospodářský dopad opožděných plateb), září 2014.

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. 2011, L 48, s. 1). Tato směrnice je určena členským státům EU, veřejná ochránkyně práv se však domnívá, že Komise, která návrh vypracovala, by měla jít příkladem.

[3] V případě programů v rámci přímého řízení odpovídá za všechny úkoly související s plněním rozpočtu Komise. V případě programů v rámci nepřímého řízení svěřuje Komise plnění rozpočtu partnerským zemím, veřejným rozvojovým agenturám nebo mezinárodním organizacím. V případě programů v rámci sdíleného řízení Komise deleguje prováděcí úkoly na členské státy EU.

[4] Viz šetření OI/5/99/(IJH)GG, ukončené dne 16. února 2001; OI/5/2007/GG, uzavřen dne 20. června 2008; OI/1/2009/GG, uzavřen dne 8. února 2001; a OI/2/2013/EIS, uzavřené dne 17. prosince 2013.

[5] Kontrolované spisy se týkaly tří případů s nejdelším zpožděním plateb neveřejným příjemcům v roce 2014, tří případů, kdy byla soukromým příjemcům vyplacena nejvyšší částka úroků, tří případů s nejvyšším počtem po sobě jdoucích pozastavení plateb, tří případů týkajících se opožděných plateb malým a středním podnikům a čtyř případů, které Komise považovala za příkladné.

[6] Aby se tyto údaje dostaly do širšího kontextu, byly pokud možno přidány k údajům získaným během předchozích šetření veřejného ochránce práv. Původní tabulky poskytnuté Komisí jsou k dispozici na internetových stránkách veřejné ochránkyně práv na této adrese: http://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/correspondence.faces/en/68950/html.bookmark http://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/correspondence.faces/en/68951/html.bookmark

[7] Průměrný počet dní, které je třeba k provedení platby, bez ohledu na pozastavení.

[8] Čl. 106 odst. 5 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, Úř. věst. L 357, s. 1.

[9] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1605/2002 (Úř. věst. 2012, L 298, s. 1).

[10] Rozpočet EU se skládá z „prostředků na závazky“ a „prostředků na platby“. Prostředky na závazky pokrývají celkové náklady na právní závazky (smlouvy, grantové dohody atd.), které může Komise podepsat v rozpočtovém roce. Prostředky na platby pokrývají částky splatné v běžném roce, které vyplývají z právních závazků podepsaných v témže roce nebo dříve.

[11] Článek 106 nařízení č. 2342/2002.

[12] Dne 14. září 2016 předložila Komise návrh nového finančního nařízení. Ustanovení týkající se lhůt pro platby a úroků z prodlení však zůstávají z velké části nezměněna.

[13] Viz například: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-14-550_en.htm

[14] Kromě toho se Evropský parlament, Rada a Komise dne 19. května 2015 na návrh Komise dohodly na „společném prohlášení o platebním plánu na období 2015–2016“.

[15] U jednotkových nákladů se náhrada vypočítá na základě dodaného množství vynásobeného jednotkovými náklady. Paušální částky jsou pevnou částkou, která se vrací po splnění podmínek dohody o činnostech nebo výstupech.

[16] Jak je stanoveno v čl. 111 odst. 5 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení, útvary Komise zveřejňují informace o dodržování platebních lhůt ve své výroční zprávě o činnosti a ve shrnutí předloženém Evropskému parlamentu a Radě. Viz výroční zprávy o činnosti za rok 2015 (tabulka 6 přílohy 3): http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/amp/mplans2015_en.htm

[17] http://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/decision.faces/en/10076/html.bookmark

[18] V jednom kontrolovaném případě veřejný ochránce práv zjistil, že čtyři po sobě následující projektoví úředníci byli pověřeni sledováním projektu v období od 1. ledna 2011 do 30. června 2014, což představuje v průměru méně než jeden rok na jednoho úředníka.

[19] Podle čl. 92 odst. 2 finančního nařízení mají útvary Komise právo pozastavit lhůtu pro platbu, pokud částka žádosti o platbu není splatná nebo nebyly předloženy příslušné podklady.

[20] „Hrubý čas na zaplacení“ se objevuje pouze v několika výročních zprávách o činnosti generálních ředitelství a výkonných agentur, většinou v oblasti výzkumu.

[21] Rozsáhlé předběžné kontroly žádostí o platbu mohou skutečně snížit počet chyb, ale pravděpodobně také prodlouží hrubou platební dobu. Naopak selektivní kontroly pravděpodobně zkrátí hrubou platební dobu, ale mohou vést k vyššímu počtu chybných plateb.

[22] Úrok z prodlení má dvojí cíl. Za prvé, jeho cílem je kompenzovat dodavateli/příjemci náklady způsobené opožděnou platbou (například pokud utrpěli snížený peněžní tok nebo si mezitím potřebovali půjčit peníze). Zadruhé se jedná o rozpočtovou sankci uloženou orgánu odpovědnému za opožděnou platbu, která slouží jako pobídka k včasné platbě.

[23] Nařízení Komise v přenesené pravomoci č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. 2012, L 362, s. 1).

[24] Vzhledem k rozdílům ve výkonnosti v rámci Komise veřejná ochránkyně práv uznává, že některé z těchto návrhů nemusí být pro některá generální ředitelství Komise relevantní.