Vážený pane předsedo,

Obdržel jsem stížnost, kterou na Evropskou komisi podalo několik organizací občanské společnosti [1].

Stížnost se týká údajného nedodržení „pokynů pro zlepšování právní úpravy“ ze strany Komise při přípravě dvou návrhů na posílení právních předpisů EU v oblasti předcházení převaděčství migrantů a boje proti němu. Dvěma dotčenými legislativními návrhy jsou návrh směrnice, kterou se stanoví minimální pravidla pro předcházení napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu v Unii a boj proti němu [2], a návrh nařízení o posílení policejní spolupráce v souvislosti s prevencí, odhalováním a vyšetřováním převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a o posílení podpory Europolu při předcházení těmto trestným činům a boji proti nim [3].

Stěžovatelé tvrdí, že Komise nedodržela požadavky pokynů pro zlepšování právní úpravy, zejména požadavek provést posouzení dopadů obou návrhů.

Veřejná ochránkyně práv důsledně zastává názor, že orgány a instituce EU by měly uplatňovat pravidla, která si samy stanovily. Tím je zajištěna konzistentnost, transparentnost a zamezeno jakémukoli pocitu svévole ve způsobu fungování správy EU. Tyto úvahy jsou obzvláště důležité při přípravě legislativních návrhů ze strany Komise.

Pokyny pro zlepšování právní úpravy stanoví zásady, kterými se Komise řídí při přípravě návrhů a při správě a hodnocení stávajících právních předpisů. I když může být při jejich uplatňování vyžadována určitá flexibilita, jakákoli odchylka od požadavků stanovených v těchto pokynech by měla být vždy odůvodněná. V opačném případě mohou občané EU zpochybnit závazek Komise k transparentnímu, inkluzivnímu a fakticky podloženému procesu tvorby právních předpisů.

Můj úřad obdržel v posledních měsících tři stížnosti týkající se dodržování pokynů Komise pro zlepšování právní úpravy.[4] Je zřejmé, že otázky vznesené v těchto třech stížnostech se týkají řady důležitých otázek pro veřejného ochránce práv.

Z těchto důvodů jsem se rozhodl zahájit šetření této stížnosti.

Jako první krok považuji za nezbytné obdržet písemnou odpověď Komise na stížnost, a zejména na konkrétní otázky uvedené v příloze tohoto dopisu.

Rád bych obdržel odpověď Komise do 24. září 2025. Vezměte prosím na vědomí, že odpověď Komise a související přílohy pravděpodobně zašleme stěžovateli k připomínkám ^[5]. Mohu se také rozhodnout tuto odpověď zveřejnit.

Kromě toho jsem rozhodl, že je nezbytné nahlédnout do veškeré dokumentace související s rozhodnutím neprovádět posouzení dopadů dvou legislativních návrhů dotčených v projednávané věci, včetně veškerých relevantních informací zadaných do IT platformy D ecide a veškerého požadovaného a uděleného souhlasu místopředsedy odpovědného za „zlepšování právní úpravy“ nebo ředitele odpovědného za „zlepšování právní úpravy“ v generálním sekretariátu [6].

Byl bych Vám vděčen, kdyby výše uvedené dokumenty mohly být mému úřadu poskytnuty, nejlépe v elektronické podobě prostřednictvím šifrované elektronické pošty [7] do 15. července 2025.

Vezměte prosím na vědomí, že stěžovatel vyjádřil další obavy ohledně obsahu analytických dokumentů, které v daných případech nahradily posouzení dopadů. Rozhodl jsem se, že neexistují dostatečné důvody k zahájení vyšetřování této záležitosti.

Závěrem bych Vás rád upozornil, že zahájení šetření v této věci trvalo déle než obvykle, neboť jsem čekal na analýzu odpovědi Komise v souvislosti s mým šetřením stížnosti 1379/2024/MIK, která se rovněž týká souladu Komise s „pokyny pro zlepšování právní úpravy“.

Odpovědným vyšetřovatelem je pan Vieri Biondi.

Upřímně,

Teresa Anjinho
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 23. června 2025

PŘÍLOHA:

Návrh nařízení o posílení policejní spolupráce v souvislosti s prevencí, odhalováním a vyšetřováním převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a o posílení podpory Europolu při předcházení těmto trestným činům a boji proti nim

V důvodové zprávě k návrhu Komise uvádí, že „[s]vůj legislativní návrh není podložen posouzením dopadů vzhledem k tomu, že Komise měla jen malou nebo žádnou možnost volby, zejména z důvodu naléhavých operativních potřeb zlepšit podporu Europolu členským státům v boji proti převaděčství migrantů“. 

• Mohla by Komise uvést důvody svého rozhodnutí neprovést posouzení dopadů? Mohla by Komise zejména objasnit přesnou povahu naléhavosti a v jakém okamžiku se dozvěděla o okolnostech, které vedly k této naléhavosti?
• Mohla by Komise objasnit, proč se domnívá, že naléhavá potřeba zlepšit podporu Europolu členským státům znamená, že Komise měla při přípravě návrhu jen malou nebo žádnou možnost volby? Ačkoli naléhavost by mohla odůvodnit přijetí urychlených opatření při přípravě návrhu, není okamžitě jasné, jak by omezila diskreční pravomoc Komise, pokud jde o skutečný obsah návrhu.
• Jak a kým bylo přijato rozhodnutí neprovést posouzení dopadů?
• Mohla by Komise popsat pracovní postup pro přípravu a finalizaci pracovního dokumentu útvarů Komise, který nahrazuje posouzení dopadů tohoto návrhu? Proč nebyl dokument zveřejněn do tří měsíců od přijetí návrhu, jak je stanoveno v pokynech pro zlepšování právní úpravy?[8] Poskytněte veřejné ochránkyni práv podrobný harmonogram práce Komise na pracovním dokumentu útvarů Komise.

Návrh směrnice, kterou se stanoví minimální pravidla pro předcházení napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu v Unii a boj proti němu

V důvodové zprávě k návrhu Komise uvádí, že „návrh je výjimečně předkládán bez doprovodného posouzení dopadů“. Komise však neuvedla důvody, proč v tomto případě neprovedla posouzení dopadů. Veřejná ochránkyně práv z odpovědi, kterou Komise poskytla stěžovateli v souvislosti s šetřením veřejné ochránkyně práv ve věci stížnosti 519/2024/VB, vyrozuměla, že opomenutí může souviset s tím, co Komise považovala za naléhavou potřebu připravit oba návrhy na přijetí rychlých opatření k boji proti převaděčství migrantů.

• Mohla by Komise objasnit, proč byl návrh předložen bez posouzení dopadů? Pokud by důvodem byla výše uvedená naléhavost, mohla by Komise objasnit přesnou povahu naléhavosti a v jakém okamžiku se dozvěděla o okolnostech, které vedly k této naléhavosti? Mohla by Komise rovněž objasnit, proč to nebylo uvedeno v příslušné části důvodové zprávy k návrhu?
• Jak a kým bylo přijato rozhodnutí neprovést posouzení dopadů?
• Mohla by Komise popsat pracovní postup pro přípravu a finalizaci pracovního dokumentu útvarů Komise, který nahrazuje posouzení dopadů tohoto návrhu? Proč nebyl dokument zveřejněn do tří měsíců od přijetí návrhu, jak je stanoveno v pokynech pro zlepšování právní úpravy? Poskytněte veřejné ochránkyni práv podrobný harmonogram práce Komise na pracovním dokumentu útvarů Komise.

[1] Stížnost podaly organizace European Digital Rights a Platform for International Cooperation on Undocumented Migrants jménem koalice ProtectNotSurveil.

[2] COM(2023) 755 final.

[3] COM(2023) 754 final.

[4] Stížnost 1379/2024/MIK a 983/2025/MAS.

[5] Chcete-li předložit dokumenty nebo informace, které považujete za důvěrné a které by neměly být stěžovateli zpřístupněny, označte je jako „důvěrné“. Šifrované e-maily mohou být zaslány do naší vyhrazené poštovní schránky. Informace a dokumenty tohoto druhu budou ze spisů evropského veřejného ochránce práv vymazány krátce po ukončení šetření.

[6] V souladu s postupem uvedeným v souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy, nástroj 1, s. 10.

[7] Šifrované e-maily mohou být zaslány do naší vyhrazené poštovní schránky.

[8] Pokyny pro zlepšování právní úpravy, s. 30.