Stěžovatel pracoval jako odborník pro externího dodavatele EU na projektu financovaném EU v Tanzanii, který řídila Delegace Evropské unie v Tanzanii a Východoafrické společenství. Stěžovatel tvrdil, že dodavatel porušil tanzanské právo tím, že se nezaregistroval v Tanzanii, což mu znemožnilo získat platné pracovní povolení. Dodavatel následně informoval stěžovatele o svém rozhodnutí ukončit jeho smlouvu, přičemž zohlednil obavy týkající se práce stěžovatele, které vznesla delegace EU.

Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření obav stěžovatele ohledně toho, jak delegace řešila obě záležitosti. V tomto ohledu veřejná ochránkyně práv odkázala na svůj soustavný názor, že pokud orgány EU usilují o nahrazení odborníků pracujících na projektech EU, měly by být tyto osoby před jejich nahrazením vyslechnuty. Zatímco Komise tvrdila, že nepožádala o nahrazení odborníka, veřejná ochránkyně práv zjistila, že Komise byla do rozhodnutí o nahrazení zapojena. Veřejná ochránkyně práv tak konstatovala, že Komise nezajistila, aby bylo před jeho nahrazením respektováno právo stěžovatele být vyslechnut, což představuje nesprávný úřední postup.  Předložila návrh na zlepšení, jehož cílem je zabránit tomu, aby se tento problém vyskytl v budoucnu. 

Veřejná ochránkyně práv navíc zjistila, že vzhledem k tomu, že smlouva stěžovatele byla ukončena, nebyla odůvodněna žádná další šetření týkající se vydání pracovního povolení. Předložila však Komisi návrh na zlepšení a vyzvala ji, aby tuto záležitost ověřila, neboť může ovlivnit další odborníky pracující na projektu EU. 

 

Případ se týkal rozhodnutí Evropské komise ukončit spolupráci s dočasným pracovníkem v rámci služeb péče o děti. Stěžovatel byl najat prostřednictvím externího dodavatele na týdenní smlouvy. Na základě pokynů Komise informoval dodavatel stěžovatelku, že Komise již nebude o její služby žádat. Stěžovatelka se obrátila na veřejnou ochránkyni práv a tvrdila, že jí Komise neposkytla odůvodnění svého rozhodnutí.

Veřejný ochránce práv soustavně zastává názor, že pokud orgány EU požádají o ukončení smlouvy určité osoby s externím dodavatelem, měly by uvést spravedlivé a objektivní důvody pro ukončení smlouvy, informovat dotčenou osobu a zajistit, aby měla možnost předložit před ukončením smlouvy připomínky. Nejistá povaha situace dočasného pracovníka znamená, že Komise má povinnost být spravedlivá a transparentní, a to i v případě neexistence smluvního vztahu. V tomto případě Komise nezajistila, aby stěžovateli bylo poskytnuto slyšení a možnost vyjádřit se k důvodům, které Komise uvedla, než se rozhodla nadále nepožadovat služby stěžovatele. Ačkoli je to politováníhodné, veřejná ochránkyně práv konstatuje, že stěžovatel musel být o některých problémech informován v týdnu, který předcházel rozhodnutí Komise. Vzhledem k nedostatečnému vedení záznamů však veřejný ochránce práv není schopen ověřit, zda zaměstnanci Komise tyto otázky se stěžovatelem projednali. Veřejná ochránkyně práv nicméně vítá skutečnost, že Komise uznala, že v tomto případě mohla stěžovateli své odůvodnění dále vysvětlit.

Na tomto základě se veřejná ochránkyně práv domnívá, že žádná další šetření nejsou odůvodněná, a případ uzavírá.  

Případ se týkal poradenské společnosti, která byla vyšetřována Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) z důvodu podezření na nesrovnalosti v projektech financovaných EU. Úřad OLAF informoval společnost, že vyšetřování uzavřel, a předložil Komisi finanční a správní doporučení. Ačkoli úřad OLAF informoval společnost, že se může obrátit na kontrolora procesních záruk úřadu OLAF, neposkytl jasné informace o platné lhůtě pro podání stížnosti. To znamenalo, že firma podala stížnost po uplynutí lhůty a kontrolor stížnost zamítl.

Veřejná ochránkyně práv zjistila, že úřad OLAF tím, že stěžovateli neposkytl jasné informace, zejména pokud jde o datum ukončení vyšetřování, jednal nesprávným úředním postupem. Veřejná ochránkyně práv se však domnívala, že pro stěžovatele neexistuje žádné vhodné doporučení, jak se tímto problémem zabývat. Předložila nicméně návrh, jehož cílem je zabránit tomu, aby se takový problém vyskytl v podobných případech v budoucnu.

Věc se týkala způsobu, jakým Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) vyřídila žádost o kopii zvukového záznamu slyšení v rámci správního šetření týkajícího se údajného obtěžování. Stěžovatelka, která tvrdila, že se stala obětí obtěžování, byla nespokojena s tím, že jí externí vyšetřovatel pověřený agenturou ENISA provedením šetření odepřel přístup k záznamu jednoho ze slyšení, která s ní vedla.

Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že je nesprávným úředním postupem agentury ENISA umožnit nezávislému vyšetřovateli rozhodnout o žádosti o kopii zvukového záznamu slyšení v rámci správního šetření a potvrdit zamítnutí žádosti vyšetřovatelem na základě nedostatečného vysvětlení.

Veřejná ochránkyně práv naléhavě vyzvala agenturu ENISA, aby se zapojila do svého zjištění nesprávného úředního postupu tím, že přehodnotí své odmítnutí poskytnout přístup k audionahrávkám. Vzhledem k tomu, že by to pravděpodobně vyžadovalo vyvážení práv stěžovatele a ostatních zaměstnanců agentury ENISA na ochranu osobních údajů, měla by agentura ENISA před přijetím odůvodněného rozhodnutí znovu konzultovat svého pověřence pro ochranu osobních údajů. V případě, že by stěžovatelka nebyla s výsledkem spokojena, mohla by se v této záležitosti obrátit na evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ).

Věc se týkala způsobu, jakým Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) vyřídila žádost italských orgánů, aby její dodavatel ukončil smlouvu s osobou najatou na práci kulturního mediátora/tlumočníka v rámci společné operace Themis v Itálii. Stěžovatel se obával, že mu agentura Frontex mimo jiné neposkytla důvody pro jeho propuštění.

Šetření veřejné ochránkyně práv ukázalo, že agentura Frontex jednala při vyřizování žádosti italských orgánů v souladu s platnými pravidly, což vyžadovalo, aby důvody žádosti byly vyřízeny důvěrně. Od agentury Frontex proto nebylo možné rozumně očekávat, že přijme jiný postup. Veřejná ochránkyně práv proto šetření uzavřela a neshledala žádný nesprávný úřední postup.