Věc se týkala odmítnutí Evropské centrální banky (ECB) poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům obsahujícím poradenství týkající se její genderové politiky a souvisejících opatření. ECB měla za to, že zpřístupnění by ohrozilo ochranu právního poradenství a jejího vnitřního rozhodování. Stěžovatel tvrdil, že existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění, konkrétně na pochopení právního odůvodnění, na němž je založena genderová politika ECB a související opatření.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv přezkoumal sporné dokumenty. Na základě toho veřejný ochránce práv shledal, že obsah dokumentů lze rozumně považovat za právní poradenství a že bylo rozumné, aby se ECB domnívala, že zpřístupnění dokumentů by ohrozilo ochranu poskytovanou právnímu poradenství. Veřejná ochránkyně práv navíc považovala za přiměřené, aby se ECB domnívala, že neexistuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění.

Veřejná ochránkyně práv proto šetření uzavřela a shledala, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Případ se týkal žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům týkajícím se čtyř setkání komisařky Jourové s několika externími zúčastněnými stranami. Poté, co stěžovatel šest měsíců čekal na odpověď Komise, obrátil se na veřejného ochránce práv.

Veřejná ochránkyně práv šetření uzavřela, protože po jejím zásahu Komise stěžovateli odpověděla a poskytla mu částečný přístup k požadovaným dokumentům.