Evropský veřejný ochránce práv P. Nikiforos Diamandouros pokračuje ve svém úsilí o zlepšení náborových postupů orgánů a institucí EU. V souvislosti se dvěma nedávnými rozhodnutími o stížnostech na Evropskou komisi a Europol veřejná ochránkyně práv uvedla: „Pro mnoho občanů mají jejich první skutečné jednání se správou EU podobu žádosti o práci. Je důležité, aby náborové postupy orgánů a institucí EU byly špičkové, aby byla zachována a prohloubena důvěra občanů. Budu i nadále dělat vše, co je v mých silách, abych zajistil, že s občany, kteří hledají práci ve správě Unie, bude zacházeno spravedlivě a řádně.“

Dvě rozhodnutí, která vedla k připomínkám veřejného ochránce práv, byla tato:

Evropská komise: Občan s francouzsko-bulharskou státní příslušností požádal o místo místního zaměstnance v delegaci Komise v Sofii (Bulharsko). Komise jeho žádost zamítla z důvodu jeho dvojí státní příslušnosti. Poukázala na Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích ze dne 18. dubna 1961 a uvedla, že dotčené pracovní místo místního zástupce je vyhrazeno uchazečům, kteří nemají státní příslušnost země, v níž budou vykonávat své povinnosti, a nemají v této zemi trvalý pobyt.

Veřejná ochránkyně práv kritizovala Komisi za to, že neposkytla objektivní odůvodnění pro zamítnutí žádosti stěžovatele, a uvedla, že porušila zásadu nediskriminace. Žádné z pravidel použitelných na místní zaměstnance neobsahovalo ustanovení, podle něhož by osoby s bulharskou státní příslušností byly z těchto smluv vyloučeny. Veřejná ochránkyně práv rovněž zjistila, že oznámení o volném pracovním místě na dotčené pracovní místo neposkytlo uchazečům všechny nezbytné informace o výběrovém řízení.

Rozhodnutí veřejného ochránce práv je k dispozici na jeho internetových stránkách:

Europol: Občanka si veřejnému ochránci práv stěžovala, že Europol nedodržel služební řád tím, že ji přijal jako administrativní asistentku na základě místní pracovní smlouvy, a nikoli jako zaměstnance Europolu. To znamená, že byla zaměstnána za méně výhodných podmínek. Europol tvrdil, že v situacích, kdy jeho plán pracovních míst nepředpokládá pracovní místa a pracovní zátěž je taková, že je nutná dočasná pomoc, musí se uchýlit k zaměstnávání dočasných zaměstnanců za podmínek platných pro místní zaměstnance. Tvrdila, že tak může učinit, pokud zůstane v mezích svého personálního rozpočtu.

Veřejný ochránce práv poukázal na to, že služební řád Europolu jasně uvádí, že pracovním místem administrativního asistenta je pracovní místo zaměstnanců Europolu. Nenalezl žádný právní základ, který by odůvodňoval praxi Europolu zaměstnávat dočasné zaměstnance za podmínek platných pro místní zaměstnance. Vydal proto kritickou poznámku s cílem upozornit Europol na potřebu přezkoumat jeho postupy, jimiž se řídí přijímání zaměstnanců.

Rozhodnutí veřejného ochránce práv je k dispozici na jeho internetových stránkách: