Evropský veřejný ochránce práv P. Nikiforos Diamandouros dnes předkládá Petičnímu výboru Evropského parlamentu svou výroční zprávu za rok 2003. Zpráva podává přehled o činnosti veřejného ochránce práv v roce 2003 a zdůrazňuje výsledky dosažené u občanů EU. Toto je první zpráva předložená panem Diamandourosem, který nastoupil do funkce evropského veřejného ochránce práv dne 1. dubna 2003.

Zpráva z roku 2003 obsahuje mnoho příkladů práce veřejného ochránce práv:

Sloužit občanům: V téměř 70 % případů projednávaných v roce 2003 pomohl veřejný ochránce práv stěžovateli tím, že zahájil šetření případu, předal jej příslušnému orgánu nebo poskytl poradenství ohledně toho, kam se obrátit za účelem rychlého a účinného řešení problému. Veřejná ochránkyně práv rovněž zahájila pět šetření z vlastního podnětu, která se týkala důležitých otázek, jako je integrace osob se zdravotním postižením. Konkrétní úspěchy pro občany v roce 2003 zahrnovaly zvýšenou transparentnost postupů Rady pro přijímání zaměstnanců a souhlas Komise s tím, že neúspěšným uchazečům v jejích nabídkových řízeních poskytne čas na zpochybnění rozhodnutí o zadání zakázky. Další informace o práci veřejného ochránce práv, včetně příkladů stížností občanů z celé Unie, jsou uvedeny v přílohách I a II.

Informovat občany: Veřejný ochránce práv se v roce 2003 usilovně snažil informovat občany o jejich právech. V posledních 12 měsících navštívil 12 současných a všech 10 nových členských států a představil svou práci nevládním organizacím, obchodním komorám, studentům, novinářům a dalším zainteresovaným občanům. Tiskové zprávy byly vydávány v průměru každých sedm pracovních dnů s cílem upozornit na rozhodnutí veřejné ochránkyně práv a komunikační činnosti. S cílem pomoci zvýšit povědomí občanů, kteří mohou potřebovat využít služeb veřejného ochránce práv, Komise souhlasila s jeho návrhem informovat žadatele o určité granty a dotace a příjemce těchto grantů a dotací o jejich právu podat stížnost.

Posílit postavení občanů: Kromě rychlého a účinného vyřizování stížností a informování občanů o jejich právech veřejná ochránkyně práv usilovně pracovala na posílení postavení občanů. Aktivně se účastnil Konventu o budoucnosti Evropy s cílem zajistit, aby práva občanů měla v návrhu ústavy ústřední místo. Během mezivládní konference se i nadále zasazoval o to, aby byly do textu zahrnuty mimosoudní opravné prostředky, aby občané, kteří mají problémy s uplatňováním svých práv, měli přístup k rychlému, svobodnému a flexibilnímu řešení. Mimosoudní opravné prostředky ve formě vnitrostátních a regionálních veřejných ochránců práv a podobných orgánů mohou hrát klíčovou úlohu při zajišťování toho, aby občané požívali jako každodenní realita svých práv podle práva EU.

Toto intenzivní úsilí se vyplatilo. V prvních třech měsících roku 2004 došlo k bezprecedentnímu nárůstu počtu stížností podaných evropskému veřejnému ochránci práv o 64 %. Podle pana Diamandourose „jsem si jist, že s rozšířením, které zbývá jen několik dní, bude tento trend pokračovat, zejména s ohledem na vysoká očekávání, která od Unie mají noví občané. Nepodceňuji úkol, který mě čeká, ale těším se na to, až se k této výzvě postavím s energií, nadšením a hlubokým pocitem těžkého břemene a odpovědnosti, které z toho vyplývají.“

Shrnutí výroční zprávy veřejného ochránce práv za rok 2003 je k dispozici na jeho internetových stránkách ve 20 jazycích. Navštivte prosím:

 

Další informace nebo kopii celé zprávy v kterémkoli z 11 úředních jazyků EU získáte na adrese: Rosita Agnew, tisková a komunikační referentka; tel.: +32 (0) 2 284 25 42.

---

PŘÍLOHA
I: Analýza stížností v roce 2003
Kolik jich bylo?

Veřejný ochránce práv obdržel v roce 2003 2 436 stížností, což představuje 10% nárůst oproti roku 2002 (2 211). Na základě těchto stížností zahájil veřejný ochránce práv 248 šetření a 5 šetření z vlastního podnětu. To představuje 13% nárůst počtu zahájených šetření ve srovnání s rokem 2002.

Proti komu?

Většina šetření, kterými se veřejný ochránce práv zabýval v roce 2003 (67 %), se týkala Evropské komise. Celkem 39 se týkalo administrativy Evropského parlamentu (11 % všech projednávaných šetření), 26 Evropského úřadu pro výběr personálu (7 %) a 20 administrativy Rady (6 %).

O čem?

Nejčastějším zdrojem stížností byl nedostatek nebo odmítnutí informací (28 %), nespravedlivost (15 %), diskriminace (12 %), zpoždění, kterému lze předejít (10 %), procesní chyby (10 %) a nedbalost (5 %). Často se objevovaly problémy s nabídkovými řízeními a smlouvami uzavřenými s orgány.

Od koho?

Většina stížností (93 %) pocházela od jednotlivých občanů, přičemž za zbývajících 7 % byly odpovědné společnosti a sdružení.

Nejvíce stížností podalo Německo - 18 % z celkového počtu, následované Francií (13 %) a Španělskem (12 %). S přihlédnutím k počtu obyvatel pocházel největší podíl stížností z Lucemburska, následovaného Finskem, Belgií, Portugalskem a Řeckem (uvedené v následující tabulce pod nadpisem „Sazba (%)“).

		De	Spojené království	Fr	Je	Es	Nl	El	Být	Pt	Sv	V	Da	Fi	Ie	Lu	Jiná možnost
% obyvatel EU		22	16	16	15	11	4	3	3	3	2	2	1	1	1	0,1
2003	Stížnosti	432	140	320	196	284	87	100	199	110	53	50	31	88	33	38	275
	% z celkového počtu	18	6	13	8	12	4	4	8	5	2	2	1	4	1	2	11
	Sazba (%)(1)	82	38	81	53	109	100	133	267	167	100	100	100	400	100	2000
2002	Stížnosti	308	144	213	191	354	76	109	220	88	53	45	19	121	38	25	207
	% z celkového počtu	14	7	10	9	16	3	5	10	4	2	2	1	5	2	1	9
	Sazba (%)	64	44	63	60	145	75	167	333	133	100	100	100	500	200	1000

Jaký výsledek?

Více než čtvrtinu šetření (48), která byla uzavřena v roce 2003, vyřešily orgány, což je důkazem toho, že správa EU má zájem řešit problémy, na něž veřejný ochránce práv upozorňuje. Orgány dále přijaly pět návrhů doporučení veřejné ochránkyně práv. V žádném případě nepovažoval veřejný ochránce práv za nutné uchýlit se ke své konečné zbrani - zvláštní zprávě pro Parlament.

Veřejný ochránce práv nezjistil žádný nesprávný úřední postup v 87 případech. Je důležité připomenout, že není-li zjištěn nesprávný úřední postup, obdrží stěžovatel od dotčeného orgánu alespoň úplné vysvětlení a stanovisko veřejného ochránce práv k případu. Ve 20 případech učinil veřejný ochránce práv kritickou poznámku. V roce 2003 bylo předloženo devět nových návrhů doporučení.

Veřejný ochránce práv poskytl poradenství, na koho se obrátit, téměř 1300 občanům, jejichž stížnosti nespadaly do jeho mandátu. Odpověděl také na 2 538 e-mailových žádostí o informace.

Jak dlouho?

Veřejný ochránce práv pokračoval ve svém úsilí o co nejrychlejší uzavření všech šetření, obvykle do jednoho roku. Na konci roku bylo otevřeno 10 případů nad rámec ročního cíle.

---

PŘÍLOHA
II: VZORY Stížností V ROCE 2003
Nedostatečná transparentnost

Poté, co se veřejný ochránce práv případem zabýval, poskytla Rada portugalskému občanovi přístup k jeho vlastnímu označenému vyšetřovacímu dokumentu. Občan se zúčastnil výběrového řízení na administrátory a požádal o kopii svého označeného dokumentu poté, co se dozvěděl, že nebyl připuštěn k ústní zkoušce. Rada původně odmítla, ale změnila své rozhodnutí s ohledem na nová pravidla pro přístup k označeným dokumentům zavedená v průběhu šetření veřejného ochránce práv. (2059/2002/IP)

Veřejná ochránkyně práv kritizovala Komisi za to, že na základě stížnosti poradenské společnosti se sídlem ve Spojeném království neposkytla přesné informace o programu, který financovala. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že program se řídí velkým počtem dokumentů různého právního statusu. Kromě toho používání výrazů „uživatel“ a „partner“ Komisí zaměnitelně představovalo další a zbytečnou překážku pro jasnou komunikaci, uvedl. Veřejná ochránkyně práv vyzvala Komisi, aby informace nepředkládala v zavádějící nebo zbytečně složité podobě. (221/2002/ME)

Vyšetřování veřejného ochránce práv vedlo ke zveřejnění pořadů jednání a zápisů ze zasedání prezidia Evropského konventu, jakmile konvent dokončil svou práci. Veřejná ochránkyně práv souhlasila s tím, že „zveřejnění pořadů jednání a zápisů před tím, než úmluva dokončí svou práci, by vážně ohrozilo její rozhodovací proces“, ale uvedla, že „se zdá obtížné tvrdit, že rozhodovací proces by mohl být dále oslabován, jakmile dospěje ke konci své práce“. Vyšetřování následovalo po stížnosti Evropské služby pro občanskou akci (ECAS), jejíž žádost o přístup k dokumentům byla zamítnuta. (1795/2002/IJH)

Opožděná platba

V návaznosti na stížnost podanou veřejnému ochránci práv jménem Stockholmské univerzity provedla Komise konečnou platbu splatnou v rámci výzkumného projektu, omluvila se za zpoždění a souhlasila s platbou úroků. Komise rovněž veřejnou ochránkyni práv ujistila, že nedostatky ve finančním postupu odpovědném za zpoždění byly odstraněny a že systém nyní uspokojivě funguje. (1173/2003/(TN)IJH)

Poté, co veřejný ochránce práv zasáhl do případu, byl za jeho služby zaplacen španělský subdodavatel. Komise vysvětlila, že nemůže zaplatit hlavnímu dodavateli z důvodu problémů se závěrečnou zprávou, kterou předložila. Poté, co hlavní dodavatel předložil opravenou závěrečnou zprávu, provedla Komise konečnou platbu. Hlavní dodavatel poté zaplatil subdodavateli, který veřejnému ochránci práv poděkoval za jeho pomoc. (1960/2002/JMA)

Problémy s nabídkovými řízeními

Veřejná ochránkyně práv kritizovala Komisi za nedodržení pravidel zadávacího řízení na základě stížnosti konsorcia se sídlem v Bruselu. Ukázalo se, že Komise v odpovědi na žádost stěžovatele o vysvětlení týkající se nabídkového řízení Monitorování provádění projektů (Tacis a Balkán) poskytla nesprávné informace. (1351/2001/(ME)(MF)BB)

Smluvní spory

Poté, co se veřejný ochránce práv případem zabýval, urovnala Komise smluvní spor s centrem sociálněvědního výzkumu se sídlem ve Vídni. Komise tvrdila, že částku téměř 30 000 EUR nelze zohlednit, protože by to znamenalo převod mezi kategoriemi nákladů, které vyžadují předchozí povolení. Poté, co stěžovatelé přijali výklad těchto převodů provedený Komisí a pochopili, že v důsledku toho nemohlo být do konečné platby zahrnuto 9 000 EUR, byla neuhrazená částka vyplacena. Stěžovatelé byli s narovnáním spokojeni. (1915/2002/BB) (rozcestník)

Nedostatek zdvořilosti

Veřejná ochránkyně práv kritizovala Parlament za to, že nedodržel povinnost zdvořilosti ve vztazích s veřejností. Kritika se týkala e-mailu zaslaného v reakci na dotazy týkající se zadávacího řízení. Stěžovatel - řecké sdružení překladatelských společností - uvedl, že tón e-mailu je nevhodný a vytváří dojem arogantního chování. (1565/2002/GG)

Veřejná ochránkyně práv kritizovala Hospodářský a sociální výbor za to, že nedodržel povinnost jednat zdvořile. Lucemburský občan si stěžoval poté, co jej Výbor obvinil, že poskytl „nepravdivé“ informace týkající se výběrového řízení, o němž v dobré víře tvrdil, že uspěl. Veřejný ochránce práv poukázal na to, že pokud dojde k chybě, která negativně ovlivňuje práva nebo zájmy osoby z řad veřejnosti, orgán se za ni omluví a vynasnaží se napravit negativní účinky vyplývající z této chyby. Hospodářská a sociální rada tak v tomto případě neučinila. (852/2003/OV)

Diskriminace

Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti ve věci možné diskriminace ve Švédsku poté, co veřejný ochránce práv provedl šetření. Věc se týkala německého státního příslušníka, který studoval ve Švédsku a který musel telekomunikační společnosti zaplatit zálohu za telefonní předplatné. Vzhledem k tomu, že švédští státní příslušníci s číslem sociálního zabezpečení nemuseli zálohu platit, student uvedl, že společnost nepřímo diskriminuje ostatní státní příslušníky EU. Veřejná ochránkyně práv souhlasila a vyzvala Komisi, aby se případem zabývala. (1045/2002/GG)

Komise podnikla kroky, aby se vyhnula zveřejňování oznámení o zaměstnání, která diskriminovala na základě jazyka. V návaznosti na stížnost podanou jménem italského sdružení Universala Esperanto-Asocio (Světové esperantské sdružení) ve věci údajné jazykové diskriminace ze strany několika evropských organizací, která byla částečně nebo zcela financována Komisí. Reklamou na volná pracovní místa vyžadující "anglický mateřský jazyk" nebo "anglické rodilé mluvčí" se zdá, že tisíce lidí jsou diskriminovány. (659/2002/IP)

Odmítnutí informací

Parlament souhlasil se zveřejněním jmen úspěšných uchazečů výběrových řízení a s odpovídajícím informováním uchazečů v oznámeních o výběrových řízeních. To následovalo po šetření veřejné ochránkyně práv, která dospěla k závěru, že zveřejnění by bylo v souladu se závazkem Parlamentu k otevřenosti v procesu náboru. Šetření veřejného ochránce práv bylo založeno na stížnosti finského muže, který ve výběrovém řízení pro písaře neuspěl. Chtěl vědět, kolik mužů bylo mezi 32 nejlepšími kandidáty, ale parlament mu tuto informaci odmítl poskytnout. (341/2001/(BB)IJH)

Problémy s řízeními o nesplnění povinnosti

Veřejná ochránkyně práv shledala Komisi vinnou z nesprávného úředního postupu, neboť nerespektovala legitimní a přiměřená očekávání občanů. To následovalo poté, co dánský občan nebyl informován o tom, proč o jeho stížnosti na porušení právních předpisů nerozhodl, přestože slíbil, že tak učiní. Podnět se týkal praxe dánských orgánů zdaňovat ojeté automobily dovážené z jiných členských států EU, o níž stěžovatel tvrdil, že je v rozporu s pravidly volného pohybu. (1237/2002/(PB)OV)

Neschopnost jednat konzistentně

Veřejná ochránkyně práv kritizovala Komisi za to, že nejednala důsledně ve smlouvě o výzkumu s Irským výborem pro námořní rybolov. To následovalo po stížnosti odpovědného vědce na smlouvu, který tvrdil, že Komise opomněla přezkoumat závěrečnou zprávu, která podstatně změnila návrh, který schválila o rok dříve. Tvrdil, že Rada pro rybolov obdržela pokyny k provedení podstatných změn v návrhu závěrečné zprávy, k vypuštění, negaci nebo rozmělnění jejích zjištění. Žadatel tvrdil, že Komise měla požádat o vysvětlení změn. (754/2003/GG)

Nesrovnalosti při náboru

Evropský úřad pro výběr personálu přijal přihlášku kyperského občana do otevřeného výběrového řízení poté, co veřejný ochránce práv zasáhl. Úřad EPSO původně přihlášku zamítl, protože nebyla podána správně. Občan však tvrdil, že z důvodu technických problémů se serverem úřadu EPSO nemohli žadatelé provést povinnou elektronickou registraci před uzávěrkou stanovenou v oznámení o výběrovém řízení. (OI/4/2003/ADB)

Problémy se zaměstnanci

Komise souhlasila s vyplacením dodatečné kompenzace ex gratia stěžovateli s ohledem na výjimečnou povahu případu, ačkoli se domnívala, že k tomu nemá žádnou právní povinnost. Stěžovatelka pracovala pro orgán a tvrdila, že jí Komise nevyplatila celou částku příspěvku na sekretariát, na který měla nárok. (1166/2002/(SM)IJH)

 

Informace o těchto a dalších případech, jimiž se veřejný ochránce práv zabývá, naleznete na adrese:

---

(1) Tento údaj byl vypočten vydělením procentního podílu celkových stížností procentním podílem obyvatelstva.