Název případu: Jak Evropská komise vyřídila dvě žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům týkajícím se švédských a dánských národních plánů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost

Datum: čtvrtek 30. června 2022

Opatření pro dálkovou kontrolu

Přítomni

Zástupci Evropské komise

SG

Zástupce vedoucího oddělení – Transparentnost, správa dokumentů & amp; Přístup k dokumentům

vedoucí odborník – koordinátor pro interinstitucionální vztahy

Úředník pro právní záležitosti a politiku – přístup k dokumentům

Úředník pro právní záležitosti a politiku – přístup k dokumentům

ZPĚTNÉ ZPĚTNÉ ZPĚTNÉ

Zástupce vedoucího oddělení – Interinstitucionální vztahy, sekretariát řídícího výboru

referent – přístup k dokumentům

vedoucí oddělení – Itálie, Finsko, Švédsko, Dánsko – evropský semestr

vedoucí oddělení – Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, Slovinsko – podnikatelské prostředí, veřejná správa

referent – Dánsko, Irsko – energetika, životní prostředí, mobilita, státní podpora

referent pro politiku – Německo, Rakousko, Portugalsko, Irsko, Malta – sociální věci, vzdělávání, zdraví

ECFIN

Vedoucí oddělení – Ekonomiky členských států I – Bulharsko, Rumunsko, Švédsko

Hlavní odborník – Ekonomiky členských států III – Dánsko, Irsko, Portugalsko

Právní služby

Právní referent

Zástupci evropského veřejného ochránce práv

Leticia Díez Sánchez, vyšetřovatelka

Tanja Ehnert, koordinátorka pro dotazy 

Peter Dyrberg, expert na otázky a procesy

Louisa Jakobsson, stážistka v oblasti dotazů

Účel schůze

Účelem schůzky bylo, aby vyšetřovací tým veřejného ochránce práv objasnil některé otázky, které vyvstaly při kontrole dotčených dokumentů ve věci 925/2022/LDS.

Věc 925/2022/LDS se týká odmítnutí Komise poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům o hodnocení švédských a dánských plánů pro oživení a odolnost v rámci Evropského nástroje pro oživení a odolnost. Komise žádost zaevidovala jako GESTDEM 2021/5985 (švédský plán pro oživení a odolnost) a GESTDEM 2021/5460 (dánský plán pro oživení a odolnost).

Komise odepřela (úplný) přístup k některým dokumentům, které označila za dokumenty spadající do působnosti žádosti, na základě čl. 4 odst. 1 písm. a) čtvrté odrážky (ochrana veřejného zájmu, pokud jde o finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku Evropské unie nebo členského státu), čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce (ochrana rozhodovacího procesu) a čl. 4 odst. 1 písm. b) (ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce) nařízení 1049/2001.

Před zasedáním se vyšetřovací tým veřejného ochránce práv podělil s Komisí o otázky, které chtěl projednat a které se týkaly především toho, jak Komise uplatňuje výše uvedené výjimky pro odepření přístupu veřejnosti k dokumentům v nařízení č. 1049/2001.

Úvod a procesní informace

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se představil, poděkoval zástupcům Komise za setkání s nimi a stanovil účel setkání. Poté nastínil právní rámec, který se vztahuje na schůze pořádané veřejným ochráncem práv, zejména to, že veřejný ochránce práv nezveřejní žádné informace označené jako důvěrné žádné osobě mimo úřad veřejného ochránce práv bez předchozího souhlasu Komise.  

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv vysvětlil, že o schůzce bude vypracována zpráva a že návrh bude zaslán Komisi k přezkumu, aby se zajistilo, že je věcně přesný a úplný.

Vyměňované informace

Evropská komise požádala o důvěrné zacházení se všemi dokumenty, které nebyly stěžovateli (plně) zpřístupněny.

Zástupce právní služby Komise informoval vyšetřovací tým veřejného ochránce práv, že podobný případ týkající se přístupu k dokumentům týkajícím se španělského plánu pro oživení a odolnost v současné době projednává Tribunál Evropské unie [1]. Dokumenty, o které se jedná ve věci T-77/22, se podle něj buď týkají, nebo jsou obdobné dokumentům uvedeným v dokumentech GESTDEM 2021/5985 a GESTDEM 2021/5460, což jsou žádosti, které veřejná ochránkyně práv v této věci prošetřuje. Zástupce právní služby vysvětlil, že Tribunál nakonec rozhodne o správnosti použití výjimek stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) čtvrté odrážce (ochrana veřejného zájmu, pokud jde o finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku Společenství nebo členského státu), čl. 4 odst. 1 písm. b) (ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce) a čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci (ochrana probíhajícího rozhodovacího procesu) nařízení č. 1049/2001, kterých se Komise v této věci rovněž dovolávala. Tribunál rovněž rozhodne o existenci převažujícího veřejného zájmu, který může převážit nad zájmem chráněným čl. 4 odst. 3 prvním pododstavcem, jak tvrdí žalobkyně a zpochybňuje Komise.

Zástupci skupiny SG RECOVER poté poskytli určité souvislosti týkající se účelu a fungování Nástroje pro oživení a odolnost.

Po tomto úvodu zástupci Komise odpověděli na otázky, které před zasedáním sdílel vyšetřovací tým veřejného ochránce práv.

GESTDEM 2021/5460 – Dánský plán pro oživení a odolnost

1. K použití výjimky uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) čtvrté odrážce nařízení č. 1049/2001 (ochrana veřejného zájmu, pokud jde o finanční, měnovou a hospodářskou politiku Unie nebo členského státu)

a) Mohla by prosím Komise vysvětlit, na jakém základě dospěla k závěru, že (úplné) zpřístupnění některých identifikovaných dokumentů by mohlo ohrozit veřejný zájem, pokud jde o finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku Dánska? Na jakém základě například Komise odepřela přístup ke třem přílohám dokumentu 23 (Ares(2021)2656043)?

Zástupci SG RECOVER vysvětlili, že dotčené dokumenty obsahují informace, které mají přímý dopad na probíhající proces monitorování a hodnocení provádění dánského plánu pro oživení a odolnost. Plán pro oživení a odolnost je důležitým nástrojem, který obsahuje klíčové reformy a investice k řešení výzev identifikovaných v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských a sociálních politik. Nástroj pro oživení a odolnost mobilizuje významnou finanční podporu Dánsku a opatření v plánu pro oživení a odolnost jsou jasně spojena s finančními a hospodářskými politikami Dánska a EU. Mají proto dopad jak na dánské hospodářství, tak na hospodářství EU jako celku. Evropská komise se domnívá, že zveřejnění informací v dokumentech by mohlo zpochybnit projekty, které jsou v současné době ve fázi provádění, a způsobit finanční problémy, pokud by členské státy nebyly schopny provést milníky a cíle, s nimiž souhlasily (a proto nemohly obdržet příslušné platby v rámci Nástroje pro oživení a odolnost). Kromě toho by to mohlo Dánsko vystavit neodůvodněným spekulacím, které by mohly destabilizovat jeho hospodářskou a finanční politiku.

Pokud jde o příklad, zástupci skupiny SG RECOVER uvedli, že tři přílohy k dokumentu 23 (Ares(2021)2656043) se týkají opatření v plánu pro oživení a odolnost týkajících se režimů daňových odpočtů pro zelený výzkum a vývoj, silniční dopravu a zemědělství, která představují podstatnou část přídělu z Nástroje pro oživení a odolnost Dánsku. Tyto dokumenty obsahují podrobné informace o výdajích na výzkum a vývoj různých společností, z nichž některé jsou rozčleněny podle kódů NACE. Ve stejné skupině dokumentů jsou informace o nákladech týkající se dvou nejdůležitějších hospodářských odvětví Dánska: doprava a zemědělství. Zveřejnění informací by mohlo mít významný makroekonomický dopad na Dánsko, který by mohl mít dopad na hospodářství EU jako celek.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv požádal Komisi, aby objasnila rozdíly mezi dokumenty, k nimž byl stěžovateli odepřen přístup, a informacemi, které byly veřejně dostupné. Zástupci skupiny SG RECOVER odpověděli, že dokumenty obsahují podrobnější informace o potenciálních investicích na úrovni jednotlivých podniků, které nejsou zohledněny v dánském plánu pro oživení a odolnost ani v dokumentech Komise týkajících se posouzení.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv konstatoval, že dánské orgány, když je Komise konzultovala ohledně zpřístupnění identifikovaných dokumentů, neuplatnily výjimku uvedenou v čl. 4 odst. 1 písm. a) čtvrté odrážce, ale uvedly, že některé identifikované dokumenty budou obsahovat citlivé obchodní informace, které jsou chráněny čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001. Pokud jde o dokument 23 (Ares(2021)2656043), tj. e-mail dánských orgánů adresovaný Komisi se třemi přílohami, dánské orgány nebyly proti zpřístupnění těchto tří příloh. Komise nicméně odepřela přístup k těmto třem přílohám v plném rozsahu.

Zástupci Komise v odpovědi uvedli, že Dánsko sice nevyjádřilo nesouhlas se zpřístupněním tří dotčených příloh, nicméně rozhodnutí o zpřístupnění dokumentu zůstává v pravomoci Komise. Proces schvalování plánu pro oživení a odolnost je dlouhý a obtížný a zahrnuje četné výměny mezi dotčeným členským státem a Komisí. I když v tomto případě členský stát nevyjádřil nesouhlas se zpřístupněním tří příloh, Komise měla za to, že zpřístupnění těchto dokumentů by mohlo poškodit veřejný zájem, pokud jde o finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku Dánska.

b) Mohla by Komise na základě konkrétních příkladů z nezveřejněných dokumentů vysvětlit, jak konkrétně by (úplné) zpřístupnění některých identifikovaných dokumentů ohrozilo veřejný zájem, pokud jde o finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku EU? Jak by například (úplné zpřístupnění) některých dokumentů vedlo k „zásahům a spekulacím v každé fázi procesu vyjednávání a nakonec k rizikům pro finanční stabilitu“?

Zástupci skupiny SG RECOVER uvedli příklad informačních listů pro posouzení složek reformy zelené daně, které obsahují interní výměny mezi různými generálními ředitelstvími Komise. Tyto výměny se týkají technických aspektů, jejichž sdílení by mohlo mít negativní dopad na provádění reformy v Dánsku. To by platilo i po schválení plánu pro oživení a odolnost, neboť plán lze aktualizovat a měnit v průběhu celé fáze provádění projektu a provádění reformy probíhá.

SG RECOVER rovněž poznamenala, že Nástroj pro oživení a odolnost je obzvláště financován EU na základě finančních prostředků získaných na finančních trzích. Negativní dopad provádění v jednom členském státě by měl rovněž dopad na EU jako celek, neboť EU je přímo vystavena možným rizikům spekulací, které by mohly mít dopad na postavení EU na finančních trzích, na podmínky, za nichž si vypůjčuje a splácí finanční prostředky.

II. Proč se Komise neodvolala na výjimku uvedenou v čl. 4 odst. 2 (ochrana obchodních zájmů) nařízení č. 1049/2001, jak navrhují dánské orgány?

Zástupci Komise vysvětlili, že ačkoli byly dánské orgány při posuzování žádosti o přístup konzultovány, Komise je v konečném důsledku odpovědná za konečné rozhodnutí o žádosti a není povinna se stanoviskem členského státu řídit. Posouzení Komise je založeno na širších úvahách, než které berou v úvahu vnitrostátní orgány. Z tohoto důvodu se Komise může rozhodnout odepřít přístup k dokumentům, i když proti tomu členský stát nic nenamítá. Může tak učinit i z jiných důvodů, než jsou důvody předložené členským státem.

III. K použití výjimky uvedené v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci (ochrana probíhajícího rozhodovacího procesu) nařízení č. 1049/2001

a) Dánský plán pro oživení a odolnost přijala Rada dne 13. července 2021. Mohla by prosím Komise objasnit, který rozhodovací proces v době přijetí potvrzujícího rozhodnutí stále probíhal?

Zástupci skupiny SG RECOVER vysvětlili, že v potvrzujícím rozhodnutí byla věcná chyba, neboť dánský plán pro oživení a odolnost byl v době vydání potvrzujícího rozhodnutí již přijat. Zástupci skupiny SG RECOVER však konstatovali, že rozhodovací proces pokračuje i po přijetí plánů pro oživení a odolnost, a to z několika důvodů.

Za prvé, v některých případech stále probíhají jednání o provozních ujednáních mezi příslušným členským státem a Komisí.

Za druhé, členské státy mohou aktualizovat a měnit své národní plány pro oživení a odolnost, jak je stanoveno v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Například z důvodu aktualizovaného maximálního finančního příspěvku členských států zveřejněného dne 30. června 2022 nebo zahájení plánu RePowerEU. Pokud jde o energetickou nezávislost EU, Komise navrhla (návrh, který v současné době projednává EP/Rada), aby členské státy zahrnuly do svých vnitrostátních plánů novou kapitolu o energetické nezávislosti EU a/nebo změnu stávajících ustanovení o energetických projektech a reformách s cílem využít dodatečného financování.

Za třetí, posouzení milníků a cílů ze strany Komise úzce souvisí s vnitrostátními plány a přípravnými dokumenty použitými k jejich vypracování a hodnocení. Provádění vnitrostátních opatření popsaných v plánu pro oživení a odolnost dánskými orgány v současné době skutečně probíhá a finanční podporu poskytne Komise pouze po splnění odpovídajících milníků a cílů. Dánsko dosud nepředložilo žádné žádosti o platbu a posouzení milníků a cílů bude provedeno v souvislosti s budoucími žádostmi o platbu.

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv požádal Komisi, aby podrobněji vysvětlila, jak lze zdánlivě odlišná rozhodnutí (tj. rozhodnutí Rady o schválení plánu pro oživení a odolnost, rozhodnutí Komise o schválení vyplacení pomoci na základě kladného hodnocení milníků a rozhodnutí Rady o schválení změny plánu pro oživení a odolnost) považovat za součást téhož rozhodovacího procesu.

Zástupci skupiny SG RECOVER odpověděli, že rozhodovací proces může trvat až do 31. prosince 2026, což je lhůta pro přijetí rozhodnutí o platbách Komisí, pokud budou příslušné milníky a cíle splněny do 31. srpna 2026. Je důležité chránit integritu procesu provádění. Jako příklad uvedli oddíly plánu pro oživení a odolnost, které jsou věnovány výzkumu a vývoji v rámci reformy zelené daně, neboť jejich příslušné milníky a cíle dosud Komise neposoudila kladně. Pokud by opatření bylo předčasně zpochybněno, milníky a cíle by se nemusely naplnit. To by bránilo splnění cíle a milníku a následně vyplácení finanční podpory.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal Komise na rozdíl mezi informacemi obsaženými v dokumentech, které nebyly stěžovateli zpřístupněny, a informacemi obsaženými v dokumentech, které byly zpřístupněny. Vyšetřovací tým konkrétně konstatoval, že milníky obsažené v plánech pro oživení a odolnost jsou velmi podrobné a že související informace již byly zveřejněny v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Dánska [2].

Zástupci skupiny SG RECOVER odpověděli, že ačkoli některé dokumenty sdílené se stěžovatelem jdou nad rámec toho, co je obsaženo v pracovním dokumentu útvarů Komise, informace obsažené v nezveřejněných dokumentech byly podrobnější a odhalily citlivé informace o konkrétních podnicích a odvětvích trhu. Zveřejnění těchto informací by mohlo ovlivnit hospodářské fungování Dánska, což by následně poškodilo finanční zájmy EU jako celku. Z tohoto důvodu byly například informace o nákladech vyloučeny z přístupu veřejnosti.

b) Mohla by prosím Komise vysvětlit, na jakém základě dospěla k závěru, že (úplné) zpřístupnění některých dokumentů by „omezilo pracovní vztahy mezi Evropskou komisí a dánskými orgány“? Domníváme se, že dánské orgány byly ohledně žádosti o přístup konzultovány a vznesly námitku proti zpřístupnění pouze některých obchodně citlivých informací.

Zástupci skupiny SG RECOVER odpověděli, že úspěšné provádění vnitrostátních plánů je založeno na vzájemné důvěře mezi Komisí a členskými státy. I když dánské orgány nevyjádřily nesouhlas se zpřístupněním některých dokumentů, Komise se domnívala, že poskytnutí přístupu k některým dokumentům, zejména k těm, které odrážejí upřímné výměny, by mohlo narušit vzájemnou důvěru v probíhající proces provádění.

IV. Převažující veřejný zájem

Ze znění potvrzujícího rozhodnutí vyplývá, že se Komise domnívá, že některé informace obsažené v dánském plánu pro oživení a odolnost se týkají emisí do životního prostředí. Zvážila Komise tuto skutečnost při posuzování existence převažujícího veřejného zájmu?

Zástupci Komise objasnili, že vzhledem k povaze plánu pro oživení a odolnost (který nastiňuje možná opatření, akce a cíle zvažované dánskými orgány pro budoucí provádění) nejsou v dotčených dokumentech obsaženy žádné „informace o emisích do životního prostředí“ve smyslu čl. 6 odst. 1 Aarhuského nařízení EU. Uvedly, že podle Soudního dvora pojem „informace týkající se emisí do životního prostředí“ „nemůže v žádném případě zahrnovat informace obsahující jakoukoli souvislost, byť přímou, s emisemi do životního prostředí.“[3] Nestačí, aby byly informace kvalifikovány jako „informace o emisích do životního prostředí“, pokud relevantní informace pouze prokazují potenciální dopad na emise do životního prostředí.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal, zda se Komise domnívala, že v některých dokumentech její útvary uznaly skutečnost, že některé aspekty národního plánu jsou neslučitelné se zásadou „významně nepoškozovat“ týkající se emisí do životního prostředí [4].

Zástupci Komise odpověděli, že i když některé dokumenty obsahovaly tato jednání, opatření, která nejsou slučitelná se zásadou „významně nepoškozovat“, nebyla zahrnuta do konečného plánu, který Komise kladně posoudila a schválila Rada. V souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost podporuje Nástroj pro oživení a odolnost pouze opatření, která dodržují zásadu „významně nepoškozovat“.

IV. Otázky k jednotlivým dokumentům

a) Některé nezveřejněné dokumenty jsou zápisy ze schůzek mezi Komisí a dánskými orgány. Některé z těchto zápisů [5] shrnují diskuse obecně. Mohla by Komise vysvětlit, proč odmítla přístup (vzhledem k tomu, že dánský plán pro oživení a odolnost byl schválen)? Zvážila Komise udělení částečného přístupu k jiným zápisům [6] (vzhledem k tomu, že dánský plán pro oživení a odolnost byl schválen)?

Zástupci skupiny SG RECOVER vysvětlili, že tyto zápisy jsou interní dokumenty, které nebyly sděleny členskému státu. Odrážejí otevřené a upřímné diskuse a individuální názory, které mohou poukazovat na vnitřní kritiku a ne vždy odpovídají konečnému postoji Komise. Pokud by byly upraveny za účelem částečného zpřístupnění, zbývající části by nepostačovaly k tomu, aby bylo jejich zpřístupnění smysluplné.

b) Chápeme, že dokumenty „První zpráva o připomínkách k předloženému dánskému plánu pro oživení a odolnost ze dne 5. května 2021“ (Ares(2021)5707600), „Kontrola úplnosti na úrovni plánu“ (Ares(2021)5707667), „Posouzení složek“ (Ares(2021)5707693), „Posouzení hospodářských dopadů ze dne 12. června 2021“ (Ares(2021)5707706) a „Informace o posouzení složek“ (Ares(2021)5707767) obsahují posouzení předloženého plánu Komisí. Mohla by Komise prosím potvrdit, zda v té době tyto dokumenty sdílela s dánskými orgány? Zvážila by Komise zveřejnění těchto dokumentů nyní, když byl plán pro oživení a odolnost schválen?

Zástupci SG RECOVER potvrdili, že tyto dokumenty byly součástí procesu posuzování dánského plánu pro oživení a odolnost a nebyly dánským orgánům zpřístupněny. Jedná se tedy o interní dokumenty Evropské komise.

Zástupci skupiny SG RECOVER zopakovali, že i když byl dánský plán pro oživení a odolnost přijat, Komise se domnívá, že rozhodovací proces stále probíhá po celou dobu provádění plánu do konce roku 2026. Širší přístup veřejnosti však není vyloučen, neboť posouzení žádosti o přístup k dokumentům probíhá případ od případu s ohledem na kontext, v němž je žádost obdržena.

GESTDEM 2021/5985 – švédský plán pro oživení a odolnost

I. K časové působnosti žádosti: „Přípravné dokumenty“

Komise určila pouze dokumenty datované po 28. květnu 2021 (datum, kdy Komise obdržela oficiální švédský plán pro oživení a odolnost) a nepovažovala žádné „přípravné dokumenty“ za dokumenty spadající do oblasti působnosti žádosti. Zdá se, že v dánské věci (GESTDEM 2021/5460) Komise identifikovala „přípravné dokumenty“ (Komise obdržela oficiální dánský plán pro oživení a odolnost dne 30. dubna 2021, ale identifikovala dokumenty z konce roku 2020). Mohla by Komise vysvětlit rozdíl v přístupu k těmto dvěma žádostem o přístup?

Zástupci skupiny SG RECOVER vysvětlili, že žádosti o přístup k dokumentům vyřizovaly dva různé týmy a každý tým vykládal žádost odlišně. Ve švédském případě tým rovněž s přihlédnutím k výměnám s žadatelem zvážil žádost o zahájení v okamžiku formálního podání. To bylo odůvodněné, neboť v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost začíná formální hodnocení plánu pro oživení a odolnost jeho formálním předložením. Žadatel byl ve fázi potvrzování vyzván, aby předložil novou žádost o přístup týkající se dokumentů předložených před oficiálním předložením švédského plánu pro oživení a odolnost.

II. Použití výjimky uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) čtvrté odrážce (ochrana veřejného zájmu, pokud jde o finanční, měnovou a hospodářskou politiku Unie nebo členského státu) nařízení č. 1049/2001

Mohla by prosím Komise vysvětlit, na jakém základě dospěla na základě konkrétních příkladů z nezveřejněných dokumentů k závěru, že (úplné) zpřístupnění některých identifikovaných dokumentů by mohlo ohrozit veřejný zájem, pokud jde o finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku Evropské unie a Švédska? Jak by například (úplné zpřístupnění) některých dokumentů vedlo k „zásahům a spekulacím v každém kroku procesu vyjednávání a nakonec k rizikům pro finanční stabilitu“?

Zástupci SG RECOVER vysvětlili, že stejné úvahy týkající se dánského případu platí i pro tento případ. Konstatovali, že švédský plán pro oživení a odolnost obsahuje klíčové reformy a investice pro Švédsko, že Nástroj pro oživení a odolnost mobilizuje důležitou finanční podporu pro Švédsko a že opatření v plánu pro oživení a odolnost jsou jasně spojena s finančními a hospodářskými politikami Švédska. Zdůraznili jasnou vazbu mezi švédským hospodářstvím a hospodářstvím EU jako celku. Neodůvodněné zveřejnění by ponechalo prostor pro neodůvodněné zásahy, které by mohly bránit provádění švédského plánu pro oživení a odolnost a vytvářet finanční problémy pro členský stát. To by navíc mohlo Švédsko a EU vystavit neodůvodněným finančním spekulacím. Tak tomu bylo zejména proto, že v době přijetí potvrzujícího rozhodnutí ještě nebyl švédský plán pro oživení a odolnost přijat.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv konstatoval, že švédské orgány, když je Komise konzultovala ohledně žádosti o přístup, nebyly proti zpřístupnění identifikovaných dokumentů. Zástupci Komise v odpovědi vysvětlili, stejně jako v případě Dánska, že Komise může odepřít přístup k dokumentům pocházejícím z členského státu nebo odrážejícím postoj tohoto členského státu, i když členský stát při konzultaci se zpřístupněním dokumentů nesouhlasí.

V této souvislosti zástupci skupiny SG RECOVER za účelem poskytnutí konkrétních příkladů uvedli, že jedna z hlavních výzev, kterou má švédský plán pro oživení a odolnost řešit, se týká trhu s bydlením ve Švédsku. Opatření navržená k reformě trhu s bydlením vedla k pádu švédské vlády v létě loňského roku a k rezignaci švédského premiéra v té době. V důsledku toho musela být z plánu nakonec odstraněna navrhovaná opatření týkající se velmi citlivé reformy, která následovala po dlouhých a podrobných diskusích. Dalším příkladem citlivého opatření jsou švédské investice do klimatu v průmyslovém odvětví (Industry Leap), které mají významný dopad na vnitrostátní i regionální hospodářství. Citlivost informací se však nyní, když byl plán přijat, snížila. Pokud by byla nyní obdržena nová žádost o přístup, byla by v této souvislosti posouzena.

III. K existenci převažujícího veřejného zájmu

Mohla by Komise prosím potvrdit, zda posoudila, zda jsou v požadovaných dokumentech obsaženy „informace o životním prostředí“ ve smyslu Aarhuského nařízení EU?

Zástupci Komise odkázali na svá předchozí prohlášení v souvislosti s dánskou věcí GESTDEM 2021/5460. Potvrdily, že dokumenty dotčené v této žádosti o přístup neobsahují „informace o emisích do životního prostředí“ve smyslu čl. 6 odst. 1 Aarhuského nařízení EU.

Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv se dotázal, zda Komise posoudila, zda sporné dokumenty obsahují „informace o životním prostředí“ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. d) Aarhuského nařízení. Zástupci Komise odpověděli, že článek 6 Aarhuského nařízení EU se zaměřuje na informace týkající se emisí do životního prostředí, a odkázali na své předchozí připomínky.

IV. Otázky k jednotlivým dokumentům

Dokumenty Komise „předběžné technické posouzení“ plánu pro oživení a odolnost SE (Ares(2021)3921945) a připomínky ke švédské technické příloze (Ares(2021)4323772) uvádějí, že se nejedná o formální postoje Komise. Mohla by Komise vysvětlit, co to znamená?

Zástupci SG RECOVER vysvětlili, že tyto dokumenty připravují útvary. Za formální postoje Komise lze považovat pouze rozhodnutí přijatá sborem komisařů.

Pokud jde o naše podkladové informace, mohla by Komise vysvětlit, zda provedla posouzení všech národních plánů pro oživení a odolnost na základě stejných šablon? Pokud ne, proč existují rozdíly v přístupu?

Zástupci skupiny SG RECOVER objasnili, že postupy pro posuzování plánů pro oživení a odolnost jsou obecně standardizovány, aby byla zajištěna replikovatelnost a odpovědnost. Příklady poskytnuté vyšetřovacím týmem veřejné ochránkyně práv (kontrola úplnosti na úrovni plánu, Ares(2021)5707667, posouzení složek, Ares(2021)5707693, posouzení hospodářského dopadu, Ares(2021)5707706, a informační listy pro příslušné posouzení, Ares(2021)5707767) mají ekvivalenty vypracované v posouzení švédského plánu pro oživení a odolnost, ale v době potvrzujícího rozhodnutí ještě nebyly dokončeny, a proto nebyly identifikovány.

Závěr schůze

Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv poděkoval zástupcům Komise za poskytnutá vysvětlení a vysvětlení.

V Bruselu dne 8. července 2022

TANJA EHNERT LETICIA DÍEZ SÁNCHEZ

Koordinátor šetření Inquiries Officer

 

[1] Věc T-77/22, Asesores Comunitarios v. Komise.

[2] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52021SC0154&qid=1624626503568 .

[3] https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2018-05/fiche_thematique_-_environnement_-_en.pdf

[4]

[5] Například:

Ares(2021)1609557 –

Ares(2020)6692492 –

Ares(2020)6635315 –

Ares(2020)6412482 –

[6] Například:

Ares(2021)2644563 –

Ares(2021)2644529 –

Ares(2021)2182369 –

– Ares(2021)2017589

– Ares(2020)7156699