Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Stížnost podaná nevládní organizací Spojeného království, která sleduje vývoj v oblasti genetických technologií, se týká tvrzení, že úřad EFSA neřešil otázky střetu zájmů ve vztahu k některým členům pracovní skupiny zabývající se problematikou geneticky modifikovaného hmyzu. Dále si stěžovala na údajné nezahrnutí požití geneticky modifikovaného hmyzu úřadem EFSA do rozsahu veřejné konzultace o pokynech pro posuzování rizik potravin a krmiv z geneticky modifikovaných zvířat. Pracovní skupina zahájila svou činnost v roce 2010 a svou činnost dokončila v roce 2013.

Šetření

2. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření stížnosti a identifikovala následující tvrzení a tvrzení:

Tvrzení:

1) EFSA dostatečně neřešil otázky střetu zájmů vznesené v souvislosti s některými členy pracovní skupiny pro geneticky modifikovaný hmyz.

2) EFSA se řádně nezabýval otázkou požití geneticky modifikovaného hmyzu ve svém návrhu pokynů pro posuzování rizik pro životní prostředí u geneticky modifikovaných zvířat, který vydal ke konzultaci v červnu 2012.

Nároky:

1) EFSA by měl rekonstruovat pracovní skupinu pro geneticky modifikovaný hmyz a přitom by měl zajistit, aby žádní členové nebyli předpojatí nebo ve střetu zájmů.

2) EFSA by měl při vypracovávání svých pokynů pro posuzování rizik pro životní prostředí u geneticky modifikovaných zvířat řádně zohlednit otázku požití geneticky modifikovaného hmyzu.

3. V průběhu šetření obdržel veřejný ochránce práv stanovisko EFSA ke stížnosti a následně připomínky stěžovatele v reakci na stanovisko EFSA. Rozhodnutí veřejného ochránce práv zohledňuje argumenty a stanoviska předložená stranami.

Tvrzení o nedostatečném řešení otázek střetu zájmů vznesených v souvislosti s některými členy pracovní skupiny pro geneticky modifikovaný hmyz a související tvrzení

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

4. Stěžovatel tvrdil, že pět ze čtrnácti [1] členů pracovní skupiny EFSA pro geneticky modifikovaný hmyz má vazby na biotechnologickou společnost ve Spojeném království, která usiluje o komercializaci geneticky modifikovaného hmyzu, včetně geneticky modifikovaných komárů a zemědělských škůdců. Stěžovatel konkrétně uvedl, že Oxfordská univerzita, která je zaměstnavatelem jednoho z členů pracovní skupiny, investuje do biotechnologické společnosti (dále jen „biotechnologická společnost“), která propaguje geneticky modifikovaný hmyz. Stěžovatel rovněž uvedl, že tento konkrétní člen pracovní skupiny, jakož i někteří další členové pracovní skupiny, pracovali na výzkumných projektech, v nichž byla biotechnologická společnost partnerem.

5. Ve svém stanovisku EFSA tvrdil, že zaměstnání na univerzitě nebylo nikdy považováno za střet zájmů v úřadu EFSA. Důvod pro výběr zaměstnanců univerzity je zřejmý. Přístup, který by zahrnoval nevyužívání takových osob, by vyloučil právě ty výzkumné pracovníky a profesory na plný úvazek, kteří jsou nejméně přímo zapojeni do obchodních činností.

6. Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že různí členové pracovní skupiny pracovali na výzkumných projektech, v nichž byla biotechnologická společnost rovněž partnerem, úřad EFSA uvedl, že pokud by se následovalo odůvodnění stěžovatele, vedlo by to k závěru, že odborníci úřadu EFSA jsou povinni nejen oznámit na formulářích používaných k prohlášení o zájmech své vlastní externí činnosti, ale také uvést, jaké činnosti provedli partneři v projektech, na nichž pracovali.

7. Pokud jde o počet odborníků zapojených do projektů, v nichž byla biotechnologická společnost partnerem, EFSA uvedl, že jediné informace o těchto odbornících poskytnuté v rámci stížnosti se týkají publikací, v nichž jsou uvedena jména odborníků a biotechnologické společnosti. Úřad EFSA uvedl, že cílem politiky, která umožňuje takové publikace, je zajistit nejvyšší možnou svobodu projevu pro své vědce.

8. Stěžovatel ve svém vyjádření uvedl, že finanční zájmy univerzity, která zaměstnává odborníka, jsou relevantní pro posouzení střetu zájmů (ve vztahu k tomuto odborníkovi). Stěžovatel dodal, že příslušný odborník jako zaměstnanec Oxfordské univerzity účinně provádí společný výzkum s biotechnologickou společností, která propaguje geneticky modifikovaný hmyz. Rovněž trvala na svých argumentech týkajících se skutečnosti, že členové pracovní skupiny pracovali na výzkumných projektech, v nichž byla biotechnologická společnost rovněž partnerem.

Posouzení veřejného ochránce práv

9. Úřad EFSA je povinen zajistit, aby externí odborníci, kteří mu poskytují poradenství, byli co nejkvalitnější. Má rovněž povinnost zajistit, aby tito odborníci byli a byli považováni za nezávislé na jakémkoli vlivu třetích stran, který by mohl nepatřičně ovlivnit jejich schopnost a ochotu poskytovat co nejlepší poradenství. Veřejná ochránkyně práv zdůrazňuje, že nezávislost tohoto poradenství a zdání této nezávislosti v očích občanů EU mají zásadní význam pro budování důvěry v důležitou práci úřadu EFSA. V důsledku toho a kumulativně skutečnost, že všechny orgány EU zajišťují, aby poradenství, které se rozhodnou získat, bylo nezávislé, buduje důvěru v EU. Pokud bude tato důvěra narušena, úřad EFSA a EU přestanou být v očích občanů legitimní.

10. Stěžovatel uvedl, že jeden odborník jmenovaný do pracovní skupiny pro geneticky modifikovaný hmyz pracoval pro Oxfordskou univerzitu a že Oxfordská univerzita má s biotechnologickou společností obchodní vazby (podle stěžovatele vlastní Oxfordská univerzita přibližně 12,5 % akcií biotechnologické společnosti). Stěžovatel trvá na tom, že tato situace zpochybňuje schopnost tohoto odborníka poskytovat nezávislé poradenství úřadu EFSA.

11. Veřejný ochránce práv konstatuje, že dotyčný odborník je s ohledem na specializovanou akademickou pozici, kterou zastává na Oxfordské univerzitě, zjevně schopen poskytovat nejkvalitnější vědecké poradenství v otázce geneticky modifikovaného hmyzu. Ačkoli veřejná ochránkyně práv souhlasí s tím, že je řádnou správou úřadu EFSA, aby při výběru odborníků zohlednil tak působivé akademické posudky, je rovněž nezbytné zajistit, aby dotyčný odborník mohl svobodně poskytovat poradenství, aniž by byl nepřiměřeně ovlivňován zúčastněnými stranami, zejména těmi, které mají jasný a silný obchodní zájem na závěrech pracovní skupiny pro geneticky modifikovaný hmyz. Je důležité zdůraznit, že pokud jde o zásadní otázku budování důvěry v práci úřadu EFSA a pokud jde o otázku zajištění toho, aby si úřad EFSA zachoval svou legitimitu v očích občanů, je třeba se rovněž vyhnout jakémukoli náznaku nedostatečné nezávislosti.

12. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že je stále běžnější, že univerzity a další subjekty třetí úrovně úzce spolupracují s podniky na provádění výzkumu a komercializaci výsledků výzkumu. Tradiční chápání toho, že akademická obec je nutně a automaticky "nezávislá", se musí vyvíjet tak, aby odráželo tyto rozvíjející se hlubší vztahy mezi akademickou obcí a podniky. Názor, že akademická obec, akademické instituce a jednotliví akademičtí pracovníci jsou nezávislí na podnikání, nesmí být založen na žádných předpojatých předpokladech, ale spíše na zkoumání konkrétních relevantních skutečností.

13. EFSA nezpochybňuje tvrzení, že Oxfordská univerzita bude mít jakožto akcionář nepřímý prospěch z uvádění výrobků biotechnologické společnosti na trh. Zabývá se tímto nesporným tvrzením tím, že uvádí, že "zaměstnání na univerzitě nebylo nikdy považováno za střet zájmů v úřadu EFSA". Dodává, že "důvod této volby je zřejmý: takový přístup by vyloučil právě ty výzkumné pracovníky a profesory na plný úvazek, kteří se nejméně přímo zabývají obchodními činnostmi". Veřejná ochránkyně práv s tímto přístupem, který odráží tradiční a nyní zastaralé chápání univerzit, nesouhlasí. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že je možné a dokonce pravděpodobné, že mnoho univerzit a univerzitních pracovníků zůstane nezávislých na vlivech třetích stran. Otázka, zda jsou univerzita a její zaměstnanci v daném případě nezávislí na vlivech třetích osob, však bude záviset na přesném vztahu, který má univerzita s těmito třetími osobami, a na mechanismech, jimiž je tento vztah spravován univerzitou.

14. Pokud jde o vztah mezi Oxfordskou univerzitou a biotechnologickou společností, veřejný ochránce práv uvádí, že Oxfordská univerzita má přímý finanční zájem na obchodním úspěchu této společnosti. Tento zájem není zanedbatelný; EFSA rovněž nezpochybnil tvrzení stěžovatele, že biotechnologická společnost je světovým lídrem v oblasti geneticky modifikovaného hmyzu, což je oblast se zjevným obrovským obchodním potenciálem. Zdá se tedy, že univerzita v Oxfordu může výrazně získat, pokud bude společnost úspěšná.

15. Zdá se, že úspěch této společnosti do značné míry závisí na překonání vědeckých výzev, na překonání výzev spojených se získáním schválení regulačních orgánů a na překonání výzvy spojené se získáním důvěry veřejnosti ve své produkty. V této souvislosti může společnost, a potažmo Oxfordská univerzita, získat, pokud se veřejné subjekty, jako je EFSA, budou na problematiku geneticky modifikovaného hmyzu dívat příznivě.

16. V této souvislosti by bylo vhodné, aby univerzita, pokud chce investovat do komerčních podniků a zároveň chce zajistit, aby ona a její zaměstnanci zůstali nezávislí na vlivech vyplývajících z těchto investic, zavedla mechanismy, jako jsou "čínské zdi"[2], aby se zabránilo komunikaci a pokynům investiční složky univerzity ovlivňující akademickou složku.

17. Veřejná ochránkyně práv je toho názoru, že úřad EFSA měl požádat dotčeného odborníka, aby úřadu EFSA poskytl podrobnosti o vztahu, který měla Oxfordská univerzita s biotechnologickou společností, a o mechanismech, které Oxfordská univerzita zavedla, aby zajistila, že tento vztah neohrozí nezávislost odborníka, a to před jeho jmenováním do pracovní skupiny pro geneticky modifikovaný hmyz. Měl se tedy těmito podrobnostmi zabývat s cílem určit, zda jsou dostatečné k tomu, aby odstranily i zdánlivý střet zájmů. EFSA tak neučinil. Tím, že tak neučinila, se neujistila, že byly zavedeny nezbytné mechanismy k zajištění nezávislosti odborníka. Jednalo se o případ nesprávného úředního postupu, k němuž veřejný ochránce práv učiní kritickou poznámku.

18. V této souvislosti veřejná ochránkyně práv rovněž konstatuje, že úřad EFSA ve svých pravidlech o střetu zájmů a formulářích prohlášení o zájmech dostatečně nezohlednil měnící se povahu univerzit. S ohledem na výše uvedené učiní veřejný ochránce práv odpovídající další poznámku.

19. Stěžovatel rovněž tvrdí, že dotyčný odborník pracoval na konkrétním projektu na univerzitě ve spolupráci s biotechnologickou společností. Veřejný ochránce práv konstatuje, že úřad EFSA ve skutečnosti od odborníka získal podrobné vysvětlení, pokud jde o přesnou povahu této spolupráce s biotechnologickou společností. Z těchto vysvětlení vyplývá, že dotčené projekty nebyly financovány ani financovány biotechnologickou společností. Spíše byly financovány veřejným subjektem, konkrétně vnitrostátní financující institucí Spojeného království. Veřejný ochránce práv nesouhlasí s tím, že by toto ujednání znamenalo ztrátu nezávislosti odborníka. Nevidí žádný mechanismus vyplývající z tohoto ujednání, na jehož základě by společnost získala jakýkoli pákový efekt nebo vliv na odborníka. Veřejný ochránce práv se proto domnívá, že v souvislosti s tímto aspektem stížnosti nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

20. Stěžovatel rovněž tvrdí, že další odborníci z příslušné pracovní skupiny pracovali společně s biotechnologickou společností na projektech, konkrétně na projektu Světové zdravotnické organizace, v němž byla biotechnologická společnost rovněž partnerem. Veřejný ochránce práv však konstatuje, že dotčené projekty nebyly financovány nebo jinak financovány biotechnologickou společností (organizovala je a financovala Světová zdravotnická organizace) a že tyto projekty neměly žádný přímý komerční cíl. Skutečnost, že se biotechnologická společnost rovněž účastnila tohoto projektu, nemůže jako taková rozumně naznačovat, že tato společnost získala jakýkoli vliv na odborníky, kteří byli rovněž vyzváni k účasti na projektu organizovaném a financovaném Světovou zdravotnickou organizací. Veřejný ochránce práv se proto domnívá, že v souvislosti s tímto aspektem stížnosti nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

21. Stěžovatel rovněž zřejmě tvrdí, že někteří členové pracovní skupiny pro geneticky modifikovaný hmyz jsou spoluautory akademických prací s osobami pracujícími pro biotechnologickou společnost. Veřejný ochránce práv je toho názoru, že spoluautorství článků v akademickém časopise neznamená, že biotechnologická společnost získala jakýkoli vliv nebo vliv na odborníky, pokud mezi jednotlivými autory neexistují žádné obchodní vazby. Veřejný ochránce práv se proto domnívá, že v tomto aspektu stížnosti nejsou odůvodněna žádná další šetření.

22. Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že pracovní skupina má být obnovena, veřejná ochránkyně práv konstatuje, že pracovní skupina ukončila svou činnost v roce 2013. Nesprávný úřední postup konstatovaný v bodě 17 výše tedy již nelze napravit. V budoucnu však veřejný ochránce práv vyzývá úřad EFSA, aby zaujal odlišný přístup, aby z objektivního hlediska nemohl být úřad EFSA dotazován na odborníky, které jmenuje do svých skupin. Veřejný ochránce práv si v této souvislosti přeje uznat velké úsilí, které úřad EFSA vynaložil na zlepšení svých pravidel týkajících se střetu zájmů. S ohledem na výše uvedené se však jeví jako nezbytné, aby vyvinula další úsilí s cílem zajistit, aby její pravidla odrážela vyvíjející se povahu akademické obce [3].

Tvrzení o nedostatečném řešení otázky požití geneticky modifikovaného hmyzu v návrhu pokynů pro posuzování rizik pro životní prostředí u geneticky modifikovaných zvířat

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

23. Stěžovatel tvrdí, že larvy geneticky modifikovaného hmyzu, které umírají uvnitř ovoce a zeleniny, mohou být konzumovány lidmi. Podle stěžovatele proto měl být odkaz na tyto larvy zahrnut do jeho návrhu pokynů pro posuzování rizik pro životní prostředí u geneticky modifikovaných zvířat. Stěžovatel tvrdí, že úřad EFSA však tuto skutečnost nezohlednil při vypracovávání svého návrhu pokynů pro posuzování rizik pro životní prostředí týkajících se geneticky modifikovaných zvířat.

24. EFSA tvrdil, že stěžovatel odkázal na verzi návrhu pokynů, která dosud nebyla dokončena a která byla vydána před veřejnou konzultací. Úřad EFSA poznamenal, že konečná verze pokynů, která byla vydána po veřejné konzultaci, obsahovala podrobnější a rozsáhlejší odstavec o problematice, na kterou si stěžoval. EFSA uvedl, že tento odstavec odráží výsledek veřejné konzultace, k níž stěžovatel přispěl. Stěžovatel ve svých připomínkách v podstatě tvrdil, že ohledně konečné verze pokynů neproběhly dostatečné konzultace, a přestože v této verzi bylo poskytnuto poradenství ohledně toho, jaký postup (pro žadatele) použít, konečná verze nebyla úplná, tj. stále výslovně nezmiňovala mrtvé larvy geneticky modifikovaného hmyzu v potravinách.

Posouzení veřejného ochránce práv

25. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že úřad EFSA poskytl přiměřené vysvětlení svého postoje k tomuto tvrzení. Veřejný ochránce práv rovněž přezkoumal konečné vědecké stanovisko úřadu EFSA a konstatuje, že úřad EFSA se touto otázkou skutečně zabýval v závěrečném dokumentu, v němž se uvádí:

„GM hmyz uváděný na trh EU a uvolňovaný do životního prostředí (ve smyslu tohoto dokumentu, viz kapitola 1) není obecně určen k použití jako potravina nebo krmivo. Proto se tato část těchto pokynů zabývá především účinky geneticky modifikovaného hmyzu na lidské zdraví jinými cestami expozice než požitím nebo příjmem; patří mezi ně oční a nosní expozice, jakož i expozice dermálním kontaktem a vdechováním. Žadatelé by však měli posoudit pravděpodobnost orální expozice člověka geneticky modifikovanému hmyzu nebo jeho produktům, které nejsou určeny k použití v potravinách nebo krmivech. Pokud je taková expozice pravděpodobná a k požití nebo příjmu dojde v množstvích, která by mohla potenciálně ohrozit člověka, měli by žadatelé použít postupy hodnocení popsané v pokynech EFSA k posuzování rizik potravin a krmiv z geneticky modifikovaných zvířat a k aspektům zdraví a dobrých životních podmínek zvířat (EFSA, 2012a). [4]"

26. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že úřad EFSA se touto otázkou „řešil“ a že v souvislosti s tímto tvrzením nejsou odůvodněna žádná další šetření. Veřejná ochránkyně práv zdůrazňuje, že se neztotožňuje s vědeckým opodstatněním stanoviska úřadu EFSA.

Závěr

Na základě šetření této stížnosti ji veřejná ochránkyně práv uzavírá následující kritickou poznámkou:

Úřad EFSA nezajistil, aby odborníci, kteří pracují v akademické sféře, sdělili úřadu EFSA všechny relevantní informace.

Stěžovatel a úřad EFSA budou o tomto rozhodnutí informováni.

Další poznámky

Úřad EFSA by měl revidovat svá pravidla týkající se střetu zájmů a související pokyny a formuláře, které používá pro prohlášení o zájmech.

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk 30. ledna 2015

[1] EFSA identifikuje 15 vědeckých odborníků a 2 odborníky na slyšení.

[2] "Čínská zeď" je obchodní termín popisující informační bariéru v rámci organizace, která je postavena tak, aby zabránila výměnám nebo komunikaci, které by mohly vést ke střetu zájmů.

[3] Veřejná ochránkyně práv v současné době provádí šetření z vlastního podnětu (OI/6/2014/NF) týkající se složení skupin odborníků zřízených Evropskou komisí. Očekává se, že toto šetření bude dokončeno později v tomto roce. Šetření se sice zaměřuje na skupiny odborníků zřízené Komisí, jeho závěry však mohou mít širší dopad i na agentury EU obecněji.

[4] Viz http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/3200.pdf